Evropská komise > ESS > Rozvod > Polsko

Poslední aktualizace: 18-03-2008
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Rozvod - Polsko

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Stránka v původním jazykovém znění byla aktualizována a přesunuta na portál evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Jaké jsou podmínky pro rozvod manželství? 1.
2. Jaké jsou důvody k rozvodu? 2.
3. Jaké jsou důsledky rozvodu, pokud jde o: 3.
a) osobní vztahy mezi manželi (např. příjmení)? a)
b) rozdělení majetku manželů? b)
c) nezletilé děti manželů (např. rodičovská odpovědnost a vyživovací (alimentační) pohledávka)? c)
d) povinnost platit bývalé(mu) manželovi (manželce) výživné? d)
4. Co v praxi znamená právní termín „soudní rozluka“? 4.
5. Jaké jsou podmínky pro soudní rozluku? 5.
6. Jaké jsou právní důsledky soudní rozluky? 6.
7. Co v praxi znamená termín „prohlášení manželství za neplatné“? 7.
8. Jaké jsou podmínky pro prohlášení manželství za neplatné? 8.
9. Jaké jsou právní důsledky prohlášení manželství za neplatné? 9.
10. Existují alternativní způsoby řešení otázek souvisejících s rozvodem mimosoudní cestou? 10.
11. Kde mohu podat návrh na rozvod/soudní rozluku/prohlášení manželství za neplatné? Jaké formální náležitosti musejí být splněny a jaké dokumenty mám k návrhu přiložit? 11.
12. Mohu získat právní pomoc na úhradu nákladů řízení? 12.
13. Je možné podat odvolání proti rozhodnutí ve věci rozvodu/soudní rozluky/prohlášení manželství za neplatné? 13.
14. Jak mám dosáhnout toho, aby bylo rozhodnutí ve věci rozvodu/soudní rozluky/prohlášení manželství za neplatné vydané soudem v jiném členském státu uznáno v Polsku? 14.
15. Na který soud se mám obrátit, pokud chci podat námitku proti uznání rozhodnutí o rozvodu/soudní rozluce/prohlášení manželství za neplatné vydaného soudem v jiném členském státu? Jaký postup se v těchto případech použije? 15.
16. Jaké rozvodové právo soud použije v rozvodovém řízení mezi manželi, kteří nežijí v Polsku nebo jsou státními příslušníky různých zemí? 16.

 

1. Jaké jsou podmínky pro rozvod manželství?

Soud vydá rozsudek o rozvodu manželství, ve kterém rozhodne, zda je za rozvrat manželství zodpovědný jeden z manželů, a pokud ano, který. Jestliže to požadují oba manželé, soud rozhodnutí o zodpovědnosti vypustí.

Rozvod není podmíněn předchozí soudní rozlukou.

2. Jaké jsou důvody k rozvodu?

Důvodem rozvodu je, že se manželství zcela a neodvolatelně rozpadlo. Musí být splněny obě podmínky.

3. Jaké jsou důsledky rozvodu, pokud jde o:

a) osobní vztahy mezi manželi (např. příjmení)?

V průběhu tří měsíců po nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství mohou rozvedení manželé, kteří si po sňatku změnili příjmení, podat žádost k vedoucímu matriky o návrat k příjmení, jež používali před uzavřením manželství.

Rozvedení manželé mohou opět uzavřít sňatek.

b) rozdělení majetku manželů?

Od chvíle, kdy manželé uzavřou sňatek, vzniká ze zákona společné jmění manželů. Vztahuje se na majetek, který nabudou (zákonné společné vlastnictví). Toto společné vlastnictví zaniká, když skončí manželství, tj. až nabude účinnosti konečný rozsudek o rozvodu manželství.

Na návrh jednoho z manželů může soud rozdělit společné jmění v rozsudku o rozvodu manželství. Nabytý majetek manželů se skládá z položek nabytých jedním nebo oběma manželi v rámci společného vlastnictví.

NahoruNahoru

Oba manželé mají na společném jmění stejný podíl.

Má-li k tomu kterýkoliv z manželů vážné důvody, může požádat soud o rozdělení společného jmění podle toho, v jaké míře každý z manželů přispěl k nabytí uvedeného majetku.

Dále pokud manželé obývají společné obydlí, soud v rozhodnutí o rozvodu manželství rozhodne o způsobu užívání obydlí po dobu, kdy je rozvedení manželé nadále sdílejí. Soud také může, je-li takovýto návrh podán, rozhodnout o rozdělení společného obydlí nebo přidělit obydlí jednomu z manželů, jestliže druhý souhlasí, že jej opustí, aniž mu je poskytnuto náhradní bydlení.

c) nezletilé děti manželů (např. rodičovská odpovědnost a vyživovací (alimentační) pohledávka)?

V rozsudku o rozvodu manželství soud rozhodne o rodičovských právech k nezletilým dětem obou manželů a o částce, kterou každý z manželů musí platit na pokrytí výživy a vzdělání dětí.

Soud může svěřit výkon rodičovských práv jednomu rodiči a omezit rodičovská práva druhého rodiče na konkrétní povinnosti a práva vůči dítěti (dětem).

d) povinnost platit bývalé(mu) manželovi (manželce) výživné?

Ten z rozvedených manželů, který nebyl shledán výlučně zodpovědným za rozvrat manželství a který je v hmotné nouzi, může požadovat od druhého manžela výživné v souladu se svými přiměřenými potřebami a výdělečnou schopností a finančními možnostmi druhého manžela.

NahoruNahoru

Jestliže rozvod přinese podstatné zhoršení materiální situace toho z manželů, který není zodpovědný za rozvrat manželství, je manžel, který byl shledán výlučně zodpovědným za rozvrat manželství, povinen poskytnout finanční prostředky na uspokojení potřeb manžela, který zodpovědný není, i když tento manžel není v hmotné nouzi.

Vyživovací povinnost zanikne, když ten z manželů, který výživné pobírá, uzavře nové manželství. Jestliže ten z manželů, který musí platit výživné, není shledán výlučně zodpovědným za rozvrat manželství, jeho povinnost platit výživné zaniká pět let po rozvodu.

4. Co v praxi znamená právní termín „soudní rozluka“?

Jedná se o formální rozluku, tzn. že je předmětem soudního rozhodnutí podle čl. 61 odst. 1 až 6 zákoníku o rodině a opatrovnictví.

5. Jaké jsou podmínky pro soudní rozluku?

Podmínkou pro soudní rozluku je zjištění, že se manželství zcela rozpadlo.

Jestliže manželé nemají společné děti, může soud vynést rozsudek o soudní rozluce na návrh manželů.

6. Jaké jsou právní důsledky soudní rozluky?

Právní důsledky soudní rozluky jsou stejné jako u rozvodu, ale rozloučení manželé nesmějí uzavřít nové manželství.

7. Co v praxi znamená termín „prohlášení manželství za neplatné“?

Termínem „prohlášení manželství za neplatné“ se rozumí zrušení všech důsledků manželství se zpětnou účinností s výjimkou postavení dětí z manželství prohlášeného za neplatné, které si ponechávají postavení dětí narozených v manželství.

NahoruNahoru

8. Jaké jsou podmínky pro prohlášení manželství za neplatné?

Důvody pro prohlášení manželství za neplatné jsou uvedeny v zákoníku o rodině a opatrovnictví:

  • jeden z manželů nedosáhl zákonem požadovaného věku pro uzavření manželství
  • jeden z manželů je zcela nezpůsobilý k právním úkonům
  • jeden z manželů je duševně nemocný nebo duševně retardovaný
  • jeden z manželů již uzavřel manželství s jinou osobou
  • mezi manželi existuje příbuzenství v řadě přímé nebo v řadě pobočné (bratři a sestry, včetně nevlastních bratrů a sester a nemanželských bratrů a sester) nebo jsou sešvagřeni v řadě přímé
  • mezi manželi existuje příbuzenský vztah založený osvojením
  • předložení prohlášení, že jeden z manželů uzavřel manželství ve stavu, který mu z jakéhokoliv důvodu nedovoloval vědomě projevit svou vůli, vlivem omylu, který se týká totožnosti druhé strany, nebo pod pohrůžkou.

Jakákoliv z výše uvedených příčin musela nastat v době uzavření manželství.

9. Jaké jsou právní důsledky prohlášení manželství za neplatné?

Rozhodnutí o prohlášení manželství za neplatné je konstitutivní a má důsledky pro třetí strany (erga omnes). Existují dva typy důsledků:

  • ex tunc, tzn. že se vrací k datu uzavření manželství, např. manželé opět nabývají stav, který měli před uzavřením manželství, a opět získávají svá předchozí příjmení; příbuzenský vztah mezi jedním z manželů a rodinou druhého z manželů je zrušen, dědictví na základě zákona je nemožné
  • ex nunc, tzn. že nastávají v okamžiku, kdy se rozsudek o prohlášení manželství za neplatné stane pravomocným, např. v souvislosti s majetkovými vztahy.

Důsledky zrušení pro vztah manželů k dětem z jejich manželství a pro majetkové vztahy mezi manželi upravují příslušná ustanovení rozvodového práva, podle kterého ten z manželů, jenž neuzavřel manželství v dobré víře, je považován za toho z manželů, který je zodpovědný za rozvrat manželství.

NahoruNahoru

10. Existují alternativní způsoby řešení otázek souvisejících s rozvodem mimosoudní cestou?

V Polsku existuje mediace v rodinných věcech. Jejím základním cílem je vyřešit rozpory mezi manželi, aby se předešlo rozvodu nebo soudní rozluce. Mediaci obvykle provádějí nevládní organizace, nadace nebo církev.

Manželé, kteří mají mezi sebou rozpory, mohou také vyhledat jiné formy pomoci u rodinných terapeutů, psychologů, psychoterapeutů, podpůrných skupin atd.

11. Kde mohu podat návrh na rozvod/soudní rozluku/prohlášení manželství za neplatné? Jaké formální náležitosti musejí být splněny a jaké dokumenty mám k návrhu přiložit?

Návrh na rozvod, soudní rozluku nebo prohlášení manželství za neplatné musí být předložen okresnímu soudu (sąd okręgowy) příslušnému pro poslední společné bydliště manželů, a pokud takový neexistuje, musí být návrh předložen okresnímu soudu příslušnému pro bydliště navrhovatele.

Za tyto návrhy se účtuje soudní poplatek. Účastník, jemuž materiální situace však nedovoluje zaplatit poplatek, může soud požádat o úplné nebo částečné osvobození od soudních poplatků a může také soud požádat o ustanovení právního zástupce z moci úřední, který jej bude zastupovat.

K návrhu musí být přiloženy případně tyto náležitosti: opisy dokladů o občanském stavu (oddací list, rodné listy dětí), doklad o příjmech (výdělku), doklad, který zmocňuje právního zástupce jednat za účastníka (pokud se účastník rozhodl vybrat si vlastního právního zástupce), a jakékoliv doklady jiného druhu (lékařské zprávy, správní rozhodnutí atd.), které se mohou věci týkat.

NahoruNahoru

12. Mohu získat právní pomoc na úhradu nákladů řízení?

Ano, viz bod 11 výše.

Osoba, která žádá o úplné nebo částečné osvobození od soudních poplatků nebo o ustanovení právního zástupce z moci úřední, musí k žádosti přiložit prohlášení o své materiální situaci na příslušném formuláři, který poskytne soud.

13. Je možné podat odvolání proti rozhodnutí ve věci rozvodu/soudní rozluky/prohlášení manželství za neplatné?

Ano, ve všech těchto věcech je možné odvolat se k soudu druhého stupně. Účastníci se proti rozhodnutím okresního soudu mohou odvolat k odvolacímu soudu.

14. Jak mám dosáhnout toho, aby bylo rozhodnutí ve věci rozvodu/soudní rozluky/prohlášení manželství za neplatné vydané soudem v jiném členském státu uznáno v Polsku?

Aby rozhodnutí zahraničního soudu v občanskoprávní věci, jako je rozvod, soudní rozluka nebo prohlášení manželství za neplatné, mělo v Polsku právní účinky, musí být uznáno polským soudem.

Rozhodnutí zahraničního soudu v nefinanční věci, které se týká cizích státních příslušníků, vydané příslušným soudem v souladu s vnitrostátním právem, nevyžaduje právní uznání, pokud na jeho základě nemá být uzavřeno manželství nebo nemá být proveden zápis do matriky, katastru nemovitostí nebo jiného polského rejstříku.

Každý, kdo na tom má právní zájem, může požádat o uznání tohoto rozhodnutí.

NahoruNahoru

Příslušným soudem je okresní soud, který by byl místně příslušný k projednání věci. Nelze-li stanovit pravomoc na tomto základě, je příslušným soudem okresní soud hlavního města (Varšavský okresní soud).

15. Na který soud se mám obrátit, pokud chci podat námitku proti uznání rozhodnutí o rozvodu/soudní rozluce/prohlášení manželství za neplatné vydaného soudem v jiném členském státu? Jaký postup se v těchto případech použije?

Pokud okresní soud vydal rozhodnutí, kterým se uznává právní účinek rozhodnutí zahraničního soudu v Polsku, může osoba, která chce uvedené uznání zpochybnit, podat opravný prostředek podle obecné úpravy.

Do sedmi dnů od vydání rozhodnutí může tato osoba požádat o písemné odůvodnění rozhodnutí. Do 14 dnů od doručení písemného odůvodnění může podat opravný prostředek nebo tak může učinit do 21 dnů od vydání rozhodnutí.

Žádost o odůvodnění i opravný prostředek musí být určeny soudu, který vydal příslušné rozhodnutí. Jakmile odvolávající se strana splní náležitosti (např. zaplatí poplatek za opravný prostředek), uvedený soud postoupí odvolání, spolu se soudním spisem, odvolacímu soudu.

16. Jaké rozvodové právo soud použije v rozvodovém řízení mezi manželi, kteří nežijí v Polsku nebo jsou státními příslušníky různých zemí?

Podle zákona o soukromém mezinárodním právu je použitelným právem pro věci, které se týkají manželství, vnitrostátní právo domovské země každého z manželů. Polské právo neuznává dvojí státní občanství. K polskému státnímu příslušníkovi, i když má ještě jiné státní občanství, bude soud přistupovat, jako by měl pouze polské státní občanství. To znamená, že ve věcech rozvodu, soudní rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné bude soud brát v úvahu příslušná ustanovení polského práva (zákoník o rodině a opatrovnictví). Jestliže polský soud projednává tuto věc, která se týká osob(y), jež nemá polské státní občanství, ale je státním občanem jiného státu, je povinen vzít v úvahu podmínky pro rozvod, soudní rozluku nebo prohlášení manželství za neplatné ve vnitrostátním právu každého účastníka samostatně.

Kromě zákona o mezinárodním právu soukromém upravují otázku použitelného práva ve věci rozvodu, soudní rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné také dvoustranné dohody mezi Polskem a různými jinými státy. Klíčovým faktorem při rozhodování o tom, právo které země je použitelné, je státní příslušnost osoby dotčené danou věcí.

« Rozvod - Obecné informace | Polsko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 18-03-2008

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království