Evropská komise > ESS > Výkon soudních rozhodnutí > Belgie

Poslední aktualizace: 06-06-2006
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Výkon soudních rozhodnutí - Belgie

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Stránka v původním jazykovém znění byla aktualizována a přesunuta na portál evropské e-justice.


Pozn.: Všechna právní ustanovení uvedená v tomto dokumentu lze nalézt na Federale Overheidsdienst Justitie Deutsch - français - Nederlands pod hlavičkou „geconsolideerde wetgeving“



 

OBSAH

1. Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních? 1.
2. Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí? 2.
2.1. Postup 2.1.
2.2. Hmotné podmínky 2.2.
3. Předmět a povaha donucovacích opatření 3.
3.1. Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí? 3.1.
3.2. Jaké jsou účinky donucovacích opatření? 3.2.
3.3. Jaká je platnost těchto opatření? 3.3.
4. Je možno se odvolat proti rozhodnutí o uvalení takového opatření? 4.

 

1. Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Pokud dlužník neplní dobrovolně soudní rozhodnutí, může oprávněný vymáhat jeho plnění prostřednictvím soudu; říká se tomu nařízený výkon rozhodnutí. Je k tomu třeba vykonatelný titul (článek 1386 soudního zákoníku), neboť to znamená zasahování do osobní právní sféry dlužníka. Tímto titulem je obvykle soudní rozhodnutí nebo notářská listina. Z důvodu respektování soukromí dlužníka je titul v určitých chvílích nevykonatelný (článek 1387 soud. zákoníku). Titul vykonává soudní vykonavatel.

Nařízený výkon rozhodnutí se obvykle používá za účelem vymáhání peněz, ale lze jej použít i k tomu, aby se vynutilo provedení určitého úkonu.

Dalším důležitým hlediskem je zaplacení pokuty (článek 1385a soud. zákoníku). Je to prostředek k vyvinutí tlaku na odsouzenou osobu s cílem podpořit splnění soudního rozhodnutí. Zaplacení pokuty však nelze nařídit v některých případech: pokud byla dotčená osoba odsouzena k zaplacení určité peněžní částky nebo dodržení pracovní smlouvy a pokud by se to neslučovalo s lidskou důstojností. Zaplacení pokuty se vymáhá na základě titulu k tomu vydaného, takže žádný další titul není třeba.

V případě, že byla dotčená osoba odsouzena k zaplacení určité peněžní částky, vymáhá se pohledávka na majetku dlužníka a označuje se za zabavení majetku. Rozlišuje se mezi druhem zabavených věcí (movité nebo nemovité)1 a povahou zabavení (předběžné zabavení a zabavení při výkonu rozsudku). Předběžné zabavení se používá v naléhavých případech k umístění věcí pod ochranu soudu: zablokuje se tím situace, aby mohlo být zajištěn následný výkon. Osoba nad svými zabavenými věcmi již nemá kontrolu a nemůže je prodat ani se jich zbavit. Při zabavení věcí dlužníka při výkonu rozsudku se věci prodají a výtěžek z prodeje dostane oprávněný. Oprávněný nemá právo na samotné obstavené věci, pouze na výtěžek z jejich prodeje.

NahoruNahoru

Kromě obvyklého předběžného zabavení a zabavení movitého a nemovitého majetku při výkonu rozhodnutí existují rovněž zvláštní pravidla pro zabavení lodí (články 1467 až 1480 a články 1545 až 1559 soud. zákoníku), zabavení v případě padělání (články 1481 až 1488), exekuce (článek 1461 soud. zákoníku), navrácení neprávem odňaté věci (články 1462 až 1466 soud. zákoníku) a zabavení nesklizeného ovoce a plodin (články 1529 až 1538 soud. zákoníku). Dále se v tomto dokumentu budeme zabývat pouze běžným zabavením.

2. Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

2.1. Postup
2.1.1. Předběžné zabavení

Pro předběžné zabavení se vyžaduje povolení příslušného soudce (článek 1413 soud. zákoníku). O povolení je nutno žádat prostřednictvím žádosti jedné strany (článek 1417 soud. zákoníku). Pro zabavení movitého a nemovitého majetku nelze použít stejnou žádost. Pro zabavení nemovitého majetku se v každém případě vždy vyžaduje samostatná žádost.

Soudce, který zabavení nařizuje, vydá rozhodnutí nejpozději do osmi dnů od předložení žádosti (článek 1418 soud. zákoníku). Soudce může rozhodnout o zamítnutí povolení nebo o jeho částečném nebo úplném vystavení oprávněnému. Rozhodnutí soudce musí být doručeno dlužníkovi. Rozhodnutí se předá soudnímu vykonavateli, který podnikne nezbytné kroky k jeho doručení.

Existuje jedna důležitá výjimka z tohoto pravidla, kdy se povolení soudce nevyžaduje: každé soudní rozhodnutí představuje povolení k předběžnému zabavení majetku v souvislosti s vydaným rozsudkem (článek 1414 soud. zákoníku). I v tomto případě se musí jednat o naléhavou záležitost. Rozhodnutí je třeba předat soudnímu vykonavateli, který podnikne kroky nutné k zabavení věcí.

NahoruNahoru

Předběžné zabavení lze změnit v zabavení při výkonu rozhodnutí (články 1489 až 1493 soud. zákoníku).

2.1.2. Zabavení při výkonu rozhodnutí

A. Obecné podmínky

Tento druh zabavení je možno provést pouze na základě vykonatelného titulu (článek 1494 soud. zákoníku). Rozhodnutí 2 a listiny3 lze vykonat pouze při předložení ověřené kopie4 nebo prvopisu5 doprovázených právní formulí stanovenou v královské vyhlášce.6

Rozhodnutí soudu je žalovanému doručeno předem (článek 1495 soud. zákoníku). Pokud je vykonatelným titulem rozhodnutí, je předchozí doručení povinné v každém případě, aby byl informován dlužník. Je-li však vykonatelným titulem listina, není to nutné, neboť dlužník již o titulu ví. Lhůta pro přezkum a odvolání začíná běžet ve chvíli doručení rozhodnutí. Lhůta pro odvolání má za účinek pozastavení zabavení při výkonu rozhodnutí (nikoli v případě předběžného zabavení) v případech, kdy byla strana sporu odsouzena k zaplacení peněžní částky. Předběžný výkon (rozhodnutí, které je předběžně vykonatelné) představuje výjimku z odkladného účinku běžného postupu při přezkumu nebo odvolání.

Druhou fází úsilí oprávněného prosadit prodej majetku je příkaz k platbě (článek 1499 soud. zákoníku). Toto je první akt vynucení a poslední varování pro dlužníka, který se v této fázi ještě může vyhnout zabavení. Po vydání příkazu k platbě následuje čekací období v délce 1 dne u zabavení movitého majetku (článek 1499 soud. zákoníku) a 15 dní u majetku nemovitého (článek 1566 soud. zákoníku). Příkaz je třeba doručit dlužníkovi a představuje oznámení o nezaplacení dluhu a žádost o jeho zaplacení. Nařízený výkon rozhodnutí slouží pouze ke získání částek uvedených v platebním příkazu.

NahoruNahoru

Na konci čekacího období lze věci zabavit. To se provádí na základě příkazu soudního vykonavatele. Výkon rozhodnutí se tedy provádí prostřednictvím kompetentního úředníka. Tento úředník se považuje za zástupce oprávněného, jeho funkce je stanovena zákonem a působí pod dohledem soudu.7 Má smluvní odpovědnost vůči oprávněnému a nesmluvní odpovědnost vůči třetím stranám (podle zákona a na základě obecné povinnosti řádné péče).

Do 24 hodin od vystavení listiny zašle soudní vykonavatel oznámení úředníkovi soudu prvního stupně v místě, kde k zabavení došlo (článek 1390 soud. zákoníku). Oznámení je povinné jak v případě movitých, tak nemovitých věcí. Zabavení při výkonu rozhodnutí ani rozdělení výnosu není možno provést bez předchozího seznámení se s oznámením o zabavení majetku (článek 1391 soud. zákoníku). Toto pravidlo bylo zavedeno, aby se zabránilo zbytečným případům zabavení majetku a aby se posílil kolektivní rozměr zabavení majetku.

B. Zabavení při výkonu rozhodnutí: movité věci

Je k němu třeba platební příkaz, který má dlužník právo odmítnout. Zabavení se provádí na základě příkazu soudního vykonavatele a nejdříve se jedná o předběžné opatření: s věcmi se nehýbá a nedochází ke změně v jejich vlastnictví ani užívání. Je rovněž možné zabavit věci v jiném místě než v bydlišti dlužníka a v prostorách třetí strany.

V případě movitého majetku není zabavení omezeno pouze na jednu proceduru, ale prakticky nemá význam vydávat druhý příkaz k zabavení stejného majetku, vezmeme-li v úvahu náklady s tím spojené. Když dojde na poměrné dělení výnosu z prodeje věcí dlužníka, bude se týkat oprávněných kromě toho, který zabavení prováděl (článek 1627 a násl. soud. zákoníku).

NahoruNahoru

O zabavení majetku se sepíše úřední zpráva. Zabavené věci se prodají nejdříve jeden měsíc po doručení nebo oznámení kopie úřední zprávy o zabavení majetku. Tato časová prodleva má dlužníkovi poskytnout poslední možnost zabránit prodeji. Prodej je třeba oznámit veřejnosti plakáty a oznámeními v tisku. Prodej probíhá v aukční síni nebo na veřejném tržišti, pokud se nepožaduje jiné vhodnější místo. Provádí jej soudní vykonavatel. Ten rovněž sepíše úřední zprávu a shromáždí výtěžek z prodeje. Během 15 dnů pak soudní vykonavatel rozdělí výtěžek poměrným dílem (článek 1627 a násl. soud. zákoníku). Tato procedura obvykle proběhne smírnou cestou; v opačném případě se věc postoupí soudci, který zabavení nařizuje.

C. Zabavení při výkonu rozhodnutí: nemovité věci (článek 1560 a násl. soud. zákoníku)

Výkon rozhodnutí začíná okamžikem doručení platebního příkazu.

Zabavení se pak provede nejdříve za 15 dní a nejpozději do šesti měsíců, po jejichž uplynutí přestává příkaz platit. Příkaz k zabavení je pak třeba do 15 dnů zanést do záznamů hypotečního rejstříku8 a do šesti měsíců doručit. Zápisem příkazu do rejstříku se majetek stává nedostupným. Tento zápis platí maximálně šest měsíců. Pokud se příkaz do rejstříku nezapíše, není zabavení platné. Na rozdíl od movitého majetku platí v případě nemovitého majetku zásada pouze jednoho zabavení (majetek, který byl jednou zabaven, nemůže být zabaven podruhé).

Posledním krokem je žádost soudci, který zabavení nařizuje, o jmenování notáře, který provede prodej věcí a sestaví pořadí věřitelů. Proti krokům jmenovaného notáře může dlužník podat protest u soudce, který zabavení nařizuje. Ostatní pravidla pro prodej věcí jsou jasně stanovena zákonem (viz články 1582 a násl. soud. zákoníku). Prodej je obvykle veřejný, ale z iniciativy soudce nebo na žádost oprávněného, který provádí zabavení, je možno uskutečnit soukromý prodej. Výtěžek z prodeje se pak rozdělí mezi jednotlivé věřitele podle schváleného pořadí (viz články 1639 až 1654 soud. zákoníku). Spory týkající se pořadí věřitelů se postoupí soudci, který zabavení nařizuje.

NahoruNahoru

2.1.3. Zabavení pohledávek

Toto je zabavení pohledávek, které má dlužník u třetí strany (např. zabavení výdělku od zaměstnavatele). Tato třetí strana je tedy sekundárním dlužníkem oprávněného, který provádí zabavení. Zabavení pohledávek (beslag onder derden) není totéž, jako zabavení věcí dlužníka, neboť se odehrává v prostorách třetí strany (beslag bij derden).

Pohledávka, která je základem pro zabavení, je pohledávkou věřitele vůči dlužníkovi. Pohledávka, která se zabavuje, je pohledávkou, kterou má povinný u třetí strany / sekundárního dlužníka.

Podrobná pravidla pro zabavení pohledávky lze nalézt v článcích 1445 až 1640 soud. zákoníku (předběžné zabavení) a článcích 1539 až 1544 soud. zákoníku pro zabavení při výkonu rozhodnutí.

2.1.4. Náklady

V případě zabavení majetku je kromě soudních výdajů třeba vzít v úvahu i náklady soudního vykonavatele. Poplatky za úřední služby soudního vykonavatele stanoví Královská vyhláška ze dne 30. listopadu 1976, kterou se stanoví sazby za činnost soudních vykonavatelů v občanských a obchodních věcech a sazby určitých přirážek (viz Federale Overheidsdienst Justitie Deutsch - français - Nederlands).

NahoruNahoru

2.2. Hmotné podmínky

A. Předběžné zabavení

Každý oprávněný, který má pohledávku s určitými vlastnostmi, může uplatnit předběžné zabavení bez ohledu na hodnotu zabavených věcí a výši pohledávky (viz článek 1413 soud. zákoníku).

Prvním předpokladem pro tento druh zabavení je naléhavost: musí být ohrožena solventnost dlužníka a následně musí hrozit i prodej majetku. Rozhodnutí, zda je splněna tato podmínka, učiní soud na základě objektivních kritérií. Naléhavost musí existovat nejen ve chvíli provádění zabavení, ale i při vyhodnocování nutnosti v zabavení pokračovat. Existuje několik výjimek z této podmínky: zabavení v případě padělání, zabavení v případě směnečných dluhů a výkon rozhodnutí zahraničního soudu.

Druhou podmínkou pro předběžné zabavení je existence pohledávky oprávněného. Požaduje-li se pohledávka, musí splňovat určité podmínky (článek 1415 soud. zákoníku): musí být konečná (nikoli podmíněná), splatná (platí i pro záruky na budoucí pohledávky) a pevně stanovená (její výše je určená nebo určitelná). Povaha nebo výše pohledávky nejsou na druhou stranu důležité. Soudce, který zabavení nařizuje, rozhodne, zda byly splněny tyto podmínky, ale soud, který dotčenou věc následně řeší, není tímto rozhodnutím vázán.

Za třetí, oprávněný, který chce dosáhnout předběžného zabavení, musí být k tomu způsobilý. Jedná se o akt kontroly (nikoli užívání), který může v případě nutnosti provést právní zástupce.

NahoruNahoru

Vyžaduje se povolení soudce, který zabavení nařizuje, ledaže oprávněný již obdržel rozhodnutí (viz výše). Toto povolení se nicméně nevyžaduje v případě předběžného zabavení pohledávek nebo exekuce nebo v případě oprávněných, kteří již obdrželi rozhodnutí (článek 1414 soud. zákoníku: každé rozhodnutí představuje vykonatelný titul). Notářské listiny jsou rovněž vykonatelným titulem.

B. Zabavení při výkonu rozhodnutí

I v tomto případě se požaduje vykonatelný titul (článek 1494 soud. zákoníku). Může to být soudní rozhodnutí, platná listina, příkaz k exekuci od daňového úřadu, rozhodnutí zahraničního soudu s doložkou vykonatelnosti atd.

Pohledávka musí být stanovena v listině splňující určitá kritéria. V případě předběžného zabavení musí být pohledávka určitá, pevně stanovená a splatná. Druhý odstavec článku 1494 soud. zákoníku uvádí, že zabavení provedené s cílem získat dlužné částky ve splátkách rovněž platí pro budoucí splátky s tím, jak se budou stávat splatnými.

Titul musí být rovněž aktuální. Soudce, který zabavení nařizuje, nebude titul považovat za aktuální, pokud zástavní věřitel již není oprávněným nebo pokud pohledávka nebo její část přestala být ve stavu pohledávky nesplacené (protože je promlčená, byla uhrazená nebo jinak vyrovnaná).

3. Předmět a povaha donucovacích opatření

3.1. Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

A. Obecné podmínky

NahoruNahoru

Zabavit lze pouze movité a nemovité věci ve vlastnictví dlužníka. Věci, které patří třetí straně, zabavit nelze, i když není podstatné, kdo má věci dlužníka v držení ve chvíli zabavení. Je tedy možné zabavit věci v prostorách třetí strany, a to na základě soudního povolení (článek 1503 soud. zákoníku).

Oprávněný může obvykle získat zpět dluh pouze z likvidního majetku dlužníka. Pouze v případě, že se dlužník stane podvodně insolventním, je rovněž možné zabavit jeho bývalý majetek. Zabavení budoucího majetku je rovněž běžně vyloučené, s výjimkou budoucích pohledávek.

Zisk ze zabavených věcí obvykle zůstává u povinného v případě předběžného zabavení. V případě zabavení při výkonu rozsudku je však zisk rovněž předmětem zabavení, a přechází proto na zástavního věřitele.

Je možno zabavit nerozdělený majetek, ale nucený prodej majetku se odloží až po jeho rozdělení (viz například článek 1561 soud. zákoníku). Zvláštní pravidla platí pro manžele.

B. Věci, které jsou vhodné k zabavení

Věci musí být k zabavení vhodné. Některé věci zabavit nelze. Jejich vyjmutí ze zabavení musí být podloženo zákonným ustanovením, povahou věcí nebo skutečností, že jsou osobně spojeny s dlužníkem. Není například možné vyjmout věci ze zabavení pouze kvůli účelu. K zabavení tedy nejsou vhodné tyto věci:

  1. Věci uvedené v článku 1408 Ger. W. Toto omezení bylo zavedeno s cílem zaručit přiměřené životní podmínky pro dlužníka a jeho rodinu.
  2. Věci, které nemají žádnou prodejní hodnotu a jsou tedy pro oprávněného nepoužitelné.
  3. Věci, které jsou nezcizitelné, neboť jsou příliš těsně spjaty s osobou dlužníka.
  4. Věci vyjmuté ze zabavení zvláštními právními předpisy (např. příjem a mzdy nezletilých, nevydané knihy a hudba, výdělky osob ve výkonu trestu odnětí svobody z vězeňské práce).
  5. Mzdu (zabavení výdělku) a podobné nároky lze obvykle zabavit pouze do určitého rozsahu (viz články 1409, 1409a a čl. 1410 odst. 1 soud. zákoníku). Patří sem například platby výživného, které soud přiřknul nevinnému z manželů. Některé platby, jako jsou částky životního minima, jsou však ze zabavení vyjmuty úplně (viz čl. 1410 odst. 2 soud. zákoníku). Omezení týkající se vhodnosti zabavení se nicméně nevztahují na oprávněné, kteří se snaží získat pohledávku výživného; jejich nároky mají přednost (viz článek 1412 soud. zákoníku).

V minulosti požívala vláda imunity v souvislosti s výkonem rozhodnutí, takže nebylo možné zabavit majetek vlády. To se nyní poněkud změnilo na základě článku 1412a soud. zákoníku.

NahoruNahoru

Existují zvláštní pravidla pro zabavení lodí a letadel (pro předběžné zabavení viz články 1467 až 1480 soud. zákoníku a pro zabavení při výkonu rozhodnutí viz články 1545 až 1559 soud. zákoníku).

Pozn.: V Belgii byly nedávno přijaty nové právní předpisy pro bankovní účty: De wet betreffende de onvatbaarheid voor beslag en de onoverdraagbaarheid van de bedragen waarvan sprake is in de artikelen 1409, 1409 bis en 1410 van het Gerechtelijk Wetboek wanneer die bedragen op een zichtrekening gecrediteerd zijn (Zákon o nemožnosti zabavit a převést platby uvedené v článcích 1409, 1409a a 1410 soudního zákoníku, pokud jsou tyto platby připsány na běžný účet (zveřejněn v Belgisch Staatsblad (Úředním věstníku), 2. července 2004). Tento zákon dosud nevstoupil v platnost; k jeho provedení je třeba královská vyhláška (viz článek 5 zákona). Právní předpisy rozšiřují omezení a výjimky stanovené v příslušných článcích soudního zákoníku na částky připsané na běžné účty.

C. Kantonnement (částečné vyrovnání)

Když je nějaká položka zabavená, vztahuje se zabavení obvykle na položku jako celek, i když její hodnota převyšuje výši pohledávky. To je pro dlužníka velmi nevýhodné, protože daná položka je pro něj zcela nedostupná. S cílem zmírnit dopad tohoto opatření nabídli belgičtí zákonodárci možnost kantonnement: dlužník složí určitou částku a může znovu užívat svůj majetek (viz články 1403 až 1407 soud. zákoníku).

Jak u předběžného zabavení, tak u zabavení při výkonu rozhodnutí lze provést částečnou platbu buď za pohledávku, která byla příčinou zabavení, nebo za předmět vlastního zabavení. V prvním případě nahrazuje částečná platba zabavený majetek; tento majetek přejde zpět na dlužníka. Ve druhém případě se zabavená položka jednoduše přemístí.

NahoruNahoru

3.2. Jaké jsou účinky donucovacích opatření?

A. Zabavení

Od okamžiku, kdy se věci zabaví, ztrácí dlužník právo s nimi nakládat. Zabavení nicméně nedává zástavnímu věřiteli přednostní nárok. Nezpůsobilost znamená, že dlužník věci nesmí prodat, zcizit ani zatížit. Věci nicméně zůstávají v držení dlužníka. Z praktického hlediska nenastala žádná změna situace; právní stav je však odlišný.

Trestem za porušení této nezpůsobilosti je to, že kroky učiněné povinným nejsou pro zástavního věřitele závazné.

Tato nezpůsobilost je přesto pouze relativní, v tom smyslu, že se vztahuje pouze na výhodu zástavního věřitele. Další oprávnění se i nadále musí vyrovnat se změnami ohledně majetku dlužníka. Je pro ně nicméně snadné připojit se k zabavení, které bylo přiznáno.

Nezpůsobilost je prvním stupněm při prodeji majetku. Věci přejdou pod kontrolu soudu. Zabavení při výkonu rozhodnutí má tedy rovněž předběžný charakter v první instanci.

B. Zabavení pohledávek

Tato forma zabavení zbavuje kontroly nad celou zabavenou pohledávkou bez ohledu na hodnotu pohledávky, která byla základem pro zabavení. Poddlužník zabavené pohledávky může provést částečnou platbu (kantonneren). Kroky, které pohledávku narušují, nejsou vůči zástavnímu věřiteli vymahatelné. Když bylo rozhodnutí o zabavení pohledávky doručeno, další vyrovnání mezi povinným a poddlužníkem není možné.

3.3. Jaká je platnost těchto opatření?

A. Předběžné zabavení

NahoruNahoru

Předběžné zabavení je platné maximálně tři roky. V případě zabavení movitého majetku a pohledávek začíná tříleté období běžet ode dne vystavení soudního nařízení nebo příkazu (články 1425 a 1458 soud. zákoníku). V případě zabavení nemovitého majetku označuje začátek tříletého období datum zapsání do hypotečního rejstříku (článek 1436 soud. zákoníku).

Toto období je možno prodloužit, jsou-li k tomu opodstatněné důvody (články 1426, 1459 a 1437 soud. zákoníku).

B. Zabavení při výkonu rozhodnutí

V případě zabavení při výkonu rozhodnutí podléhá maximálnímu období platnosti pouze příkaz, který zabavení předchází. Pro tento druh zabavení platí období deset let v případě movitého majetku (běžná časová lhůta, neboť neplatí žádná zvláštní ustanovení) a šest měsíců v případě nemovitého majetku (článek 1567 soud. zákoníku). Pro zabavení lodí platí roční období (článek. 1549 soud. zákoníku).

4. Je možno se odvolat proti rozhodnutí o uvalení takového opatření?

A. Předběžné zabavení

Pokud soudce, který zabavení nařizuje, odmítne povolit předběžné zabavení, může se žadatel (tj. oprávněný) proti tomuto rozhodnutí odvolat u Odvolacího soudu. Jedná se o postup na návrh jedné strany. Pokud i odvolání umožní zabavení majetku, má dlužník právo zahájit proti tomuto rozhodnutí řízení třetí strany (viz článek 1419 soud. zákoníku).

Pokud soudce, který zabavení nařizuje, nařídí předběžné zabavení, může dlužník nebo jiná zúčastněná strana zahájit proti tomuto rozhodnutí řízení třetí strany. Lhůta pro zahájení tohoto řízení je jeden měsíc a řízení se zahajuje u soudu, který rozhodnutí vydal. Soud pak rozhodne ve sporném řízení.9 Řízení třetí strany obvykle nemá odkladné účinky (viz články 1419 a 1033 soud. zákoníku).

NahoruNahoru

V případě, že předběžné zabavení lze uvalit bez soudního nařízení, může se dlužník proti němu odvolat tím, že požádá soudce, který zabavení nařizuje, aby ho zrušil (článek 1420 soud. zákoníku). Toto je postup při odporování zabavení a postupuje se stejně jako při předběžném řízení, v případě nutnosti v kombinaci s uvalením peněžní pokuty. Základem pro pohledávku může být nedostatečná naléhavost (Cass. 14 září 1984, Arr. Cass. 1984-85, 87).

V případě změny okolností může buď povinný, jemuž byl zabaven majetek (svoláním všech stran před soudce, který zabavení nařizuje), nebo zástavní věřitel (nebo prostředník) (pomocí žádosti) požádat soudce, který zabavení nařizuje, aby zabavení změnil nebo zrušil.

B. Zabavení při výkonu rozhodnutí

Dlužník může vznést námitku proti platebnímu příkazu, čímž zpochybní jeho právní platnost. Pro vznesení námitky neexistuje žádná zákonná lhůta a námitka nemá odkladné účinky. Důvody pro námitku zahrnují procesní vady a žádost o odklad (pokud je vykonatelným titulem notářská listina).

Dlužníci mohou vznést námitku proti prodeji svých věcí u soudce, který zabavení nařizuje, ale tato námitka rovněž nemá odkladné účinky.

Oprávněný, který není věřitelem, může vznést námitku proti prodejní ceně, nikoli však proti samotnému prodeji.

Třetí strana, která tvrdí, že je majitelem zabavených věcí, může rovněž vznést námitku u soudce, který zabavení nařizuje (článek 1514 soud. zákoníku). Tato námitka má odkladné účinky.

NahoruNahoru

1 Zabavení zvlášť movitých a zvlášť nemovitých věcí

2 vydaná soudem

3 obvykle vystavené notářem

4 První kopie. Strana, která požaduje výkon rozhodnutí, dostane pouze jednu potvrzenou kopii. Tu vystaví rejstřík po zaplacení poplatku.

5 Prvopis rozhodnutí nebo listiny. Platí pouze pro velmi naléhavé případy.

6 Královská vyhláška ze dne 9. srpna 1993, Belgisch Staatsblad (Úřední věstník), 9. srpna 1993 (www.just.fgov.be Deutsch - français - Nederlands):

„My Albert II, král Belgičanů,dáváme na vědomost všem současným a budoucím:

nařizujeme a rozkazujeme, aby všichni soudní vykonavatelé, kteří o to byli požádáni, vykonali tento rozsudek, výrok, rozhodnutí, příkaz nebo listinu;

aby jej naši generální prokurátoři a státní zástupci uplatnili u soudů prvního stupně a aby všichni vedoucí a úředníci veřejných orgánů poskytli svou pomoc, pokud to od nich vyžaduje zákon;

na důkaz tohoto byly tento rozsudek, výrok, rozhodnutí, příkaz nebo listina podepsány a opatřeny pečetí soudu nebo notáře.“

7 V případě žalob spojených s výkonem rozhodnutí nebo listiny je soudní vykonavatel odpovědný soudci, který zabavení majetku nařizuje. Ve věcech etiky je odpovědný úřadu státního zástupce a regionální pobočce komory soudních vykonavatelů.

8 Rejstřík v místě, kde se věci nacházejí (článek 1565 soud. zákoníku). Rejstřík poskytuje informace o nemovitém majetku, např. o majetkových právech či hypotékách, kterými je tento majetek zatížen.

9 tj. jehož se účastní všechny strany sporu.

« Výkon soudních rozhodnutí - Obecné informace | Belgie - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 06-06-2006

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království