Evropská komise > ESS > Opatřování a provádění důkazů > Nizozemí

Poslední aktualizace: 14-02-2008
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Opatřování a provádění důkazů - Nizozemí

 

OBSAH

I. Důkazní břemeno I.
1.
a) Jaká pravidla platí pro důkazní břemeno? a)
b) Existují pravidla vylučující určité skutečnosti z důkazního břemene? Ve kterých případech? Je možné vyvrátit tyto domněnky předložením důkazů? b)
2. Do jaké míry musí být soud přesvědčen o určité skutečnosti, aby z její existence mohl vycházet ve svém rozsudku? 2.
II. Dokazování II.
3. Je při provádění důkazů vždy požadována návrh dotčené strany, nebo může soud v určitých případech dokazovat i bez návrhu? 3.
4.
a) Vyhověl-li soud návrhu strany na provedení důkazů, jaký je další postup? a)
b) V jakých případech může soud zamítnout návrh strany na provedení důkazů? b)
5.
a) Jaké existují druhy důkazních prostředků? a)
b) Jaké jsou způsoby provádění svědeckých důkazů a jak se liší od provádění znaleckých důkazů? Jaká pravidla platí pro předkládání listinných důkazů a znaleckých posudků/stanovisek? b)
c) Mají některé důkazní prostředky větší důkazní sílu než jiné? c)
d) Jsou při dokazování některých skutečností povinné určité důkazní prostředky? d)
6.
a) Jsou svědci ze zákona povinni vypovídat? a)
b) V jakých případech je možné odepřít výpověď? b)
c) Může být osoba, která odmítla vypovídat, potrestána nebo přinucena k výpovědi? c)
d) Existují osoby, které nemohou vypovídat jako svědci? d)
7. Jaká je role soudce a stran sporu při výslechu svědka? Za jakých podmínek může být svědek vyslechnut prostřednictvím nových technologií, např. televize nebo videokonference? 7.
III. Hodnocení důkazů III.
8. Pokud dotčená strana sporu nezískala důkazy zákonným způsobem, je soud nějakým způsobem omezen při přijímání rozsudku?  8.
9. Bude má výpověď, jakožto účastníka řízení, považována za důkaz?  9.

 

I. Důkazní břemeno

1.

a) Jaká pravidla platí pro důkazní břemeno?

Nizozemské procesní právo vychází ze zásady, že „kdokoli nějakou skutečnost tvrdí, musí ji prokázat“. Jinými slovy, po každé straně se vyžaduje, aby dokázala všechny skutečnosti, které tvrdila nebo které musí tvrdit, aby se na ně mohla právně odvolávat. V některých situacích může být důkazní břemeno upraveno jinak podle zvláštní zákonné úpravy nebo zásad přiměřenosti a spravedlivosti.

Pravidla o dokazování stanovená v občanském soudním řádu (§ 149 – 207 CCP) se vztahují na předvolací řízení a používají se také v řízeních zahajovaných na návrh, pokud to není v rozporu s povahou případu. Nejsou povinná v předběžných řízeních a nepoužívají se automaticky v rozhodčích řízeních, ačkoli se strany rozhodčího řízení, pokud si tak přejí, mohou dohodnout na jejich použití.

b) Existují pravidla vylučující určité skutečnosti z důkazního břemene? Ve kterých případech? Je možné vyvrátit tyto domněnky předložením důkazů?

Skutečnosti, které tvrdí jedna ze stran a které odpůrce nerozporuje, musí soud považovat za prokázané. Existuje však výjimka, a to situace, kdy by přijetí znamenalo právní následky, které nejsou stranám volně k dispozici. V těchto případech může soud žádat předložení důkazu.

NahoruNahoru

Důkazy není třeba předkládat s ohledem na skutečnosti nebo okolnosti, které se považují za obecně známé nebo za pravidla plynoucí z obecných zkušeností. Tyto skutečnosti může soud použít bez ohledu na to, zda je strany tvrdí. „Skutečnosti nebo okolnosti, které se považují za všeobecně známé“ znamenají skutečnosti nebo okolnosti, které jsou nebo mohou být známé každé normální osobě. „Pravidla plynoucí z obecných zkušeností“ znamenají příčinné vztahy, o kterých každý ví. Není také potřeba dokazovat skutečnosti, o kterých se doví sám soud během řízení – skutečnosti přelíčení, tak jak jsou známy.

Zákon někdy stanovuje domněnky. Některé skutečnosti nebo okolnosti se považují za tak pravděpodobné, že strana, která je uvádí, je nemusí dokázat. Odpůrce musí poskytnout důkazy na jejich vyvrácení. Soud může využít pravidla plynoucí z obecných zkušeností pro vyvození domněnky z určitých skutečností, které před ním byly uvedeny. Odpůrce má opět možnost domněnku vyvrátit.

2. Do jaké míry musí být soud přesvědčen o určité skutečnosti, aby z její existence mohl vycházet ve svém rozsudku?

Soud je při hodnocení předložených důkazů svobodný, pokud zákon nestanoví jinak. Tato výjimka se týká pravidla o nezvratné důkazní hodnotě důkazu. V případě nezvratné hodnoty je soud povinen přijmout jako pravdivé určité důkazní prostředky, anebo alespoň uznat jejich hodnotu. V tomto případě však opět existuje možnost vyvrácení.

NahoruNahoru

Soudy mohou svá rozhodnutí založit pouze na skutečnostech, které dostatečně odpovídají pravidlům dokazování.

II. Dokazování

3. Je při provádění důkazů vždy požadována návrh dotčené strany, nebo může soud v určitých případech dokazovat i bez návrhu?

V určitých případech (kontrola účetnictví, svědecká výpověď) soud ukládá povinnost poskytnout důkazy jedné ze stran, pokud o to jedna ze stran požádá, nebo i bez návrhu, tj. z iniciativy soudu. V obou případech je jedna strana odpovědná za předložení důkazů.

Obdobně může soud na návrh jedné ze stran nebo z vlastního podnětu nařídit vypracování znaleckého posudku nebo návštěvu nebo důkaz ohledáním. Znalce, který předloží posudek soudu, ustanovuje soud a soud provádí ohledání. Strany mají povinnost součinnosti při vypracovávání znaleckých posudků.

Strany mají právo oznámit svá stanoviska a podávat návrhy jak v případě znaleckého posudku, tak v případě ohledání.

4.

a) Vyhověl-li soud návrhu strany na provedení důkazů, jaký je další postup?

Jakmile byla podán návrh na provedení důkazů, soud umožní jedné ze stran tak učinit. Potom tato strana nese důkazní břemeno. Důkazní břemeno zahrnuje povinnost poskytnout důkaz o určitých tvrzených skutečnostech. Odpůrce může vždy předložit vyvracející důkazy, pokud zákon výslovně nestanoví jinak.

NahoruNahoru

b) V jakých případech může soud zamítnout návrh strany na provedení důkazů?

Jestliže strana jasně neuvede, co si přeje dokázat, nebo jestliže její návrh není pro případ důvodný, může soud zamítnout provedení důkazu.

5.

a) Jaké existují druhy důkazních prostředků?

V Nizozemsku se uplatňuje zásada svobody důkazních prostředků, to znamená, že důkazy lze poskytovat v jakékoli vhodné formě, s výjimkou případů, kdy zákon stanoví jinak. Zákon uvádí několik forem důkazů:

  • listiny a rozsudky,
  • kontrola účetnictví, záznamů a dokladů,
  • výpovědi svědků,
  • znalecké posudky nebo výslech znalců,
  • ohledání.

b) Jaké jsou způsoby provádění svědeckých důkazů a jak se liší od provádění znaleckých důkazů? Jaká pravidla platí pro předkládání listinných důkazů a znaleckých posudků/stanovisek?

Svědeckou výpověď musí umožňovat zákon a provádí se na návrh jedné ze stran, nebo se jedné ze stran ukládá z vlastního podnětu soudu. Strany mohou také vypovídat jako svědkové (viz bod 9 níže). V případech, kdy má být provedena svědecká výpověď, předvolávají svědky strany.

Svědecká výpověď se provádí formou výslechu. Provádí se na jednání soudu formou ústního dotazování. Prohlášení svědka je přípustné jako důkaz, pouze týká-li se skutečností, o které jsou svědkovi osobně známy. Svědecký důkaz navržený stranou bude povolen, jestliže skutečnosti, jež mají být dokázány, jsou sporné a mohou pomoci vyřešit tento spor.

NahoruNahoru

Na návrh jedné ze stran nebo i bez návrhu je možné předložit znalecké posudky nebo provést dotazování znalců (§ 194 CCP). V případě posudku soud stanoví lhůty pro jeho předložení. V případě výslechu podá znalec důkaz v den stanovený pro soudní jednání.

V případě znaleckého posudku určí znalce soud po konzultaci stran. Znalec musí svou zprávu předložit především na základě svých osobních znalostí a zkušeností. Soud může volně stanovit poplatky za znalecký posudek, který si objedná.

b) I v případě, kdy strany nebyly vyzvány k tomu, aby předložily důkazy, vždy mohou předkládat soudu listiny. Listinné důkazy mohou být předloženy jednoduše připojením k jedné z procesních listin. Nedochází tím k přerušení obvyklého řízení. V případě znaleckého posudku, ústního nebo písemného, musí nejdříve soud rozhodnout o nutnosti předložení důkazu, přičemž musí stanovit, kdy má být důkaz předložen (viz také bod a)).

c) Mají některé důkazní prostředky větší důkazní sílu než jiné?

Rozlišuje se mezi nezvratnými a nepřesvědčivými důkazy. V případě nezvratného důkaz musí soud přijmout obsah důkazu jako pravdivý nebo uznat sílu této formy důkazu, jak stanoví zákon. Protidůkaz lze předložit také v případě nezvratného důkazu, kromě případů, kdy to zákon vylučuje. Příkladem nezvratných důkazů jsou veřejné listiny a rozsudky soudů v trestních věcech.

Soud může volně hodnotit o důkazní hodnotu nepřesvědčivých důkazů.

NahoruNahoru

d) Jsou při dokazování některých skutečností povinné určité důkazní prostředky?

Za určitých okolností představuje listina perfektní důkaz. Příkladem může být osobní ručení. Za určitých okolností je listina také nezbytná pro vznik určitého osobního nároku. Příkladem může být předmanželská smlouva nebo závěť, které je možné zřídit pouze notářským zápisem.

6.

a) Jsou svědci ze zákona povinni vypovídat?

Základní zásadou je, že kdokoli, kdo je ze zákona vyzván vypovídat, je povinen tak učinit. Povinností je dostavit se k soudnímu jednání a učinit u soudu požadovaná prohlášení.

b) V jakých případech je možné odepřít výpověď?

Za určitých okolností je možné zbavit osobu povinnosti vypovídat.

Výjimku z povinnosti vypovídat požívají především blízcí rodinní příslušníci účastníků. Patří mezi ně také (bývalí) manželé nebo (bývalí) registrovaní partneři účastníka, pokrevní příbuzní účastníka nebo příbuzní na základě manželství nebo jejich manželé nebo registrovaní partneři až do druhého stupně – rodiče, děti, prarodiče, vnuci, bratři a sestry.

Existuje také výjimka z povinnosti vypovídat založená na funkci nebo činnosti. Ta je k dispozici osobám, které musí zachovávat mlčenlivost v důsledku přednostního vztahu z důvodů svého povolání, zaměstnání nebo jiného postavení, jako jsou duchovní, lékaři, advokáti a notáři.

NahoruNahoru

Svědkové mohou také požádat o výjimku, když odpovídají na určité otázky, pokud by odpověď na ně vystavila svědka nebo jeho pokrevního příbuzného nebo příbuzného na základě manželství ve vzestupné nebo sestupné linii nebo příbuzného v poboční linii ve druhém nebo třetím stupni nebo jeho (bývalého) manžela nebo (bývalého) registrovaného partnera hrozbě trestního stíhání (§ 165 odst. 3 CCP).

c) Může být osoba, která odmítla vypovídat, potrestána nebo přinucena k výpovědi?

Byl-li svědek předvolán k dostavení se doporučeným dopisem a k soudnímu řízení se nedostaví, může soud stanovit na návrh dotčené strany datum, na které bude svědek předvolán soudním předvoláním. Jestliže se svědek nedostaví, může soud nařídit předvedení policií. Pokud se svědek dostaví, avšak odmítne vypovídat, může příslušná strana navrhnout, aby ho soud vzal do vazby pro pohrdání soudem. Navrhující strana pak musí uhradit náklady na vazbu. Soud vydá příkaz o vzetí do vazby, pouze pokud jej pokládá, za důvodné s ohledem na zjištění pravdy.

d) Existují osoby, které nemohou vypovídat jako svědci?

V zásadě má povinnost vypovídat každý, na koho se nevztahuje výjimka (viz odpověď na otázku 6b).

7. Jaká je role soudce a stran sporu při výslechu svědka? Za jakých podmínek může být svědek vyslechnut prostřednictvím nových technologií, např. televize nebo videokonference?

Svědky vyslýchá a klade jim otázky soud. Soud vyslechne všechny svědky, kteří ještě nesvědčili, bez přítomnosti ostatních předvolaných svědků na stejném jednání, s výjimkou strany vystupující v roli svědka. Strany a jejich právní zástupci mohou také klást svědkům otázky. Soud může z vlastního podnětu nebo na návrh jedné ze stran přistoupit ke konfrontaci svědků a stran. Jakmile podá svědek výpověď, může soud klást otázky stranám a strany si mohou klást otázky navzájem.

Nizozemská pravidla o dokazování se k videokonferenci nevyjadřují. Obecně je možné jednat na základě návrhu o videokonferenci podle čl. 10 odst. 3 nařízení ES o dokazování. Nizozemské právo tento postup nevylučuje a v zásadě neexistují praktické překážky pro jeho použití.

III. Hodnocení důkazů

8. Pokud dotčená strana sporu nezískala důkazy zákonným způsobem, je soud nějakým způsobem omezen při přijímání rozsudku?  

Nezákonné důkazy mohou být hodnoceny jako nezákonně získané důkazy a nezákonně použité důkazy. Skutečnost, že důkaz byl získán nezákonně, neznamená, že bude i jeho použití nezákonné. Je vždy na volném uvážení soudu, zda za daných okolností případu bude považovat důkazy za nezákonné.

9. Bude má výpověď, jakožto účastníka řízení, považována za důkaz?  

Strany mohou vypovídat jako strany případu. V tomto případě nebudou jejich prohlášení považována za důkazy, které mají vliv na výsledek případu, pokud jde o stranu vyslyšenou jako svědek a pokud toto svědectví neslouží k objasnění jiné neodpovídající výpovědi (§ 164 CCP).

Bližší informace

Část výše uvedených informací pochází z § 149 - 207 občanského soudního řádu (Wetboek van Burgerlijke rechtsvordering) English - Nederlands (internetové stránky pouze v nizozemštině):

  • klikněte na „wet- en regelgeving
  • napište „burgerlijke rechtsvordering“ do řádku pod nápisem 3
  • zvolte: „Wetboek van Burgerlijke Rechtsvordering

V mezinárodních souvislostech viz nařízení ES o dokazování (nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 ze dne 28. května 2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech) a Haagskou úmluvu z roku 1970 o provádění důkazů (Úmluva o provádění důkazů v cizině ve věcech občanských a obchodních, Haag, 18. března 1970).

Viz nařízení a Haagskou úmluvu o provádění důkazů z r. 1970 English - français.

« Opatřování a provádění důkazů - Obecné informace | Nizozemí - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 14-02-2008

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království