Opatřování a provádění důkazů - Litva

OBSAH I. Důkazní břemeno  1. a) Jaká pravidla platí pro důkazní břemeno?  b) Existují pravidla vylučující určité skutečnosti z důkazního břemene? Ve kterých případech? Je možné vyvrátit tyto domněnky předložením důkazů?  2. Do jaké míry musí být soud přesvědčen o určité skutečnosti, aby z její existence mohl vycházet ve svém rozsudku?  II. Dokazování  3. Je při provádění důkazů vždy požadována žádost dotčené strany, nebo může soud v určitých případech dokazovat z vlastního podnětu?  4. a) Vyhověl-li soud žádosti strany sporu o přijetí důkazů, jaký je další postup?  b) V jakých případech může soud zamítnout žádost strany o provedení důkazů?  5. a) Jaké existují druhy důkazních prostředků?  b) Jaké jsou způsoby provádění svědeckých důkazů a jak se liší od provádění znaleckých důkazů? Jaká pravidla platí pro předkládání písemných důkazů a znaleckých posudků/stanovisek?  c) Mají některé důkazní prostředky větší důkazní sílu než jiné?  d) Jsou při dokazování některých skutečností povinné určité důkazní prostředky?  6. a) Jsou svědci ze zákona povinni vypovídat?  b) V jakých případech mohou odmítnout vypovídat?  c) Může být osoba, která odmítla vypovídat, potrestána nebo přinucena k výpovědi?  d) Existují osoby, které nemohou vypovídat jako svědci?  7. Jaká je role soudce a stran sporu při výslechu svědka? Za jakých podmínek může být svědek vyslechnut prostřednictvím nových technologií, např. televize nebo videokonference?  III. Hodnocení důkazů  8. Pokud dotčená strana sporu nezískala důkazy zákonnou cestou, je soud nějakým způsobem omezen při přijímání rozsudku?  9. Bude má výpověď, jako strany sporu, považována za důkaz?

 

I. Důkazní břemeno

1.

a) Jaká pravidla platí pro důkazní břemeno?

Podle občanského soudního řádu Litevské republiky leží důkazní břemeno na stranách sporu:

Článek 178. Důkazní břemeno

Strany musí dokázat skutečnosti, na nichž zakládají své žalobní nároky a žalobní odpovědi, s výjimkou skutečností, které se považují za neprokazatelné v souladu s postupem stanoveným občanským soudním řádem.

Článek 12. Zásada soutěže

U všech soudů vychází výslech občanskoprávních případů ze zásady soutěže. Každá strana sporu má dokázat takové skutečnosti, jež použila pro založení svého žalobního nároku a žalobní odpovědi, s výjimkou těch případů, kdy není potřeba použité skutečnosti dokazovat.

b) Existují pravidla vylučující určité skutečnosti z důkazního břemene? Ve kterých případech? Je možné vyvrátit tyto domněnky předložením důkazů?

Skutečnosti vyloučené z důkazního břemene jsou vyjmenovány v článku 182 občanského soudního řádu. Je také třeba poznamenat, že tyto skutečnosti by mohly být předložením důkazů během řízení zpochybněny.

Článek 182. Výjimka z požadavku dokazovat

Za skutečnosti, které není nutno dokazovat, by se měly považovat následující skutečnosti:

• skutečnosti, o nichž má soud za to, že jsou každému známy,
• dokázané v účinných rozsudcích vynesených v jiných občanských nebo správních řízeních, jichž se účastnily tytéž osoby, s výjimkou případů, kdy z rozsudku plynou právní následky pro druhé osoby, jež nejsou účastníky řízení (poškozující skutečnosti),
• následky činů představujících trestný čin, pokud tyto následky byly rozhodnuty v účinném rozsudku v trestním řízení (poškozující skutečnosti);
• předpokladatelné podle platných zákonů a nezpochybněné během řízení,
• opodstatněné na základě skutečností připuštěných stranami (článek 187 občanského soudního řádu).

Článek 187. Připuštění skutečností

Nahoru

1. Strana sporu má právo připustit skutečnosti, které druhá strana sporu používá jako zdůvodnění žalobního nároku nebo žalobní odpovědi druhé strany sporu.
2. Soud smí považovat připuštěné skutečnosti za prokázané, pokud věří, že připuštění odpovídá okolnostem případu a není vysloveno v zájmu klamat, z důvodu násilí, hrozby, omylem nebo v zájmu utajit pravdu.

2. Do jaké míry musí být soud přesvědčen o určité skutečnosti, aby z její existence mohl vycházet ve svém rozsudku?

V případě, kdy předložené důkazy umožňují soudu dojít k závěru, že možnost, že určitá skutečnost existovala, spíše než naopak, je pravděpodobnější, potom soud uzná tyto skutečnosti za prokázané.

II. Dokazování

3. Je při provádění důkazů vždy požadována žádost dotčené strany, nebo může soud v určitých případech dokazovat z vlastního podnětu?

V souladu s článkem 179 občanského soudního řádu předkládají důkazy strany sporu a ostatní účastníci sporu. Jestliže získané důkazy nedostačují, smí soud stranám a ostatním účastníkům řízení nabídnout možnost předložit soudu podpůrné důkazy, přičemž pro jejich předložení stanoví časovou lhůtu. Soud má také právo shromáždit důkazy z vlastního podnětu (ex officio), avšak výhradně v případech stanovených občanským soudním řádem a dalšími zákony.

Občanský soudní řád dává soudu právo shromáždit důkazy z vlastního podnětu při slyšení rodinných nebo pracovních případů, jestliže to je podle jeho názoru nezbytné pro spravedlivé rozhodnutí případu (články 376 a 414).

Nahoru

Článek 476 občanského soudního řádu také stanovuje, že pro zajištění plné způsobilosti (rovnoprávnosti) výpovědi v případě výslechu nezletilé osoby soud:

1. pověří státní instituci pro ochranu práv dítěte v místě bydliště nezletilého, aby vyjádřila svůj názor na připravenost nezletilého nezávisle si uvědomovat svá občanská práva nebo vykonávat své povinnosti,
2. požádá o údaje, zda byl nezletilý již v minulosti uznán vinným z porušení správních nebo jiných zákonů nebo zda se již nedopustil porušení správních nebo jiných zákonů,
3. pokud je nutné stanovit úroveň fyzického, morálního, duševního nebo mentálního vývoje nezletilého, nařídí forenzní psychologické a/nebo psychiatrické vyšetření a požádá o všechny lékařské záznamy nezletilého nebo o jiné materiály, které jsou nutné k provedení tohoto vyšetření,
4. přijme veškerá další opatření nezbytná k přípravě slyšení případu.

Článek 582 občanského soudního řádu také stanovuje, že pokud se jedná o povolení převodu práva k rodinnému majetku, zastavení rodinného majetku nebo o jiné zatížení majetkových práv, má soud s přihlédnutím na okolnosti případu právo žádat od nárokovatele, aby předložil důkaz o hmotné situaci rodiny (příjmy, úspory, další majetek, závazky) a informace o převáděném rodinném majetku, od Agentury pro ochranu práv dítěte má soud právo žádat o informace o rodičích dítěte. Soud má dále právo požádat o předběžné podmínky budoucí transakce a možnostech jejího uskutečnění, o možnosti chránit práva dítěte v případě neschopnosti uskutečnit transakci a o další důkazy.

Nahoru

4.

a) Vyhověl-li soud žádosti strany sporu o přijetí důkazů, jaký je další postup?

V zájmu získání důkazů v souladu s článkem 199 a 206 občanského soudního řádu:

1. smí soud žádat právnické nebo fyzické osoby o předložení písemného nebo věcného důkazu, který by měl být předložen přímo soudu ve stanovené lhůtě. Nejsou-li fyzické nebo právnické osoby schopny předložit požadovaný písemný nebo věcný důkaz, nebo nejsou-li schopny tak učinit ve stanovené lhůtě, musí o tom soud informovat a uvést důvody, proč důkazy nemohly být předloženy;
2. smí soud vydat osobě, která žádá o předložení písemného nebo věcného důkazu, certifikát, který ji opravňuje získat důkaz pro předložení soudu.

Během přípravy soudního slyšení soudce také provádí další procedurální kroky nutné pro řádnou přípravu případu pro soudní slyšení (získání důkazů, které neprovedli účastníci řízení, shromáždění důkazů ex officio, pokud soudu toto právo přísluší podle občanského soudního řádu, atd.).

b) V jakých případech může soud zamítnout žádost strany o provedení důkazů?

Soud smí zamítnout důkazy:

1. pokud nejsou přijatelné,
2. které nepotvrzují ani nepopírají skutečnosti týkající se případu (článek 180 občanského soudního řádu),
3. jestliže mohly být předloženy dříve a jejich pozdější předložení vede k odložení řízení (čl. 181 odst. 2 občanského soudního řádu).

Aby soud přijal nárok, měly by být ke stanovení žalobního nároku přiloženy veškeré dokumenty nebo další důkazy, na nichž žalobce zakládá svůj nárok, jako i veškeré informace o tom, že byl zaplacen úřední poplatek, a oficiální žádosti o důkazy, které žalobce není schopen předložit, s uvedením důvodů, proč tyto důkazy není možno předložit (článek 135 občanského soudního řádu).

Nahoru

Je také třeba uvést, že odvolací soud zamítne přijetí nových důkazů, které mohly být předloženy soudu prvního stupně, s výjimkou případů, kdy soud prvního stupně odmítnul bez zdůvodnění tyto důkazy přijmout, nebo pokud nutnost předložit tyto důkazy vyplynula později (článek 314 občanského soudního řádu).

5.

a) Jaké existují druhy důkazních prostředků?

Podle občanského soudního řádu se za důkazy v občanskoprávním řízení považují všechny podstatné údaje, které při zákonném postupu slouží soudu jako základ pro stanovení existence nebo neexistence skutečností, na nichž strany zakládají svůj žalobní nárok a žalobní odpovědi, jakož i dalších skutečností důležitých pro spravedlivé rozhodnutí případu. Zmíněné údaje lze získat na základě: výroků stran nebo třetích osob (osobně nebo prostřednictvím zástupce), svědeckých výpovědí, písemných důkazů, věcných důkazů, inspekčních protokolů a znaleckých zpráv.

Zákonně pořízené fotografie, audio a video nahrávky smí také sloužit jako důkazní prostředky.

b) Jaké jsou způsoby provádění svědeckých důkazů a jak se liší od provádění znaleckých důkazů? Jaká pravidla platí pro předkládání písemných důkazů a znaleckých posudků/stanovisek?

Pravidla týkající se způsobů opatřování důkazů od svědků a znalců jsou stanovena v článku 192 a 217 občanského soudního řádu:

Nahoru

Článek 192. Výslech svědků

1. Každý svědek je předvolán do soudní síně a vyslýchán jednotlivě. Svědkové, kteří dosud nebyli vyslyšeni, nesmí zůstat během slyšení v soudní síni. Svědkové, kteří již byli vyslyšeni, smí zůstat v soudní síni do konce slyšení. Na žádost vyslýchaného svědka ho soud smí nechat po výslechu stanovisek účastníků řízení opustit soudní síň.
2. Svědka lze vyslechnout na místě, pokud se po předvolání nemůže dostavit před soud z důvodu nemoci, pokročilého věku nebo jiných zákonných podstatných důvodů a pokud účastník řízení, který dal podnět k předvolání svědka, nemůže zajistit předstoupení tohoto svědka před soud.
3. Soud ověří totožnost svědka, vysvětlí svědkovi jeho práva a povinnosti, jakož i odpovědnost v případě křivé přísahy a neplnění nebo neodpovídajícího plnění dalších povinností svědka.
4. Před podstoupením výslechu svědek položí ruku na Ústavu Litevské republiky a pronese přísahu: „Já, (plné jméno), přísahám na svou čest, že řeknu pravdu a ve své výpovědi nic nezamlčím, nic nepřidám ani nezměním.“ Svědek, který složil přísahu, podepíše znění přísahy. Podepsaná přísaha se přiloží k zápisu ze soudního jednání.
5. Po zjištění vztahů mezi svědkem a stranami, třetími osobami a dalších podstatných okolností pro svědeckou výpověď (vzdělání, oblast činnosti svědka, atd.) soud vyzve svědka, aby vypověděl vše, co mu je známo v souvislosti s případem, avšak aby se vyhnul informacím, na jejichž zdroje se svědek nemůže odvolat.
6. Po vyslyšení svědka lze svědkovi klást otázky. Svědek je nejdříve vyslýchán osobou, která požádala o předvolání svědka, a zástupcem této osoby. Po té je svědek vyslýchán ostatními účastníky řízení. Soudce zamítne zavádějící otázky a otázky pro daný případ nepodstatné. Soudce má právo klást otázky kdykoli během výslechu svědka.
7. Je-li to nutné, smí soud, na žádost účastníka řízení nebo z vlastního podnětu (ex officio), znovu vyslechnout svědka na tomtéž jednání, předvolat vyslyšeného svědka na jiné jednání téhož soudu, nebo svědky konfrontovat.

Článek 217. Výslech znalců

Nahoru

1. Znalecký posudek se předčítá na soudním jednání. Před přečtením znaleckého posudku znalec (znalci) pověřený vypracováním posudku přítomný na soudním jednání položí ruku na Ústavu Litevské republiky a pronese přísahu: „Já, (plné jméno), přísahám, že své povinnosti znalce provedu čestně a podám nestranný a odůvodněný posudek podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“ Probíhá-li znalecký posudek mimo soudní jednání, potom je znění přísahy podepsané znalcem nedílnou součástí znalecké zprávy.
2. Soud má právo vybídnout znalce, aby své stanovisko vysvětlil ústně. Ústní vysvětlení znaleckého posudku je součástí zápisu ze soudního jednání.
3. Znalcům lze klást otázky, aby vysvětlili nebo doplnili znalecký posudek. Osoba, která žádá o nařízení znaleckého posudku, klade znalci otázky jako první. Po té smí znalci klást otázky ostatní účastníci řízení. Pokud je znalec nařízen soudem ex officio (z vlastního podnětu), je první osobou, která klade znalci otázky, žalobce.
4. Soudci mají právo klást znalci otázky kdykoli během jeho výslechu.

Znalecký posudek se předkládá (v souladu s pravidly stanovenými v článku 217 občanského soudního řádu) pouze na žádost soudu (písemně, formou znalecké zprávy). Znalecká zpráva obsahuje podrobný popis šetření, závěry plynoucí z tohoto šetření a odůvodněné odpovědi na otázky položené soudem.

Je třeba poznamenat, že pokud soud požaduje stanovisko znalce bez znaleckého posudku, potom se stanovisko znalce považuje za písemný důkaz, který předkládá znalec (jako ostatní účastníci řízení), nebo který provedl soud v souladu s postupem stanoveným v občanském soudním řádu.

Nahoru

Pravidla o předložení písemných důkazů jsou stanovena v článku 198 občanského soudního řádu:

Článek 198. Předkládání písemných důkazů

1. Písemné důkazy mohou předkládat účastníci řízení nebo je může zajistit soud v souladu s postupem uvedeným v občanském soudním řádu.
2. Písemné důkazy se předkládají formou stanovenou článkem 114. Dokumenty podepsané účastníky řízení a odeslané prostřednictvím telekomunikačních terminálů v souladu se zákony a dalšími předpisy jsou rovnocenné písemné formě dokumentu. Je-li písemný důkaz vyhotoven v jiném než úředním jazyce, má k němu být přiložen řádně ověřený překlad. Originál dokumentů lze na žádost předkladatelů vrátit zpět. V tomto případě se pořídí kopie vrácených dokumentů ověřené podle postupu stanoveného v občanském soudním řádu.

c) Mají některé důkazní prostředky větší důkazní sílu než jiné?

Podle článku 197 občanského soudního řádu se dokumenty vydané státními nebo obecními orgány a ověřené státními úředníky v rámci jejich příslušnosti a v souladu s požadavky vztahujícími se na formu příslušných dokumentů považují za úřední písemný důkaz a mají větší důkazní sílu. Skutečnosti uvedené v úředním písemném důkazu se považují za plně prokázané dokud a pokud nejsou vyvráceny jinými důkazy, s výjimkou svědeckých důkazů. Zákaz využít svědeckých důkazů se neuplatní, pokud to je v rozporu se zásadou nestrannosti, spravedlnosti a opodstatněnosti. Důkazní sílu úředního písemného důkazu lze též zákonně přiznat jiným dokumentům.

Nahoru

d) Jsou při dokazování některých skutečností povinné určité důkazní prostředky?

V souladu s občanským soudním řádem skutečnosti případu, které mají být podle zákona prokázány určitými dokazovacími prostředky, nesmí být prokazovány jinými dokazovacími prostředky (čl. 177 odst. 4).

6.

a) Jsou svědci ze zákona povinni vypovídat?

Podle občanského soudního řádu jsou předvolaní svědci povinni dostavit se před soud a podat pravdivé svědectví. Osoba předvolaná svědčit podle zákona odpovídá za nesplnění povinnosti svědka (článek 191).

b) V jakých případech mohou odmítnout vypovídat?

V souladu s čl. 191 odst. 2 občanského soudního řádu lze výsadu odepřít svědectví využít pouze v případech, kdy by svědectví představovalo důkaz proti sobě samému, členům rodiny nebo blízkým příbuzným..

c) Může být osoba, která odmítla vypovídat, potrestána nebo přinucena k výpovědi?

V případě, že se svědek, znalec nebo tlumočník/překladatel nedostaví na jednání, smí soud žádat o stanovisko osob účastnících se jednání, zda je možné případ projednat v nepřítomnosti svědků, znalců nebo tlumočníků/překladatelů, a vynést rozhodnutí pokračovat nebo odložit slyšení případu. Jestliže se předvolaný svědek, znalec nebo tlumočník/překladatel nedostaví před soud a neuvede omluvitelný důvod, může mu být stanovena pokuta ve výši jednoho tisíce litas a může být předveden k soudu na základě soudního rozhodnutí. (článek 248 občanského soudního řádu)

Nahoru

d) Existují osoby, které nemohou vypovídat jako svědci?

Občanský soudní řád uvádí, že jako svědky nelze vyslýchat následující osoby (čl. 189 odst. 2):

1. zástupce v občanskoprávním řízení nebo obhájce v trestním řízení, a to o skutečnostech, které se dověděli při výkonu svých povinností zástupce nebo obhájce,
2. osoby, které nejsou schopny pochopit příslušné skutečnosti nebo poskytnout pravdivý důkaz z důvodu svých fyzických nebo duševních nedostatků,
3. duchovní, a to o skutečnostech, které se dozvěděli při zpovědích,
4. lékaři, a to o skutečnostech, které představují služební tajemství,
5. jiné osoby určené zákonem.

7. Jaká je role soudce a stran sporu při výslechu svědka? Za jakých podmínek může být svědek vyslechnut prostřednictvím nových technologií, např. televize nebo videokonference?

Podle občanského soudního řádu lze po vyslyšení svědka svědkovi klást otázky. Svědka nejdříve vyslýchá osoba, která požádala o předvolání svědka, a zástupce této osoby, a poté ostatní účastníci řízení. Soudce zamítne zavádějící otázky a otázky pro daný případ nepodstatné. Soudce má právo klást otázky kdykoli během výslechu svědka. Je-li to nutné, smí soud, na žádost účastníka řízení nebo z vlastního podnětu (ex officio), znovu vyslechnout svědka na tomtéž jednání, předvolat vyslyšeného svědka na jiné jednání téhož soudu, nebo svědky konfrontovat (článek 192).

Co se týče otázky o možnosti a podmínkách výslechu svědků prostřednictvím televize nebo videokonference, je třeba poznamenat, že soud smí v zájmu získání důkazů, v souladu s čl. 803 odst. 3 občanského soudního řádu, požádat soud jiného státu o použití těchto komunikačních technologií.

III. Hodnocení důkazů

8. Pokud dotčená strana sporu nezískala důkazy zákonnou cestou, je soud nějakým způsobem omezen při přijímání rozsudku?

V souladu s článkem 177 občanského soudního řádu smí sloužit jako důkazní prostředek také zákonně pořízené fotografie, audio a video nahrávky. Na druhou stranu věcné údaje představující státní nebo úřední tajemství, nesmí sloužit jako důkazy v občanskoprávním řízení, dokud a pokud nejsou zákonně zveřejněny.

Je také třeba poznamenat, že v souladu s článkem 185 občanského soudního řádu, rozhoduje soud o důkazech v případě na základě vlastního přesvědčení vycházejícího z komplexního a nezaujatého prozkoumání důkazů tvrzených během líčení. Žádný důkaz nemá předem stanovenou moc nad soudem, s výjimkou případů uvedených v občanském soudním řádu.

9. Bude má výpověď, jako strany sporu, považována za důkaz?

Ano (viz odpověď na otázku 5 a)).

« Opatřování a provádění důkazů - Obecné informace | Litva - Obecné informace »

Nahoru

Poslední aktualizace: 08-02-2007