Evropská komise > ESS > Výkon soudních rozhodnutí > Rakousko

Poslední aktualizace: 13-11-2006
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Výkon soudních rozhodnutí - Rakousko

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Stránka v původním jazykovém znění byla aktualizována a přesunuta na portál evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Co znamená „výkon soudních rozhodnutí“ ve věcech občanských a obchodních? 1.
2. Za jakých podmínek lze právo vymáhat? 2.
2.1. Postup 2.1.
2.2. Základní podmínky pro udělení souhlasu k výkonu soudního rozhodnutí 2.2.
3. Donucovací opatření 3.
3.1. Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí? 3.1.
3.2. Jaké jsou účinky donucovacích opatření? 3.2.
3.3. Jaká je platnost těchto opatření? Existuje lhůta vymezená zákonem nebo uvedená v soudním rozhodnutí? 3.3.
4. Je možno se odvolat proti rozhodnutí o uvalení takového opatření? Kdo může podat odvolání? U jakého soudu se musí odvolání podat a v jaké lhůtě? Jaký má odvolání účinek? 4.

 

1. Co znamená „výkon soudních rozhodnutí“ ve věcech občanských a obchodních?

Výkon soudních rozhodnutí (nařízený výkon rozhodnutí) je použití nátlakové síly státu k provedení vymahatelných nároků.

Pravidla výkonu soudního rozhodnutí upravují různé druhy vymáhání, přičemž se rozlišuje na jedné straně mezi tím, zda je vykonatelný právní titul zaměřený na peněžní pohledávku nebo na vymáhání specifického plnění, a na druhé straně mezi tím, jaký druh majetku má být výkonem postižen.

Má-li být vykonatelným právním titulem, který je vyjádřen v penězích, postižen dlužníkův movitý majetek, lze uvažovat o těchto druzích výkonu: postižení movitého majetku, postižení příjmů, vymáhání pohledávky v příkazu o vydání věci a postižení jiných peněžních práv. Postižení movitého majetku je v zásadě konáno ve třech fázích: zabavení, realizace a uspokojení pohledávky.

Vymáhání na nemovitostech postihuje dlužníkův nemovitý majetek a věřitel vymáhající rozhodnutí může volit mezi povinným zatížením, nucenou správou majetku a nuceným prodejem v dražbě.

Pro vykonatelné právní tituly zaměřené na vymáhání specifického plnění neexistuje žádný zvláštní postup výkonu. Pro vymáhání požadovaného úkonu nebo příkazu nepodnikat určitou věc lze uvažovat o těchto postupech: násilné odstranění, náhradní plnění nebo tresty za pohrdání soudem (pokuty a trest odnětí svobody).

2. Za jakých podmínek lze právo vymáhat?

2.1. Postup

Vymahatelnými právy mohou být soudní i mimosoudní rozhodnutí.

NahoruNahoru

Mimosoudní rozhodnutí zahrnují následující:

  • příkazy správních orgánů vůči pohledávkám podle soukromého i veřejného práva a vůči finančním trestům a správním pokutám, je-li vymáhání rozhodnutí předáno soudu, a urovnání před správními orgány,
  • příkazy poskytovatelům sociálního zabezpečení ohledně nároků na dávky,
  • urovnání a nálezy rozhodčích soudů,
  • vykonatelné notářské listiny,
  • důkazy o nedoplatcích.

Pro uložení exekuce musí mít vymáhající věřitel v zásadě potvrzení o vykonatelnosti, které uděluje příslušný orgán během řízení uznávající jeho právo.

K vyslovení souhlasu s výkonem je v zásadě příslušný soud zabývající se výkony soudních rozhodnutí. Okresní soud má vždy věcnou příslušnost. Místně příslušný je u vymáhání na majetku zapsaného do pozemkového rejstříku v zásadě rejstříkový soud a u vymáhání pohledávek je to v zásadě soud okresu, v němž má dlužník trvalé bydliště. Ve všech ostatních věcech je primárně příslušný soud okresu, v němž se nachází předmět vymáhání v době zahájení výkonu, nebo soud okresu, v němž bylo vykonáno první opatření výkonu.

Při řízení o výkonu jsou k rozhodování příslušní pouze jednotliví soudci a soudní úředníci. Při vymáhání rozhodnutí je mnoho funkcí převedeno na soudní úředníky, kterými jsou federální státní úředníci, zvláště vyškolení pro tento účel. Jejich funkce zahrnují zejména vymáhání na dlužníkově movitém majetku. Rozhodnutí o vymáhání na nemovitém majetku (s výjimkou povinného zatížení majetku, které provádějí soudní úředníci), souhlasu k výkonu na základě zahraničního práva, o návrhu na vzetí do vazby a rozhodnutí v odvolacím řízení však přísluší výhradně soudcům.

NahoruNahoru

Jednotlivé kroky výkonu rozhodnutí činí zvláštní soudní vykonavatelé, exekutoři. Odpovídají za provedení výkonu, např. zabavení movitých fyzických věcí, vyklizení, provedení soupisu dlužníkova majetku atd. Soudní vykonavatelé jsou výkonnými úředníky soudu a musejí dodržovat jeho řády a pokyny. Je jim nařízeno, aby vykonávali opatření k výkonu rozhodnutí, dokud není příkaz splněn nebo je patrné, že jej splnit nelze.

Pro podání žádosti o výkon rozhodnutí není nutné mít právního zástupce.

Za žádost o vydání příkazu k výkonu se platí paušální soudní poplatky, přičemž se za základ pro výpočet považuje hodnota pohledávky, která má být vymožena:

  • při exekučních řízeních s výjimkou řízení uvedených v odstavci (b) podle hodnoty dotčené věci:

do výše 150 EUR

13 EUR

více než 150 EUR

až 360 EUR

29 EUR

více než 360 EUR

až 730 EUR

34 EUR

více než 730 EUR

až 2 180 EUR

46 EUR

více než 2 180 EUR

až 3 630 EUR

62 EUR

více než 3 630 EUR

až 7 270 EUR

79 EUR

více než 7 270 EUR

až 36 340 EUR

114 EUR

více než 36 340 EUR

až 72 670 EUR

138 EUR

více než 72 670 EUR

pro každých dalších 72 670 eur nebo jejich část

v obou případech o 138 eur více

  • při exekučních řízeních na nemovitém majetku podle hodnoty dotčené věci:
< />

do výše 150 EUR

26 EUR

více než 150 EUR

až 360 EUR

34 EUR

více než 360 EUR

až 730 EUR

44 EUR

více než 730 EUR

až 2 180 EUR

62 EUR

více než 2 180 EUR

až 3 630 EUR

86 EUR

více než 3 630 EUR

až 7 270 EUR

132 EUR

více než 7 270 EUR

až 36 340 EUR

190 EUR

více než 36 340 EUR

až 72 670 EUR

305 EUR

více než 72 670 EUR

pro každých dalších 72 670 EUR nebo jejich část

v obou případech o 156 EUR více

2.2. Základní podmínky pro udělení souhlasu k výkonu soudního rozhodnutí

Pro udělení souhlasu k výkonu soudního rozhodnutí je nezbytné, aby byly splněny obecné požadavky pro výkon soudního rozhodnutí (vnitrostátní příslušnost, přípustnost právního řízení, způsobilost účastnit se řízení jako strana, způsobilost podat podnět k zahájení řízení a pověření zasahující strany) i zvláštní požadavky pro výkon soudního rozhodnutí (příslušnost dotčeného soudu, existence titulu k výkonu práva a potvrzení o vykonatelnosti, potřebný obsah žádosti o výkon soudního rozhodnutí, vymáhaná věc musí být předmětem výkonu soudního rozhodnutí). Žádost o výkon soudního rozhodnutí musí být také řádně oprávněná z hlediska skutkové podstaty (v zásadě je nutné, aby se strany uvedené v žádosti shodovaly s těmi, vůči nimž je uplatňován titul, aby nárok již vznikl a aby lhůta pro zaplacení již uplynula).

3. Donucovací opatření

3.1. Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Ačkoli v zásadě podléhá uhrazení závazků veškerý majetek dlužníka, nucené vymáhání se na rozdíl od případu úpadku vztahuje pouze na jednotlivé druhy dlužníkova majetku (zásada rozlišování). Řada věřitelů obvykle získá přístup k různým druhům dlužníkova majetku. Pokud nejsou prostředky na uspokojení věřitelů dostatečné, musí být majetek, který již byl obstaven, obstaven ještě dále. V těchto případech jsou věřitelé uspokojováni přísně podle zásady pořadí: věřitel, který majetek obstaví jako první, získá přednost před ostatními. Dojde-li k souběžnému obstavení ve prospěch většího počtu věřitelů, budou zastávat v pořadí shodné místo.

NahoruNahoru

Na ochranu dlužníka nemohou být určité věci předmětem výkonu soudního rozhodnutí, například vybavení domácnosti odpovídající skromnému způsobu života, věci nezbytné pro výkon pracovní činnosti živnostníků a drobných zemědělců, potraviny a palivo na čtyři týdny nezbytné pro dlužníka a jeho rodinné příslušníky žijící s ním ve společné domácnosti, hotovost odpovídající životnímu minimu, prostředky pro péči o zdravotně postižené a nemocné, rodinné fotografie, dopisy atd. Obdobná ochrana proti zabavení existuje rovněž při výkonu soudního rozhodnutí vůči pohledávkám: nelze obstavit příjmy týkající se proplacení výloh, příspěvků pro ošetřování člena rodiny nebo rodinných přídavků. Pravidelný příjem a důchodové platby lze obstavit jen do určité výše („životní minimum”), přičemž záleží na tom, jak vysoké jsou tyto platby a ke kolika osobám má dlužník vyživovací povinnost.

3.2. Jaké jsou účinky donucovacích opatření?

Právo dlužníka nakládat se svým majetkem je v zásadě platné i po zahájení výkonu, ale může mít důsledky podle trestního práva, prodá-li dlužník část svého majetku nebo sníží-li množství svého majetku, a tím zmaří nebo omezí možnost uspokojit věřitele. Důsledky podle trestního práva mohou rovněž vyvstat, pokud dlužník odstraní předmět, který byl úředně zabaven. Jestliže byl věřitelův nárok nepříznivě ovlivněn právním úkonem ze strany dlužníka, je věřitel oprávněn, za určitých podmínek, napadnout tento úkon při soudním řízení, nechat je prohlásit za neplatný a požadovat majetek, který dlužník odstranil z možnosti použít jej pro uspokojení pohledávek věřitele.

NahoruNahoru

Výkon rozhodnutí na dlužníkově aktivním zůstatku se provádí obstavením a převodem: souhlas k výkonu zahrnuje zákaz peněžnímu ústavu, u něhož je účet veden, aby prováděl výplatu dlužníkovi, a zákaz dlužníkovi nakládat s pohledávkou, kterou má vůči peněžnímu ústavu. Obstavení je vykonáno, jakmile je ústavu, který vede účet, doručeno schválení výkonu. Ústav, která vede účet, musí následně vyhotovit soudu a vymáhajícímu věřiteli výpis o existenci a rozsahu pohledávek. Obstavené pohledávky jsou realizovány převodem. Příkaz potvrzující žádost o převod dává vymáhajícímu věřiteli právo požadovat platbu od poddlužníka (od ústavu, který vede jeho účet), a to v případě potřeby také prostřednictvím soudního řízení. Jestliže banka provede výplatu vlastníkovi účtu, ačkoli byl tento účet obstaven, nemají takové výplaty účinek na zproštění jeho dluhu.

3.3. Jaká je platnost těchto opatření? Existuje lhůta vymezená zákonem nebo uvedená v soudním rozhodnutí?

Souhlas k výkonu (za účelem uspokojení oprávněného) se uděluje na neomezenou dobu. (Pouze souhlas k výkonu za účelem zajišťovacích a předběžných příkazů se uděluje jen na dobu omezenou).

Soudní vykonavatelé musejí zastavit výkon, je-li nárok uspokojen nebo odložen nebo je-li od pokračování výkonu upuštěno, jestliže to potvrdí věřitel nebo jestliže je dlužník schopen prokázat tyto skutečnosti veřejnou nebo veřejně potvrzenou listinou.

Dlužník nebo třetí strana se zřejmým zájmem o odklad mohou požadovat, aby byl výkon rozhodnutí odložen. Tento úkon zahrnuje omezený seznam odůvodnění odkladu, obsahující zejména řízení o výkonu rozhodnutí a odvolací řízení. Lze-li předpokládat, že odklad výkonu by ohrozil uspokojení věřitelových pohledávek, může k němu být udělen souhlas jen tehdy, když žadatel o odklad poskytne přiměřenou záruku.

NahoruNahoru

Výkon soudního rozhodnutí musí být také zastaven na žádost vymáhajícího věřitele, dlužníka nebo jiné zúčastněné strany, jestliže například vymáhající věřitel upustil od pokračování výkonu, jestliže dlužník potvrdil stanovenými doklady, že pohledávka byla uspokojena či odložena nebo jestliže byl titul k výkonu rozhodnutí následně prohlášen za neplatný z důvodu řízení o neplatnosti nebo řízení o revizi. Jestliže nebyl souhlas k výkonu udělen řádně nebo vyskytnou-li se při samotném vymáhání závažná pochybení (např. výkon je nepřípustně prováděn bez účelu, protože dlužníkův dostupný majetek nepokrývá ani náklady na výkon exekuce), je postup výkonu rovněž automaticky zastaven.

4. Je možno se odvolat proti rozhodnutí o uvalení takového opatření? Kdo může podat odvolání? U jakého soudu se musí odvolání podat a v jaké lhůtě? Jaký má odvolání účinek?

Právo odvolání, které je vzestupným a neodkladatelným právním opravným prostředkem, lze uplatnit proti souhlasu k výkonu rozhodnutí (a, nestanoví-li zákon jinak, také proti jiným příkazům soudů prvního stupně během řízení o výkonu). Odvolání je nutné podat u exekučního soudu do 14 dnů. Oprávněny podat odvolání jsou strany řízení o výkonu. Odvolání proti souhlasu k výkonu představuje základ pro odklad výkonu. Dále je rovněž možné, aby za určitých okolností (např. při upuštění od výkonu) dlužník prostřednictvím soudního řízení proti vymáhajícímu věřiteli žádal, aby byl jednotlivý souhlas k výkonu nepřípustný.

« Výkon soudních rozhodnutí - Obecné informace | Rakousko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 13-11-2006

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království