Evropská komise > ESS > Opatřování a provádění důkazů > Malta

Poslední aktualizace: 13-10-2006
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Opatřování a provádění důkazů - Malta

 

OBSAH

I. Důkazní břemeno I.
1.
a) Jaká jsou pravidla týkající se důkazního břemene? a)
b) Existují pravidla, která vylučují některé skutečnosti z důkazního břemene? Ve kterých případech? Je možné i tak vyvrátit určité domněnky předložením důkazu? b)
2. Do jaké míry musí být soud přesvědčen o pravdivosti faktu, aby na něm založil rozsudek? 2.
II. Dokazování II.
3. Vyžaduje dokazování vždy návrh účastníka řízení, nebo může soud v určitých případech dokazovat i z vlastního podnětu? 3.
4.
a) Je-li schválen návrh účastníka na dokazování, jaké kroky následují? a)
b) Ve kterých případech může soud zamítnout návrh na provedení dokazování? b)
5.
a) Jaké existují druhy důkazů? a)
b) Jaké jsou metody dokazování pomocí svědků a jak se liší od dokazování pomocí znalců? Jaká jsou pravidla týkající se předkládání písemných důkazů a znaleckých posudků? b)
c) Jsou některé metody dokazování přednostnější? c)
d) Jsou ve vztahu k některým skutečnostem povinné určité metody dokazování? d)
6.
a) Jsou svědci ze zákona povinni vypovídat? a)
b) Ve kterých případech mohou svědci odmítnout vypovídat? b)
c) Může být osoba, která odmítne svědčit, sankciována nebo nucena podat svědectví? c)
d) Existují osoby, od nichž svědectví nelze vyžadovat? d)
7. Jaká je role soudce a účastníků při vyslýchání svědka? Za jakých podmínek může svědek vypovídat za pomoci nových technologií, např. prostřednictvím televize nebo videokonference? 7.
III. Hodnocení důkazů III.
8. Jestliže důkaz nebyl účastníkem získán zákonnou cestou, existují omezení přípustnosti takového důkazu při rozhodování soudu? 8.
9. Jsem-li účastníkem sporu, bude mé vlastní tvrzení považováno za důkaz? 9.

 

I. Důkazní břemeno

1.

a) Jaká jsou pravidla týkající se důkazního břemene?

Důkazní břemeno se v maltském právním řádu řídí organizačním a občanským soudním řádem (kapitola 12 zákonů Malty). Obecně lze tedy říci, že důkazní břemeno, tj. břemeno dokazování skutečnosti, má účastník, který něco tvrdí. To platí jak pro žalobce, tak pro žalovaného. Účastníci sporu musí své nároky a/nebo obhajobu doložit důkazy. Předložené důkazy musí být ty nejlepší možné. Pokud se soud domnívá, že důkazy předložené na podporu jakéhokoli nároku/obhajoby jsou nepodstatné či nadbytečné, nebo je nepovažuje za nejlepší možné, nemusí soud tyto důkazy uznat.

b) Existují pravidla, která vylučují některé skutečnosti z důkazního břemene? Ve kterých případech? Je možné i tak vyvrátit určité domněnky předložením důkazu?

V souladu s maltským procesním právem je doznání, písemně či jinak, učiněné před soudem či jinde přípustné jako důkaz proti osobě, která toto doznání učinila. Doznání učiněné s odvoláním na přísahu jednoho z účastníků je možné přijmout jako důkaz nějaké skutečnosti i proti ostatním účastníkům sporu. Ve všech případech je však jako důkaz uznána pouze ta část doznání, kterou soud považuje za důvěryhodnou.

2. Do jaké míry musí být soud přesvědčen o pravdivosti faktu, aby na něm založil rozsudek?

Řízení v občanských a trestních věcech mají různé způsoby dokazování, přičemž v občanských věcech soudy rozhodují o prokazované skutečnosti na základě převahy důkazů jedné strany. V občanských sporech soud zkoumá předložené důkazy s cílem určit, která skutečnost podle předložené žaloby/obhajoby nastala. V trestních případech musí soudy rozhodnout, zda provedený důkaz nade vší pochybnost svědčí o vině obviněného nebo obžalovaného.

NahoruNahoru

II. Dokazování

3. Vyžaduje dokazování vždy návrh účastníka řízení, nebo může soud v určitých případech dokazovat i z vlastního podnětu?

Jedna osoba může podat žalobu proti jiné osobě prostřednictvím návrhu na zahájení řízení. Tento návrh musí obsahovat podrobné informace o nárocích uplatňovaných žalobcem, místopřísežné prohlášení žalobce o tvrzených skutečnostech a také seznam svědků a listin, které mají být na podporu vznesených nároků předloženy s uvedením přesného rozsahu, vztahu a skutečného významu předložení takového důkazu pro proces. Žalovaný v okamžiku odpovědi na jemu doručený návrh na zahájení řízení také uvede veškeré důkazy, které hodlá předložit na svou obhajobu. Tentýž procesní řád stanoví, že pokud není v této fázi, tzn. před samotným soudním přelíčením, zmíněn žádný svědek, nelze předložit žádné další důkazy bez souhlasu soudu, u kterého řízení probíhá.

V zájmu nejlepšího výkonu spravedlnosti může soud z vlastního podnětu, např. v případě, že zjistí potřebu přibrání znalce k rozhodnutí o odborné věci, za tímto účelem ustanovit soudního znalce. V případě ustanovení znalce soud ve svém usnesení v této věci uvede předmět posudku, stanoví den a hodinu, kdy znalec provede ohledání (je-li nezbytné), a poskytne pokyny k provedení tohoto znaleckého úkonu. Ačkoli neexistují žádná kritéria, která by přesně stanovila, co je možné udělat a co by mělo být uděláno v zájmu nejlepšího výkonu spravedlnosti, má soud širokou pravomoc dle vlastního uvážení předvolat jakoukoli osobu, aby vypovídala ve sporné věci, a/nebo si vyžádat předložení jakékoli listiny.

NahoruNahoru

4.

a) Je-li schválen návrh účastníka na dokazování, jaké kroky následují?

Za tímto účelem je nutné použít zvláštní formulář Malti (označovaný jako soudní předvolání), kterým se svědkovi pod trestem neplatnosti oznámí datum a čas, kdy se má dostavit ke svědecké výpovědi, ke kterému soudu, jméno předsedajícího soudce, předmět svědecké výpovědi a případně jaké listiny (1) má zasedajícímu soudu předložit. Kterákoli osoba přítomná u soudu může být na základě ústní žádosti kteréhokoli z účastníků vyzvána, aby vypovídala, jakoby byla předvolána na základě soudního předvolání.

V tomto ohledu je také zapotřebí uvést, že pokud některá osoba vypovídá, nesmí účastník, který osobu ke svědecké výpovědi přizval, klást bez zvláštního povolení soudu návodné nebo sugestivní otázky. Protistrana má právo na křížový výslech svědka a v takovém křížovém výslechu jsou návodné a sugestivní otázky dovoleny. Během křížového výslechu mohou být svědkovi kladeny pouze otázky týkající se skutečností, o kterých vypovídá pod přísahou, nebo záležitostí, které mají zpochybnit jeho hodnověrnost. Pokud chce účastník provádějící křížový výslech prokázat prostřednictvím téhož svědka jakoukoli okolnost, která nesouvisí se skutečnostmi, o kterých svědek vypovídá, musí nechat svědka předvolat v dostatečném předstihu a vyslechnout ho jako svého vlastního svědka, pokud soud z důvodu spravedlnosti nenařídí jinak. Za tímto účelem může soud na žádost takového účastníka nařídit svědkovi, aby neopouštěl budovu soudu, a mohl tak být znovu předvolán a vyslechnut. Tento příkaz má účinky soudního předvolání.

NahoruNahoru

Jakmile je výslech i křížový výslech ukončen, nemohou účastníci svědkovi klást již žádné další otázky, ale soud nebo účastník se souhlasem soudu má právo položit otázky, které vyplynou z odpovědí získaných v průběhu výslechu nebo křížového výslechu. Soud může v kterékoli fázi výslechu nebo křížového výslechu svědkovi položit takové otázky, které bude považovat za nezbytné nebo vhodné.

(1) Je nutné poznamenat, že jakékoli předkládané listiny musejí být originály nebo ověřenými kopiemi.

b) Ve kterých případech může soud zamítnout návrh na provedení dokazování?

Soud musí při výkonu svých práv a funkce zohledňovat a správně uplatňovat například tyto principy: „spravedlnost musí být vykonávána nejen rychle a efektivně, ale také viditelněá”, a proto musí být jisté, že důkazy jsou pro daný případ relevantní a přípustné. Pokud se soud domnívá, že navrhované důkazy jsou nepřesvědčivé či zlomyslné, nemají souvislost s projednávaným sporem, nejedná se o nejlepší možné důkazy nebo jsou tyto důkazy navrženy čistě jako zdržovací taktika, může návrh zamítnout.

5.

a) Jaké existují druhy důkazů?

Organizační a občanský soudní řád (kapitola 12 zákonů Malty) stanoví následující důkazní prostředky:

  1. výslech svědků;
  2. listiny;
  3. znalecké posudky;
  4. ohledání místa (faciem loci);
  5. doznání nebo odvolání na přísahu druhého účastníka.

b) Jaké jsou metody dokazování pomocí svědků a jak se liší od dokazování pomocí znalců? Jaká jsou pravidla týkající se předkládání písemných důkazů a znaleckých posudků?

Metody dokazování pomocí svědků

Každá příčetná osoba, pokud není vznesena žádná námitka proti její způsobilosti, může být předvolána jako svědek. Bez ohledu na věk je předvolávaný svědek přípustný, pokud rozumí, že poskytnutí křivé výpovědi je protiprávní.

NahoruNahoru

Svědci vypovídají pod přísahou při veřejném slyšení a viva voce, tzn. osobně a ve své mateřštině (1). Svědci musí zodpovědět všechny jim položené otázky během jejich přímého výslechu nebo křížového výslechu za předpokladu, že soud tyto otázky schválí.

Za tím účelem je zapotřebí přihlížet k těmto skutečnostem:

  1. Pokud je svědek hluchoněmý, ale je schopen psát, jsou mu otázky kladeny písemně. V takovém případě otázky a odpovědi nahlas přečte vedoucí soudní kanceláře a stávají se součástí soudního spisu.
  2. Pokud je svědek hluchoněmý a není schopen psát, soud za tímto účelem ustanoví vhodně kvalifikovaného tlumočníka.
  3. Pokud je svědek němý, ale není hluchý, nebo obráceně, soud nařídí, aby byl vyslechnut způsobem, který bude považovat za nejvhodnější k získání pravdivé výpovědi svědka.
  4. Pokud soud nerozumí jazyku, ve kterém je výpověď podávána, ustanoví kvalifikovaného tlumočníka na předběžné náklady účastníka, který svědka předvolal.

Soud může jmenovat soudního asistenta, který bude brát pod přísahu, přijímat výpovědi svědků předvolaných v daném sporu, přijímat jakákoli místopřísežná prohlášení v jakékoli věci (včetně věcí souvisejících s jakýmkoli řízením, které se konalo nebo se má konat před jakýmkoli soudem) a přijímat listiny předkládané s jakoukoli výpovědí, místopřísežným prohlášením nebo prohlášením.

Každý účastník, který hodlá předvolat svědka v jakémkoli řízení před kterýmkoli soudem, může společně s návrhem na zahájení řízení nebo žalobní odpovědí podat v kanceláři takového soudu místopřísežné prohlášení takového svědka učiněné před soudním asistentem nebo jakoukoli jinou osobou oprávněnou ze zákona brát pod přísahu. Kopie tohoto místopřísežného prohlášení se doručí druhému účastníkovi. Pokud chce druhý účastník přistoupit ke křížovému výslechu takového svědka, podá se za tímto účelem k soudu žádost a, pokud soud žádosti vyhoví, svědek se fyzicky dostaví k soudu ke křížovému výslechu.

NahoruNahoru

Prohlášení učiněná písemně kdekoli před soudcem nebo jinou osobou (bez ohledu na to, zda jako prohlášení v okamžiku smrti (in articulo mortis) či nikoli, v přítomnosti nebo v nepřítomnosti účastníků, pod přísahou nebo bez přísahy) mohou být předložena jako důkaz. (2).

Pokud má kterákoli osoba, jejíž svědectví je v projednávaném případě vyžadováno, opustit Maltu, nebo je natolik nemohoucí a v tak pokročilém věku, že by mohla zemřít nebo přestala být schopna vypovídat dříve, než se případ dostane před soud, nebo není schopna se k soudu dostavit, pak soud ustanoví soudního asistenta, který se dostaví na takové místo a v takovém čase, které budou pro svědka k podání svědecké výpovědi nejvhodnější. Otázky kladené svědkovi a jeho odpovědi se zapisují a svědek písemnou výpověď podepíše nebo označí.

Pokud má soud za prokázané, že výpověď osoby, která má trvalé bydliště v zahraničí, je k rozhodnutí projednávaného případu nepostradatelná, vydá za tímto účelem nařízení (řízení může být přerušeno až do okamžiku předložení důkazů) a nařídí vydání příslušné žádosti cizímu soudu o předání důkazů (3).

Je nutné uvést, že kromě žádostí o právní pomoc, pokud učiní svědek, který má bydliště mimo Maltu, místopřísežně prohlášení o jemu známých skutečnostech před příslušným orgánem, který je oprávněn vzít pod přísahu, nebo před konzulárním úředníkem Malty v zemi, kde má svědek bydliště, pak může být takové řádně ověřené místopřísežné prohlášení předloženo jako důkaz před soudem na Maltě.

NahoruNahoru

(1) Svědci si mohou osvěžovat paměť nahlížením do jakýchkoli písemných materiálů, které vytvořili oni nebo jiná osoba na základě jejich pokynů v okamžiku, kdy nastala daná skutečnost, nebo bezprostředně po ní, nebo kdykoli v průběhu doby, kdy měli na skutečnost čerstvou vzpomínku a věděli, že je tato skutečnost do uvedených písemných materiálů zaznamenávána správně. V takovém případě však musí být tyto písemné materiály předloženy a může do nich nahlížet i protistrana.

(2) Pokud se ukáže, že takové prohlášení bylo učiněno vědomě a za takových okolností, které vedou k přesvědčení, že neexistoval úmysl odchýlit se od pravdy a že by účastník, který takové prohlášení učinil, byl způsobilým svědkem, kdyby mohl vypovídat před soudem.

(3) Označovaná také jako žádost o právní pomoc.

Metody dokazování pomocí znalců

Soudní znalci předkládají posudek ve vztahu k usnesení soudu, kterým jsou ustanoveni. Usnesení soudu by mělo obsahovat předmět posudku, den a hodinu, kdy znalec provede případné ohledání na místě (faciem loci), jakékoli pokyny k provedení tohoto znaleckého úkonu a obecně termín, do kterého má znalec svůj posudek za tímto účelem veřejně předložit.

Soud také může ustanovenému soudnímu znalci nařídit, aby se dostavil k projednávání případu a položil svědkům jakékoli otázky, které může považovat za důležité nebo relevantní pro vypracování svého znaleckého posudku. Pokud byla v kanceláři soudu podána místopřísežná prohlášení, obdrží znalec kopii takových místopřísežných prohlášení před slyšením soudu.

NahoruNahoru

Znalec ve svém znaleckém posudku popíše skutečnosti, které zkoumal, a svá zjištění společně s jejich odůvodněním. Ke svému posudku znalec přiloží veškeré listiny předložené účastníky a písemné výpovědi svědků. Posudek může být doplněn o jakékoli plány nebo modely, pokud tak soud nařídí, nebo pokud s tím účastníci souhlasí.

Nejpozději v den stanovený pro zveřejnění posudku, avšak dříve než soud zasedne, předloží znalec svůj zapečetěný posudek vedoucímu soudní kanceláře k vyměření svého znalečného.

Obecně zákon umožňuje, aby znalec nemusel svoji zprávu zveřejnit, dokud nebude znalečné vyměřené vedoucím soudní kanceláře uhrazeno znalci nebo složeno u vedoucího soudní kanceláře. Vedoucí soudní kanceláře neposkytne žádné osobě žádnou část posudku, dokud nebude toto znalečné uhrazeno nebo složeno tak, jak je uvedeno výše. Jakmile je provedena výše uvedená úhrada, vedoucí soudní kanceláře vloží posudek do soudního spisu a posudek je od tohoto okamžiku přístupný stejně jako ostatní části spisu.

V den stanovený ke zveřejnění posudku se znalec dostaví k soudu, aby svůj posudek veřejně přečetl a pod přísahou potvrdil jeho obsah. Soud může znalce této povinnosti zprostit.

Jakmile je posudek zveřejněn, mohou být znalci vyslechnuti. Pokud by za stejným účelem bylo ustanoveno více znalců, mohou být na rozdíl od svědků, kteří jsou vyslýcháni samostatně, vyslechnuti ve vzájemné přítomnosti. Znalci mohou být podrobeni výslechu nebo křížovému výslechu ohledně jejich posudku stejným způsobem jako svědci.

NahoruNahoru

c) Jsou některé metody dokazování přednostnější?

Ano. Základní pravidlo, že důkazy musí být provedeny ústně, tuto odpověď částečně zdůvodňuje. Nepřímé důkazy, tzn. důkazy poskytnuté jakoukoli osobou v souvislosti s tím, co se taková osoba dozvěděla nebo získala prostřednictvím třetí strany, mají obvykle menší váhu než důkazy, které poskytla jakákoli osoba v souvislosti s jakýmikoli informacemi, které taková osoba mohla získat osobně. Nicméně je nutné uvést, že pokud by neexistovaly žádné lepší důkazy, pak budou takové důkazy zachovány, přestože jsou považovány za slabé.

Obecně však záleží na povaze nároku: pokud se spor týká například otcovství, považují se výsledky DNA zkoušky za nejlepší možnou formu důkazu bez ohledu na to, co a kolik svědků pod přísahou vypovídá.

Při hodnocení listin je však třeba mít na paměti, že určité listiny jsou považovány za výsadní (1) a není možné žádat jejich předložení.

Následující seznam uvádí některé listiny, které jsou jako důkaz přípustné samy o sobě a k prokázání jejichž pravosti stačí pouze důkaz uvedený na titulní straně těchto listin, pokud není prokázán opak:

  1. výnosy vlády Malty podepsané ministrem nebo vedoucím odboru, ze kterého vycházejí;
  2. rejstříky kteréhokoli odboru vlády Malty;
  3. veškeré státní výnosy podepsané příslušnými orgány a obsažené ve Vládním věstníku; výnosy vlády Malty otištěné se souhlasem vlády a řádně zveřejněné;
  4. výnosy a rejstříky soudního dvora a církevních soudů na Maltě;
  5. osvědčení vydaná veřejnou matrikou a pozemkovým úřadem;

výnosy jakékoli cizí vlády nebo jakéhokoli odboru cizí vlády nebo cizích soudů nebo jakékoli cizí instituce ověřené diplomatickým nebo konzulárním zástupcem vlády Malty v zemi, z níž pocházejí.

NahoruNahoru

(1) Součást jakékoli korespondence jakéhokoli civilního, vojenského, námořního nebo leteckého odboru nebo jakékoli zprávy patřící jakémukoli takovému odboru.

d) Jsou ve vztahu k některým skutečnostem povinné určité metody dokazování?

K odpovědi na tuto otázku je třeba přistupovat individuálně. Pokud je například předmětem sporu nárok související s nemovitostí, je primárním listinným důkazem veřejná listina prokazující vlastnictví či jinak podporující takový nárok/obhajobu.

6.

a) Jsou svědci ze zákona povinni vypovídat?

Ano. Předvolání je soudní příkaz vydaný na žádost některého účastníka sporu, a proto neposkytnutí výpovědi znamená pohrdání soudem. Pokud se svědek k výpovědi nedostaví, uloží mu soud na základě ustanovení týkajících se pohrdání soudem pořádkovou pokutu. Soud může také nařídit vydání příkazu k předvedení nebo zatčení svědka, aby ho donutil se dostavit za účelem podání svědecké výpovědi. Nicméně svědek má právo soud požádat o zrušení uložené pokuty, pokud řádně zdůvodní důvod nedostavení se k soudu.

b) Ve kterých případech mohou svědci odmítnout vypovídat?

Svědci mohou odmítnout vypovídat v souvislosti s výsadními informacemi. Například žádný advokát nebo právní zástupce bez souhlasu klienta a žádný duchovní bez souhlasu osoby, která učinila zpověď, nesmí být vyslýchán ve věcech, které mohl klient advokátovi či právnímu zástupci důvěrně sdělit v souvislosti s případem nebo které se duchovní mohl dozvědět pod pečetí zpovědního tajemství (loco confessionis).

NahoruNahoru

Dále pak žádný účetní, praktický lékař nebo sociální pracovník, psycholog nebo manželský poradce nemohou být vyslýcháni v takových věcech, které mohl klient uvedené osobě důvěrně sdělit nebo o kterých se mohla uvedená osoba dozvědět z titulu své profese, pokud tak nenařídí soud. Tato výsada se vztahuje také na tlumočníka, který může být ustanoven v souvislosti s takovými důvěrnými sděleními.

Žádný svědek také nesmí být nucen zveřejnit jakékoli informace vyplývající nebo související s jakoukoli listinou, která patří nebo je v držení jakéhokoli civilního, vojenského, námořního nebo leteckého odboru veřejné služby a jejíž zveřejnění je nepřípustné.

Manžel nebo manželka účastníka sporu jsou v takovém sporu způsobilí k podání výpovědi a mohou být k jejímu podání přinuceni na žádost kteréhokoli účastníka sporu za předpokladu, že manžel nesmí být nucen zveřejnit žádné informace, které mu sdělila jeho manželka po dobu trvání manželství, a manželka nesmí být nucena zveřejnit žádné informace, které jí sdělil její manžel po dobu trvání manželství, a za předpokladu, že manžel ani manželka nesmí být nuceni odpovídat na otázky, které mohou manželce či manželovi způsobit nebezpečí trestního stíhání.

A konečně je třeba nezapomínat, že je zcela na uvážení soudu v každém jednotlivém případě rozhodnout, kdy není svědek povinen na konkrétní otázku odpovědět na základě toho, že by ho odpověď na takovou otázku mohla poškodit, nebo kdy nebude svědek nucen vypovídat o skutečnostech, jejichž zveřejnění by poškodilo veřejný zájem.

NahoruNahoru

c) Může být osoba, která odmítne svědčit, sankciována nebo nucena podat svědectví?

Viz odpověď na otázku 6.a výše.

d) Existují osoby, od nichž svědectví nelze vyžadovat?

Viz odpověď na otázku 6.b výše.

7. Jaká je role soudce a účastníků při vyslýchání svědka? Za jakých podmínek může svědek vypovídat za pomoci nových technologií, např. prostřednictvím televize nebo videokonference?

Viz odpověď na otázku 5.b výše.

III. Hodnocení důkazů

8. Jestliže důkaz nebyl účastníkem získán zákonnou cestou, existují omezení přípustnosti takového důkazu při rozhodování soudu?

Soud je povinen zajistit, aby všichni účastníci předložili ty nejlepší možné důkazy, a zároveň má maximální volnost dle vlastního uvážení rozhodovat v zájmu nejlepšího výkonu spravedlnosti, a proto není možné na tuto otázku poskytnout žádnou jasnou a přímou odpověď. Je možné se domnívat, že soud bude muset zvážit každý jednotlivý důkaz individuálně.

9. Jsem-li účastníkem sporu, bude mé vlastní tvrzení považováno za důkaz?

Ano. Kterýkoli účastník sporu bez ohledu na svůj zájem na tomto sporu a za předpokladu, že je účastník způsobilý vypovídat v souladu s pravidly upravujícími výpovědi (viz 5.a výše), může poskytnout svědectví buď na vlastní žádost, nebo na žádost kteréhokoli jiného účastníka sporu, nebo pokud je předvolán soudem z moci úřední.

Bližší informace

  • Soudní služby Malti – Ministerstvo spravedlnosti a vnitřních věcí

« Opatřování a provádění důkazů - Obecné informace | Malta - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 13-10-2006

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království