Evropská komise > ESS > Opatřování a provádění důkazů > Mad'arsko

Poslední aktualizace: 03-03-2008
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Opatřování a provádění důkazů - Mad'arsko

 

OBSAH

I. Důkazní břemeno I.
1.
a) Jaká pravidla platí pro důkazní břemeno? a)
b) Existují pravidla vylučující určité skutečnosti z důkazního břemene? V jakých případech? Je možné vyvrátit tyto domněnky předložením důkazů? b)
2. Do jaké míry musí být soud přesvědčen o určité skutečnosti, aby z její existence mohl vycházet ve svém rozsudku? 2.
II. Dokazování II.
3. Je při provádění důkazů vždy nezbytný návrh účastníka, nebo může soud v určitých případech provádět důkaz z vlastního podnětu? 3.
4.
a) Vyhověl-li soud návrhu účastníka na provedení důkazů, jaký je další postup? a)
b) V jakých případech může soud zamítnout návrh účastníka na provedení důkazů? b)
5.
a) Jaké existují druhy důkazních prostředků? a)
b) Jaké jsou způsoby provádění svědeckých důkazů a jak se liší od provádění znaleckých důkazů? Jaká pravidla platí pro předkládání písemných důkazů a znaleckých posudků/stanovisek? b)
c) Mají některé důkazní prostředky větší váhu než jiné? c)
d) Jsou při dokazování některých skutečností povinné určité důkazní prostředky? d)
6.
a) Mají svědci ze zákona povinnost vypovídat? a)
b) V jakých případech mohou odmítnout vypovídat? b)
c) Může být osoba, která odmítla vypovídat, potrestána nebo přinucena k výpovědi? c)
d) Existují osoby, které nemohou vypovídat jako svědci? d)
7. Jaká je role soudce a stran sporu při výslechu svědka? Za jakých podmínek může být svědek vyslechnut prostřednictvím nových technologií, např. televize nebo videokonference? 7.
III. Hodnocení důkazů III.
8. Pokud dotčená strana sporu nezískala důkazy zákonným způsobem, je soud nějakým způsobem omezen při přijímání rozsudku? 8.
9. Bude má výpověď, jakožto účastníka řízení, považována za důkaz? 9.

 

I. Důkazní břemeno

1.

a) Jaká pravidla platí pro důkazní břemeno?

Obecně musí skutečnosti nutné pro vynesení rozhodnutí ve sporu dokázat účastník, v jehož zájmu je, aby je soud považoval za pravdivé (důkazní břemeno). Soud musí účastníky informovat o rozsahu skutečností, které musí být dokázány.

Otázka týkající se toho, který účastník má co v daném případě dokázat, závisí na předmětu případu, dotčených hmotněprávních předpisech, atd., avšak jelikož soud musí vždy účastníky informovat o tom, které skutečnosti musí být dokázány, je vyloučen neúspěch soudního řízení z důvodu nedostatku informací.

Zůstane-li nějaká zásadní (významná) skutečnost nebo okolnost nedokázaná, musí být zhodnocena v neprospěch účastníka, v jehož zájmu je, aby ji soud považoval za pravdivou. Důkazní břemeno však není jediným hlediskem povinnosti dokazovat. Soud smí vyzvat druhého účastníka, aby poskytnul důkaz (např. aby vydal listiny, kterou drží), a v některých zvláštních případech může soud opatřovat důkazy ex officio.

Pokud jde o „kvalitu“ důkazu, soud musí získat absolutní jistotu o skutečnostech, které jsou zásadní (podstatné), aby mohl vynést rozhodnutí o sporu. Nelze-li dosáhnout absolutní jistoty, potom je soudní řízení podle pravidel týkající se důkazního břemene neúspěšné.

b) Existují pravidla vylučující určité skutečnosti z důkazního břemene? V jakých případech? Je možné vyvrátit tyto domněnky předložením důkazů?

Soud smí přijmout skutečnosti jako pravdivé, jestliže o nich nemá žádné pochybnosti, jestliže je odpůrce připustí, jestliže to oba účastníci shodně prohlásí nebo v případě prohlášení jednoho účastníka, proti kterému odpůrce nenamítne i přes upozornění soudu. Soud přijímá skutečnosti, které považuje za veřejně známé, jako pravdivé. Totéž platí pro skutečnosti, o kterých se soud dověděl ze své úřední činnosti. Soud tyto skutečnosti zohlední, i když na ně účastníci neodkázali. Během soudního řízení však soud musí účastníky o těchto skutečnostech informovat. Odvolat se samozřejmě lze i proti uvedeným skutečnostem, přičemž soud sám není povinen je přijmout, pokud má o jejich pravdivosti pochybnost.

NahoruNahoru

Určité právní předpisy upravují také další domněnky (domněnka otcovství, domněnka data početí, domněnka porodu, domněnka úmrtí osoby prohlášené na zemřelou, atd.). Obecně lze domněnky vyvrátit, tzn. musí se přijímat jako pravdivé, dokud není prokázán opak. Existují však také nevyvratitelné domněnky (např. všechny nezletilé osoby do věku 14 let jsou nezpůsobilé k právním úkonům), které prokázání opaku nepřipouštějí.

2. Do jaké míry musí být soud přesvědčen o určité skutečnosti, aby z její existence mohl vycházet ve svém rozsudku?

Soud musí mít absolutní jistotu o hlavních skutečnostech, na nichž zakládá své rozhodnutí. Vysoká pravděpodobnost nepostačuje k tomu, aby bylo zajištěno, že je rozhodnutí řádně podložené.

II. Dokazování

3. Je při provádění důkazů vždy nezbytný návrh účastníka, nebo může soud v určitých případech provádět důkaz z vlastního podnětu?

Je obecným pravidlem, že soud nařídí provádění důkazů na návrh účastníků. Soud může nařídit předložení důkazů bez návrhu účastníků, pokud to zákon dovoluje. Tato výjimka z pravidla znamená, že soud může předložit důkazy ex officio pouze ve zvláštních případech, obvykle v mimořádných případech (např. případy ve věci rodinného stavu).

4.

a) Vyhověl-li soud návrhu účastníka na provedení důkazů, jaký je další postup?

Soud nařídí provádění důkazů na základě návrhu účastníků. Následující postup závisí na tom, jaké důkazní prostředky soud nařídí: v případě výslechu předvolá svědka, v případě znaleckého posudku ustanoví znalce, atd.

NahoruNahoru

b) V jakých případech může soud zamítnout návrh účastníka na provedení důkazů?

Soud není pro přikázání předložení důkazů vázán žádným důkazním návrhem nebo rozhodnutím. Soud upustí od provedení rozhodnutí k zajištění (nebo doplnění nebo opětovnému předložení) důkazu, jestliže tento důkaz není nutný pro rozhodnutí o sporu. Pokud zákon nestanoví jinak, nemůže soud nařídit předložení důkazů, jestliže účastník z vlastní viny předloží návrh pozdě nebo způsobem neslučitelným s vedením soudního řízení v dobré víře.

Není přesně stanoveno, za jakých okolností musí soud zamítnout důkazní návrh účastníků. Soud se v zásadě musí snažit zabránit protahování soudního a musí zamítnout důkazní návrhy, pokud jsou zřejmě nepřípustné. Proti rozhodnutí o důkazním návrhu se nelze odvolat samostatně, lze ho však napadnout v odvolání proti rozhodnutí ve věci samé.

5.

a) Jaké existují druhy důkazních prostředků?

V souladu se zásadou volných důkazů zákon nestanovuje žádná zvláštní pravidla o možných důkazních prostředcích, nýbrž uvádí příklady, např. výslech, znalecké posudky, ohledání, listiny a jiné věcné důkazy. Z možných způsobů dokazování jsou vyloučeny přísežná prohlášení, vše ostatní je přípustné.

V souladu se zásadou přímých důkazů soud může považovat jakýkoliv chování účastníků – i mlčení – za důkaz.

NahoruNahoru

b) Jaké jsou způsoby provádění svědeckých důkazů a jak se liší od provádění znaleckých důkazů? Jaká pravidla platí pro předkládání písemných důkazů a znaleckých posudků/stanovisek?

Výpovědi se získávají prostřednictvím výslechu svědků. Svědkové nemohou vypovídat písemně. Výpovědi musí být zaznamenány u projednávajícího soudu. Pouze ve výjimečných případech lze svědky vyslýchat u nich doma nebo v místě bydliště (např. je-li svědek starý, nemocný, má tělesné postižení, atd.). V zájmu získání důkazu lze také kontaktovat místní soud, v jehož soudním obvodě svědek žije.

Znalec může svůj posudek předložit ústně nebo písemně: jestliže provádí zjišťování před soudem a může okamžitě odpovědět na kladené otázky, předloží posudek ústně, v opačném případě je předkládá písemně nebo ústně, je-li stanovena nová lhůta. Soud stanoví vhodnou lhůtu pro předložení písemného znaleckého posudku.

Po zahájení výslechu nebo po předčítání posudku může soud klást otázky svědkům i znalci, přičemž výslech mohou zahájit i účastníci řízení.

c) Mají některé důkazní prostředky větší váhu než jiné?

Jak plyne ze zásady volných důkazů, není váha různých druhů důkazů předem stanovena. Soud potvrdí skutečnosti srovnáním důkazů předložených účastníky a ostatními osobami během důkazního řízení. Důkazy hodnotí jako celek a vynese rozhodnutí podle svého přesvědčení.

NahoruNahoru

Maďarský právní řád neodkazuje na vyšší důkazní sílu ani v případě veřejných listin nebo soukromých listin s plnou důkazní sílou. Zákon stanovuje u určitých druhů listin vyvratitelnou domněnku, a obsah daných listin musí být tedy přijímán jako pravdivý, dokud není prokázán opak.

Papírový nebo elektronický dokument vydaný jako veřejná listina soudem, notářem nebo jiným orgánem nebo orgánem veřejné správy v oblasti jeho příslušnosti a v určité formě podle zákona plně potvrzuje opatření nebo rozhodnutí a správnost údajů a skutečností v něm obsažených společně s prohlášeními v něm obsaženými a datem a způsobem prohlášení. Listina prohlášená za veřejnou listinu jiným právním předpisem má stejnou důkazní sílu.

Záznam veřejné listiny provedený obvykle technickými nebo chemickými prostředky (fotografie, film, zvuková nahrávka, atd.) nebo listina vyhotovená z původní listiny na jakémkoli datovém médiu má stejnou důkazní sílu jako původní veřejná listina v papírové formě, jestliže tento záznam nebo listinu z datového média vyhotoví soud, notář, jiný orgán, orgán veřejné správy nebo jiný subjekt z pravomoci těchto orgánů. Záznam nebo listina vyhotovená z pravomoci orgánu pověřeného uložením listiny (např. archív) a listina vyhotovená vydávajícím orgánem nebo orgánem pověřeným úschovou listiny na základě dat získaných z datového média mají také stejnou důkazní sílu.

Elektronický dokument vyhotovený orgánem oprávněným vydat veřejnou listinu v rámci svých pravomocí a v určité formě z veřejné listiny, ke které je připojen podpis oprávněné osoby a, stanovuje-li tak zákon, razítko s datem, má stejnou důkazní sílu jako původní veřejná listina v papírové nebo elektronické formě. Elektronický dokument vyhotovený v souladu s postupem uvedeným ve zvláštním právním předpise orgánem oprávněným vydat tuto veřejnou listinu a dokument, který je podle zákona elektronickou veřejnou listinou, mají stejnou důkazní sílu jako původní veřejná listina.

NahoruNahoru

Listina (včetně elektronického dokumentu) vyhotovená ze soukromé listiny orgánem oprávněným vydávat veřejné listiny v rámci svých pravomocí v dané formě plně potvrzuje, že obsah dotčené listiny souhlasí s obsahem původní listiny. V případě elektronického dokumentu podléhá důkazní síla také požadavku, aby orgán oprávněný vydat veřejnou listinu tuto listinu opatřil platným elektronickým podpisem a - stanovuje-li tak právní předpis - razítkem s datem, nebo aby vyhotovil listinu v souladu s postupem uvedeným ve zvláštním právním předpise. Důkazní síla listiny vyhotovené ze soukromé listiny ve formě veřejné listiny je stejná jako důkazní síla původní listiny, pokud jde o obsah soukromé listiny.

Tato pravidla se vztahují také na zahraniční veřejné listiny za předpokladu, že ji ověřil zahraniční zastupitelský orgán Maďarska s příslušností podle místa vydání. Toto ověření není potřeba v případě, pokud tak stanovuje mezinárodní dohoda uzavřená Maďarskem.

Aby soukromé listiny měly plnou důkazní sílu, musí být splněna následující kritéria:

  1. zhotovitel napsal a podepsal listinu vlastní rukou,
  2. podpisem listiny dva svědkové stvrzují, že zhotovitel před nimi podepsal listinu, kterou sám osobně nenapsal, nebo že zhotovitel před nimi uznal podpis na listině za svůj podpis. V listině musí být uvedeno místo bydliště (adresa) svědků,
  3. podpis nebo iniciály vydavatele byly ověřeny soudcem nebo notářem,
  4. listina vydaná obchodním subjektem s ohledem na svou obchodní činnost byla řádně podepsána,
  5. právník (advokát) připojením svého podpisu k listině, kterou vypracoval, ztvrzuje, že zhotovitel před ním podepsal listinu, kterou osobně nevyhotovil, nebo že zhotovitel před ním uznal podpis v listině za svůj, nebo že obsah elektronického dokumentu poskytnutého s platným elektronickým podpisem vydavatele souhlasí s podpisem elektronického dokumentu vyhotoveného právníkem,
  6. zhotovitel připojil svůj platný elektronický podpis k elektronickému dokumentu.

Záznam listiny vydané nebo uložené obchodním subjektem [čl. 195 odst. 2] a každá listina vyhotovená prostřednictvím datových médií potvrzuje s plnou důkazní silou, že její obsah je totožný s obsahem původní listiny, jestliže obchodní subjekt, který záznam pořídil nebo vydal nebo uložil listinu, řádně potvrdil, že záznam nebo listina jsou totožné s originálem. Elektronický dokument vyhotovený z listiny vydané nebo uložené podnikem potvrzuje s plnou důkazní silou, že jeho obsah souhlasí s obsahem původní listiny, jestliže subjekt, který elektronický dokument z listiny vyhotovil, připojil platný elektronický podpis a, stanovuje-li tak právní předpis, známku s datem, a jestliže subjekt listinu vyhotovil v souladu s postupem stanoveným ve zvláštním právním předpise. Důkazní síla listiny vyhotovené z listiny vydané nebo uložené obchodním subjektem je obsahově totožná s původní listinou, zatímco v případě listiny vyhotovené z veřejné listiny je důkazní síla totožná se soukromou listinou s plnou důkazní silou.

NahoruNahoru

Jestliže zhotovitel listiny není schopen listinu přečíst nebo pokud nerozumí jazyku, ve kterém byla listina vyhotovena, má tato listina plnou důkazní sílu, pouze pokud jasně stanovuje, že byl její obsah zhotoviteli vysvětlen jedním ze svědků nebo ověřující osobou.

d) Jsou při dokazování některých skutečností povinné určité důkazní prostředky?

Některá zvláštní zákonná ustanovení mohou stanovovat důkazní prostředky, které jsou povinné, např. vyšetření duševního zdraví osoby, která má být svěřena do opatrovnictví v řízení o opatrovnictví.

6.

a) Mají svědci ze zákona povinnost vypovídat?

Ano.

b) V jakých případech mohou odmítnout vypovídat?

Odmítnout vypovídat může:

  1.  příbuzný některého z účastníků [příbuzný znamená příbuzného v přímé linii, manžela příbuzného v přímé linii, adoptivního rodiče, pěstouna, adoptované dítě nebo dítě v pěstounské péči, sourozence, manžela, snoubence, registrovaného partnera, příbuzného manžela v přímé linii nebo sourozence a manžela sourozence],
  2. osoba, která by svou výpovědí obvinila sama sebe nebo příbuzného ze spáchání trestného činu,
  3. advokát, lékař nebo jiná osoba, která je vázána mlčenlivostí z důvodu svého povolání, jestliže by její výpověď znamenala porušení mlčenlivosti, pokud je dotčená strana tohoto závazku nezprostí,
  4. mediátor a znalec v mediačních řízeních týkajících se sporu.

Výpověď podle bodů a) a b) nelze odmítnout, jestliže:

NahoruNahoru

  1. se věc týká právního úkonu, při kterém svědek již spolupracoval buď jako zástupce jednoho z účastníků nebo jako svědek úkonu, nebo při kterém jeden z účastníků byl zástupcem svědka, nebo jestliže byl svědek v dotčeném právním vztahu právním předchůdcem jednoho z účastníků,
  2. se věc týká dědického nároku, manželství, života nebo smrti rodinného příslušníka svědka, péče o dítě v rodině svědka, výdajů nebo vlastnických práv založených na rodinném vztahu svědka.

c) Může být osoba, která odmítla vypovídat, potrestána nebo přinucena k výpovědi?

Soud může nařídit nahradit vynaložené náklady těmto osobám:

  1. svědkovi nebo znalci, který se nedostavil před soud navzdory platnému předvolání (příkazu) a který svou nepřítomnost předem neomluvil pádnými důvody, nebo který bez povolení odešel,
  2. svědkovi, který odmítá vypovídat nebo spolupracovat, nebo znalci, který odmítá podat prohlášení bez uvedení důvodu nebo navzdory konečného rozhodnutí soudu a po upozornění na následky,
  3. znalci, který bez pádných důvodů pozdě předloží svůj posudek nebo který soudu neoznámí očekávané zpoždění předložení posudku před uplynutím stanovené lhůty.

Soud může také uložit pokutu. Soud může nařídit, aby byl nepřítomný svědek nebo znalec předveden před soud. Výše pokuty činí nejvýše 500 000 HUF a nesmí překročit spornou hodnotu dané věci.

d) Existují osoby, které nemohou vypovídat jako svědci?

Jako svědky nelze vyslýchat osoby, u nichž se nedá očekávat, že poskytnou věrné důkazy z důvodu jejich tělesného nebo duševního postižení. Svědkové, kteří nebyli zbaveni požadavku zachovat mlčenlivost, nebudou vyslýcháni v záležitostech, které se považují za státní nebo služební tajemství nebo které spadají pod povinnost zachovat obchodní tajemství, pokud se dotčené záležitosti podle zvláštních právních předpisů za obchodní tajemství nepovažují. Výpovědi svědků vyslýchaných přes tato ustanovení nelze brát v úvahu jako důkazy.

NahoruNahoru

7. Jaká je role soudce a stran sporu při výslechu svědka? Za jakých podmínek může být svědek vyslechnut prostřednictvím nových technologií, např. televize nebo videokonference?

Soud klade svědkovi otázky. Účastníci řízení mohou zahájit dotazování a soud jim může povolit klást svědkům otázky přímo.

Svědek musí být vyslýchán před soudem nebo jiným místním soudem, pokud žije v jeho blízkosti nebo pokud to je z nějakého hlediska praktičtější. Ve výjimečných případech (je-li svědek velmi starý, nemocný, má tělesné postižení, atd.) může být svědek vyslýchán u sebe doma nebo v místě bydliště.

III. Hodnocení důkazů

8. Pokud dotčená strana sporu nezískala důkazy zákonným způsobem, je soud nějakým způsobem omezen při přijímání rozsudku?

Jelikož v Maďarsku platí zásada neformálnosti důkazů, neexistují žádná výslovná ustanovení o tom, jak se důkazy získávají. Aby však nedocházelo k nekontrolovanému porušování zákona, nebere soud ohled na důkazy získané zřejmým porušením zákona (např. výpověď osoby, která není způsobilá svědčit).

9. Bude má výpověď, jakožto účastníka řízení, považována za důkaz?

Ze zásady neformálnosti a přímosti důkazů také plyne, že soud přihlédne ke všem činům a opomenutím v řízení (prohlášení, mlčení, nepřítomnost, zapomenutí, atd.) jako k důkazům. Jelikož však účastník není vázán (narozdíl od svědka) vypovídat pravdu, bude soud při vynášení rozhodnutí podle svého přesvědčení posuzovat činy účastníka společně s ostatními okolnostmi případu.

« Opatřování a provádění důkazů - Obecné informace | Mad'arsko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 03-03-2008

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království