Evropská komise > ESS > Výkon soudních rozhodnutí > Švédsko

Poslední aktualizace: 30-08-2006
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Výkon soudních rozhodnutí - Švédsko

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Stránka v původním jazykovém znění byla aktualizována a přesunuta na portál evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních? 1.
2. Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí? 2.
2.1. Postup 2.1.
2.2. Hmotné podmínky 2.2.
3. Předmět a charakter donucovacích opatření 3.
3.1. Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí? 3.1.
3.2. Jaké jsou účinky donucovacích opatření? 3.2.
3.3. Jaká je platnost těchto opatření? 3.3.
4. Je možno se odvolat proti rozhodnutí o uvalení takového opatření? 4.

 

1. Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Výkon soudních rozhodnutí na základě Souboru předpisů pro výkon soudních rozhodnutí (utsökningsbalken)

O „výkonu soudních rozhodnutí“ (verkställighet) hovoříme tehdy, pokud výkonný orgán vymáhá dodržení závazku stanoveného soudem nebo na základě zvláštního opatření. Druhy závazků, které se nejčastěji vymáhají, je platební povinnost a povinnost opustit obydlí. Zvláštní formou výkonu soudních rozhodnutí jsou preventivní opatření (säkerhetsåtgärder), jako je zabavení nebo konfiskace (kvarstad).

Platební povinnost se vymáhá prostřednictvím exekuce (utmätning). Ta umožňuje, aby byl majetek dlužníka zabaven jakožto uhrazení platby.

Jiné závazky než platební povinnost, například povinnost opustit obydlí, a preventivní opatření, jako konfiskace, se vymáhají pomocí mechanismů stanovených v Souboru předpisů pro výkon soudních rozhodnutí. Například povinnost opustit obydlí se vymáhá prostřednictvím soudního vystěhování. Obecně však donucovací orgán nařídí dotčené straně, aby vykonala svůj závazek nebo dodržela zákaz či jiný požadavek. Dotčený orgán rovněž může sám přijmout nezbytná opatření. Může uložit pokutu.

Výkon soudních rozhodnutí na základě Rodičovského zákoníku (föräldrabalken)

Výkon může být požadován v případě rozhodnutí o péči o děti, podmínek života dětí a kontaktu s dětmi. Rozhodnutí o výkonu může stanovit pokutu v případě nesplnění povinnosti nebo její vybírání prostřednictvím policie.

NahoruNahoru

2. Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

2.1. Postup
Výkon soudních rozhodnutí na základě Souboru předpisů pro výkon soudních rozhodnutí

Aby mohlo dojít k výkonu rozhodnutí, musí existovat rozsudek nebo jiný vykonatelný právní titul, který ukládá povinnost vykonat nějaký závazek.

Následující vykonatelné tituly mohou tvořit základ pro výkon rozhodnutí:

  1. rozsudek, usnesení nebo rozhodnutí soudu;
  2. soudně schválené vyrovnání;
  3. pokuta přijatá při mimosoudním vyrovnání (strafföreläggande) nebo přijatá pokuta uložená na místě (ordningsbot);
  4. výrok rozhodčího soudu;
  5. písemný slib podepsaný v přítomnosti dvou svědků, který se týká výživného v souladu s Manželským zákoníkem (äkteskapsbalken) a Rodičovským zákoníkem,
  6. rozhodnutí správního úřadu, které je vykonatelné podle zvláštních pravidel;
  7. dokument, který je vymahatelný podle zvláštních pravidel;
  8. rozhodnutí Úřadu pro výkon soudních rozhodnutí (viz níže) v případě příkazu zaplatit nebo zkráceného řízení za účelem vydání vykonatelného titulu (handräckning).

Když je vydán vykonatelný titul, není třeba k zahájení výkonu rozhodnutí dalšího rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu.

Výkon soudních rozhodnutí provádí státní orgán, Úřad pro výkon soudních rozhodnutí (kronofogdemyndigheten). Je to tedy Úřad pro výkon soudních rozhodnutí, kdo například nařizuje exekuci. Celková právní odpovědnost za výkon soudních rozhodnutí leží na soudním vykonavateli (kronofogde), zatímco samotný výkon provádějí obvykle úředníci zodpovědní za výkon soudních rozhodnutí (förrättningsmän).

NahoruNahoru

Důležitou součástí práce Úřadu pro výkon soudních rozhodnutí je shromažďování informací o dlužníkovi a jeho majetku. Dlužníci musí poskytnout podrobné informace o svém majetku a musí potvrdit pravdivost informací, které uvedli v písemném seznamu nebo během slyšení; porušení této povinnosti je považováno za trestný čin. Úřad pro výkon soudních rozhodnutí rovněž může po dlužníkovi požadovat poskytnutí takovýchto informací a jejich neposkytnutí se trestá pokutou, kterou uloží okresní soud (tingsrätt) na základě žádosti Úřadu pro výkon soudních rozhodnutí.

Třetí strany mají rovněž povinnost poskytovat informace v případě výkonu soudních rozhodnutí (viz níže bod 3.2). Dodržování povinnosti poskytnout informace lze vymáhat pomocí pokuty nebo uvěznění (häktning).

Žádost o výkon soudních rozhodnutí může podat oprávněná osoba nebo její zástupce a lze ji učinit ústně nebo písemně. Při ústní žádosti se žadatel, tj. osoba požadující výkon soudního rozhodnutí, osobně dostaví do Úřadu pro výkon soudních rozhodnutí. V některých případech lze žádost podat prostřednictvím elektronického média. Písemná žádost musí být podepsaná žadatelem nebo jeho zástupcem.

O výkon rozhodnutí lze obvykle žádat Úřad pro výkon soudních rozhodnutí v regionu, kde má dlužník svůj trvalý pobyt. O exekuci lze například rovněž žádat v kraji, kde se nachází daný majetek.

Za náklady státu při výkonu soudních rozhodnutí je třeba zaplatit poplatek. Pokud dojde k výkonu rozhodnutí, uhradí náklady zpravidla osoba, proti níž je výkon veden, pokud je to možné. Žadatel je rovněž obvykle odpovědný státu za náklady na výkon rozhodnutí. Toto pravidlo neplatí v případě nároků týkajících se výživného uplatňovaných na základě Manželského nebo Rodičovského zákoníku nebo zahraničních nároků týkajících se výživného uplatňovaných ve Švédsku, pokud není nárok starší než pět let.

NahoruNahoru

Základním pravidlem je, že základní poplatek se stanoví za každý vykonatelný titul, jehož výkon se požaduje. V případě občanskoprávní žaloby se obvykle stanoví základní poplatek ve výši 1 000 SEK. U některých případů zabavení však základní poplatek činí 500 SEK. To je v případě, pokud žadatel požaduje pouze zabavení mzdy nebo platu. Nižší poplatek se rovněž vztahuje na zabavení daňových nebo celních plateb.

Další poplatky je možno hradit za přípravu, prodej a další výdaje.

Výkon soudních rozhodnutí na základě Rodičovského zákoníku

Výkonu soudních rozhodnutí je možno se domáhat v případě rozsudků nebo rozhodnutí řádného soudu ve věci opatrovnictví, životních podmínek dítěte, kontaktu nebo nakládání s dítětem. Dohoda mezi rodiči ohledně opatrovnictví, životních podmínek dítěte a kontaktu s dítětem je rovněž vymahatelná, pokud ji schválil sociální úřad (socialnämnden).

V tomto případě probíhá výkon rozhodnutí prostřednictvím krajského správního soudu (länsrätt). Žádost se obvykle podává u soudu kraje, kde žije nebo pobývá osoba, která má dítě v péči. Pokud se dítě nachází v danou chvíli v jiném kraji, pak má soudní pravomoc také soud tohoto kraje.

2.2. Hmotné podmínky
Výkon soudních rozhodnutí na základě Souboru předpisů pro výkon soudních rozhodnutí

V některých případech existují překážky výkonu soudních rozhodnutí.

To je například v případě, že vykonatelný titul je tak nejasný, že ho nelze vykonat.

NahoruNahoru

Pokud osoba, proti níž je veden výkon rozhodnutí, potvrdí, že daná povinnost – například platební – byla od té doby, co byl vydán vykonatelný titul, zrušena, musí to prokázat, aby se vyhnula výkonu rozhodnutí.

Dlužník může rovněž prohlásit, že má vůči žadateli protinárok, který je třeba započíst proti vymáhanému nároku. Toto představuje překážku výkonu soudních rozhodnutí, pokud Úřad pro výkon soudních rozhodnutí může prokázat, že tento protinárok je rovněž předmětem vykonatelného titulu nebo že o něm existuje písemný doklad.

Pokud je vykonatelný titul zrušen, musí být výkon rozhodnutí okamžitě zastaven. V některých případech může soud nařídit, aby se dotčený nárok nevymáhal.

Výkon soudních rozhodnutí na základě Rodičovského zákoníku

V některých případech existují překážky výkonu soudních rozhodnutí.

Pokud dítě dosáhlo 12 let věku, nesmí být rozhodnutí soudu vykonáno proti jeho vůli, kromě případů, kdy je krajský správní soud přesvědčen, že je to v jeho nejlepším zájmu. Totéž platí i v případě, že dítě nedosáhlo 12 let, ale je natolik zralé, že je třeba brát ohled na jeho přání.

Krajský správní soud může rovněž odmítnout vykonat rozhodnutí, pokud je jasné, že od té doby, co ho řádný soud vydal nebo co sociální úřad schválil dohodu mezi rodiči, se okolnosti změnily, a požádá o nové posouzení věci v nejlepším zájmu dítěte.

Krajský správní soud může rovněž odmítnout vykonat rozhodnutí v jiných případech, pokud existuje zjevné riziko, že by mohlo dojít k poškození fyzického nebo duševního zdraví dítěte.

NahoruNahoru

3. Předmět a charakter donucovacích opatření

3.1. Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?
Výkon soudních rozhodnutí na základě Souboru předpisů pro výkon soudních rozhodnutí

Aby mohl být majetek zabaven, musí splňovat určité podmínky. Majetek musí

  • patřit dlužníkovi,
  • být převoditelný a
  • mít peněžitou hodnotu.

V zásadě je možno zabavit každý druh majetku. To platí pro movitý i nemovitý majetek.

Movitý majetek zahrnuje nejen aktiva jako auta, lodě nebo stroje, ale i pohledávky jako bankovní účty a nároky různého druhu, jako je právo užívat majetek nebo podíl na majetku zemřelé osoby.

Je možno zabavit i mzdy, platy, důchody a podobně.

Některé druhy majetku zabavit nelze. To je případ nezbytných položek, jako jsou následující:

  • oděv a další položky k osobnímu užívání dlužníka v přiměřené hodnotě,
  • nábytek, domácí spotřebiče a další vybavení nezbytné pro chod domácnosti a její údržbu,
  • nářadí a další vybavení nutné pro zaměstnání nebo odborné vzdělávání dlužníka,
  • osobní majetek, například čestné medaile a sportovní ocenění, které mají pro dlužníka tak velkou osobní hodnotu, že by nebylo správné je zabavit.

Některé druhy majetku mohou být rovněž chráněny před zabavením pomocí zvláštních pravidel. To je třeba případ získaného odškodného. Pokud dlužník dostane odškodné za zranění osoby, nezákonné zadržení, křivé obvinění, pomluvu nebo podobně, nelze dotčené finanční prostředky zabavit dříve, než budou vyplaceny. Když jsou prostředky vyplaceny, nelze je zabavit, pokud jsou drženy odděleně a určeny k pokrytí životních potřeb, které nadále trvají. Odškodné za jiné druhy újmy, jako je bolest a utrpení, lze zabavit až po dvou letech ode dne jeho vyplacení.

NahoruNahoru

Je možno zabavit pouze část mzdy nebo platu, a to tu část, která převyšuje částku, kterou dlužník potřebuje k zaopatření sebe nebo své rodiny.

Pokud mají být zabaveny mzdy a platy, je třeba dát přednost nárokům vyplývajícím z Manželského nebo Rodičovského zákoníku.

3.2. Jaké jsou účinky donucovacích opatření?
Výkon soudních rozhodnutí na základě Souboru předpisů pro výkon soudních rozhodnutí

Pokud došlo k zabavení majetku, nemá nad ním dlužník stejnou kontrolu jako dříve. Dlužník nesmí s majetkem nakládat k újmě žadatele tím, že by ho převáděl, nebo jiným způsobem, bez souhlasu Úřadu pro výkon soudních rozhodnutí, který tento souhlas vydá ze zvláštních důvodů a po vyslechnutí žadatele.

Osobě, která nezákonně nakládá s majetkem, může být udělena pokuta.

Rozhodnutím o zabavení majetku se uděluje přednostní právo na majetek.

Při výkonu soudních rozhodnutí mají třetí strany povinnost poskytnout informace o veškerých nárocích, které má dlužník vůči nim, a veškerých dalších transakcích, které mohou být důležité pro určení toho, zda má dlužník nějaký zabavitelný majetek. Třetí strany mají rovněž povinnost poskytnout informace, pokud mají v držení majetek, který patří dlužníkovi, například majetek v zástavě nebo v úschově. Banka tedy musí poskytnout informace o účetních zůstatcích a bezpečnostních schránkách, které patří dlužníkovi, a jeho majetku, který má v úschově. Blízcí příbuzní dlužníka mají rovněž povinnost poskytnout informace.

NahoruNahoru

Informace od třetí strany je možno požadovat ústně nebo písemně, v případě nutnosti je možno pozvat třetí stranu k výslechu. Dodržení povinnosti je možno vymáhat prostřednictvím pokut nebo uvěznění.

3.3. Jaká je platnost těchto opatření?

Neexistuje žádné maximální časové omezení týkající se doby zabavení majetku. Právní předpisy se nicméně přiklánějí k tomu, že zabavený majetek by měl být bez prodlení prodán.

Pravidlo pro soudní vystěhování je takové, že pokud je to možné, mělo by soudní vystěhování proběhnout do čtyř týdnů od okamžiku, kdy Úřad pro výkon soudních rozhodnutí obdrží potřebné doklady.

4. Je možno se odvolat proti rozhodnutí o uvalení takového opatření?

Výkon soudních rozhodnutí na základě Souboru předpisů pro výkon soudních rozhodnutí

Je pravidlem, že proti rozhodnutí Úřadu pro výkon soudních rozhodnutí je možno se odvolat. Odvolání je třeba podat písemně u okresního soudu v oblasti působnosti Úřadu pro výkon soudních rozhodnutí, a to podle pravidel stanovených vládou. Kopii dokumentu je třeba zaslat Úřadu pro výkon soudních rozhodnutí.

Odvolání proti rozhodnutí Úřadu pro výkon soudních rozhodnutí může podat osoba, které se rozhodnutí nepříznivě dotklo. Pro odvolání proti rozhodnutí o zabavení mezd neexistuje žádný časový limit; proti rozhodnutí o jiných formách zabavení je třeba se odvolat do tří týdnů od jeho oznámení. Třetí strana se nicméně může proti takovémuto rozhodnutí odvolat kdykoli.

Okresní soud může pozastavit výkon donucovacího opatření až do odvolání a pokud existují zvláštní důvody, může nařídit, aby již přijaté opatření bylo zrušeno.

Výkon soudních rozhodnutí v souladu s Rodičovským zákoníkem

Proti rozhodnutí krajského správního soudu o výkonu soudního rozhodnutí je možno se odvolat k odvolacímu správnímu soudu (kamarrätten). Žádost je třeba předložit v písemné podobě a její kopii zaslat krajskému správnímu soudu. Žádost je třeba učinit do tří týdnů od obdržení oznámení o sporném rozhodnutí.

« Výkon soudních rozhodnutí - Obecné informace | Švédsko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 30-08-2006

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království