Evropská komise > ESS > Opatřování a provádění důkazů > Řecko

Poslední aktualizace: 05-05-2009
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Opatřování a provádění důkazů - Řecko

 

OBSAH

I. Důkazní břemeno I.
1.
a) Jaká pravidla platí pro důkazní břemeno? (Která strana nese důkazní břemeno u kterých skutkových stavů? Jaké jsou důsledky, nelze-li rozptýlit pochybnosti ohledně konkrétní skutečnosti?) a)
b) Existují pravidla vylučující určité skutečnosti z důkazního povinnosti? Ve kterých případech? Je možné předložit protidůkaz? b)
2. Do jaké míry musí být soud přesvědčen o určité skutečnosti, aby z jeho rozhodnutí mohlo být založeno na existenci této skutečnosti? 2.
II. Dokazování II.
3. Provádí se dokazování vždy na návrh strany, nebo může soud v určitých případech dokazovat i bez návrhu? 3.
4.
a) Vyhověl-li soud žádosti strany sporu o přijetí důkazů, jaký je další postup? a)
5.
a) Jaké existují druhy důkazních prostředků? a)
b) Jaké jsou způsoby provádění výslechu svědků a jak se liší od výslechu znalců? b)
c) Mají některé důkazní prostředky větší důkazní sílu než jiné? c)
d) Jsou při dokazování některých skutečností povinné určité důkazní prostředky? (Je například povinný písemný důkaz v případě dluhů převyšujících určitou částku?) d)
6.
a) Jsou svědci ze zákona povinni vypovídat? a)
b) Může být osoba, která odmítla vypovídat, přinucena k výpovědi? b)
c) Existují určité skupiny osob, které nemohou vypovídat jako svědci? c)
7. Jaká je role soudce a stran sporu při výslechu svědka? Za jakých podmínek může být svědek vyslechnut prostřednictvím nových technologií? 7.
III. Hodnocení důkazů III.
8. Pokud dotčená strana sporu nezískala důkazy zákonnou cestou, je soud nějakým způsobem omezen při přijímání rozsudku? 8.
9. Bude má výpověď, jako strany sporu, považována za důkaz? 9.

 

I. Důkazní břemeno

1.

a) Jaká pravidla platí pro důkazní břemeno? (Která strana nese důkazní břemeno u kterých skutkových stavů? Jaké jsou důsledky, nelze-li rozptýlit pochybnosti ohledně konkrétní skutečnosti?)

Co se týká důkazních prostředků, řecké právo se řídí „zásadou disposiční“. To znamená, že soud jedná pouze na základě návrhu strany sporu a rozhoduje na základě předložených skutkových tvrzeních, které byly stranami sporu prokázány, a písemných podání, které strany předloží. Procesní úkony jsou činěny z podnětu jedné ze stran sporu, ledaže je v právních předpisech stanoveno jinak. Každá strana sporu musí prokázat pouze ty skutečnosti, které mají význam pro posouzení daného případu a které jsou nezbytné k doložení jejího samostatného žalobního nároku nebo protinároku. Návrh strany sporu, který nebyl prokázán, se zamítne.

b) Existují pravidla vylučující určité skutečnosti z důkazního povinnosti? Ve kterých případech? Je možné předložit protidůkaz?

Pokud právo stanoví pro prokázání existence určité skutečnosti konkrétní důkazy, je předložení protidůkazů přípustné, není-li stanoveno jinak. Skutečnosti, které jsou natolik známé, že nemůže existovat žádná přiměřená pochybnost o jejich pravdivosti, nebo které jsou soudu známy z jiného soudního řízení, se berou v úvahu automaticky, bez dokazování. Soud automaticky přihlíží k normám plynoucím ze všeobecných zkušeností, a to bez dokazování. V úvahu se automaticky berou právní předpisy, zvyky a obyčeje jiných zemí, ačkoli v případě, že s nimi soud není obeznámen, může vyžadovat důkazy.

NahoruNahoru

2. Do jaké míry musí být soud přesvědčen o určité skutečnosti, aby z jeho rozhodnutí mohlo být založeno na existenci této skutečnosti?

Soud volně posuzuje důkazy a rozhoduje podle svého vědomí a svědomí, zda jsou tvrzení pravdivá. Ve svém rozhodnutí uvádí důvody, které soud vedly k zformování jeho názoru. Jestliže se podle práva usuzuje, že je zvážení pravděpodobností dostatečné (např. v případě zajišťovacích opatření), není soud povinen použít ustanovení o dokazování, samotné důkazy a jejich přesvědčivost, nýbrž bere v úvahu vše, co považuje za vhodné, aby mohl dospět ke stanovisku ohledně daných skutečností.

II. Dokazování

3. Provádí se dokazování vždy na návrh strany, nebo může soud v určitých případech dokazovat i bez návrhu?

Základní zásadou je, že důkazy navrhují a předkládají strany sporu. Soud však může z vlastního podnětu nařídit předložení jakýchkoli důkazů, které právo připouští, a to i v případě, že se jich strany sporu nedovolávaly.

4.

a) Vyhověl-li soud žádosti strany sporu o přijetí důkazů, jaký je další postup?

Po dokazování soud rozhodne ve věci samé, ledaže má za to, že důkazy nejsou dostatečné, v tomto případě pak může nařídit předložení nových, dodatečných důkazů.

5.

a) Jaké existují druhy důkazních prostředků?

Důkazní prostředky zahrnují přiznání, znalecké posudky, listinné důkazy, výslech stran, svědků, přísežné prohlášení strany a domněnky.

NahoruNahoru

b) Jaké jsou způsoby provádění výslechu svědků a jak se liší od výslechu znalců?

Ustanovení týkající se svědků se použijí rovněž tehdy, mají-li se prokázat minulé skutečnosti výslechem osob, které tyto skutečnosti posuzují na základě svých odborných znalostí. Jsou-li jako svědci vyslýcháni znalci, použije se stejný postup jako u běžných svědků.

c) Mají některé důkazní prostředky větší důkazní sílu než jiné?

Ústní nebo písemné přiznání jedné strany před soudem nebo pověřeným soudcem představuje úplný důkaz vůči osobě, která učinila doznání, zatímco přiznání učiněná mimo soudní řízení a všechny ostatní důkazy jsou posuzovány volně.

d) Jsou při dokazování některých skutečností povinné určité důkazní prostředky? (Je například povinný písemný důkaz v případě dluhů převyšujících určitou částku?)

Smlouvy a kolektivní jednání nelze prokázat výpovědí svědků, mají-li vyšší hodnotu než 5 869,405 EUR, a výpověď svědků proti obsahu listiny není přípustná, a to ani v případě, týká-li se daný právní úkon hodnoty nižší než 2 miliony GRD, tj. 5 869,405 EUR. Svědecký důkaz je však přípustný v těchto případech:

  1. v případě zásady písemného důkazu na základě listiny, která má průkaznou hodnotu,
  2. existuje objektivní nebo subjektivní důvod, proč listinu nebylo možno získat,
  3. je-li prokázáno, že vypracovaná listina byla neúmyslně ztracena,
  4. je-li na základě povahy právního úkonu nebo zvláštních podmínek, za nichž k němu došlo, a zejména v případě obchodních transakcí, odůvodněný svědecký důkaz.

6.

a) Jsou svědci ze zákona povinni vypovídat?

Každý, kdo je pozván k výslechu jako svědek, se musí dostavit a uvést skutečnosti, které jsou mu známy. Jestliže se dotyčná osoba bez omluvy nedostaví, soud zaprotokoluje rozhodnutí, které této osobě nařizuje, aby uhradila výdaje způsobené její nepřítomnosti, a může rovněž uložit peněžní pokutu.

NahoruNahoru

b) Může být osoba, která odmítla vypovídat, přinucena k výpovědi?

Svědkovi, který se dostaví k soudu a odmítne vypovídat, i když byl o to požádán, může soud nařídit, aby zaplatil peněžní pokutu.

c) Existují určité skupiny osob, které nemohou vypovídat jako svědci?

Jako svědky nelze vyslechnout tyto osoby:

  1. kněze s ohledem na skutečnosti, o nichž se dověděli při zpovědi,
  2. osoby, které v době, kdy k dotyčné skutečnosti došlo, ji nemohly vnímat, nebo nejsou schopny sdělit, co viděly,
  3. osoby, které v době, kdy k dotyčné skutečnosti došlo, trpěly duševní poruchou, která omezovala jejich schopnost úsudku a jejich vůli, nebo osoby, které se v takovémto stavu nacházejí v době, kdy mají být vyslechnuty,
  4. advokáty, notáře, lékaře, lékárníky, zdravotní sestry, porodní asistentky, jejich asistenty, jakož i právní zástupce stran sporu s ohledem na skutečnosti, které jim byly svěřeny nebo o nichž se tyto osoby dověděly při výkonu svého povolání a s ohledem na něž mají povinnost zachovat mlčení, ledaže jim osoba, která jim tyto skutečnosti svěřila a jíž se povinnost zachování mlčení týká, povolí vypovídat,
  5. státní zaměstnanci a vojenský personál ve službě s ohledem na skutečnosti, o nichž mají povinnost zachovat mlčení, ledaže jim příslušný ministr povolí, aby svědčili,
  6. osoby, které mohou mít zájem na soudním řízení.

Odmítnout výpověď mohou rovněž osoby, které jsou pokrevnými příbuznými nebo příbuznými z důvodu manželství či adopce až do třetího stupně, manžely (rovněž po zrušení manželství) a snoubenci některé ze stran sporu.

NahoruNahoru

7. Jaká je role soudce a stran sporu při výslechu svědka? Za jakých podmínek může být svědek vyslechnut prostřednictvím nových technologií?

Než je svědek vyslechnut, musí být vzat pod přísahu (složením církevní přísahy nebo místopřísežným prohlášením). Svědci jsou vyslýcháni jednotlivě a pouze v případě, kdy se to považuje za nezbytné, mohou být podrobeni křížovému výslechu s ostatními svědky nebo stranami sporu. Svědci podávají svědectví ústně. Svědci musí uvést, jak se dověděli o skutečnostech, jichž se jejich výpověď týká, a v případě skutečností, které nemohli vnímat přímo, musí uvést osobu, která je informovala o skutečnostech, jichž se jejich výpověď týká. Soud může zamítnout, aby otázky svědkům kladly strany sporu nebo jich právní zástupci, jsou-li tyto otázky jednoznačně zbytečné nebo irelevantní, a prohlásí výslech svědka za skončený, pokud má za to, že svědek uvedl vše, co ví o skutkových okolnostech, které mají být prokázány.

III. Hodnocení důkazů

8. Pokud dotčená strana sporu nezískala důkazy zákonnou cestou, je soud nějakým způsobem omezen při přijímání rozsudku?

Soud může přihlížet pouze k legálním důkazům. Pojem „legální“ zahrnuje rovněž prostředky, jimiž byly důkazy získány. Důkazy získané nezákonnými prostředky nejsou legální a nelze k nim přihlížet.

9. Bude má výpověď, jako strany sporu, považována za důkaz?

Ano, výslech stran sporu je přípustný jako důkaz.

« Opatřování a provádění důkazů - Obecné informace | Řecko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 05-05-2009

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království