Evropská komise > ESS > Opatřování a provádění důkazů > Finsko

Poslední aktualizace: 06-11-2006
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Opatřování a provádění důkazů - Finsko

 

OBSAH

I. Důkazní břemeno I.
1.
a) Jaká jsou pravidla pro důkazní břemeno? a)
b) Existují pravidla, která vyjímají některé skutečnosti z důkazního břemena? V kterých případech? Je možné tyto domněnky vyvrátit předložením důkazů? b)
2. Nakolik musí být soud o určité skutečnosti přesvědčen, aby své rozhodnutí na existenci takové skutečnosti založil? 2.
II. Provádění důkazů II.
3. Je vždy nutná žádost zúčastněné strany o provedení důkazů nebo může soudce v určitých případech provést důkazy také z vlastního podnětu? 3.
4.
a) Je-li žádost strany o provedení důkazů schválena, jaké kroky budou následovat? a)
b) V kterých případech může soud žádost strany o zajištění důkazů odmítnout? b)
5.
a) Jaké důkazní prostředky existují? a)
b) Jaké jsou způsoby zajišťování důkazů od svědků a liší se od prostředků užívaných pro zajišťování důkazů od soudních znalců? Jaká jsou pravidla pro předkládání písemných důkazů a znaleckých posudků/dobrozdání? b)
c) Jsou některé způsoby dokazování silnější než jiné? c)
d) Jsou pro prokázání určitých skutečností povinné určité způsoby dokazování? d)
6.
a) Jsou svědci povinni svědčit ze zákona? a)
b) V kterých případech mohou odmítnout podat svědectví? b)
c) Může být osoba, která odmítne svědčit, potrestána nebo donucena k podání svědectví? c)
d) Jsou některé osoby, od kterých nelze zajišťovat důkazy? d)
7. Jaká je úloha soudce a zúčastněných stran při vyslýchání svědka? Za jakých podmínek může být svědek vyslýchán prostřednictvím nových technologií, například televize nebo videokonference? 7.
III. Hodnocení důkazů III.
8. Je soud při svém rozhodování vázán některými omezeními, jestliže některá strana nezískala důkazy zákonným způsobem? 8.
9. Bude moje výpověď jako strany sporu platit jako důkaz? 9.

 

I. Důkazní břemeno

1.

a) Jaká jsou pravidla pro důkazní břemeno?

Žalobce musí prokazovat takové skutečnosti, které podpoří žalobu, zatímco žalovaný musí prokazovat to, na co se odvolává. Strana, která nepředloží důkazy, nese riziko, že skutečnosti, které předkládá, zůstanou nedokázané.

b) Existují pravidla, která vyjímají některé skutečnosti z důkazního břemena? V kterých případech? Je možné tyto domněnky vyvrátit předložením důkazů?

Dokazovat se nemusí připouštěná skutečnost. Kromě toho se nemusí dokazovat obecně známá skutečnost nebo skutečnost, která je soudu známa ex officio. Přirozeně je povoleno předkládat protidůkazy.

2. Nakolik musí být soud o určité skutečnosti přesvědčen, aby své rozhodnutí na existenci takové skutečnosti založil?

V tomto ohledu zákon obsahuje pouze ustanovení, podle kterého musí soud po pečlivém uvážení všech skutečností, které vyšly najevo, rozhodnout, co má být v případu považováno za pravdu. Ve Finsku se uplatňuje takzvaná „teorie volného hodnocení důkazů“ a jedná se tedy o předložení dostatečných důkazů soudu.

II. Provádění důkazů

3. Je vždy nutná žádost zúčastněné strany o provedení důkazů nebo může soudce v určitých případech provést důkazy také z vlastního podnětu?

Obvykle musí zúčastněné strany samy zajistit důkazy, na které se chtějí odvolávat. Ve skutečnosti zákon také připouští, aby se soud rozhodl, že zajistí důkazní prostředky z vlastní vůle. Nemůže však z vlastní vůle a proti vůli zúčastněných stran nařídit, aby byl vyslechnut nový svědek nebo předložen některý doklad, může-li být daný případ vyřešen mimosoudním vyrovnáním.

NahoruNahoru

V některých případech, například v případě žalob pro určení otcovství, je soud také povinen zajistit, aby byly opatřeny všechny nezbytné posudky.

4.

a) Je-li žádost strany o provedení důkazů schválena, jaké kroky budou následovat?

Při hlavním řízení se uskuteční provádění důkazů.

b) V kterých případech může soud žádost strany o zajištění důkazů odmítnout?

Soud může odmítnout takovou žádost mimo jiné tehdy, když jsou důkazy nepodstatné nebo když byl případ po této stránce již dokázán, a také tehdy, když zúčastněná strana požádá o předložení důkazů příliš pozdě.

5.

a) Jaké důkazní prostředky existují?

Způsoby dokazování zahrnují výslech zúčastněných stran, svědků a soudních znalců; předložení písemných důkazů a prohlášení znalců; a přezkoumání.

b) Jaké jsou způsoby zajišťování důkazů od svědků a liší se od prostředků užívaných pro zajišťování důkazů od soudních znalců? Jaká jsou pravidla pro předkládání písemných důkazů a znaleckých posudků/dobrozdání?

Mezi hodnocením ústního výslechu svědka nebo znalce a hodnocením písemného prohlášení znalce není žádný rozdíl. Naproti tomu svědek nesmí podávat písemnou výpověď.

c) Jsou některé způsoby dokazování silnější než jiné?

Nejsou. Hodnocení důkazů je na volném uvážení soudu.

NahoruNahoru

d) Jsou pro prokázání určitých skutečností povinné určité způsoby dokazování?

Nejsou.

6.

a) Jsou svědci povinni svědčit ze zákona?

Svědek zpravidla nesmí odmítnout podat svědectví.

b) V kterých případech mohou odmítnout podat svědectví?

Například manžel, snoubenec a předci nebo potomci v přímé linii zúčastněné strany mají právo odmítnout svědčit. Kromě toho zákon zahrnuje různé další situace, kdy svědek má právo nebo povinnost odmítnout svědčit.

c) Může být osoba, která odmítne svědčit, potrestána nebo donucena k podání svědectví?

Svědek, který bez oprávněného důvodu odmítne svědčit, může být donucen ke splnění své povinnosti pod pohrůžkou pokuty. Jestliže svědek i přesto k podání svědectví nesvolí, může soud nařídit jeho zadržení do doby, než k podání svědectví přivolí.

d) Jsou některé osoby, od kterých nelze zajišťovat důkazy?

Je na volné úvaze soudu, zda může být jako svědek vyslýchána (například) osoba mladší 15 let nebo osoba psychicky narušená.

Určité skupiny osob nesmějí podávat svědectví ve věcech týkajících se důvěrné povahy jejich povolání; patří k nim lékaři a advokáti.

7. Jaká je úloha soudce a zúčastněných stran při vyslýchání svědka? Za jakých podmínek může být svědek vyslýchán prostřednictvím nových technologií, například televize nebo videokonference?

Výslech svědka většinou zahajuje strana, která jej jmenovala. Potom má protistrana právo svědka vyslechnout. Soud a zúčastněné strany mohou následně klást svědkovi otázky.

Považuje-li to soud za účelné, může být svědek vyslechnut prostřednictvím videokonference nebo jiným vhodným použitelným zvláštním způsobem dálkové komunikace, který umožňuje audiovizuální spojení mezi účastníky soudního jednání. Tento postup je možné použít například tehdy, když bylo svědkovi zabráněno dostavit se k soudu nebo kdyby jeho přítomnost způsobila nepřiměřené náklady, nebo je-li svědek mladší 15 let. Za jistých okolností může být svědek vyslechnut také telefonicky.

III. Hodnocení důkazů

8. Je soud při svém rozhodování vázán některými omezeními, jestliže některá strana nezískala důkazy zákonným způsobem?

Pro takový případ zákon neobsahuje přímé pokyny. Soud musí dle vlastního uvážení rozhodnout, jakou váhu bude takový důkaz mít.

9. Bude moje výpověď jako strany sporu platit jako důkaz?

Ano. Zúčastněné strany mohou být volně vyslýchány za účelem podání důkazů a v občanskoprávním případě mohou být vyslechnuty pod přísahou ohledně skutečností, které mají pro rozhodnutí případu zvláštní důležitost. Výpověď zúčastněné strany podaná jako důkaz bude hodnocena podle stejných kritérií jako výpověď podaná svědkem.

« Opatřování a provádění důkazů - Obecné informace | Finsko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 06-11-2006

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království