Evropská komise > ESS > Rozvod > Německo

Poslední aktualizace: 16-03-2006
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Rozvod - Německo

 

OBSAH

1. Jaké jsou podmínky pro dosažení rozvodu? 1.
2. Jaké jsou důvody k rozvodu? 2.
3. Jaké jsou důsledky rozvodu na 3.
3.a) osobní vztahy mezi manželi (například na užívání příjmení) 3.a)
3.b) rozdělení majetku mezi manželi 3.b)
3.c) nezletilé děti manželů (například rodičovská zodpovědnost a nároky na výživné) 3.c)
3.d) vyživovací povinnost vůči druhému z manželů 3.d)
4. Co znamená „rozluka“ v praxi? 4.
5. Jaké jsou podmínky pro „rozluku“? 5.
6. Jaké jsou právní důsledky „rozluky“? 6.
7. Co znamená „prohlášení neplatnosti“ a „zrušení manželství“ v praxi? 7.
8. Jaké jsou podmínky pro prohlášení neplatnosti/zrušení manželství? 8.
9. Jaké jsou právní důsledky prohlášení neplatnosti/zrušení manželství? 9.
10. Existují alternativní možnosti k rozhodnutí otázek spojených s rozvodem bez obracení se na soud? 10.
11. Kam mám zaslat svou žádost o rozvod/zrušení/prohlášení neplatnosti manželství? 11.
12. Mohu získat soudní podporu ke krytí nákladů na řízení? 12.
13. Je možné se proti rozhodnutí o rozvodu/zrušení/prohlášení neplatnosti manželství odvolat? 13.
14. Co musím udělat k dosažení uznání rozhodnutí, které bylo vyneseno soudem v jiném členském státě, o rozvodu/zrušení/ prohlášení neplatnosti manželství v Německu? 14.
15. Na jaký soud je třeba se obrátit se žádostí o neuznání rozhodnutí o rozvodu/zrušení/prohlášení neplatnosti manželství, které vynesl soud v jiném členském státě? Jaký postup se použije v těchto případech? 15.
16. Jaké právo se použije při rozvodovém řízení mezi dvěma manželi, kteří nebydlí v Německu nebo kteří mají jinou státní příslušnost? 16.

 

1. Jaké jsou podmínky pro dosažení rozvodu?

Manželství může být rozvedeno pouze soudním rozhodnutím na žádost jednoho nebo obou manželů § 1564 odst. 1 věta 1 občanského zákoníku.

Manželství lze rozvést, pokud je rozvráceno. Manželství je rozvráceno, pokud již neexistuje soužití manželů a nelze očekávat, že ho manželé obnoví (§ 1565 odst. 1 občanského zákoníku). Rozvrácení manželství se pokládá za neodvratné, pokud manželé žijí již jeden rok odděleně a oba manželé žádají o rozvod nebo odpůrce s rozvodem souhlasí. Po době rozdělení trvající tři roky se pokládá za neodvratné, že je manželství rozvráceno, aniž by při řízení záleželo na stanovisku stran (§ 1566 odst.2 občanského zákoníku). Pokračování rozvráceného manželství je v tomto případě možné, pokud je výjimečně ze zvláštních důvodů nutné zachování manželství v zájmu nezletilých dětí pocházejících z manželství. Totéž platí, pokud by rozvod pro odpůrce, který ho odmítá, představoval na základě mimořádných okolností tak velkou tvrdost, že by zachování manželství bylo i se zohledněním zájmů navrhovatele výjimečně přikázáno (§ 1568 občanského zákoníku).

Při rozdělení podle § 1567 odst. 1 věta 1 občanského zákoníku se vyžaduje, aby manželé neměli společnou domácnost a jeden z manželů ji prokazatelně nechtěl vytvořit, protože odmítá manželské soužití. Tyto okolnosti je třeba v daném případě dokázat; problémy jsou v první řadě s rozdělením v bytě manželů, zákonem výslovně přípustném (§ 1567 odst. 1 věta 2 občanského zákoníku).

NahoruNahoru

2. Jaké jsou důvody k rozvodu?

Německý zákon zná pouze rozvod z důvodu rozvrácení manželství.

Rozvedení manželství z důvodu zavinění jednoho z manželů neexistuje.

3. Jaké jsou důsledky rozvodu na

3.a) osobní vztahy mezi manželi (například na užívání příjmení)

Rozvedený manžel si ponechá manželské příjmení, které si manželé zvolili při uzavření manželství. Na základě prohlášení u matrikáře může zase přijmout své rodné příjmení nebo příjmení, které používal před stanovením manželského příjmení nebo může své rodné příjmení používat před manželským příjmením nebo ho k němu připojit (§ 1355 odst. 5 občanského zákoníku).

Pokud byly dány předpoklady k rozvodu a zůstavitel požaduje rozvod nebo s ním souhlasí, je zákonné dědické právo manželů vyloučeno (§ 1933 občanského zákoníku). Závěť ve prospěch manžela je v tomto případě neplatná, ledaže by ji zůstavitel sjednal i pro případ rozvodu (§ 2077 občanského zákoníku).

3.b) rozdělení majetku mezi manželi

Pokud manželé žijí v zákonném majetkovém režimu majetku nabytého v manželství, pak je třeba majetek nabytý v průběhu manželství při rozvodu mezi manželi vypořádat (§§ 1372 ff. občanského zákoníku). Platí výjimka, pokud by vyrovnání majetku nabytého během manželství bylo hrubě nevhodné. To může nastat zejména tehdy, pokud manžel, který dosahoval nízkého přídavku, neplnil svou vinou po delší dobu finanční závazky, které vyplývají z manželského poměru (§ 1381 občanského zákoníku). Na zavinění rozvodu se neodkazuje.

NahoruNahoru

Pokud se manželé dohodli, pak si musí jejich společný majetek rozdělit. Sankce vůči manželovi, který nese na rozvodu vinu, se nepředpokládají.

Byt manželů je možné, pokud se manželé neshodnou, soudně přidělit jednomu z manželů. Soud zde rozhodne podle vhodného uvážení.

Domácnost, která je ve společném vlastnictví, musí soud správně a účinně rozdělit. Domácí přístroje, které jsou majetkem manželů, budou přiděleny tomu z manželů, který je odkázán na jejich další používání a vlastníkovi lze připsat převod.

Při rozvodu je nutno rozdělit formou vypořádání zaopatření i nároky na důchod, které manželé získali v průběhu manželství (např. nároky ze zákonného důchodového pojištění, práva na důchod a nároky na plnění důchodu z podnikového zaopatření na stáří nebo ze soukromých smluv penzijního pojištění).

3.c) nezletilé děti manželů (například rodičovská zodpovědnost a nároky na výživné)
aa) rodičovská zodpovědnost

Pokud rodiče společně vykonávají rodičovskou péči a nechají se rozvést, pak společná péče nadále trvá. Soudní přezkoumání a rozhodnutí se provádí – kromě případů ohrožení prospěchu dítěte – pouze v případech, kdy jeden z rodičů podá žádost o udělení výhradní rodičovské péče. Takové žádosti je třeba vyhovět, pokud lze očekávat, že zrušení společné péče a její převedení na navrhovatele nejlépe odpovídá prospěchu dítěte. Německý zákon vychází z toho, že styk dítěte s oběma rodiči slouží zpravidla ku prospěchu dítěte a proto zajišťuje právo dítěte na styk s oběma rodiči a také právo a povinnost obou rodičů stýkat se s ním.

NahoruNahoru

bb) nároky na výživné

Rodiče jsou povinni zajišťovat svým dětem výživné (§ 1601 občanského zákoníku). Děti mají právo na výživné, pokud nejsou schopny se vyživovat samy (§ 1602 občanského zákoníku). Vyživovací povinnost rodičů záleží na úrovni jejich způsobilosti (§ 1603 občanského zákoníku). Pokud jsou ovšem rodiče vůči svým dětem způsobilí ve zvýšené míře, tzn. že je rozhodující dosažitelný a ne pouze dostupný příjem (§ 1603 odst. 2 občanského zákoníku). V zásadě musí rodiče poskytovat výživné na dítě úměrně podle jejich výdělečných a majetkových poměrů. Jeden z rodičů, který se stará o dítě, však plní svou vyživovací povinnost prostřednictvím péče a opatrování dítěte (§ 1606 odst. 3 občanského zákoníku).

Výživné dítěte zahrnuje celkové životní potřeby včetně nákladů na náležité vzdělání (§ 1610 občanského zákoníku).

3.d) vyživovací povinnost vůči druhému z manželů

Po rozvodu se manžel musí o své výživné starat sám (§§ 1569, 1577 občanského zákoníku). Podle toho musí vykonávat náležitou výdělečnou činnost. Pokud je k zahájení náležité výdělečné činnosti zapotřebí a pokud lze očekávat úspěšné ukončení vzdělávání, musí se nechávat vzdělávat, zdokonalovat a přeškolovat (§ 1574 odst. 3 občanského zákoníku).

Jeden z manželů je oprávněn k pobírání výživného,

  • pokud od něho z důvodu opatrování společného dítěte (§ 1570 občanského zákoníku) nebo v době rozvodu z důvodu nemoci nebo oslabení fyzických a psychických sil (§ 1572 občanského zákoníku) nelze očekávat výdělečnou činnost,
  • pokud od něho v době rozvodu již nelze z důvodu stáří očekávat výdělečnou činnost (§ 1571 občanského zákoníku),
  • pokud se rozvedený manžel nechá vzdělávat, zdokonalovat nebo přeškolovat, aby vyrovnal nevýhody z manželství. Avšak předpokladem k tomu je, že vzdělávání, zdokonalování nebo přeškolování zahájí co možná nejdříve, aby získal vhodnou výdělečnou činnost, která trvale zajistí výživné a aby bylo možné očekávat úspěšné ukončení vzdělávání,
  • pokud manžel nebyl po rozvodu schopen najít vhodnou výdělečnou činnost (§ 1573 odst. 1 občanského zákoníku),
  • pokud od něho z jiných závažných důvodů nelze očekávat výdělečnou činnost a odmítnutí výživného s ohledem na zájmy obou manželů by bylo hrubě nevhodné,
  • pokud příjmy z příslušné výdělečné činnosti nedostačují k úhradě celkového výživného (§ 1573 odst. 2 občanského zákoníku).

Výše výživného se stanoví podle životních poměrů v manželství a zahrnuje i náklady na příslušné pojištění pro případ nemoci a potřeby péče a také stáří a snížené výdělečné činnosti (§ 1578 občanského zákoníku). Pokud není manžel, který má vyživovací povinnost, podle svých výdělečných a majetkových poměrů s ohledem na své další závazky schopen bez ohrožení vlastního náležitého výživného zajistit výživné oprávněné osobě, pak musí poskytovat výživné pouze potud, pokud to s ohledem na potřeby a výdělečné a majetkové poměry rozvedených manželů odpovídá zákonnosti (§ 1581 věta 1 občanského zákoníku).

NahoruNahoru

4. Co znamená „rozluka“ v praxi?

Každý z manželů může, pokud chce, žít odděleně bez zvláštních náležitostí. Nepředpokládá se žádné soudní prohlášení.

5. Jaké jsou podmínky pro „rozluku“?

Manželé musí žít odděleně. Manželé žijí odděleně, pokud již nemají společnou domácnost a jeden z manželů opustí manželské soužití.

6. Jaké jsou právní důsledky „rozluky“?

Pokud žijí manželé odděleně nebo pokud chce jeden z nich žít odděleně, pak může jeden z manželů druhého požádat, aby mu přenechal k výhradnímu používání byt manželů nebo pokud je to nezbytné jeho část, aby se zamezilo nepřiměřené tvrdosti. Přitom je třeba u bytu brát ohled na majetkové poměry a na práva na bydlení. Tak bude možné přidělení bytu ženě, pokud v opačném případě připadá v úvahu pouze pobyt v ženských domovech. Pokud jeden z manželů druhého fyzicky týral nebo ohrožoval, lze zraněné nebo ohrožené osobě zpravidla přidělit celý byt k výhradnímu užívání. Přidělení bytu však neslouží k tomu, aby se připravoval a usnadňoval rozvod manželů.

Po dobu rozdělení lze upravit i využívání domácnosti. Přitom každý z manželů může na druhém požadovat předměty z domácnosti, které mu náleží. Musí je však druhému z manželů přenechat k užívání, pokud je tento potřebuje pro vedení své nové vlastní domácnosti a přenechání odpovídá v jednotlivých případech zákonnosti.

NahoruNahoru

7. Co znamená „prohlášení neplatnosti“ a „zrušení manželství“ v praxi?

Manželství může být zrušeno na základě žádosti pouze soudním rozhodnutím. Prohlášení neplatnosti není.

8. Jaké jsou podmínky pro prohlášení neplatnosti/zrušení manželství?

Důvody ke zrušení manželství podle § 1314 občanského zákoníku jsou:

  • Jeden z manželů nebyl plnoletý nebo nebyl od této podmínky účinně osvobozen.
  • Jeden z manželů je právně nezpůsobilý.
  • Jeden z manželů je již oddán.
  • Manželé jsou příbuzní v přímé linii, resp. pokrevní nebo polorodí sourozenci, i když příbuzenský poměr osvojením vymizel.
  • Osoby uzavírající manželství neprovedly prohlášení o uzavření sňatku osobně a za přítomnosti matrikáře nebo za daných podmínek nebo ve stanovené lhůtě.
  • Jeden z manželů se v době sňatku nacházel ve stavu bezvědomí nebo přechodné poruchy duševní činnosti.
  • Jeden z manželů při uzavření sňatku nevěděl, že se jedná o uzavření sňatku.
  • Jeden z manželů byl ke vzniku manželství donucen úmyslným oklamáním.
  • Jeden z manželů byl ke vzniku manželství nezákonně donucen výhrůžkami.
  • Oba manželé byli při uzavírání sňatku zajedno v tom, že nechtěli žádné manželské soužití.

Je nutno rozlišovat případy, v nichž manželství nevzniklo. To je případ, kdy

  • manželství nebylo uzavřeno před matrikářem,
  • prohlášení byla provedena před matrikářem, který sdělil, že není příslušný k účasti při uzavírání sňatku,
  • snoubenci při sňatku neučinili prohlášení směřující k uzavření sňatku,
  • jedná se o uzavření sňatku mezi dvěma osobami stejného pohlaví. Pro páry stejného pohlaví existuje pouze možnost registrovaného partnerství. To však není manželství.

9. Jaké jsou právní důsledky prohlášení neplatnosti/zrušení manželství?

Také při zrušení manželství se provádí vyrovnání majetku nabytého během manželství, pokud by toto nebylo vzhledem k okolnostem při uzavření manželství nebo při dvojím manželství vzhledem k zájmům třetí osoby hrubě nevhodné (§ 1318 odst. 3 občanského zákoníku).

NahoruNahoru

Pro domácnost a byt manželů platí rovněž ustanovení jako při rozvodu, i zde je třeba zvláště zohlednit okolnosti uzavření manželství a při dvojím manželství zájmy třetí osoby (§ 1318 odst. 4 občanského zákoníku).

Vypořádání zaopatření – rozdělení nároků na důchod nabytých manželi v průběhu manželství – se provádí pouze tehdy, pokud by to nebylo hrubě nevhodné § 1318 odst. 3 občanského zákoníku).

Dědické právo se ruší jako u rozvodu jednoho z manželů, pokud totiž existují podmínky pro zrušení a manželům byla zaslána příslušná žádost. Kromě toho pak také neplatí dědické právo, pokud dědící manžel věděl o důvodech zrušení, právní nezpůsobilosti, bigamii, příbuzenství, porušení formy nebo duševní poruše již při uzavření manželství (§ 1318 odst. 5 občanského zákoníku).

Podle § 1318 odst. 2 občanského zákoníku vznikají nároky na výživné jako při rozvodu

  • ve prospěch jednoho z manželů, který neznal důvod ke zrušení manželství nebo v případech úmyslného oklamání a nezákonných výhrůžek druhým z manželů nebo s jehož vědomím byl oklamán nebo ohrožen,
  • pro oba manžele v případě porušení zákazu uzavření manželství při dvojím manželství a příbuzenství a také při porušení formy uzavření manželství, pokud oba manželé věděli o zrušitelnosti manželství; toto neplatí při porušení zákazu uzavření manželství při dvojím manželství, pokud by nárok jednoho z manželů na výživné omezoval příslušný nárok třetího manžele.

10. Existují alternativní možnosti k rozhodnutí otázek spojených s rozvodem bez obracení se na soud?

V případě rozvodu mají rodiče v rámci pomoci dětem a mladistvým nárok na poradenství. Poradenství má pomáhat odděleně žijícím rodičům vytvářet podmínky pro zabezpečení rodičovské zodpovědnosti nápomocné ku prospěchu dítěte nebo mladistvého. Rodiče jsou s náležitou účastí příslušného dítěte nebo mladistvého podporováni při rozvoji vzájemné koncepce zabezpečování rodičovské péče. Databáze všech poradenských míst se nachází na internetových stránkách www.dajeb.de Deutsch Kromě toho existuje možnost urovnat spor pomocí prostřednictví a dojít k přátelské dohodě. Více informací o rodinném prostřednictví se nachází na internetových stránkách www.bafm-mediation.de Deutsch

NahoruNahoru

11. Kam mám zaslat svou žádost o rozvod/zrušení/prohlášení neplatnosti manželství?

Žádost o rozvod/zrušení manželství se v zásadě podává u obvodního soudu / soudu v oblasti rodinného práva (§ 606 občanského soudního řádu, § 23 b zákona o soudním zřízení). Místně příslušným je zpravidla soud v oblasti rodinného práva, v jehož obvodu mají manželé společný obvyklý pobyt.

12. Mohu získat soudní podporu ke krytí nákladů na řízení?

Občan, který podle svých osobních a finančních poměrů nemůže vynaložit náklady na vedení řízení, nebo je může vynaložit pouze částečně nebo ve splátkách, může mj. na řízení u občanských soudů požádat o podporu ke krytí nákladů na řízení. Předpokladem k tomu je, aby zamýšlené domáhání se práva nebo právní obhajoba poskytovala dostatečnou vyhlídku na úspěch a neukazovala se jako svévolná. Tím je zajištěn přístup k soudům i finančně slabším osobám. Soudní podpora ke krytí nákladů na řízení přebírá – podle stanoveného příjmu – vlastní celkovou nebo dílčí částku na soudní výlohy a náklady na vlastního právního zástupce.

13. Je možné se proti rozhodnutí o rozvodu/zrušení/prohlášení neplatnosti manželství odvolat?

Ano. Proti rozhodnutí o rozvodu nebo o zrušení manželství platí všeobecné předpisy pro opravné prostředky, tzn. odvolání je za podmínek §§ 511 občanského soudního řádu přípustné. O opravných prostředcích odvolání rozhoduje vrchní zemský soud.

NahoruNahoru

14. Co musím udělat k dosažení uznání rozhodnutí, které bylo vyneseno soudem v jiném členském státě, o rozvodu/zrušení/ prohlášení neplatnosti manželství v Německu?

Takové rozhodnutí (kromě Dánska) se ve Spolkové republice Německo automaticky uznává podle nařízení Rady (ES) č. 1347/2000 ze dne 29. května 2000 (dále jen nařízení Brusel II), tedy bez provádění zvláštního řízení o uznání. To však podle nařízení Brusel II v zásadě předpokládá, že soudní řízení k rozvodu, zrušení nebo prohlášení neplatnosti manželství bylo zahájeno po 1. březnu 2001. Rozhodnutí pocházející z Dánska vyžadují tak jako před tím zvláštní řízení o uznání.

15. Na jaký soud je třeba se obrátit se žádostí o neuznání rozhodnutí o rozvodu/zrušení/prohlášení neplatnosti manželství, které vynesl soud v jiném členském státě? Jaký postup se použije v těchto případech?

V oblasti použití nařízení Rady (ES) č. 1347/2000 ze dne 29. května 2000 je pro uznávání, resp. neuznávání takového rozhodnutí místně příslušný soud v oblasti rodinného práva, v jehož oblasti příslušnosti

  • má odpůrce obvyklý pobyt nebo
  • pokud taková příslušnost není, vystupuje zájem zjištění,
  • jinak soud oprávněný k rozhodnutí v obvodu soudu 3. stupně.

Žadatel se může na soud obrátit přímo. Při řízení u soudu oblasti rodinného práva dostane žadatel pouze příležitost vyjádřit se k žádosti o vydání doložky vykonatelnosti nebo o stanovení, zda je možné rozhodnutí uznat.

16. Jaké právo se použije při rozvodovém řízení mezi dvěma manželi, kteří nebydlí v Německu nebo kteří mají jinou státní příslušnost?

Jaké právo na předpoklady a důsledky rozvodu manželství při skutkových stavech ve spojení s právem jiného státu je třeba použít, se řídí podle čl. 17 úvodního zákona k občanskému zákoníku. Rozvod podléhá v první řadě právu, které je v okamžiku zahájení soudního řízení žádosti o rozvod rozhodné pro „všeobecné účinky manželství“. Pokud manželé neprovedli žádnou přípustnou volbu práva, podléhají všeobecné účinky manželství v zásadě právu státu, k němuž oba manželé přísluší nebo během manželství naposledy příslušeli, pokud jeden z nich k tomuto státu nadále přísluší. Pokud v tomto smyslu neexistuje společná státní příslušnost, podléhají všeobecné účinky manželství

  • právu státu, v němž oba manželé mají nebo během manželství naposledy měli obvyklý pobyt, pokud tam jeden z nich ještě své obvyklý pobyt má, jako pomoc
  • právu státu, se kterým mají manželé společně nejužší spojení jiným způsobem.

« Rozvod - Obecné informace | Německo - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 16-03-2006

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království