Evropská komise > ESS > Výkon soudních rozhodnutí > Německo

Poslední aktualizace: 06-06-2006
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Výkon soudních rozhodnutí - Německo

Pośledni aktualizacje viz Deutsch
 

OBSAH

1. Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních? 1.
2. Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí? 2.
2.1. Postup 2.1.
2.2. Hmotné podmínky 2.2.
3. Předmět a povaha donucovacích opatření 3.
3.1. Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí? 3.1.
3.2. Jaké jsou účinky donucovacích opatření? 3.2.
3.3. Jaká je platnost těchto opatření? Existuje vymezená lhůta stanovená zákonem nebo uvedená v soudním příkazu? 3.3.
4. Je možno se odvolat proti rozhodnutí o uvalení takového opatření? 4.

 

1. Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Výkon soudních rozhodnutí je procesní pojem, který zahrnuje použití veřejného nátlaku k zajištění hmotného nároku. Pravomoc k výkonu je výhradně věcí státu, který má monopol na svrchovanou pravomoc vykonávanou prostřednictvím svých různých orgánů.

Soupis donucovacích opatření, která mohou žalovaného donutit, aby něco vykonal, nevykonal nebo zaplatil
  • obstavení věcí
  • obstavení pohledávek a jiného majetku (zvláště výdělku)
  • přísežné prohlášení o majetku
  • soudní příkaz k jednání nebo zákaz jednání
  • povinné zabavení majetku a jeho následný prodej v dražbě
  • příkaz k exekuci a předběžné opatření o zákazu

2. Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

2.1. Postup
- jsou vykonatelná soudní i mimosoudní rozhodnutí?

Ano. Týká se konečných rozhodnutí, která jsou vykonatelná nebo předběžně vykonatelná (§ 704 občanského soudního řádu („ZPO“)), stejně jako další vykonatelné nástroje uvedené v § 794 ZPO; sem patří nejen soudní příkazy, ale i soudní a mimosoudní vyrovnání a notářské listiny.

- je nutno požádat o soudní příkaz nařizující tento výkon?

Soudní příkaz je nutný k obstavení pohledávek a majetku dlužníka, výkonu opatření o zákazu a zabavení nemovitého majetku na základě ustanovení k povinnému odkoupení a následnému prodeji v dražbě.

NahoruNahoru

- který soud je příslušný k nařízení výkonu?

Pro obstavení pohledávek: okresní soud v místě bydliště dlužníka

Pro výkon opatření o zákazu: soud první instance

Pro zabavení nemovitého majetku: okresní soud v místě, kde se nachází majetek

- postavení, úloha, odpovědnost a pravomoc osob pověřených výkonem rozhodnutí

Výkon rozhodnutí provádí soudní vykonavatel, zemský úředník soudní správy, který je v rámci hierarchie odpovědný řediteli u okresního soudu. Při výkonu svého povolání je nezávislý.

Soudní vykonavatel odpovídá za výkon rozhodnutí v občanských věcech podle svazku 8 ZPO. V poslední době se těžiště přeneslo z obstavení věcí na obstavení pohledávek dlužníka. V tomto případě má soudní vykonavatel zejména pravomoc umožnit dlužníkovi platit ve splátkách a jeho odpovědností je zajistit, aby byl výkon rozhodnutí včas a účinně dokončen. Jednou z jeho prvořadých povinností je převzít od dlužníka přísežné prohlášení o majetku, které věřiteli poskytuje cenný doklad o majetku dlužníka. K dalším úkolům patří:

  • nakládání s movitým a nemovitým majetkem (soudní vystěhování)
  • zamítnutí námitek dlužníka vůči transakcím, které je povinen přijmout
  • přímé doručování písemností požadovaných k výkonu rozhodnutí
  • výkon příkazů k exekuci a předběžných opatření o zákazu (kromě věcí, které obstarává samotný soud)
  • výkon zatykačů
- je o výkon rozhodnutí nutno požádat prostřednictvím právníka nebo jiného právního odborníka?

O žádostech o výkon rozhodnutí rozhoduje obvykle okresní soud jakožto soud příslušný pro výkon rozhodnutí; právní zastoupení není povinné.

NahoruNahoru

Na druhé straně žádost o nařízení výkonu opatření o zákazu musí být podána u soudu první instance, kterým může být za určitých okolností vyšší soud (krajský soud), kde je právní zastoupení v zásadě povinné.

Přehled nákladů na jednotlivé druhy donucovacích opatření:

Zákon stanoví různé možnosti pro výkon rozhodnutí v závislosti na pohledávce, která má být zajištěna, a liší se i náklady:

  • Obstavení věcí:
Pokud je uznáno právo na zaplacení určité peněžní částky, věřitel obvykle požádá o zajištění platby soudního vykonavatele. Za obstavení dlužníkova movitého majetku soudním vykonavatelem se účtuje poplatek 20 eur. Má-li být obstavený majetek vydražen nebo prodán (tj. obstavený majetek se realizuje), účtuje se další poplatek ve výši 40 eur. Rovněž se naúčtují náklady na soudního vykonavatele.
  • Obstavení pohledávek:
Příkaz k zaplacení peněžní částky lze rovněž zajistit prostřednictvím žádosti soudních orgánů o obstavení pohledávek dlužníka (např. výdělku) a přidělením pohledávky věřiteli (§ 829 a 835 ZPO). Účtuje se poplatek 15 eur; k tomu přičtou se náklady (zvláště náklady na doručení soudního příkazu).
  • Přísežné prohlášení o majetku:
Pokud nebyl věřitel plně uspokojen z obstavení a prodeje majetku, může být dlužníkovi na žádost věřitele uložena povinnost poskytnout soudnímu vykonavateli přísežné prohlášení o svém majetku. Za převzetí prohlášení si soudní vykonavatel účtuje poplatek 30 eur.

NahoruNahoru

  • Zabavení nemovitého majetku:
Výkon rozhodnutí na nemovitém majetku dlužníka se provádí formou zaregistrované hypotéky k zajištění pohledávky, povinného odkoupení a následného prodeje v dražbě nebo příkazu k nucené správě majetku.

Za registraci hypotéky se účtuje poplatek podle zákona o soudních poplatcích (Kostenordnung - KostO) v souladu s hodnotou pohledávky, která má být zajištěna. V příloze 1 PDF File (PDF File 70 KB) je uvedena tabulka poplatků a hodnot pohledávky do výše 1 milionu eur.

Za rozhodnutí o žádosti o vydání příkazu k výkonu rozhodnutí se účtuje poplatek 50 eur. Další poplatky, obvykle ve výši 0,5 %, se účtují za soudní řízení, za provedení dražby, za uskutečnění prodeje a rozdělení výnosu. Poplatky za soudní řízení a za provedení dražby závisejí na hodnotě majetku; poplatky za uskutečnění prodeje a rozdělení výnosu závisejí na nejvyšší obdržené nabídce. V příloze 2 PDF File (PDF File 70 KB) je uvedena tabulka poplatků a hodnot do výše 500 000 eur. Kromě těchto poplatků se účtují náklady na řízení, zvláště náklady na zjišťování hodnoty majetku při jeho následném odprodeji.

Za žádost o vydání příkazu k výkonu rozhodnutí se platí poplatek 50 eur. Poplatek ve výši 0,5 % se platí za řízení na základě souhrnného zisku z tohoto řízení.

NahoruNahoru

  • Výkon příkazu k prodeji majetku a opatření o zákazu:
Pokud soud dlužníkovi přikázal prodat movitý majetek, může toto rozhodnutí vykonat soudní vykonavatel na žádost věřitele. Za zahájení tohoto postupu se účtuje poplatek 20 eur. Pokud se po dlužníkovi požaduje, aby prodal půdu nebo dům, účtuje se poplatek za soudní vystěhování ve výši 75 eur. Účtují se rovněž náklady soudního vykonavatele, zvláště náklady na nezbytné třetí strany (např. dopravu, zámečníka atd.). Pokud celý proces trvá déle než tři hodiny, platí se poplatek 15 eur za hodinu za každou následující započatou hodinu.

Při řízení u soudu, který dlužníkovi přikazuje, aby něco vykonal, přijal nebo nevykonal, se účtuje poplatek ve výši 15 eur.

2.2. Hmotné podmínky

Aby mohl věřitel prokázat svůj nárok, musí vlastnit příkaz k výkonu rozhodnutí. Tím může být konečný rozsudek, který je vykonatelný nebo předběžně vykonatelný (§ 704 ZPO), nebo jeden z nástrojů uvedených v § 794 ZPO (např. soudní a mimosoudní vyrovnání a notářské listiny).

Na straně dlužníka neexistují žádné zvláštní požadavky.

Zvláštní požadavky existují pro příkazy k exekuci a předběžná opatření o zákazu. Tato donucovací opatření se používají k zajištění pohledávky předtím, než je v rámci hlavního řízení vydán soudní příkaz.

3. Předmět a povaha donucovacích opatření

3.1. Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Předmětem výkonu soudních rozhodnutí může být movitý majetek dlužníka, pohledávky a další majetková práva a jeho nemovitý majetek.

NahoruNahoru

§ 811 ZPO stanoví movitý majetek, který nelze obstavit; cílem je umožnit dlužníkovi a jeho rodině používat minimální množství předmětů, které jsou nezbytné pro osobní používání nebo výkon povolání.

Tato omezení se rovněž vztahují na výdělek dlužníka. § 850 a násl. ZPO stanoví částky, které nelze obstavit, neboť je dlužník potřebuje k pokrytí svého životního minima.

3.2. Jaké jsou účinky donucovacích opatření?
- ve vztahu k dlužníkovi

Výkon rozhodnutí může být zřídka úspěšný, pokud dlužník nemá žádný majetek, který by bylo možno obstavit. Věřitel nicméně může opětovně zahájit výkon rozhodnutí vůči dlužníkovi, pokud se dozví o dosud utajovaném nebo nově nabytém majetku dlužníka.

Věřitel má právo vymáhat vykonatelný instrument až po dobu 30 let. Pokud věřitel nepřistoupí ke skutečným donucovacím opatřením, může dlužník volně nakládat se svým majetkem.

Dlužník, který poskytl přísežné prohlášení o majetku nebo který byl zadržen v důsledku svého odmítnutí toto prohlášení poskytnout, může být zapsán do rejstříku dlužníků u soudu, u kterého probíhá řízení za účelem výkonu soudního rozhodnutí. Za určitých okolností mohou být údaje z rejstříku dlužníků poskytnuty třetím stranám.

- ve vztahu k třetím stranám

Z důvodu ochrany osobních údajů nejsou banky povinny poskytovat věřiteli, soudům ani soudním vykonavatelům informace o dlužníkovi, zvláště o jeho majetku.

Pokud došlo k obstavení dlužníkova majetku nebo postoupení jeho pohledávky u třetí strany, neplatí již třetí strana dlužníkovi žádné částky, platí pouze částky věřiteli požadované k pokrytí věřitelova nároku. Třetí strana, která poruší tuto povinnost, se vystavuje riziku žaloby pro náhradu škody.

3.3. Jaká je platnost těchto opatření? Existuje vymezená lhůta stanovená zákonem nebo uvedená v soudním příkazu?

Pohledávky, které získaly zákonný statut, a pohledávky vyplývající z vykonatelných vypořádání nebo instrumentů podléhají 30leté promlčecí lhůtě podle § 197 občanského zákoníku (BGB). Věřitel může zahájit řízení za účelem výkonu rozhodnutí kdykoli během této lhůty.

4. Je možno se odvolat proti rozhodnutí o uvalení takového opatření?

Věřitel se může okamžitě odvolat proti zamítnutí vydat příkaz k výkonu rozhodnutí.

Dlužník má vůči příkazu k výkonu rozhodnutí následující zákonné opravné prostředky:

  • okamžité napadnutí, pokud proběhlo předchozí slyšení u soudu;
  • upomínku, pokud předchozí slyšení u soudu neproběhlo.

Upomínku, na niž se nevztahuje žádná časová lhůta, je třeba předložit okresnímu soudu; okamžité napadnutí je třeba předložit do dvou týdnů u okresního soudu nebo u soudu krajského jakožto soudu pro přezkum.

Žádost o tento prostředek nemá žádný okamžitý dopad na pokračování řízení, nemá odkladný účinek.

« Výkon soudních rozhodnutí - Obecné informace | Německo - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 06-06-2006

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království