Evropská komise > ESS > Výkon soudních rozhodnutí > Nizozemí

Poslední aktualizace: 16-11-2006
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Výkon soudních rozhodnutí - Nizozemí

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Stránka v původním jazykovém znění byla aktualizována a přesunuta na portál evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních? 1.
2. Za jakých podmínek lze nařízení výkonu rozhodnutí vykonat? 2.
2.1. Nařízení výkonu rozhodnutí 2.1.
2.2. Základní podmínky pro výkon soudního rozhodnutí. 2.2.
3. Donucovací opatření 3.
3.1. Jaký majetek může být předmětem výkonu rozhodnutí? 3.1.
3.2. Jaké jsou dopady exekučního obstavení? 3.2.
3.3. Jaká je právní síla takových opatření? 3.3.
4. Je možné se proti donucovacím opatřením odvolat? 4.

 

1. Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Donucovací právo: obecně

Rozhodnutím soudce končí soudní řízení. Rozhodnutím může být dlužníkovi přikázáno splatit dluh věřiteli (například uhrazením určité výše náhrady). Pokud dlužník nesplatí dluh dobrovolně, může věřitel sám využít donucovacího práva, aby donutil dlužníka k plnění. Donucovací právo upravuje výkon (provedení) soudního rozhodnutí, podle nějž je dlužníkovi přikázáno, aby dluh splatil. Pro tento účel stanoví donucovací právo zákonná pravidla pro donucovací opatření a jejich použití. Soudní vykonavatelé mají pravomoc k výkonu (provedení), k němuž jim dává pokyn věřitel, který se snaží vykonat svá práva. Aby se mohla donucovací opatření použít, musejí být splněny dvě podmínky stanovené v donucovacím právu: věřitel musí mít v držení nařízení výkonu rozhodnutí (např. vykonatelný rozsudek) a tento příkaz musí být nejprve oznámen straně, na niž bude výkon uvalen.

Donucovací opatření

Hlavním donucovacím opatřením je exekuční zabavení majetku na základě soudního příkazu k obstavení majetku, kterému se tento informační list věnuje podrobněji níže.

Dalšími donucovacími prostředky jsou pokuta a trest odnětí svobody (za neplnění soudního příkazu).

Pokuta je peněžní částka stanovená v rozhodnutí soudu, kterou musí odsouzená osoba zaplatit, nedodržuje-li základní povinnost. Pokuta se používá především v mezitímním řízení jako nátlakový prostředek. Může být spojena pouze se základní povinností, která se netýká zaplacení určité částky, jako je příkaz k vydání písemnosti nebo zákaz používání určité obchodní značky.

NahoruNahoru

Uvalení vazby pro neplnění soudního příkazu je nátlakovým prostředkem, který má stranu sporu donutit splnit určitý závazek. Uvalení vazby pro neplnění soudního příkazu soud nevynáší často, a i pokud je vynese, je ve skutečnosti vykonáno jen velmi zřídka. Uvalení vazby pro neplnění soudního příkazu může nařídit pouze soud.

Hlavními osobami, které se na výkonu soudního rozhodnutí podílejí, jsou oprávněná osoba (osoba požadující výkon, věřitel), osoba, proti níž je výkon uvalen (dlužník, proti němuž je výkon uvalen) a soudní vykonavatel (státní úředník, kterému byl na žádost oprávněné osoby dán pokyn k výkonu).

2. Za jakých podmínek lze nařízení výkonu rozhodnutí vykonat?

2.1. Nařízení výkonu rozhodnutí

Nařízením výkonu rozhodnutí jsou rozhodnutí nizozemských soudů (rozsudky, rozhodnutí, nařízení), veřejné listiny (notářské listiny) a některé další písemnosti. Mezi další písemnosti, jež právo zahrnuje pod nařízení výkonu rozhodnutí, patří: nařízení výkonu rozhodnutí úřadu státního zástupce, poslední upomínka daňového orgánu, rozhodčí nález s povolením k výkonu a protokol o smírném narovnání.

Soudní rozhodnutí je ve „vyhotovení soudního vykonavatele“ poskytnuto stranám bezúplatně. Jde o úředně potvrzený opis, v jehož horní části je uvedeno „In naam der Koningin“ (Ve jménu královny). Tím lze rozlišit vyhotovení soudního vykonavatele, protože soudní rozhodnutí je vydáno ve vykonatelné podobě. K výkonu může dojít pouze s použitím vyhotovení soudního vykonavatele.

NahoruNahoru

Vyhotovení soudního vykonavatele nebo první ověřené vyhotovení může být vydáno i z notářské listiny.

Předání vyhotovení soudního vykonavatele opravňuje soudního vykonavatele k výkonu. Věřitel může soudnímu vykonavateli předat vyhotovení soudního vykonavatele sám, nemusí se obracet na právníka.

Než přistoupí k výkonu, doručí soudní vykonavatel písemnost osobě, proti níž je výkon uvalen. Cílem doručení písemnosti je uvědomit protistranu o rozsudku a informovat ji, že věřitel požaduje splnění rozhodnutí.

Pro další informace o doručování písemností viz evropské nařízení o doručování http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32000R1348:CS:NOT

A také informační list o doručování a oznamování písemností.

Soudní vykonavatelé
Úloha při výkonu rozhodnutí

Soudní vykonavatel je při výkonu rozhodnutí hlavní osobou a vždy koná podle pokynů osoby požadující výkon a jejím jménem. Pokyny jsou zadány předáním vyhotovení soudního vykonavatele. Obecně vzato nevyžaduje soudní vykonavatel žádné samostatné zmocnění.

NahoruNahoru

Mezi úkony, které může soudní vykonavatel v souvislosti s výkonem rozhodnutí provést, patří:

  • doručení nařízení výkonu rozhodnutí osobě, proti níž je výkon uvalen;
  • upozornění na plnění, např. na splatnost určité peněžní částky;
  • převzetí potvrzení o přijetí platby, pokud dlužník platbu provede;
  • obstavení majetku.

V případě potřeby může soudní vykonavatel zajistit pomoc policie (např. v případě obstavení).

Poplatky soudním vykonavatelům

Úřední úkony soudního vykonavatele podléhají pevně stanoveným poplatkům, které mohou být účtovány dlužníkovi. Na věřitele se žádné pevně stanovené poplatky nevztahují, musí proto jejich výši se soudním vykonavatelem dohodnout. Poplatky účtované soudním vykonavatelem dlužníkovi lze najít ve vyhlášce ze dne 4. července 2001, která obsahuje podrobná pravidla pro úkony a poplatky soudních vykonavatelů (vyhláška o poplatcích soudním vykonavatelům). Tato vyhláška je k dispozici na internetové adrese:

http://www.kbvg.nl/fileadmin/Informatie/praktisch_overzicht_Btag_2005.pdf Nederlands PDF File (PDF File 61 KB)

Toto znění stanovuje poplatky ke dni 1. ledna 2005.

2.2. Základní podmínky pro výkon soudního rozhodnutí.

Dvěma obecnými podmínkami pro výkon jsou:

NahoruNahoru

  • držení nařízení výkonu rozhodnutí a 
  • doručení tohoto nařízení osobě, proti níž je výkon uvalen, před zahájením výkonu.

Viz otázka 1.

Donucovací opatření

Jak bylo uvedeno výše, hlavním donucovacím opatřením je exekuční zabavení majetku na základě soudního příkazu k obstavení majetku. Existují také opatření, která lze uskutečnit během získávání nařízení výkonu rozhodnutí. Tato opatření mohou být požadována před vynesením rozhodnutí, během soudního řízení, a dokonce i před ním; říká se jim ochranná opatření, tj. opatření k ochraně práv. Mezi ochranná opatření patří předběžné obstavení, zapečetění a soupis majetku. Tento informační list popisuje exekuční obstavení.

3. Donucovací opatření

3.1. Jaký majetek může být předmětem výkonu rozhodnutí?

Exekuční obstavení může být uvaleno na:

  • movitý majetek, který není registrovaným majetkem;
  • práva doručitele nebo práva příkazu ke kotovaným akciím nebo jiným kotovaným cenným papírům;
  • majetek v držení třetí strany (příkazem pro poddlužníka);
  • nemovitý majetek;
  • lodě;
  • letadla.

Obecným pravidlem je, že si oprávněná osoba může zvolit majetek, na nějž obstavení uvalí.

V zásadě může být obstavení uvaleno na veškerý majetek dlužníka. Existuje i majetek, který obstaven být nesmí, jako je majetek nutný pro základní životní potřeby, například oblečení, potraviny, pracovní nářadí, odborná literatura a majetek určený ke vzdělávacím účelům nebo k výkonu umělecké nebo vědecké činnosti. Způsobilou pro obstavení není ani část pravidelné mzdy, výživného nebo dávek.

NahoruNahoru

Obstavení nelze uvalit na majetek určený k veřejné službě. Oprávněná osoba může uvalit obstavení na různé druhy majetku najednou, např. na movitý i nemovitý majetek.

3.2. Jaké jsou dopady exekučního obstavení?
Právní dopady obstavení movitého majetku, který není registrovaným majetkem

Obstavení znamená, že úkony dlužníka provedené po obstavení nemohou poškodit práva osoby, která obstavení uvalila. Pokud by například dlužník prodal svou firmu, kupující v zásadě nemůže věřiteli tvrdit, že se stal jejím majitelem. Další dopad spočívá v tom, že se obstavení vztahuje i na příjmy této firmy.

Právní dopady obstavení akcií, cenných papírů a dalších aktiv

Žádné zvláštní právní dopady zde neexistují.

Po dobu trvání obstavení trvá hlasovací právo osoby, proti níž je obstavení uvaleno.

Právní dopady obstavení poddlužníka

V případě obstavení příkazem pro poddlužníka uvalí věřitel obstavení na třetí stranu (tj. nikoli na dlužníka), protože má třetí strana dluh vůči dlužníkovi nebo má v držení jeho majetek. Jinak řečeno, je obstaven majetek dlužníka, který se nachází v rukách třetí strany. Osoba uvalující obstavení je chráněna proti právním krokům protistrany. Právních kroků podniknutých po obstavení se nelze dovolat u osoby, která obstavení uvalila.

Dvěma obvyklými způsoby obstavení je příkaz pro poddlužníka vydaný bance na bankovní nebo žirový účet a zaměstnavateli na mzdu zaměstnance.

NahoruNahoru

Právní dopady obstavení nemovitého majetku

Obstavení je zaneseno do veřejných rejstříků a nabývá účinnosti okamžikem registrace. Příjmy z nemovitého majetku získané po obstavení podléhají obstavení. Osoba uvalující obstavení je chráněna proti právním krokům dlužníka provedeným po obstavení. Nakládání s nemovitým majetkem (prodej majetku) po obstavení se nelze dovolat u osoby, která obstavení uvalila.

3.3. Jaká je právní síla takových opatření?

Základním pravidlem je, že pravomocnost výkonu soudního rozhodnutí je promlčena po uplynutí dvaceti let ode dne následujícího po dni vynesení rozhodnutí. Podléhá-li výkon soudního rozhodnutí určitým požadavkům, které nezávisejí na vůli osoby, která rozhodnutí vymohla, pak je pravomocnost soudního rozhodnutí promlčena po uplynutí dvaceti let ode dne následujícího po dni splnění těchto požadavků.

Promlčecí lhůta všeho, co má být podle rozhodnutí splaceno do jednoho roku, je však pět let. Pokud jde o úroky, pokuty a další dodatečné příkazy, nenastane promlčení později, nedojde-li k přerušení nebo prodloužení, než je lhůta promlčení pro výkon hlavního rozsudku.

4. Je možné se proti donucovacím opatřením odvolat?

Spory o výkonu rozhodnutí

Článek 438 občanského soudního řádu obsahuje obecné pravidlo pro spory týkající se donucování, kterým se říká spory o výkonu rozhodnutí. Ve sporu o výkonu se může dlužník pokusit zabránit výkonu rozhodnutí. Spor se může vést například o významnosti a rozsahu nařízení výkonu rozhodnutí, o vlivu skutečností, které nastaly po vynesení rozhodnutí (nařízení výkonu rozhodnutí), o platnosti obstavení nebo o tom, kdo je vlastníkem obstaveného majetku. Ve sporu o výkonu například může dlužník tvrdit, že oprávněná osoba zneužívá zákon, nebo že je obstavení vzhledem k rozhodnutí nepřiměřené. Dlužník (osoba, proti níž je výkon uvalen) nesmí v této fázi vznášet hmotné připomínky k rozhodnutí: aby je mohl vznést, musí zahájit připomínkové, odvolací nebo zrušovací řízení, což jsou opravné prostředky. Spor o výkonu se tedy týká pouze předmětu výkonu. Hlavní žaloba, v jejíž věci již bylo vyneseno rozhodnutí, přehodnocována není.

Spory o výkonu se obvykle vedou v mezitímním řízení. Soud může například výkon na určitou dobu pozastavit nebo obstavení zrušit.

Příslušný soud

Bez ohledu na to, který soudce vynesl rozhodnutí, jež má být vykonáno, má pravomoc ve všech sporech o výkonu soud prvního stupně (de arrondissementsrechtbank). Tento soud je příslušný i v případě, že rozhodnutí vynesl odvolací soud nebo Nejvyšší soud.

Místní příslušnost. Místně příslušný je buď soud, který je příslušný podle obecných pravidel právních předpisů o příslušnosti soudů, nebo soud, který je místně příslušný pro uvalení obstavení majetku, nebo soud, který je místně příslušný vzhledem k umístění dotčeného majetku, nebo soud, který je místně příslušný vzhledem k místu, kde dojde k výkonu rozhodnutí. Pro všechny donucovací akce, ke kterým má dojít v Nizozemsku, se musí nalézt příslušný nizozemský soud.

« Výkon soudních rozhodnutí - Obecné informace | Nizozemí - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 16-11-2006

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království