Evropská komise > ESS > Výkon soudních rozhodnutí > Mad'arsko

Poslední aktualizace: 24-01-2007
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Výkon soudních rozhodnutí - Mad'arsko

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Stránka v původním jazykovém znění byla aktualizována a přesunuta na portál evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních? 1.
2. Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí? 2.
2.1. Postup 2.1.
2.2. Hmotné podmínky 2.2.
3. Předmět a povaha donucovacích opatření 3.
3.1. Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí? 3.1.
3.2. Jaké jsou účinky donucovacích opatření? 3.2.
3.3. Jak dlouho tato opatření platí? 3.3.
4. Je možno se odvolat proti rozhodnutí o uvalení takového opatření? 4.

 

1. Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Definujte prosím termín výkon soudních rozhodnutí

Výkon soudních rozhodnutí je občanskoprávní řízení, jehož prostřednictvím stát vymáhá plnění povinností obsažených v soudních rozhodnutích a dalších zákonem stanovených dokumentech, a to použitím donucovacích opatření.

Shrňte prosím donucovací opatření, která žalovaného přinutí něco udělat, zdržet se nějakého jednání nebo provést platbu

Donucovací opatření částečně omezují majetková práva dlužníků a částečně jejich osobní práva; k donucovacím opatřením v souvislosti s majetkem mohou přistoupit soudy a soudní vykonavatelé, zatímco donucovací opatření na úrovni osob může použít policie, a to na základě nařízení soudů a soudních vykonavatelů. Nejdůležitější donucovací opatření proti majetku jsou tato:

  • postoupení mzdy nebo jiného výdělku,
  • obstavení a prodej osobního majetku,
  • zabavení částek spravovaných finančními ústavy, zablokování bankovních účtů,
  • obstavení pohledávky dlužníka u třetích stran,
  • obstavení a prodej nemovitostí,
  • uvalení pokuty.

2. Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

2.1. Postup
Jsou vykonatelná soudní i mimosoudní rozhodnutí?

Prostřednictvím soudů se vykonávají zvláště soudní rozhodnutí. Mezi mimosoudní rozhodnutí, jejichž výkon může nařídit soud, patří rozhodnutí různých justičních orgánů (např. notářské příkazy, rozhodnutí disciplinárních orgánů) a povinnosti stanovené ve veřejných listinách (např. listinách notářských). Současně většinu mimosoudních rozhodnutí vydávají správní orgány, takže je lze vynutit správní cestou.

NahoruNahoru

Je k nařízení výkonu rozhodnutí nutný příkaz soudu?

Podle obecných pravidel není nutné mít k nařízení výkonu rozhodnutí formální příkaz soudu; soudy nařizují výkon rozhodnutí tak, že vydají vykonatelný dokument. V některých případech se výkon nařizuje pomocí soudního příkazu k výkonu rozhodnutí, například v případě nařizování pojistných opatření.

Který soud je příslušný k nařízení výkonu rozhodnutí?

Podle obecných pravidel nařizuje výkon rozhodnutí soud prvního stupně, který jedná ve věci, která je základem pro výkon rozhodnutí. Není-li základem pro výkon rozhodnutí soudu, nýbrž nějaký jiný dokument (např. notářská listina), je k nařízení výkonu oprávněn okresní soud příslušný podle bydliště nebo sídla dlužníka, v případě jejich neexistence pak podle místa, kde se nachází majetek dlužníka, který je předmětem výkonu rozhodnutí. Na základě rozhodnutí zahraničního soudu je k nařízení exekuce oprávněn okresní soud působící v sídle krajského soudu příslušného podle bydliště nebo sídla dlužníka, v případě jejich neexistence pak podle místa, kde se nachází majetek dlužníka, který je předmětem výkonu rozhodnutí, nebo v případě Budapešti, Ústřední okresní soud v Budě. Další pravidla týkající se příslušnosti stanoví zákon LIII z roku 1994 o výkonu soudních rozhodnutí.

Popište prosím status, úlohu, odpovědnost a pravomoci zástupců donucovacích orgánů

Donucovací opatření provádějí soudní vykonavatelé (nezávislí soudní vykonavatelé a soudní vykonavatelé okresních soudů), jejichž opatření jsou závazná pro všechny; soudní vykonavatelé jsou úřední osoby a vykonávají úřední úkony.

NahoruNahoru

Na základě obecných pravidel vymáhají nezávislí soudní vykonavatelé pohledávky nařízené podle občanského práva. Tito soudní vykonavatelé mají nezávislý právní status a jsou přiděleni ministrem spravedlnosti k určitému okresnímu soudu v rámci určité oblasti pravomocí, nejsou státními zaměstnanci a svůj příjem dostávají od klientů jakožto odměnu za provedenou práci.

Soudní vykonavatelé okresních soudů jednají za účelem vybírání soudních pohledávek dlužných státu a jsou zaměstnáni u okresních soudů jako soudní zaměstnanci. Jejich oblast pravomocí je stejná jako oblast pravomocí okresního soudu, u nějž jsou zaměstnáni, a administrativní povolení, která se jich týkají, má na starosti předseda okresního soudu.

Lze žádosti o výkon rozhodnutí předkládat prostřednictvím právníka nebo jiného právního odborníka?

Žádosti o výkon soudních rozhodnutí lze soudům předkládat v souladu s obecnými pravidly občanského řízení: lze je předkládat prostřednictvím právníka, i když v těchto případech není právní zastoupení povinné.

Uveďte prosím sazebník nákladů na různé druhy donucovacích opatření

Náklady vzniklé v průběhu výkonu soudních rozhodnutí sestávají především z honoráře soudního vykonavatele, poplatku za výkon rozhodnutí a výdajů, které upravuje vyhláška č. 14/1994 (IX. 8.) IM Ministerstva spravedlnosti o poplatcích za soudní výkon rozhodnutí. Poplatky odpovídají výši vymahatelné peněžní pohledávky: vymáhání větší částky peněžní pohledávky je doprovázeno vyšším poplatkem, zatímco v případě provádění určeného úkonu se poplatky vypočtou podle množství času, kterou činnost soudního vykonavatele vyžaduje. Soudní vykonavatelé mají nárok na náhradu výdajů za doložené finanční výdaje vzniklé v souvislosti s výkonem soudního rozhodnutí – jak stanoví vyhláška; dále mají nárok na 50 % svého honoráře jako paušální poplatek. Výše poplatku za výkon rozhodnutí závisí na částce pohledávky, kterou soudní vykonavatel vymáhá, zatímco v případě provádění určeného úkonu je výše poplatku daná. Sleva na náklady poskytovaná v rámci právní pomoci se uplatňuje i při výkonu soudních rozhodnutí; pokud tedy strana požadující výkon rozhodnutí prokáže právní titul, nemusí hradit náklady spojené s výkonem rozhodnutí předem a může být osvobozena od placení kolkovného soudu, který výkon nařídil.

NahoruNahoru

2.2. Hmotné podmínky
Jaká kritéria soudy uplatňují při nařizování donucovacích opatření v souvislosti s pohledávkami?

Soudy nařídí soudní výkon, pokud má rozhodnutí sloužící jako základ pro výkon závaznou platnost, je konečné nebo jej lze předběžně provést a pokud uplynula lhůta pro plnění stanovená v uvedeném rozhodnutí.

Podle zvláštního pravidla je možno v případě vybírání výživného nařídit výkon rozhodnutí týkající se dlužných částek výživného za více než šest měsíců, pokud strana žádající o výkon rozhodnutí předpokládá, že důvodem pro neuhrazené výživné může být podvodné jednání dlužníka nebo skutečnost, že jej neuhradil z nějaké dobré příčiny. Při výkonu cizích rozhodnutí soudy rovněž zkoumají, zda uskutečnění takového rozhodnutí dovolují zákony, mezinárodní smlouvy, reciprocita nebo normy Evropské unie.

Jaká kritéria soudy uplatňují při nařizování donucovacích opatření v souvislosti s dlužníky?

V souvislosti s dlužníky soudy zvažují údaje, které jim poskytla strana žádající o výkon rozhodnutí vyplněním úředního formuláře žádosti následně:

  • jméno dlužníka a údaje potřebné pro jeho identifikaci,
  • podle okolností případu bydliště dlužníka, jeho pracoviště nebo sídlo a místo a umístění jeho majetku, který je předmětem výkonu rozhodnutí (strana žádající o výkon rozhodnutí musí poskytnout alespoň jeden tento údaj).

Nařízení výkonu je možné pouze tehdy, pokud má soud k dispozici výše uvedené údaje o dlužníkovi.

NahoruNahoru

3. Předmět a povaha donucovacích opatření

3.1. Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?
Výkon soudních rozhodnutí může být nařízen vůči tomuto majetku:
  • peníze na bankovních účtech, ale v případě soukromých osob zákon zaručuje osvobození od výkonu rozhodnutí až do určité peněžní částky.
  • hmotný movitý majetek, ale předmětem exekuce nesmí být žádné položky, které jsou nezbytné k životu a které jsou z výkonu rozhodnutí vyňaty ze zákona, například
  • potřebné ošacení,
    • nábytek odpovídající počtu rodinných příslušníků dlužníka,
    • léky, které vyžaduje choroba dlužníka, atd.
  • nemovitý majetek (bez ohledu na jeho povahu, oblast použití, práva a zákazy uvalené na nemovitý majetek a skutečnosti zapsané do pozemkových knih); ale z výkonu rozhodnutí je vyňat veškerý nemovitý majetek, který nelze v průběhu likvidačního řízení považovat za položku patřící do majetku dlužníka.
  • Kromě výše uvedeného může být předmětem výkonu rozhodnutí rovněž: mzda dlužníka, jeho penze nebo další výdělek (určitá míra osvobození platí i v této oblasti), akcie podniků, pohledávka třetí strany atd.
3.2. Jaké jsou účinky donucovacích opatření?
Mohou dlužníci, kteří neplní požadavky soudních příkazů, nakládat se svým majetkem?

V případě obstavení hmotného majetku a bankovních účtů právo dlužníka nakládat se svým majetkem zaniká; v případě, že obstavený majetek je rovněž předmětem exekuce, přestává být ve vlastnictví dlužníka. Pokud je zabaven nemovitý majetek, může s ním dlužník nakládat; může jej zcizit, ale pouze pokud k tomu získá právo.

NahoruNahoru

Pokud dlužníci tato opatření nedodrží, jsou na ně uvaleny sankce?

Pokud dlužník neplní své povinnosti stanovené zákonem nebo svým chováním brání ve výkonu donucovacích opatření, může soud uvalit pokutu až do výše 500 000 HUF.

Pokud v průběhu výkonu soudního rozhodnutí klade dlužník fyzický odpor, obrátí se soudní vykonavatel na policii, která proti dlužníkovi může použít donucovací prostředky.

Pokud se dlužník aktivně brání proti konání soudního vykonavatele (násilím), může být trestně stíhán. Dlužník rovněž spáchá trestný čin tím, že se snaží vyjmout obstavené položky z výkonu rozhodnutí, odstranit pečeť použitou v průběhu výkonu rozhodnutí nebo otevřít uzavřenou místnost, která slouží k úschově obstavených, zabavených nebo zablokovaných položek (trestný čin porušení pečeti).

Jaké jsou povinnosti bank z hlediska poskytování informací a blokování účtů?

Banky jsou povinny poskytnout informace o dlužníkovi a jeho peněžním majetku, které požaduje soudní vykonavatel, na pokyn vykonavatele převést uvedenou finanční sumu z bankovního účtu dlužníka na vykonavatele a v určitých případech bankovní účet zablokovat. Banky přebírají občanskoprávní odpovědnost za provádění těchto opatření.

Jaké sankce se uplatňují proti třetím stranám v případě, že odmítnout plnit opatření?

Pokud banka odmítne plnit své povinnosti vyplývající z výkonu rozhodnutí, může jí být uložena povinnost zaplatit pokutu a pohledávku, kterou nebylo možno inkasovat z důvodu jejího neplnění. Stejně jako každá osoba, která je povinna se řízení účastnit, má zaměstnavatel dlužníka stejnou odpovědnost za obstavení výdělku nařízené soudním vykonavatelem.

NahoruNahoru

3.3. Jak dlouho tato opatření platí?
Stanoví zákon nebo soudní příkaz nějakou lhůtu?

Pohledávky lze vymáhat v promlčecí lhůtě stanovené občanským právem (obvyklá promlčecí lhůta je pět let), tato lhůta počíná běžet při vydání konečného soudního rozhodnutí. Pokud byla žádost předložena po promlčení pohledávky, nelze již nařídit exekuci pohledávky a nelze znovu zahájit původně vedené řízení. Období promlčení pohledávky – podobně jako soudní řízení zahájené za účelem získání pohledávky – může být přerušeno jakýmkoli donucovacím opatřením a období promlčení začne opět běžet.

4. Je možno se odvolat proti rozhodnutí o uvalení takového opatření?

a) stažení listiny vykonatelnosti a zrušení doložky vykonatelnosti

Pokud soud nařídí výkon rozhodnutí tím, že vydá takzvaný vykonatelný dokument, je možno stáhnout tento dokument, to jest listinu vykonatelnosti, nebo zrušit doložku vykonatelnosti jako opravný prostředek, pokud soud rozhodl, že vydání vykonatelného dokumentu nemělo žádný základ.

  • Kterému příslušnému soudu je možno předkládat žádosti?

Žádosti je třeba předkládat soudu, který nařídil výkon rozhodnutí.

  • Jaké jsou důsledky žádostí?

Pokud soud žádost přijme, vydá příkaz ke stažení listiny vykonatelnosti a zrušení doložky vykonatelnosti; dotčená strana má nárok se proti tomuto příkazu odvolat.

b) Odvolání proti nařízení výkonu rozhodnutí

V případech, kdy se nařízení výkonu rozhodnutí provádí formálním příkazem, je možno se proti tomuto příkazu odvolat.

NahoruNahoru

  • Kterému příslušnému soudu je možno odvolání předložit?

Odvolání je třeba předložit soudu, který nařídil výkon rozhodnutí, a adresovat je soudu druhého stupně. Příslušným pro hodnocení odvolání je odvolací soud.

  • Jaké jsou důsledky odvolání?

Pokud je příkaz soudu nařizující výkon rozhodnutí v zásadě správný, odvolací soud jej potvrdí, zatímco v opačném případě ho změní. V případě, že je porušen jednací řád, zruší odvolací soud dotčený příkaz a přikáže soudu, který výkon nařídil, aby vydal jiné rozhodnutí.

c) Odvolání proti příkazu odmítajícímu vydání vykonatelného dokumentu
  • Kterému příslušnému soudu je možno odvolání předložit?

Odvolání je třeba předložit soudu, který nařídil výkon rozhodnutí, a adresovat je odvolacímu soudu. Příslušným pro hodnocení odvolání je odvolací soud.

  • Jaké jsou důsledky odvolání?

Pokud je příkaz soudu nařizující výkon rozhodnutí v zásadě správný, odvolací soud jej potvrdí, zatímco v opačném případě ho změní. V případě, že je porušen jednací řád, zruší odvolací soud dotčený příkaz a přikáže soudu, který výkon nařídil, aby vydal jiné rozhodnutí.

Po nařízení výkonu rozhodnutí provádí soudní vykonavatel donucovací opatření samostatně, k provádění těchto kroků není nutné žádné povolení soudu. Existuje možnost zvláštního opravného prostředku, takzvané námitky vykonatelnosti, kterou soudu předkládá dlužník, osoba, která požádala o výkon rozhodnutí, nebo jiná zainteresovaná strana. Námitku vykonatelnosti je třeba předložit do 15 dnů ode dne, kdy soudní vykonavatel uvalil donucovací opatření. Pokud se žadatel o těchto opatřeních dozvěděl později nebo mu bylo v předložení námitky vykonatelnosti bráněno déle než 15 dní ode dne, kdy soudní vykonavatel uvalil donucovací opatření, začne se lhůta pro předložení námitky vykonatelnosti počítat ode dne, kdy se o těchto opatřeních dozvěděl nebo kdy byla odstraněna dotčená překážka. Po uplynutí šesti měsíců od uvalení opatření již není možno námitky vykonatelnosti předkládat. Pokud soud námitku přijme, zruší opatření, které porušuje zákon, v případě neplnění soudního vykonavatele mu soud nařídí, aby opatření provedl, v opačném případě námitku zamítne.

Kromě výše uvedených forem opravného prostředku je rovněž možno výkon soudního rozhodnutí ukončit. Výkon soudního rozhodnutí se ukončuje příkazem soudu, pokud si to přeje osoba, která o výkon požádala, a pokud takový krok nepoškozuje práva jiných stran nebo pokud jej stanoví zákon. Výkon rozhodnutí se například ukončí, pokud dlužník uhradí pohledávku. Výkon soudního rozhodnutí se ukončuje příkazem soudu, i když bylo v notářsky ověřeném dokumentu uvedeno, že závěrečné rozhodnutí zrušilo provedení soudního příkazu.

V rámci výkonu soudních rozhodnutí může třetí strana, která vznáší nárok na určitou majetkovou položku obstavenou při výkonu rozhodnutí na základě svého vlastnického práva nebo jiného práva, které zakazuje prodej v průběhu výkonu rozhodnutí, rovněž vznést takzvaný požadavek na vyjmutí vůči osobě, která požádala o výkon rozhodnutí, s cílem zrušit obstavení dané položky. Pokud soud tento požadavek přijme, odstraní obstavení nárokované položky. Pokud již byla dotčená položka prodána, musí být třetí straně vydána peněžní částka odpovídající kupní ceně.

« Výkon soudních rozhodnutí - Obecné informace | Mad'arsko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 24-01-2007

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království