Evropská komise > ESS > Výkon soudních rozhodnutí > Lotyšsko

Poslední aktualizace: 18-02-2008
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Výkon soudních rozhodnutí - Lotyšsko

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Stránka v původním jazykovém znění byla aktualizována a přesunuta na portál evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních? 1.
2. Za jakých podmínek lze vydat exekuční právní titul nebo rozhodnutí? 2.
2.1. Řízení 2.1.
2.2. Hmotněprávní podmínky 2.2.
3. Předmět a povaha exekučních opatření 3.
3.1. Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí? 3.1.
3.2. Jaké jsou účinky exekučních opatření? 3.2.
3.3. Jak dlouho platí tato opatření? 3.3.
4. Je možno se odvolat proti rozhodnutí o nařízení takového opatření? 4.

 

1. Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Výkon soudních rozhodnutí je fáze občanskoprávního soudního řízení, kdy soudní exekutoři provádějí výkon rozhodnutí soudů, jiných institucí nebo úředníků, jestliže povinný (žalovaný) toto rozhodnutí dobrovolně nesplní ve lhůtě stanovené v právních předpisech nebo soudem.

Podrobnější informace o donucovacích opatřeních, která může soudní exekutor použít, viz Právnické profese - Lotyšsko.

2. Za jakých podmínek lze vydat exekuční právní titul nebo rozhodnutí?

2.1. Řízení

Soudní a mimosoudní rozhodnutí jsou vykonatelná po nabytí právní moci, pokud právní předpisy nebo soudní rozhodnutí nestanovují jejich okamžitou vykonatelnost. Soudní exekutoři mají právo zahájit exekuční řízení na základě některého z následujících exekučních titulů:

  1. exekuční příkaz vydaný v občanskoprávních nebo správních věcech na základě soudního rozsudku nebo soudního rozhodnutí nebo rozhodnutí soudce nebo v trestních věcech na základě soudního rozhodnutí, kterým se schvaluje narovnání, na základě rozhodnutí stálého rozhodčího soudu, rozhodnutí oborové komise pro řešení sporů nebo rozhodnutí zahraničního soudu nebo zahraničního rozhodčího soudu,
  2. rozhodnutí vydaného institucí nebo státním úředníkem v řízeních o správních deliktech,
  3. exekučního příkazu vydaného na základě správního aktu (§ 539, odst. 2 bod 2 občanského soudního řádu,
  4. rozhodnutí soudce o nesporném výkonu závazků, výkonu závazků v rámci řízení ve věcech ručitelských závazků nebo o dobrovolném prodeji nemovitého majetku ve veřejné dražbě v soudním řízení,
  5. soudního rozhodnutí o uložení procesních sankcí - pokut,
  6. faktur vydaných notářem, advokátem nebo soudním exekutorem,
  7. evropského exekučního titulu vydaného zahraničním soudem nebo příslušným orgánem podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 805/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky,
  8. osvědčení vydaného zahraničním soudem nebo příslušným orgánem podle čl. 41 odst. 1 a čl. 42 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 2201/2003,
  9. rozhodnutí příslušného orgánu o výkonu sankcí uložených mezinárodní organizací.

Exekuční příkaz vydá na žádost exekučního úředníka soud rozhodující v dané době o věci. Aby mohl být zahájen výkon rozhodnutí, musí být exekuční příkaz udělený exekučnímu úředníkovi nebo zmocněnci předložen soudnímu exekutorovi společně s písemným návrhem.

NahoruNahoru

2.2. Hmotněprávní podmínky

Podle ustanovení občanského soudního řádu jsou soudní exekutoři příslušní pro výkon následujících soudních rozhodnutí:

  1. soudních rozsudků nebo rozhodnutí soudu nebo soudců v občanskoprávních a správních věcech,
  2. soudních rozsudků a rozhodnutí v trestních věcech týkajících se vrácení majetku,
  3. rozhodnutí soudců nebo soudu v řízeních o správních deliktech týkajících se vrácením majetku,
  4. soudních rozhodnutí o schválení narovnání,
  5. rozhodnutí rozhodčích soudů,
  6. rozhodnutí zahraničních soudů a zahraničních rozhodčích soudů v případech stanovených v právních předpisech,
  7. soudních rozhodnutí o uložení procesních sankcí - pokut,
  8. rozhodnutí oborových komisí pro řešení sporů.

Pokud není stanoveno v právních předpisech jinak, vztahuje se řízení o výkonu soudních rozhodnutí také na:

  1. rozhodnutí institucí a státních úředníků v řízeních o správních deliktech, pokud tak stanovují právní předpisy,
  2. správní akty týkající se plateb vydané orgány a úředníky pověřenými státem,
  3. nařízení osob, které jsou součástí justičního systému (notáři, advokáti, soudní exekutoři) o odměnách za jejich odbornou činnost, odměnách za poskytnuté právní služby a náhradě výdajů souvisejících s poskytnutými službami a o státních poplatcích.

3. Předmět a povaha exekučních opatření

3.1. Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Soudní exekutoři mají právo vykonat soudní rozhodnutí na movitém majetku povinného – včetně majetku uloženého u jiných osob - a na nehmotném majetku, na peněžních prostředcích, které povinnému dluží jiné osoby (odměna za práci, odpovídající platby, jiný příjem povinného, investice v úvěrových ústavech) a na nemovitém majetku. Některý majetek uvedený v právních předpisech a předměty v plném nebo částečném vlastnictví povinného nejsou předmětem výkonu v rámci exekučních příkazů (např. vybavení domácnosti, oděvy, potraviny, knihy, nástroje a nářadí, které povinný potřebuje pro každodenní práci pro zabezpečení obživy, atd.).

NahoruNahoru

3.2. Jaké jsou účinky exekučních opatření?

V případě, kdy je výkon proveden na movitém majetku, nemovitém majetku nebo příjmu povinného, povinný pozbývá právo s tímto majetkem a příjmy podle libosti nakládat.

V případě splnění požadavků nebo příkazů soudního exekutora soudní exekutor vystaví listinu, kterou předá soudu k rozhodnutí o odpovědnosti. Soud může uložit viníkovi pokutu až do výše 250 LVL, je-li viníkem fyzická osoba, a až do výše 500 LVL, je-li viníkem státní úředník.

Narazí-li soudní exekutor při výkonu rozhodnutí na odpor, může požádat o součinnost policii.

Jestliže se povinný na základě předvolání nedostaví k soudnímu exekutorovi, nebo pokud odmítne poskytnout vysvětlení nebo informace, které je podle zákona povinen poskytnout, má soudní exekutor právo předložit věc soudu, který rozhodne o odpovědnosti této osoby. Soud může přijmout rozhodnutí o předvedení povinného a uložit pokutu až ve výši 100 LVL. Vyjde-li najevo, že povinný záměrně poskytnul klamné informace, může soudní exekutor věc předložit soudu, který rozhodne o zahájení řízení o správním deliktu nebo o zahájení trestního řízení.

3.3. Jak dlouho platí tato opatření?

Exekuční titul lze předložit k výkonu do 10 let od nabytí právní moci rozhodnutí soudu nebo soudce, pokud v právních předpisech není uvedena jiná lhůta. Pokud soudní rozhodnutí ukládá platbu ve splátkách, zůstává exekuční titul platný po celou dobu trvání splatnosti splátek, přičemž lhůta 10 let začíná běžet ode dne splatnosti každé splátky.

4. Je možno se odvolat proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Na základě žádosti účastníka řízení a s ohledem na majetkové poměry nebo jinou situaci účastníků má soud příslušný za rozhodnutí dané věci právo přijmout rozhodnutí o odložení výkonu rozhodnutí, rozdělit výkon do splátek nebo upravit formu nebo postup výkonu rozhodnutí. Dodatečnou žalobu týkající se soudního rozhodnutí o odložení výkonu rozhodnutí, o rozdělení výkonu rozhodnutí do splátek nebo o úpravě formy nebo postupu výkonu rozhodnutí lze podat u soudu vyššího stupně do 10 dní. V případech, kdy okolnosti brání výkonu soudního rozhodnutí, má soudní exekutor také právo předložit soudu příslušnému pro vydání rozhodnutí návrh na odložení výkonu rozhodnutí, na rozdělení výkonu rozhodnutí do splátek nebo na úpravu formy nebo postupu výkonu rozhodnutí.

Soudní exekutor smí odložit výkon na základě návrhu exekučního úředníka nebo na základě rozhodnutí soudu nebo soudce o odložení výkonu nebo o odložení prodeje majetku, nebo na základě soudního rozhodnutí o odložení výkonu nebo o rozdělení výkonu rozhodnutí do splátek.

Bližší informace

  • www.tm.gov.lv English - latviešu valoda
  • www.lzti.lv latviešu valoda
  • www.tiesas.lv latviešu valoda

« Výkon soudních rozhodnutí - Obecné informace | Lotyšsko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 18-02-2008

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království