Evropská komise > ESS > Opatřování a provádění důkazů > Rakousko

Poslední aktualizace: 30-11-2007
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Opatřování a provádění důkazů - Rakousko

 

OBSAH

I. Jaká pravidla platí pro důkazní břemeno? I.
1.
a) Jaká pravidla platí pro důkazní břemeno? a)
b) Existují pravidla vylučující určité skutečnosti z důkazního břemene? Ve kterých případech? Je možné vyvrátit tyto domněnky předložením důkazů? b)
2. Do jaké míry musí být soud přesvědčen o určité skutečnosti, aby z její existence mohl vycházet ve svém rozsudku? 2.
II. Dokazování II.
3. Provádějí se důkazy vždy jen na návrh strany, nebo může soud v určitých případech provést důkaz z vlastního podnětu? 3.
4.
a) Vyhověl-li soud žádosti strany o přijetí důkazů, jaký je další postup? a)
b) V jakých případech může soud zamítnout žádost strany o provedení důkazů? b)
5.
a) Jaké existují druhy důkazních prostředků? a)
b) Jaké jsou způsoby provádění svědeckých důkazů a jak se liší od provádění znaleckých důkazů? Jaká pravidla platí pro předkládání písemných důkazů a znaleckých posudků? b)
c) Mají některé důkazní prostředky větší důkazní sílu než jiné? c)
d) Jsou při dokazování některých skutečností povinné určité důkazní prostředky? d)
6.
a) Mají svědci zákonnou povinnost vypovídat? a)
b) V jakých případech mohou svědci odmítnout vypovídat? b)
c) Může být osoba, která odepřela výpověď, potrestána nebo přinucena k výpovědi? c)
d) Existují osoby nezpůsobilé svědčit? d)
7. Jaká je role soudce a stran sporu při výslechu svědka? Za jakých podmínek může být svědek vyslechnut prostřednictvím nových technologií, např. televize nebo videokonference? 7.
III. Hodnocení důkazů III.
8. Pokud dotčená strana sporu nezískala důkazy zákonným způsobem, je soud nějakým způsobem omezen při přijímání rozsudku?  8.
9. Bude má výpověď, jakožto účastníka řízení, považována za důkaz?  9.

 

I. Jaká pravidla platí pro důkazní břemeno?

1.

a) Jaká pravidla platí pro důkazní břemeno?

V zásadě se vyžaduje, aby každý účastník uvedl všechny skutkové nároky odůvodňující jeho žádost (břemeno tvrzení) a předložil příslušné důkazy (§ 226 odst. 1 a § 243 odst. 2 rakouského občanského soudního řádu (ZPO)). Pokud skutková podstata zůstává nejasnou (situace „non liquet“), soud musí přesto dojít k rozhodnutí. Za těchto okolností se použijí pravidla o důkazním břemenu. Každý účastník nese důkazní břemeno, aby zajistil, že jsou splněny všechny podmínky pro něho příznivých pravidel. Za běžných okolností musí žalobce tvrdit všechny skutečnosti, které zdůvodňují jeho nárok, zatímco žalovaný musí tvrdit všechny skutečnosti, které opodstatňují jeho námitky. Žalobce nese důkazní břemeno týkající se splnění procesních požadavků.

b) Existují pravidla vylučující určité skutečnosti z důkazního břemene? Ve kterých případech? Je možné vyvrátit tyto domněnky předložením důkazů?

Pro účely rozhodování musí být dokázány důležité skutečnosti, pokud nejsou z důkazního břemene vyloučeny. Uznané skutečnosti (§ 266 a 267 ZPO), obecně známé skutečnosti (§ 269 ZPO) nebo právně předpokládané skutečnosti (§ 270 ZPO) není potřeba dokazovat.

Uznaná skutečnost je skutečnost, kterou účastník přijímá jako oprávněný nárok odpůrce. Soud musí v zásadě přijmout uznanou skutečnost jako správnou a dojít k rozhodnutí bez dalšího zkoumání.

NahoruNahoru

Skutečnost je obecně známá, pokud je všeobecně známá (je známá nebo spolehlivě a bez problémů kdykoli zřejmá pro mnoho osob) nebo známa soudu (nalézacímu soudu z jeho činnosti nebo je jasně zřejmá ze spisů).

Soud musí ex officio zohlednit zřejmé skutečnosti ve svém rozhodnutí, aniž by musely být tvrzeny nebo dokázány.

Zákonná domněnka plyne přímo ze zákona a převrací důkazní břemeno. Odpůrce účastníka, v jehož prospěch taková domněnka svědčí, musí předložit důkaz opaku. Musí dokázat, že i přes existenci zákonné domněnky neexistují presumované skutečnosti nebo právní stav.

2. Do jaké míry musí být soud přesvědčen o určité skutečnosti, aby z její existence mohl vycházet ve svém rozsudku?

Účelem soudního řízení je přesvědčit soudce o skutečnosti. Obecně řečeno, musí se předpokládat „vysoká pravděpodobnost“. „Absolutní jistota“ není pro přesvědčení soudce nutná.

Stupně důkazní síly jsou stanoveny zákonem nebo judikaturou a pohybují se od „výrazné pravděpodobnosti“ (např. § 138 odst. 1 nebo § 163 odst. 1 obecného zákoníku občanského) k „pravděpodobnosti hraničící s jistotou“. V předchozím případě mají podle občanského soudního řádu (§ 274) dostatečnou důkazní sílu doložení věrohodnosti nebo dobrozdání. Zřejmý důkaz také vede ke snížení důkazní síly a hraje roli při překonávání důkazní nouze v žalobách o náhradu škody. V případě typického průběhu událostí, kdy se na základě životních zkušeností dá předpokládat určitá příčinná souvislost nebo zavinění, považují se tyto podmínky za dokázané na základě zřejmosti i v jednotlivých případech.

NahoruNahoru

II. Dokazování

3. Provádějí se důkazy vždy jen na návrh strany, nebo může soud v určitých případech provést důkaz z vlastního podnětu?

Důkazy může provádět soudce z vlastního podnětu nebo na návrh účastníka. V řízení, která jsou ovládána zásadou vyšetřovací (soud musí skutkovou podstatu případu relevantní pro rozhodnutí zjistit z úřední povinnosti) není zapotřebí návrhu stran. V běžném řízení podle rakouského občanského soudního řádu může soudce z vlastního podnětu provádět důkazy vztahující se k důležitým skutečnostem. Soudce smí účastníkům nařídit, aby předložili listinné důkazy, smí požadovat ohledání na místě nebo nařídit provedení důkazů formou znaleckého posudku nebo výslechu účastníků. Listinné důkazy mohou však být předloženy, pouze pokud na ně odkázal jeden z účastníků. Listinné důkazy nelze přijmout a svědka nelze vyslýchat, pokud proti tomu namítají obě strany. Ve všech ostatních případech se důkazy provádějí na základě žádosti jednoho z účastníků.

4.

a) Vyhověl-li soud žádosti strany o přijetí důkazů, jaký je další postup?

Důkazy se obvykle provádějí při ústním jednání. Během tzv. přípravného jednání (§ 258 občanského soudního řádu) vypracuje soud a účastníci a/nebo jejich zástupci program řízení, který obsahuje také program provádění důkazů. Je-li to nutné, může se však kdykoli konat další diskuze o postupu řízení. Po provedení důkazů se s účastníky projednává výsledek (§ 278 občanského soudního řádu). Důkazy musí zásadně provádět přímo soudce, který o případu rozhoduje. V případech upravených výslovně zákonem, lze důkazy provádět také v rámci právní pomoci. Účastníci musí být k provádění důkazů předvoláni, přičemž mají různá práva účasti, jako je právo klást otázky svědkům a znalcům. Důkazy se vždy provádí z úřední povinnosti, obvykle i v případě, kdy se účastníci i přes předvolání nedostaví.

NahoruNahoru

b) V jakých případech může soud zamítnout žádost strany o provedení důkazů?

Návrh účastníka na provedení důkazů musí být zamítnut, pokud jej soud považuje za nepodstatný (§ 275 občanského soudního řádu) nebo pokud je podán s úmyslem protahovat řízení (§ 275 a 278 občanského soudního řádu). Je také možné stanovit lhůtu pro provedení důkazů, pokud je pravděpodobné, že by se tím řízení prodloužilo (§ 279 občanského soudního řádu). Jakmile lhůta uplyne, lze návrh na provedení důkazů zamítnout. Návrh lze také zamítnout, jestliže není nutný, protože soud už je přesvědčen, jestliže skutečnost nemusí být prokázána nebo jestliže je provádění důkazů zakázáno. V případech, kdy provádění důkazů způsobí náklady (např. důkaz znalcem), musí navrhující účastník složit zálohu. Není-li záloha zaplacena ve stanovené lhůtě, lze následně důkaz provést, pouze pokud to nezpůsobí průtahy v řízení.

5.

a) Jaké existují druhy důkazních prostředků?

Rakouský občanský soudní řád stanovuje pět „klasických“ důkazních prostředků: listinné důkazy (§ 292 až 319), výpovědi svědků (§ 320 až 350), důkaz znalcem (§ 351 až 367), ohledání (§ 3687 až 370) a výslech účastníků (§ 371 až 383). V zásadě lze jako důkaz přijmout jakýkoli zdroj informací, který bude podle své formy klasifikován jako jeden z výše uvedených důkazních prostředků.

NahoruNahoru

b) Jaké jsou způsoby provádění svědeckých důkazů a jak se liší od provádění znaleckých důkazů? Jaká pravidla platí pro předkládání písemných důkazů a znaleckých posudků?

Výslech svědků probíhá jednotlivě bez přítomnosti svědka, který má být vyslýchán následovně. Takto je zabráněno vzájemnému ovlivňování výpovědí. Jsou-li výpovědi svědků protichůdné, mohou být svědkové vyslýcháni zároveň. Výslech svědků je zahájen informativními otázkami, jejichž smyslem je určit, zda svědek není nezpůsobilý svědčit, zda neexistují důvody pro odepření jeho výpovědi nebo zda neexistují okolnosti, které by mu bránily složit přísahu. Poté je svědkům připomenuta povinnost říkat pravdu a trestněprávní následky křivé výpovědi, načež se přistoupí k vlastnímu výslechu svědka tím, že je požádán, aby uvedl své osobní údaje. Poté je svědek vyslýchán ve věci samé. Účastníci se mohou výslechu účastnit, a pokud to soud povolí, klást svědkům otázky. Soudce smí zamítnout nevhodné otázky. V zásadě musí být svědek vyslechnut před soudem, který rozhoduje ve věci samé. Za určitých podmínek je však možné svědky vyslýchat prostřednictvím právní pomoci.

Má se za to, že znalec „pomáhá“ soudu. Zatímco svědek podává výpověď týkající se skutečností, znalec poskytuje soudci odborné informace, které soudce nemůže znát. Znalecký důkaz musí být v zásadě proveden před soudem prvního stupně. Znalec smí být bez omezení přizván i bez návrhu. Znalec musí předložit svůj nález a posudek. Ústní zpráva musí být poskytnuta během ústního jednání. Písemné posudky musí znalec vysvětlit, je-li o to požádán účastníky, na ústním jednání. Nález a posudek musí být odůvodněny. Soukromé posudky se nepovažují za znalecké posudky ve smyslu občanského soudního řádu. Mají status soukromé listiny.

NahoruNahoru

Rakouské právo neumožňuje výhradně písemné řízení. Jelikož však důkazní prostředky nejsou nijak omezeny, existuje možnost, aby svědkové podávali své výpovědi písemně. Takové důkazy se však musí považovat za listinné důkazy, které podléhají volnému hodnocení soudu. Považuje-li to soud za nutné, musí se svědkové dostavit před soud, pokud se obě strany nevysloví proti výslechu.

c) Mají některé důkazní prostředky větší důkazní sílu než jiné?

V občanském soudním řádu je zakotvena zásada „volného hodnocení důkazů“ (§ 272). Hodnocení důkazů je prošetření výsledků soudcem provedených důkazů. Při svém hodnocení není soudce vázán žádnými zákonnými pravidly týkajícími se důkazů, musí však podle svého osobního přesvědčení posoudit, zda je důkaz správný. Neexistuje hierarchie důkazních prostředků. Písemné důkazy, pokud nejde o znalecký posudek, se považují za listinné důkazy. Rakouské veřejné listiny se pokládají za pravé, tj. předpokládá se, že se mohou skutečně přisuzovat uvedenému vydávajícímu orgánu. Pro účely dokazování se také plně předpokládá jejich správnost. Jsou-li soukromé listiny podepsány, přijímají se také plně jako důkazy, přičemž prohlášení v nich obsažená se považují za přisouditelná osobě, která je podepsala. Jejich správnost vždy podléhá volnému hodnocení důkazů.

d) Jsou při dokazování některých skutečností povinné určité důkazní prostředky?

Rakouský občanský soudní řád nevyžaduje, aby se ve zvláštních případech zohledňovaly některé způsoby dokazování. Výše nároku neovlivňuje výběr důkazních prostředků.

NahoruNahoru

6.

a) Mají svědci zákonnou povinnost vypovídat?

Svědkové se musí dostavit před soud, vypovídat a, jsou-li o to požádáni, přísahat. Jestliže se řádně předvolaný svědek nedostaví k ústnímu jednání bez dostatečného důvodu, musí soud nejdříve uložit pořádkovou pokutu, a pokud se svědek nedostaví ani podruhé, soud nařídí jeho nucené předvedení na jednání. Pokud svědek odmítne vypovídat, aniž by uvedl důvody, nebo pokud jsou jeho důvody neopodstatněné, může být přinucen vypovídat. Křivá výpověď svědka před soudem bude mít za následek zahájení trestního řízení proti němu.

b) V jakých případech mohou svědci odmítnout vypovídat?

Existují-li důvody pro odepření výpovědi (§ 321 trestního řádu), má svědek právo odmítnout odpovědět na otázku nebo jednotlivé otázky. Neexistuje plné právo odepřít vypovídat. Takovými důvody jsou veřejné pohoršení nebo nebezpečí trestního stíhání svědka nebo osoby jemu blízké, přímá finanční újma pro tytéž osoby, státem uznaná povinnost mlčenlivosti, možné vyzrazení uměleckých nebo obchodních tajemství a použití hlasovacího práva, které bylo zákonem prohlášeno za tajné. Soud musí svědka před jeho výslechem o těchto důvodech informovat. Jestliže si svědek přeje využít možnosti odepřít výpověď, musí pro to uvést důvody.

c) Může být osoba, která odepřela výpověď, potrestána nebo přinucena k výpovědi?

Je na rozhodnutí soudu, zda je odepření výpovědi svědkem oprávněné. Pokud svědek odmítne vypovídat, aniž by uvedl důvody, nebo pokud jsou jeho důvody soudem považovány za neopodstatněné, může být přinucen vypovídat (§ 345 exekučního řádu), a to prostřednictvím pokut nebo, v omezeném rozsahu, odnětí svobody. Svědek je také vůči účastníkům odpovědný za všechny škody způsobené v důsledku neoprávněného odepření výpovědi.

NahoruNahoru

d) Existují osoby nezpůsobilé svědčit?

Výpověď nelze požadovat na osobách, které nebyly nebo nejsou schopny vnímat skutečnosti, které mají být dokázány, nebo sdělit, čeho byly svědky, tj. osoby, které jsou „absolutně“ fyzicky nezpůsobilé svědčit (§ 320 Z 1 občanského soudního řádu). V případě duševně chorých osob, nezletilých, atd. je tedy třeba jednotlivě rozhodnout, zda jsou nezpůsobilé svědčit. Existují také tři případy „relativní“ nezpůsobilosti svědčit (§ 320 Z 2 až 4 občanského soudního řádu): církevní osoby s ohledem na informace svěřené jim během zpovědi nebo v jiných souvislostech, na něž se vztahuje služební tajemství, státní úředníci v souvislosti se služebním tajemstvím za předpokladu, že nejsou zbaveni povinnosti zachovávat mlčenlivost, a mediátoři s ohledem na svěřené informace nebo na informace, kvůli kterým by se jinak stali účastníkem některých řízení.

7. Jaká je role soudce a stran sporu při výslechu svědka? Za jakých podmínek může být svědek vyslechnut prostřednictvím nových technologií, např. televize nebo videokonference?

Soud musí svědkům klást odpovídající otázky týkající se skutečností, které mají být dokázány prostřednictvím jejich výpovědi, a okolností, na kterých se jejich vědomosti zakládají. Účastníci se smí účastnit výslechu svědků a klást jim se souhlasem soudu otázky zaměřené na objasnění nebo doplnění jejich výpovědí. Soudce smí zamítnout nevhodné otázky. Výpověď svědka musí být zaznamenána, pokud jde o její zásadní obsah nebo, je-li to nutné, doslovně (viz bod 5 b)). Video a audiorekordéry a na nich nahraná data se obvykle považují za předměty ohledání. Důkaz ohledáním se provádí přímým smyslovým vnímáním vlastností nebo stavu věcí soudem. Vzhledem k zásadě věcné bezprostřednosti při provádění důkazů jsou takové důkazy přípustné pouze, pokud není k dispozici přímý důkaz, např. svědek. Výslech svědka s použitím videotechnologií je v zásadě možný, neřídí se však žádnými zvláštními zákonnými pravidly. V současnosti se zvažuje vytvoření právního rámce pro výslechy s využitím videotechnologií.

NahoruNahoru

III. Hodnocení důkazů

8. Pokud dotčená strana sporu nezískala důkazy zákonným způsobem, je soud nějakým způsobem omezen při přijímání rozsudku?  

Jestliže účastník poruší smluvní závazky, ustanovení soukromého práva nebo dobré mravy, aby získal důkaz, může soud tento důkaz přijmout a zhodnotit, avšak účastník bude případně povinen zaplatit náhradu škody. Jestliže při získávání důkazu strana poruší ustanovení trestního práva chránící základní práva a svobody stanovené Ústavou (např.spáchá-li ublížení na zdraví, únos, nucení svědka podat výpověď), jsou takto získané důkazy nepřípustné a soud je nesmí přijmout. Existují-li pochybnosti o tom, zda byl spáchán trestný čin, smí soud přerušit občanskoprávní řízení až do vynesení konečného rozsudku v trestním řízení. Jestliže trestný čin spáchaný při zajišťování důkazů neporušuje základní práva a svobody stanovené Ústavou, považuje se dotčený účastník za trestně odpovědného, avšak tyto důkazy nejsou nepřijatelné. Pouze nezákonně získané důkazy, které negativně ovlivnily povinnost soudu stanovit pravdu, čímž oslabily záruku pravdy a přesnosti rozsudku, jsou nepřijatelné.

9. Bude má výpověď, jakožto účastníka řízení, považována za důkaz?  

Výslech účastníků řízení také představuje důkazy. Stejně jako svědkové, mají i účastníci povinnost dostavit se, vypovídat a přísahat. Nelze je však nutit dostavit se k soudu nebo vypovídat. Jakékoli neodůvodněné nedostavení se účastníka na řízení nebo neposkytnutí výpovědi musí soud posoudit za pečlivého zhodnocení všech okolností. Pouze v řízeních o určení otcovství nebo v manželských věcech je možné použít síly, aby bylo zajištěno, že se účastníci dostaví k soudu. To, že účastník nesplní svou povinnost vypovědět pravdu, se – na rozdíl od svědka – nepovažuje za trestný čin, pokud křivá výpověď není učiněna pod přísahou. Výslech účastníků může soudce nařídit i bez návrhu.

Bližší informace

Rakouské právní předpisy lze konzultovat v právním informačním systému Rakouské republiky (http://www.ris.bka.gv.at/ Deutsch - English). Bližší informace týkající se rakouského práva lze nalézt na domácích stránkách rakouského ministerstva spravedlnosti (http://www.bmj.gv.at/ Deutsch - English - français).

« Opatřování a provádění důkazů - Obecné informace | Rakousko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 30-11-2007

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království