Evropská komise > ESS > Opatřování a provádění důkazů > Belgie

Poslední aktualizace: 01-03-2007
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Opatřování a provádění důkazů - Belgie

 

OBSAH

I. Důkazní břemeno I.
1.
a) Jaká pravidla platí pro důkazní břemeno? a)
b) Existují pravidla vylučující určité skutečnosti z důkazního břemene? Ve kterých případech? Je možné vyvrátit tyto domněnky předložením důkazů? b)
2. Do jaké míry musí být soud přesvědčen o určité skutečnosti, aby z její existence mohl vycházet ve svém rozsudku? 2.
II. Dokazování II.
3. Je při provádění důkazů vždy požadována žádost dotčené strany, nebo může soud v určitých případech dokazovat z vlastního podnětu? 3.
4.
a) Vyhověl-li soud žádosti strany sporu o přijetí důkazů, jaký je další postup? a)
b) V jakých případech může soud zamítnout žádost strany o provedení důkazů? b)
5.
a) Jaké existují druhy důkazních prostředků? a)
b) Jaké jsou způsoby provádění svědeckých důkazů a jak se liší od provádění znaleckých důkazů? Jaká pravidla platí pro předkládání písemných důkazů a znaleckých posudků/stanovisek? b)
c) Mají některé důkazní prostředky větší důkazní sílu než jiné? c)
d) Jsou při dokazování některých skutečností povinné určité důkazní prostředky? d)
6.
a) Jsou svědci ze zákona povinni vypovídat? a)
b) V jakých případech mohou odmítnout vypovídat? b)
c) Může být osoba, která odmítla vypovídat, potrestána nebo přinucena k výpovědi? c)
d) Existují osoby, které nemohou vypovídat jako svědci? d)
7. Jaká je role soudce a stran sporu při výslechu svědka? Za jakých podmínek může být svědek vyslechnut prostřednictvím nových technologií, např. televize nebo videokonference? 7.
III. Hodnocení důkazů III.
8. Pokud dotčená strana sporu nezískala důkazy zákonnou cestou, je soud nějakým způsobem omezen při přijímání rozsudku? 8.
9. Bude má výpověď, jako strany sporu, považována za důkaz? 9.

 

I. Důkazní břemeno

1.

a) Jaká pravidla platí pro důkazní břemeno?

Belgický soudní systém rozlišuje mezi občanským právem a obchodním právem. Obchodní právo je zvláštní právo vztahující se na obchodníky, občanské právo je obecné právo.

V občanském právu se zákon o důkazech nachází v oddíle 1315 a násl. občanského zákoníku (Obč. zák.). Jedná se o uzavřený systém s úzce vymezenými formami dokazování (podrobnosti viz níže v bodě 5a).

V obchodním právu se zákon o důkazech nachází v oddíle 25 obchodního zákoníku (Obch. zák.). Nejvýznamnějším rysem je otevřenost systému a jeho relativní volnost, co se týče forem dokazování v obchodních případech. V oddíle 25 Obch. zák. se uvádí: „Kromě forem dokazování povolených pro účely občanského práva lze důkazy o obchodních vztazích podat také prostřednictvím svědků ve všech případech, kdy soud nařídí toto připustit, pokud není pro určité okolnosti stanoveno jinak. Důkazy o prodeji a koupi lze podat ve formě přijaté faktury, aniž by byly dotčeny jiné formy přijatelných důkazů v obchodních záležitostech.“

Technická hlediska řízení týkající se dokazování v občanských a obchodních záležitostech se řídí oddíly 870 a násl. právního řádu. Oddíl 876 právního řádu stanovuje, že soud, u kterého řízení probíhá, musí ke svému rozhodnutí dojít na základě pravidel dokazování vztahujících se k příslušnému druhu řízení. Řízení bude buď občanskoprávní nebo obchodní.

NahoruNahoru

Důkazy o skutečnosti, hypotéze nebo tvrzení musí poskytnout strana, která se o ně opírá. Osoba, která nárokuje splnění povinnosti, musí dokázat, že tato povinnost existuje. Naopak osoba, která tvrdí, že by povinnosti měla být zproštěna, musí dokázat, že tato povinnost byla splněna prostřednictvím úhrady, nebo jinak (oddíl 1315 Obč. zák.). V soudních sporech musí každá strana podat důkazy o skutečnostech, které tvrdí (oddíl 870 právního řádu: „actori incumbit probatio”). Po té je na protistraně, aby vyvrátila důkazní hodnotu skutečností, pokud to je možné a pokud to je povoleno.

b) Existují pravidla vylučující určité skutečnosti z důkazního břemene? Ve kterých případech? Je možné vyvrátit tyto domněnky předložením důkazů?

Za předpokladu, že neexistují žádné námitky z důvodu veřejného pořádku nebo národní bezpečnosti, mohou být dokázány veškeré skutečnosti. Právo podat důkazy v průběhu řízení podléhá třem omezujícím podmínkám. Za prvé, skutečnost, která má být dokázána, musí být pro případ relevantní. Za druhé, skutečnost musí být přesvědčivá, to znamená, že přispěje k tomu, aby přesvědčila soud k přijetí rozhodnutí. Za třetí, skutečnost musí připouštět podání důkazu: nesmí dojít k narušení soukromí, porušení obchodního tajemství a tajnosti korespondence.

Domněnky mohou být obecně protistranou vyvráceny. Pouze nevyvratitelné domněnky ( („iure et de iure“) nelze popírat a je dokonce protiprávní podat důkazy na jejich vyvrácení. Vyvratitelné domněnky  („iuris tantum“) lze popřít  podáním  důkazů o opaku: formy dokazování přijatelné v tomto případě jsou upraveny v občanskoprávní oblasti, nikoli v obchodním právu.

NahoruNahoru

2. Do jaké míry musí být soud přesvědčen o určité skutečnosti, aby z její existence mohl vycházet ve svém rozsudku?

Soud musí být přesvědčen o bodech, které strany předložily. Soud musí být přesvědčen na základě důkazů a jejich hodnověrnosti. Jestliže dojde soud k závěru, že bod, který mu byl předložen, může pomoci urovnat spor a že tento bod, tak jak byl předložen, spolehlivě odráží pravdu, přispívá k důkazní hodnotě bodu. Pouze pokud soud přisoudil důkazní hodnotu některému bodu, může se tento bod považovat za řádný důkaz.

Důkazní hodnota je poněkud subjektivní, zatímco skutečný důkaz je přísně objektivní. Status důkazu závisí na hodnověrnosti, kterou musí svědectví mít. Svědectví bude právně považováno za důkaz, pouze pokud má odpovídající úroveň hodnověrnosti, protože soud je vždy zbaven vlastního uvážení. Tak tomu je v případě listinných důkazů. Pokud soud vykládá obsah listiny, která byla získána zákonně, způsobem, který odporuje jejímu skutečnému znění, porušuje status formálních listin jako důkazu. Poražená strana se na to může spoléhat jako na důvod k odvolání ke kasačnímu soudu.

II. Dokazování

3. Je při provádění důkazů vždy požadována žádost dotčené strany, nebo může soud v určitých případech dokazovat z vlastního podnětu?

Strana, která něco tvrdí, musí být schopna to dokázat. V některých případech může soud straně nařídit podat důkaz, například pokud se má za to, že osoby jsou pod přísahou (oddíl 1366 Obč. zák.). Soud smí, na základě přísných podmínek, požadovat, aby strana učinila prohlášení pod přísahou, buď proto, aby urovnání sporu na ní záviselo, nebo jednoduše proto, aby stanovil částku, která má být přiznána.

NahoruNahoru

Soud může vyslýchat strany a nařídit výslech svědků, s výjimkou případů, ve kterých to zakazuje zákon (oddíl 916 právního řádu). Může také přikázat provedení znaleckého posudku, který stanoví určité skutečnosti, nebo který poskytne technickou radu (oddíl 962 právního řádu).

4.

a) Vyhověl-li soud žádosti strany sporu o přijetí důkazů, jaký je další postup?

O zahájení šetření musí požádat jedna ze stran formou základní nebo vedlejší žádosti. Rozhodnutí soudu v této záležitosti může být souhlasné s přijetím žádosti, anebo nesouhlasné, přičemž se uvedou důvody.

V případě šetření listin (oddíl 883 právního řádu) nebo šetření padělání (oddíl 895 právního řádu) soud stranám nařídí předstoupit před soud (s právním zástupcem nebo bez něho) a přinést s sebou veškeré listiny, doklady a dohody, nebo údajně podvržený dokument. Soud smí případ vyslechnout a rozhodnout o něm okamžitě, nebo nařídit jeho zařazení do registru, a po té může sám nařídit šetření nebo je nechat provést znalci. Soud vynáší konečný rozsudek v otázce šetření listin nebo šetření padělání.

Jestliže některá strana nabízí, že podá důkazy prostřednictvím jednoho nebo několika svědků, může soud svědectví připustit, je-li to přijatelné (oddíl 915 právního řádu). Nezakazuje-li to zákon, smí soud nařídit výslech svědků. Svědkové jsou svoláni kanceláří soudního dvora alespoň osm dní před datem slyšení. Musí složit přísahu, přičemž soudce je vyslýchá zvlášť. Soud smí vyslechnout svědka z vlastního podnětu, anebo na žádost jedné ze stran. Svědectví se zapíše, přečte nahlas, opraví a případně doplní, načež je výslech svědka uzavřen.

NahoruNahoru

V zájmu urovnání nebo zabránění vzniku sporu smí soud nařídit znalecké šetření. Toto šetření se může týkat pouze skutečných nálezů a technické rady (oddíl 962 právního řádu). Znalec provede svůj úkol pod dohledem soudu. Strany znalci poskytnou všechny požadované listiny a splní všechny jeho opodstatněné požadavky. Zpráva musí být předložena do data stanoveného soudem. Jestliže je zpráva v rozporu s vlastním přesvědčením soudu, nemá soud povinnost řídit se radou znalce.

Soud smí z vlastního podnětu nebo na základě žádosti stran nařídit šetření na místě (oddíl 1007 právního řádu). Šetření, jehož se mohou, ale nemusí účastnit strany, bude provedeno soudcem, který šetření přikázal, nebo osobou úředně pověřenou jeho provedením. Je vypracována úřední zpráva zaznamenávající veškeré podniknuté kroky a zjištění a ta je pak předána stranám.

b) V jakých případech může soud zamítnout žádost strany o provedení důkazů?

Soud není nikdy povinen přijmout žádost strany o zahájení šetření. Je-li však soudci předán úřední pokyn, musí ho provést (oddíl 873 soudního řádu).

5.

a) Jaké existují druhy důkazních prostředků?

V (běžném) občanském právu existuje pět druhů důkazních prostředků: listinné důkazy, tvrzení svědků, domněnky, připuštění stran a přísežná prohlášení (oddíl 1316 Obč. zák.).

Listinné důkazy (oddíl 1317 Obč. zák.) lze předložit buď formou pravého dokumentu (listiny), nebo soukromého dokumentu. Pravý dokument (listina) je dokument sepsaný formou předepsanou zákonem oprávněným úředníkem (jako je notář nebo matriční úředník) a mezi stranami i v souvislosti se třetími stranami představuje perfektní důkaz všeho, co je v listině uvedeno. Uznaný soukromý dokument podepsaný příslušnými stranami a vyhotovený v počtu kopií odpovídajícímu počtu stran, představuje perfektní důkaz mezi stranami. Písemný dokument musí být předložen v případě předmětů v hodnotě přesahující 375 EUR (oddíl 1341 Obč. zák.).

NahoruNahoru

Není přípustné, aby důkazy poskytnuté svědky (oddíl 1341 Obč. zák.) odporovaly obsahu písemných dokumentů nebo ho rozšiřovaly. Jsou-li k dispozici pouze zřejmé listinné důkazy, nebo není-li možno předložit listinné důkazy, připouští se svědecké důkazy.

Domněnky (oddíl 1349 Obč. zák.) jsou závěry vyvozené podle zákona nebo soudem ze známých skutečností s cílem  rozhodnout o neznámé skutečnosti. Domněnky nesmí převážit obsah písemných dokumentů, mohou však, stejně jako svědecký důkaz, představovat zřejmý důkaz, který lze podpořit písemným důkazem, a mohou nahradit písemné dokumenty v případě, že je není možno předložit.

K připuštěním stran (oddíl 1354 Obč. zák.) dochází buď v právním kontextu nebo mimo právní kontext. Připuštění v právním kontextu je tvrzení strany nebo osoby oprávněné jednat za stranu v právní souvislosti, o které se lze opřít proti osobě, která je připustila. Připuštění mimo právní kontext nepodléhá naopak žádným formálním požadavkům.

Přísežné prohlášení (oddíl 1357 Obč. zák.) činí buď jedna nebo druhá strana (rozhodná přísaha), nebo je nařízeno soudem. V případě rozhodné přísahy je prohlášení nezvratným důkazem jedině v zájmu nebo proti zájmu osoby, která ji učinila.

Důkazy v obchodních věcech (oddíl 25 Obch. zák.) nejsou upraveny, je však dána specifická forma důkazu, jmenovitě přijatá faktura v případě prodejních smluv. Obchodník může vždy použít přijatou fakturu jako platný důkaz, zatímco jiné písemné doklady, pokud mají sloužit jako důkaz, musí předkládat protistrana.

NahoruNahoru

b) Jaké jsou způsoby provádění svědeckých důkazů a jak se liší od provádění znaleckých důkazů? Jaká pravidla platí pro předkládání písemných důkazů a znaleckých posudků/stanovisek?

Občanský zákoník upravuje svědecké důkazy jako nezávislou formu důkazu. Soudní řád upravuje technická hlediska řízení s ohledem na svědecké důkazy. Znalecká zpráva je jednou z forem důkazů a upravuje ji soudní řád. Strany mohou požádat soud, aby předvolal svědky, nemohou však z vlastního podnětu jmenovat znalce. To může udělat pouze soud.

Listinný důkaz má důkazní hodnotu a soud musí brát ohled na jeho obsah, což se však nevztahuje na znalecké zprávy a posudky. Je-li zpráva nebo posudek v rozporu s vlastním přesvědčením soudce, nemá soudce povinnost se zprávou nebo posudkem řídit (oddíl 986 právního řádu).

c) Mají některé důkazní prostředky větší důkazní sílu než jiné?

V upravených formách důkazů existuje hierarchie. Připuštění a přísežná prohlášení zaujímají nejvyšší pozici. Písemný doklad vždy zaujímá důležitější místo než svědecké výpovědi a domněnky. Pravé dokumenty (listiny) představují perfektní důkaz jak mezi stranami, tak v souvislosti se třetími stranami, zatímco uznaný soukromý dokument představuje perfektní důkaz mezi stranami. O svědecký důkaz a domněnky se lze opřít, pouze pokud je listinný důkaz neúplný, nebo pokud není možno předložit žádný listinný důkaz o vztahu, který je třeba dokázat.

NahoruNahoru

d) Jsou při dokazování některých skutečností povinné určité důkazní prostředky?

V závislosti na tom, zda je skutečnost klasifikována jako občanskoprávní nebo obchodní věc, je zákon o dokazování upraven nebo neupraven. Podle občanského práva musí být předložen písemný dokument (listina nebo soukromý dokument) v případě předmětů v hodnotě přesahující 375 EUR (oddíl 1341 Obč. zák.). Pouze takové dokumenty lze připustit jako důkazy. Svědecké důkazy a domněnky se nepřipouštějí. V obchodních věcech jsou však svědecké důkazy a domněnky přípustné, přičemž zvyšují důkazní hodnotu obsahů dokumentů, anebo jim odporují.

6.

a) Jsou svědci ze zákona povinni vypovídat?

Ne. Svědky vyslýchají, pokud se to vyžaduje, strany, nebo je předvolá soud (oddíl 915-916 právního řádu).

b) V jakých případech mohou odmítnout vypovídat?

Je-li předvolán svědek, který uvede, že má zákonně platné důvody odmítnout svědčit, je otázka přesunuta na soud. Za platné důvody se mimo jiné považují povinnosti svědka zachovávat obchodní tajemství.

c) Může být osoba, která odmítla vypovídat, potrestána nebo přinucena k výpovědi?

Osoba předvolaná jako svědek má povinnost dostavit se. Nedostaví-li se, smí ji soud, na žádost jedné ze stran, předvolat prostřednictvím soudní obsílky doručené soudním úředníkem (oddíl 925 právního řádu). Osoba předvolaná jako svědek, která se nedostaví, musí zaplatit trestní pokutu (oddíl 926 právního řádu).

NahoruNahoru

d) Existují osoby, které nemohou vypovídat jako svědci?

Svědecký důkaz je neplatný, je-li podán osobou, která není řádně způsobilá (oddíl 931(1) právního řádu).

Nezletilá osoba mladší patnácti let nesmí být nikdy vyslýchána pod přísahou. Jakékoli prohlášení, které učiní, lze použít pouze jako informaci (oddíl 931(1) právního řádu).

Nezletilá osoba, která má požadovanou rozlišovací schopnost, může být vyslýchána soudcem nebo osobou jmenovanou soudcem v jakémkoli soudním řízení na vlastní žádost nezletilého nebo na příkaz soudu. Ve druhém případě však smí nezletilý výslech odmítnout (oddíl 931(3) až (7) právního řádu).

Pokrevní příbuzní v sestupné linii nesmí být vyslýcháni v případech, ve kterých jde o zájem jejich příbuzných ve vzestupné linii (oddíl 931(2) právního řádu).

7. Jaká je role soudce a stran sporu při výslechu svědka? Za jakých podmínek může být svědek vyslechnut prostřednictvím nových technologií, např. televize nebo videokonference?

Strany nesmí mluvit přímo ke svědkům nebo je přerušovat, ale musí se vždy obracet na soud (oddíl 936 právního řádu). Soud z vlastního podnětu nebo na základě žádosti jedné ze stran může položit svědkovi jakoukoli otázku, která pomůže objasnit nebo rozšířit důkaz (oddíl 938 právního řádu).

Nepřímé svědectví je platné. Neexistují žádná ustanovení nebo právní zásady, jak proti němu namítat. Kromě toho oddíl 924 právního řádu soudu umožňuje rozhodnout, že pokud může svědek dokázat, že se nemůže dostavit osobně, lze jeho svědectví získat na místě, kde se zrovna nachází.

III. Hodnocení důkazů

8. Pokud dotčená strana sporu nezískala důkazy zákonnou cestou, je soud nějakým způsobem omezen při přijímání rozsudku?

Důkazy získané nezákonnými prostředky nelze u soudu použít. Soud k nim nesmí při rozhodování přihlížet. Došlo-li při opatřování důkazů k porušení soukromí, obchodního tajemství nebo tajnosti korespondence, jsou tyto důkazy nezákonné a nepřípustné.

9. Bude má výpověď, jako strany sporu, považována za důkaz?

Dokumenty pocházející od jedné strany nesmí být použity jako důkaz ve prospěch této strany. Pouze v obchodním právu je v souvislosti s prodejními transakcemi platná jako důkaz faktura (přijatá zákazníkem). Obchodník ji smí předložit na prokázání vlastního případu, i když tento dokument pochází od něho samotného.  Soud smí přijmout jako důkaz o transakcích mezi obchodníky rádně vedené účetní knihy.

Připuštění v právním kontextu je tvrzení strany nebo osoby oprávněné jednat za stranu v právní souvislosti. Takové tvrzení představuje perfektní důkaz proti osobě, která tvrzení činí.

« Opatřování a provádění důkazů - Obecné informace | Belgie - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 01-03-2007

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království