Evropská komise > ESS > Rozvod > Lotyšsko

Poslední aktualizace: 20-11-2007
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Rozvod - Lotyšsko

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Stránka v původním jazykovém znění byla aktualizována a přesunuta na portál evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Jaké jsou podmínky pro dosažení rozvodu? 1.
2. Jaké jsou důvody k rozvodu? 2.
3. Jaké jsou důsledky rozvodu? 3.
a) s ohledem na osobní vztahy mezi manželi (například užívání příjmení)? a)
b) s ohledem na rozdělení jmění mezi manželi? b)
c) s ohledem na nezletilé děti manželů (např. rodičovská odpovědnost a nároky na výživné) c)
d) s ohledem na vyživovací povinnosti vůči druhému z manželů? d)
4. Co se v praxi rozumí právním pojmem „rozluka“? 4.
5. Jaké jsou podmínky rozluky? 5.
6. Jaké jsou právní důsledky rozluky? 6.
7. Co se v praxi rozumí pojmem „prohlášení manželství za neplatné“? 7.
8. Jaké jsou podmínky pro prohlášení manželství za neplatné? 8.
9. Jaké jsou právní důsledky prohlášení manželství za neplatné? 9.
10. Existují alternativní mimosoudní prostředky určené k řešení otázek týkajících se rozvodu, aniž by bylo nutné obracet se na soud? 10.
11. Kde mohu uplatnit svůj návrh na rozvod/soudní rozluku osob/prohlášení manželství za neplatné? Jaké náležitosti musí být splněny a jaké dokumenty bych měl(a) přiložit ke své žádosti? 11.
12. Je možno získat právní pomoc na pokrytí nákladů spojených s řízením? 12.
13. Je možno se proti rozhodnutí o zrušení manželství/manželské rozluce/prohlášení manželství za neplatné odvolat? 13.
14. Co musím udělat pro to, aby rozhodnutí o rozvodu/rozluce/prohlášení manželství za neplatné, které vynesl soud v jiném členském státě, bylo uznáno v Lotyšsku? 14.
15. Na který soud v Lotyšsku bych se měl obrátit, abych se mohl bránit proti uznání rozhodnutí o rozvodu/rozluce/zrušení manželství vynesenému v jiném členském státě? Jaké řízení se v těchto případech použije? 15.
16. Které právní předpisy se vztahují na rozvodové řízení mezi manželi, kteří nežijí v Lotyšsku nebo kteří jsou občany různých zemí? 16.

 

1. Jaké jsou podmínky pro dosažení rozvodu?

Rozvodu lze dosáhnout pouze prostřednictvím rozhodnutí soudu na základě žádosti podané jedním z manželů nebo na základě společné žádosti manželů. Aby bylo možno dosáhnout rozvodu, musí být prokázáno, že manželství je rozvráceno nebo že se nezdařilo. Manželství se považuje za nezdařené, pokud neexistuje žádné manželské soužití a pokud nelze očekávat, že by manželé společné soužití obnovili.

Pro uskutečnění rozvodu musí manželé dosáhnout vzájemné dohody s ohledem na péči o dítě narozené v manželství, výživné na dítě a rozdělení společného jmění. Pokud manželé dohody nedosáhnou, vyřeší tyto požadavky soud společně s žádostí o rozvod.

2. Jaké jsou důvody k rozvodu?

Důvody rozvodu jsou vyčerpávajícím způsobem uvedeny v lotyšském občanském zákoníku v oddíle „Rodinné právo“.

Za prvé, rozvodu lze dosáhnout, pokud manželé žijí odděleně po dobu nejméně tří let. Paragraf 73 občanského zákoníku vysvětluje okolnosti, za kterých se má za to, že manželé žijí odděleně, jmenovitě pokud manželé nesdílejí domácnost a jeden z manželů kategoricky odmítá vést společnou domácnost, čímž zaniká možnost manželského soužití. Oddělené obývání společného obydlí oběma manželi neznamená nezbytně společnou domácnost. Proto, pokud se jedná o skutečnou rozluku, má se za to, že manželství se nezdařilo.

Za druhé, manželství lze také zrušit, když manželé žijí odděleně po dobu kratší než tři roky, pokud:

NahoruNahoru

  1. pokračování manželství by bylo pro manžela žádajícího o rozvod nemožné z důvodů, které záleží na druhém manželi, a z těchto důvodů soužití s druhým manželem představuje neúnosnou újmu pro manžela, který žádá o rozvod,
  2. oba manželé žádají o rozvod nebo jeden z manželů souhlasí s žádostí o rozvod podanou druhým manželem,
  3. jeden z manželů začal společně žít s jinou osobou, přičemž se narodilo nebo se očekává narození dítěte z tohoto partnerství.

Je potřeba poznamenat, že v případech, kdy soud věří, že by za výše uvedených okolností bylo stále možné manželství zachovat, může být rozvodové řízení odloženo až o šest měsíců z důvodů možného usmíření.

Za třetí, mohou existovat také případy, kdy jeden z manželů žádá o rozvod před uplynutím tříletého období odděleného života a žádost o rozvod je založena na jiných důvodech, než tři výše uvedené důvody. V takovém případě může být rozvod schválen pouze, pokud s ním souhlasí oba manželé. Jestliže jeden z manželů s rozvodem nesouhlasí, soud manželství nerozvede, dokud manželé nebudou žít odděleně po dobu tří let. Kromě toho má soud v takovém případě povinnost zastavit rozvodové řízení až do uplynutí uvedené tříleté lhůty.

Je třeba poznamenat, že soud může zamítnout žádost o rozvod ve výjimečných případech, kdy je zachování manželství nezbytné z určitých důvodů souvisejících s nezletilým dítětem narozeným v tomto manželství.

3. Jaké jsou důsledky rozvodu?

Jakmile rozsudek o zrušení manželství  nabude právní moci, práva a povinnosti související s právním vztahem mezi manžely přestanou existovat. Po zrušení manželství může rozvedená osoba uzavřít jiné manželství. Rozvod však může znamenat uložení nových povinností a práv bývalým manželům.

NahoruNahoru

a) s ohledem na osobní vztahy mezi manželi (například užívání příjmení)?

Občanský zákoník předepisuje, že manžel, který si po uzavření manželství změnil příjmení, má právo si své příjmení zachovat i po rozvodu; avšak na žádost dotčeného manžela soud tomuto manželi přizná právo používat své předmanželské příjmení. Je nicméně také třeba poznamenat, že soud může manželi, který přispěl k rozvratu manželství, zakázat zachovat si manželské příjmení za předpokladu, že to není na újmu zájmů dítěte.

b) s ohledem na rozdělení jmění mezi manželi?

Podle § 238 občanského soudního řádu nelze manželství rozvést, dokud manželé nedosáhnou dohody o rozdělení majetku. Pokud manželé nedosáhnou dohody, vyřeší tyto požadavky soud na základě občanského zákoníku nebo manželské smlouvy. Občanský zákoník stanovuje dva způsoby, jak naložit se společným jměním manželů: společné jmění manželů může podléhat právním předpisům nebo ustanovením manželské smlouvy, přičemž oba tyto způsoby upravují rozdělení majetku po rozvodu.

Pokud se rozdělení jmění mezi manžele řídí právními předpisy, použije se občanský zákoník a každý z manželů má právo ponechat si majetek, který vlastnil před uzavřením manželství, jakož i oddělený majetek nabytý během manželství. Avšak veškeré jmění nabyté společně nebo jednotlivě manželi během manželství s použitím společných finančních prostředků nebo za přispění druhého z manželů se považuje za společné jmění manželů. Má se za to, že společné jmění manželů je v rovném spoluvlastnictví obou manželů, pokud jeden z manželů neopodstatní a neprokáže odlišný poměr rozdělení společného jmění.

NahoruNahoru

Tam, kde je společné jmění manželů předmětem manželské smlouvy, se rozdělení majetku po rozvodu řídí v souladu s podmínkami a ustanoveními této smlouvy.

c) s ohledem na nezletilé děti manželů (např. rodičovská odpovědnost a nároky na výživné)

Rozvod jako takový nemusí mít dopad na rodičovskou odpovědnost v souvislosti s dětmi. Rozvodu však nelze dosáhnout, dokud se rodiče nedohodnou na péči o děti, právu na styk s dětmi a výživném na děti. Tyto otázky jsou upraveny v § 238 občanského soudního řádu. Konkrétně se uvádí, že rozvodová řízení vztahující se k výše uvedeným otázkám plynoucím z rodinně-právních vztahů, nesmí být projednávána odděleně, zejména s ohledem na právní vztahy mezi rodiči a dětmi.

Následky rozvodu s ohledem na rodičovskou odpovědnost

Pokud bývalí manžele po rozvodu žijí odděleně, jejich rodičovská odpovědnost týkající se jejich dětí, tj. společné péče o děti ve smyslu lotyšského práva, i nadále pokračuje. Rodič, se kterým dítě žije, však vykonává každodenní rodičovskou odpovědnost (péči). Občanský zákoník stanovuje, že pokud rodiče žijí odděleně, nejsou tím ovlivněna práva péče o dítě.

Následky rozvodu v souvislosti s výživným na dítě

Otázka výživného na dítě musí být rozhodnuta během rozvodového řízení. Rozvod nicméně nemá vliv na povinnost obou rodičů vyživovat své dítě. Během rozvodu se mohou rodiče vzájemně dohodnout na výživném na dítě, avšak v případě, že rodiče nedosáhnou dohody, je spor urovnán soudem v rámci rozvodového řízení.

NahoruNahoru

d) s ohledem na vyživovací povinnosti vůči druhému z manželů?

V souladu s ustanoveními občanského zákoníku může bývalý manžel během rozvodového řízení nebo až po rozvodu požádat o majetek, který mu umožní zachovat předchozí životní úroveň, nebo o prostředky na obživu od druhého z manželů úměrné jeho finanční situaci. Bývalý manžel má povinnost poskytnout tyto prostředky, pokud aktivně přispěl k rozpadu manželství. Je potřeba poznamenat, že majetek požadovaný jedním z bývalých manželů musí být pro druhého z manželů nezbytný. Proto bývalý manžel nemá vždy povinnost zajistit předchozí životní úroveň nebo prostředky na obživu druhému z manželů, přičemž povinnost plnit tento požadavek může být také zrušen, pokud:

  1. druhý z manželů uzavřel nové manželství,
  2. úroveň příjmů druhého z manželů postačuje na zachování předchozí životní úrovně nebo na obživu,
  3. druhý z manželů záměrně nevyžívá svého vlastního příjmu k vlastní obživě,
  4. existují jiné okolnosti, které prokazují, že již dále není potřeba, aby jeden z manželů dostával podporu od druhého z bývalých manželů.

Povinnost zajistit předchozí životní úroveň nebo obživu druhému z manželů se také zruší v případě, že doba, která uplynula od rozvodu je stejná jako trvání rozpadnutého manželství. Pokud však dítě obou rodičů během uvedeného období nedosáhlo plnoletosti a bývalý z rodičů oprávněný žádat o výživné, má dítě svěřeno do péče, zůstává tato povinnost platná, dokud dítě nedosáhne plnoletosti.

NahoruNahoru

4. Co se v praxi rozumí právním pojmem „rozluka“?

Pojem „rozluka“ v lotyšském právním systému neexistuje.

5. Jaké jsou podmínky rozluky?

6. Jaké jsou právní důsledky rozluky?

7. Co se v praxi rozumí pojmem „prohlášení manželství za neplatné“?

Manželství může být prohlášeno za neplatné, pokud jeho uzavřením byla porušena ustanovení práva, a manželství tím pádem nebylo uzavřeno zákonně. Od okamžiku účinnosti soudního rozhodnutí o prohlášení manželství za neplatné se má za to, že příslušné osoby nebyly nikdy oddány, a manželství se považuje za neplatné od okamžiku jeho uzavření. Je třeba poznamenat, že manželství může být prohlášeno za neplatné po rozvodu.

Ne všechny právní překážky týkající se uzavření manželství lze určit v době jeho uzavření. Proto právo umožňuje prohlásit manželství za neplatné po jeho uzavření, pokud některý z manželů, jiné zúčastněné osoby nebo státní zástupce předloží jakékoli důvody pro prohlášení manželství za neplatné a příslušnou žádost soudu.

8. Jaké jsou podmínky pro prohlášení manželství za neplatné?

Podle § 59 občanského zákoníku lze manželství prohlásit za neplatné pouze v těchto zákonem stanovených situacích:

  • jestliže manželství nebylo zapsáno do evidence matričního úřadu nebo duchovním luteránské, římskokatolické, ortodoxní, starověrské, metodistické, baptistické církve, církve adventistů sedmého dne nebo Mojžíšovy (judaistické) církve,
  • jestliže bylo manželství uzavřeno fiktivně bez úmyslu založit rodinu,
  • jestliže bylo manželství uzavřeno dříve, než oba manželé dosáhli věku osmnácti let, nebo v jednotlivých případech dříve, než jeden z manželů dosáhl věku šestnácti let. V určitých případech lze registrovat manželství, ve kterém jeden z manželů dosáhl pouze věku šestnácti let za předpokladu, že druhý z manželů dosáhl plnoletosti. (Obvykle znamená věk plnoletosti osmnáct let, nezletilý však může být ve výjimečných případech prohlášen za v nižším plnoletého ze zvláště důležitých důvodů, avšak ne dříve, než dosáhne šestnácti let). Jestliže je manželství uzavřeno mezi osobami, z nichž jedna dosáhla plnoletosti, zatímco druhá dosáhla pouze šestnácti let, podléhá manželství šestnáctileté osoby se plnoletou osobou souhlasu rodičů nebo jiných osob vykonávajících nad nezletilým rodičovskou odpovědnost. Je třeba poznamenat, že manželství uzavřené dříve, než dotyčné osoby dosáhnou výše uvedené věkové hranice, nemůže být prohlášeno za neplatné, pokud se z tohoto manželství má narodit dítě nebo pokud oba manželé dosáhli do doby vydání soudního rozhodnutí o prohlášení manželství za neplatné minimálního věku pro registraci manželství,
  • jestliže v době, kdy je manželství uzavřeno, byl jeden z manželů prohlášený za nezpůsobilého k právním úkonům z důvodu duševní choroby nebo duševní poruchy, nebo pokud mu jeho stav brání v tom, aby chápal význam svých činů nebo aby měl tyto činy pod kontrolou,
  • jestliže je manželství uzavřeno mezi osobami stejného pohlaví,
  • jestliže je manželství uzavřeno mezi blízkými příbuznými, jmenovitě mezi příbuznými v přímém příbuzenském vztahu, bratrem a sestrou, nevlastním bratrem a nevlastní sestrou,
  • jestliže je jeden z manželů již oddán. Takové manželství nelze prohlásit za neplatné, jestliže do vydání rozsudku dojde k ukončení předchozího manželství z důvodu úmrtí, rozvodu nebo prohlášení za neplatné.

Žádost o prohlášení manželství za neplatné se v žádné z výše uvedených situací nepromlčuje a může ji podat kterákoli ze zúčastněných stran nebo státní zástupce. Pokud však dojde k ukončení sporného manželství z důvodu úmrtí nebo rozvodu, mohou žádost o prohlášení manželství za neplatné podat pouze osoby, jejichž práva jsou tímto manželstvím porušena.

NahoruNahoru

Je třeba poznamenat, že řízení ve věci prohlášení manželství za neplatné nelze zahájit po úmrtí obou manželů.

9. Jaké jsou právní důsledky prohlášení manželství za neplatné?

Manžel, jehož manželství je prohlášeno za neplatné, získává zpět své předmanželské příjmení. Osoba, která o neplatnosti manželství v době jeho registrace nevěděla, si může podržet své manželské příjmení na základě žádosti předložené soudu.

Jestliže si byl jeden z manželů vědom možného prohlášení manželství za neplatné v době jeho uzavření, potom má druhý z manželů právo požadovat od bývalého manžela nejen prostředky na obživu odpovídající předchozí životní úrovni nebo podporu, ale také náhradu za morální újmy.

Stejně jako v případě rozvodu, tak v případě prohlášení manželství za neplatné nemá bývalý manžel povinnost zajistit druhému z manželů předchozí životní úroveň nebo podporu a tato povinnost může zaniknout v těchto případech:

  1. bývalý z manželů uzavřel nové manželství,
  2. příjmy bývalého z manželů postačují na zachování předchozí životní úrovně nebo na obživu,
  3. druhý z manželů záměrně nevyužívá svého vlastního příjmu k vlastní obživě,
  4. existují jiné okolnosti, které prokazují, že již dále není potřeba, aby jeden z manželů dostával podporu od druhého z bývalých manželů.

Povinnost zajistit předchozí životní úroveň nebo obživu druhému z manželů končí také v případě, že doba od prohlášení neplatnosti je stejná jako trvání rozpadnutého manželství. Pokud však dítě obou rodičů během uvedeného období nedosáhlo právní zletilosti a bývalý z rodičů oprávněný žádat o výživné má dítě svěřeno do péče, zůstává tato povinnost platná, dokud dítě nedosáhne právní zletilosti.

NahoruNahoru

Pokud jde o rozdělení majetku po prohlášení manželství za neplatné, každý z bývalých manželů má právo podržet si svůj majetek, který měl před uzavřením manželství, jakož i oddělený majetek pořízený během společného soužití. Obvykle se společný majetek mezi bývalé manžely rozdělí rovným dílem.

Pokud si byl jeden z manželů vědom možné neplatnosti manželství v době jeho uzavření, rozdělí se společný majetek podle ustanovení občanského zákoníku, kterými se řídí rozdělení majetku po rozvodu (viz otázku 3 b)). Pokud si však jeden z manželů nebyl vědom neplatnosti manželství, rozdělení majetku po prohlášení manželství za neplatné proběhne stejným způsobem jako v případě rozvodu, avšak pouze s ohledem na toho z manželů, který si možné neplatnosti manželství nebyl vědom.

10. Existují alternativní mimosoudní prostředky určené k řešení otázek týkajících se rozvodu, aniž by bylo nutné obracet se na soud?

V Lotyšsku neexistují žádné alternativní mimosoudní prostředky k dosažení rozvodu kromě soudního řízení. Rozvodové řízení, jak je tomu i v případě jiných občanskoprávních řízení, se z velké části zaměřují na usmíření stran a urovnání jejich vzájemných nároků vzájemnou dohodou.

11. Kde mohu uplatnit svůj návrh na rozvod/soudní rozluku osob/prohlášení manželství za neplatné? Jaké náležitosti musí být splněny a jaké dokumenty bych měl(a) přiložit ke své žádosti?

Žádosti o rozvod nebo prohlášení manželství za neplatné se předkládají příslušnému okresnímu (městskému) soudu v souladu s legislativními ustanoveními, kterými se řídí příslušnost soudů. Jestliže rozvodové řízení zahrnuje rozdělení majetku, včetně majetkových práv k nemovitostem, může toto rozvodové řízení spadat do příslušnosti regionálního soudu.

NahoruNahoru

Příslušnost v otázkách rozvodu, právní rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné, kdy jeden nebo oba z manželů mají místo obvyklého bydliště v některém členském státě nebo pokud jsou státními příslušníky některého členského státu, se řídí nařízením Rady (ES) č. 2201/2003, podle kterého lze v Lotyšsku předložit žádost o rozvod nebo prohlášení manželství za neplatné příslušnému okresnímu (městskému) soudu:

  1. v místě, kde mají manželé obvyklé bydliště,
  2. v místě, kde měli manželé poslední obvyklé bydliště, pokud v tomto místě jeden z nich stále pobývá,
  3. v místě, kde má obvyklé bydliště odpůrce,
  4. v případě společné žádosti v místě, kde má obvyklé bydliště jeden z manželů,
  5. v místě, kde má obvyklé bydliště žadatel, pokud zde pobýval alespoň jeden rok okamžitě před podáním žádosti,
  6. v místě, kde má obvyklé bydliště žadatel, pokud zde pobýval alespoň šest měsíců okamžitě před podáním žádosti a pokud je občanem Lotyšska,
  7. u kteréhokoli okresního (městského) soudu, pokud jsou oba manželé občany Lotyšska.

Další podrobnosti týkající se příslušnosti soudů, zejména v situacích, kdy rozvodové řízení zahrnuje otázky rodičovské odpovědnosti, jsou uvedeny v nařízení Rady (ES) č. 2201/2003.

Podle ustanovení zákona o občanskoprávním řízení může být žádost o rozvod nebo prohlášení manželství za neplatné okresnímu (městskému) soudu:

  1. v místě bydliště odpůrce (v případě, že je bydliště odpůrce neznámé nebo že nemá trvalé bydliště v Lotyšsku, by měla být žádost předložena soudu v místě, na kterém se nachází nemovitý majetek v jeho vlastnictví, nebo v místě jeho posledního známého bydliště),
  2. v případě společné žádosti v místě, kde má bydliště jeden z manželů,
  3. v místě, kde má bydliště žadatel, pokud:
    • žadatel pečuje o nezletilé děti,
    • se žádá o rozvod manželství s osobou prohlášenou za nezpůsobilou z důvodu duševní choroby, nebo která je v opatrovnictví,
    • se žádá o rozvod manželství s osobou odpykávající si trest na svobodě,
    • se žádá o rozvod s osobou, jejíž místo pobytu je neznámé a která žije v zahraničí.

Dvoustranné mezinárodní dohody se třetími zeměmi, které jsou pro Lotyšsko závazné a týkají se právní pomocí a právních vztahů, zároveň určují soudní příslušnost v otázkách týkajících se rozvodu a prohlášení manželství za neplatné.

NahoruNahoru

Bez ohledu na to, zda věc spadá do příslušnosti určitého soudu musí osoba žádající o rozvod v souladu s ustanoveními výše uvedeného nařízení Rady, ustanovení zákona o občanskoprávních řízeních nebo ustanovení dvoustranných mezinárodních smluv závazných pro Lotyšsko poskytnout v žádosti v souladu s § 128 a 2351 zákona o občanskoprávních řízeních tyto informace:

  • název soudu, kterému je žádost určena,
  • jméno, příjmení, rodné číslo žadatele, jakož i jméno, příjmení a rodné číslo právního zástupce jednajícího jeho jménem, jméno, příjmení a rodné číslo odpůrce, je-li známo,
  • okolnosti, na kterých žadatel zakládá svou žádost a důkazy pro jejich ověření,
  • zákonná ustanovení zdůvodňující žádost,
  • nároky žadatele,
  • dobu, po kterou manželé žijí odděleně,
  • seznam písemností doprovázejících žádost,
  • zda se strany dohodly o péči o dítě, vykonávání práva styku s dětmi, výživném, rozdělení majetku pořízeného během manželství, nebo zda byly předloženy oddělené nároky,
  • datum žádosti a další údaje nutné pro rozhodnutí případu.

Žádost (prohlášení nebo nárok) musí být podepsána žadatelem nebo jeho právním zástupcem. Pokud žádost jménem žadatele předkládá jeho právní zástupce, musí žádost doprovázet plná moc prokazující oprávněnost právního zástupce předložit věc soudu.

K žádosti musí být přiloženy tyto doklady:

  1. přepis žádosti pro účely jejího doručení odpůrci,
  2. doklad potvrzující zaplacení příslušných státních poplatků a dalších soudních nákladů způsobem stanoveným zákonem,
  3. doklady potvrzující okolnosti, na kterých se zakládá žádost (jako osvědčení o registraci manželství).

12. Je možno získat právní pomoc na pokrytí nákladů spojených s řízením?

Stát obvykle poskytuje právní pomoc v případech, kdy určitá situace, finanční situace a celková úroveň příjmů osoby způsobuje této osobě objektivní obtíže, aby byla zajištěna ochrana jejích práv. Právní pomoc se poskytuje v souladu s ustanoveními zákona o právní pomoci státu.

NahoruNahoru

Právní pomoc obvykle kryje náklady související s přípravou dokladů pro řízení, s právním poradenstvím během řízení a s předstoupením před soud. V přeshraničních případech má tato osoba také právo na právní pomoc na pokrytí nákladů na tlumočnické služby a překlad některých soudních a mimosoudních písemností a všech písemností předložených dotčenou osobou, pokud jsou tyto písemnosti nutné pro řešení případu. V některých situacích může tato právní pomoc krýt cestovní výdaje související s účastí na soudním řízení.

13. Je možno se proti rozhodnutí o zrušení manželství/manželské rozluce/prohlášení manželství za neplatné odvolat?

Proti soudnímu rozhodnutí ve věci rozvodu vydanému okresním (městským) soudem se lze odvolat u krajského soudu. Rozsudek krajského soudu v souvislosti s odvoláním lze napadnout podle kasačních postupů dovoláním k Senátu Nejvyššího soudu.

V případě, že soudní rozhodnutí ve věci rozvodu vydá krajský soud jakožto soud prvního stupně, lze se proti tomuto rozhodnutí odvolat u Komise pro občanské věci Nejvyššího soudu. Rozsudek Komise pro občanské věci Nejvyššího soudu týkající se odvolání lze napadnout dovolání podaném v souladu s kasačními postupy k Senátu Nejvyššího soudu.

14. Co musím udělat pro to, aby rozhodnutí o rozvodu/rozluce/prohlášení manželství za neplatné, které vynesl soud v jiném členském státě, bylo uznáno v Lotyšsku?

Rozhodnutí o rozvodu/rozluce/prohlášení manželství za neplatné vynesené v jiném členském státě se v Lotyšsku uznává na základě ustanovení nařízení Rady (ES) č. 2201/2003. Podle ustanovení tohoto nařízení se rozhodnutí vynesená v jednom členském státě uznávají v jiném členském státě, aniž by bylo potřeba nějakého zvláštního postupu.

NahoruNahoru

Pokud však některá osoba chce, aby bylo rozhodnutí o rozvodu/rozluce/prohlášení manželství za neplatné vydané v jiném členském státě uznáno v Lotyšsku, musí tato osoba podat žádost o uznání rozhodnutí vydaného v jiném členském státě okresnímu (městskému) soudu v místě výkonu nebo v místě, kde pobývá strana, proti které se o uznání žádá.

Po přijetí a posouzení této žádosti příslušný okresní (městský) soud do deseti dní rozhodne, zda může být uvedené rozhodnutí v Lotyšsku uznáno. Soud smí zamítnout uznání rozhodnutí v Lotyšsku pouze z důvodů pro neuznání uvedených v článku 22 nařízení Rady č. 2201/2003:

  1. je-li takové uznání rozhodnutí zjevně v rozporu s veřejným pořádkem Lotyšska,
  2. jestliže odpůrce, v jehož nepřítomnosti bylo rozhodnutí vydáno, nebyl písemně vyrozuměn o zahájení řízení v dostatečném časovém předstihu a takovým způsobem, který by mu umožnil přípravu na jednání před soudem, pokud není zjištěno, že odpůrce rozhodnutí jednoznačným způsobem přijal,
  3. jestliže rozhodnutí vydané v jiném členském státě není slučitelné s rozhodnutím vydaným s ohledem na stejné osoby v Lotyšsku,
  4. jestliže je rozhodnutí vydané v jiném členském státě neslučitelné s rozhodnutím, které bylo vydáno v řízení mezi stejnými stranami v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, za předpokladu, že toto dřívější rozhodnutí splňuje podmínky nezbytné k uznání rozhodnutí Lotyšsku.

Podle § 638 zákona o občanskoprávních řízení musí žadatel uvést v žádosti o uznání rozhodnutí tyto informace:

NahoruNahoru

  • název soudu, kterému je žádost určena,
  • jméno, příjmení a identifikační údaje žadatele i odpůrce,
  • předmět žádosti a okolnosti, na nichž se žádost zakládá,
  • žádost žadatele o uznání (neuznání) rozhodnutí v Lotyšsku,
  • jméno a adresu právního zástupce, pokud vyřízením věci v Lotyšsku pověřen právní zástupce,
  • datum žádosti,
  • seznam písemností doprovázejících žádost.

Podle článku 37 nařízení Rady č. 2201/2003 jsou písemnosti, které musí být přiloženy k žádosti o uznání rozhodnutí vydaného v jiném členském státě, tyto:

  1. kopie rozhodnutí, které splňuje nezbytné požadavky na pravost dokumentu,
  2. v případě vydání rozhodnutí v nepřítomnosti prvopis nebo ověřený opis písemnosti, která potvrzuje, že straně, která se k řízení nedostavila, byl doručen návrh na zahájení řízení nebo jiná obdobná písemnost. Žadatel může předložit také jakoukoli písemnost, která dosvědčuje, že odpůrce rozhodnutí jednoznačným způsobem přijal,
  3. osvědčení vydané příslušným soudem nebo orgánem členského státu, v němž bylo rozhodnutí vydáno, podle článku 39 nařízení Rady (ES) č. 2201/2003.

15. Na který soud v Lotyšsku bych se měl obrátit, abych se mohl bránit proti uznání rozhodnutí o rozvodu/rozluce/zrušení manželství vynesenému v jiném členském státě? Jaké řízení se v těchto případech použije?

Podle nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 se může dotčená strana ohradit v Lotyšsku proti uznání rozhodnutí vydaného v jiném členském státě ve věci rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné dvěma způsoby.

NahoruNahoru

Za prvé, podle ustanovení článku 21 nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 může kterákoliv dotčená osoba podat městskému (okresnímu) soudu žádost o neuznání rozhodnutí vydaného v jiném členském státě v Lotyšsku. Informace o soudní příslušnosti, postupu žádosti a důvodech pro neuznání viz v otázce 14.

Za druhé, osoba, vůči které se žádá o uznání rozhodnutí, se může proti uznání v Lotyšsku bránit s ohledem na řízení ve věci uznání, které již bylo zahájeno, a pokud okresní (městský) soud na základě této žádosti rozhodnutí uznal. Odpůrce v těchto řízeních tedy může vznést vůči uznání rozhodnutí vydaného v jiném členském státě v Lotyšsku námitky tím, že napadne rozhodnutí okresního (městského) soudu, který vydal rozhodnutí o uznání. Podle článku 33 nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 se lze proti rozhodnutí okresního (městského) soudu ve věci uznání rozhodnutí vydaného v jiném členském státě odvolat u regionálního soudu prostřednictvím dodatečné stížnosti předložené soudu, který rozhodnutí vydal. Žádost by měla být adresována odpovídajícímu krajskému soudu. Odpůrce (nebo žadatel) se může odvolat proti rozhodnutí o uznání regionálním soudem k Senátu Nejvyššího soudu prostřednictvím dodatečné stížnosti u regionálního soudu, který rozhodnutí vydal, přičemž žádost musí být adresována občanskoprávní komoře Senátu Nejvyššího soudu.

Odpůrce může proti uznání rozhodnutí vydaného v jiném členském státě vydat námitky na základě důvodů pro neuznání, jak uvádí článek 22 nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 (viz otázku 14).

16. Které právní předpisy se vztahují na rozvodové řízení mezi manželi, kteří nežijí v Lotyšsku nebo kteří jsou občany různých zemí?

Podle občanského zákoníku v případě, že je řízení zahájeno v Lotyšsku, řídí se prohlášení manželství za neplatné nebo rozvod lotyšským právem (právními předpisy), bez ohledu na státní příslušnost nebo místo bydliště manželů.

Bližší informace

http://www.tiesas.lv latviešu valoda

http://www.llrx.com/features/latvia.htm English

http://www.ttc.lv/ English - latviešu valoda

http://www.tm.gov.lv/ English - latviešu valoda

http://www.bm.gov.lv/ English - latviešu valoda

« Rozvod - Obecné informace | Lotyšsko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 20-11-2007

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království