Evropská komise > ESS > Rozvod > Belgie

Poslední aktualizace: 05-01-2007
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Rozvod - Belgie

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Stránka v původním jazykovém znění byla aktualizována a přesunuta na portál evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Jaké jsou podmínky pro dosažení rozvodu? 1.
2. Jaké jsou důvody k rozvodu? 2.
3. Jaké jsou právní důsledky rozvodu na osobní vztahy mezi manželi, rozdělení majetku mezi manželi, nezletilé děti manželů a povinnost hradit výživné druhému z manželů?
a) Osobní vztahy.
b) Rozdělení majetku.
c) Nezletilé děti manželů. (Rodičovská odpovědnost - Belgie)
d) Povinnost hradit výživné druhému z manželů. (Vyživovací (alimentační) pohledávka - Belgie)
 3.
4. Co znamená pojem „rozluka“ v praxi? 4.
5. Jaké jsou důvody k rozluce? 5.
6. Jaké jsou právní důsledky rozluky? 6.
7. Co znamená pojem prohlášení manželství za neplatné v praxi? 7.
8. Jaké jsou důvody k prohlášení manželství za neplatné? 8.
9. Jaké jsou právní důsledky prohlášení manželství za neplatné? 9.
10. Existují alternativní mimosoudní způsoby k rozhodnutí otázek spojených s rozvodem? 10.
11. Kam mám zaslat svou žádost o rozvod, rozluku, prohlášení manželství za neplatné? Jaké náležitosti musím dodržet a jaké doklady je nutno připojit k žádosti? 11.
12. Mohu získat soudní podporu ke krytí nákladů na řízení? 12.
13. Je možné se proti rozhodnutí o rozvodu/rozluce/prohlášení manželství za neplatné odvolat? 13.
14. Co musím udělat k dosažení uznání rozhodnutí, které bylo vyneseno soudem v jiné zemi Evropské unie, o rozvodu, rozluce, prohlášení manželství za neplatné v Belgii? 14.
15. Na jaký soud je třeba se v Belgii obrátit s námitkou proti uznávání rozhodnutí o rozvodu, rozluce nebo prohlášení manželství za neplatné, které vynesl soud v jiné zemi Evropské unie? Jaký postup se použije v těchto případech? 15.
16. Jaké právo se použije při rozvodovém řízení mezi dvěma manželi, kteří nebydlí v Belgii nebo kteří mají jinou státní příslušnost? 16.

 

1. Jaké jsou podmínky pro dosažení rozvodu?

Podle belgického práva existují dvě formy rozvodu: rozvod z určitého důvodu nebo rozvod po vzájemné dohodě.

Rozvod z určitého důvodu se zakládá na porušení jedné z povinností vyplývající z manželství jedním z manželů, které druhý z manželů náležitě prokáže. Tato porušení jsou omezujícím způsobem upřesněna zákonem. Rozvod z určitého důvodu se může zakládat na skutečném rozdělení, které trvá alespoň dva roky, dlouhé rozdělení se považuje za příznak nenapravitelného nezdaru manželství.

Rozvod po vzájemné dohodě se provádí na základě trvalého a náležitého projevu vůle obou manželů ukončit svazek. Věk každého z manželů musí být alespoň 20 let (článek 275 občanského zákoníku). Vzájemná dohoda je možná pouze tehdy, pokud bylo manželství uzavřeno alespoň dva roky před podáním žádosti (článek 276 občanského zákoníku).

Rozvod vyvolává změnu v matrice, záležitost podléhá veřejnému pořádku. Proto může rozvod vyplývat pouze ze soudního rozhodnutí.

2. Jaké jsou důvody k rozvodu?

V belgickém právním řádu je příčinou k rozvodu cizoložství (článek 229 občanského zákoníku), násilí, týrání a vážné urážky (článek 231) a skutečné rozdělení (článek 232). I když má judikatura pro pojem vážná urážka široký výklad, musí tento výklad vždy zasahovat do oblasti vzájemných povinností manželů.

Ať je daná reálná skutečnost jakákoliv, k vytvoření příčiny k rozvodu musí být vždy splněny čtyři podmínky, tedy: musí se jednat o vážné zanedbávání povinností vyplývajících z manželství, zanedbávání musí být úmyslné a přičitatelné jednomu z manželů, který je jeho původcem, zanedbávání musí mít pro manžela, který je jeho obětí, urážlivou povahu a k této skutečnosti muselo docházet během manželství nebo je alespoň provází.

NahoruNahoru

Rozvod způsobený skutečným rozdělením byl zákonodárcem začleněn mezi případy rozvodu z určitého důvodu. Nikdy nevyžaduje souhlas obou manželů. Jeden z manželů jej může vůči svému partnerovi prosadit, aniž by mu musel prokazovat nějaké zavinění. Soudní kontrola se týká doby trvání rozdělení a stavu nenapravitelné roztržky manželů, jejichž rozdělení je pouze průvodní formou. Nenapravitelná povaha roztržky vzniká v situaci, kdy s obnovením společného soužití nelze počítat. Při povolení rozvodu na základě skutečného rozdělení nemůže rozvod významně zhoršovat materiální situaci nezletilých dětí pocházejících z manželství nebo manželi osvojených.

Rozvod na základě skutečného rozdělení je možný i tehdy, pokud toto vyplývá z duševního stavu jednoho z manželů.

3. Jaké jsou právní důsledky rozvodu na osobní vztahy mezi manželi, rozdělení majetku mezi manželi, nezletilé děti manželů a povinnost hradit výživné druhému z manželů?
a) Osobní vztahy.
b) Rozdělení majetku.
c) Nezletilé děti manželů. (Rodičovská odpovědnost - Belgie)
d) Povinnost hradit výživné druhému z manželů. (Vyživovací (alimentační) pohledávka - Belgie)

a) Osobní vztahy.

Rozvodem se do budoucna přeruší manželské pouto. Veškerý právní vztah založený na postavení manželů mizí. Proto jeden z bývalých manželů již nemůže používat příjmení svého bývalého manžela. Za zvláštních podmínek lze v tomto pravidle udělat výjimku, a to pokud se jedná o jméno firmy. Bývalí manželé přestávají být vzájemnými dědici. Mohou znovu uzavřít sňatek.

NahoruNahoru

b) Rozdělení majetku.

Společný majetek je zrušen, je třeba přistoupit k rozdělení. Při stanovení složení majetku je třeba začít ode dne žádosti o rozvod. V případě rozvodu, kdy je známa vina, zachovává smluvní ustanovení, která pro něho byla sestavena v manželské smlouvě nebo během manželství pouze ten z manželů, který dosáhne rozvodu. Pokud je rozvod vyhlášen na základě skutečného rozdělení, vinen je ten z manželů, který rozvodu dosáhl; proto ztrácí prospěch z výhod poskytovaných druhým z manželů. V případě rozdělení vyplývajícího z duševního stavu jednoho z manželů, si výhody ze smluvních ustanovení zachovají oba bývalí manželé.Při rozvodu po vzájemné dohodě strany předem vyřeší svá vzájemná práva. Mohou se na základě ústupků dohodnout a mohou sestavit soupis (článek 1287 trestního zákoníku). Pokud se jedná o nemovitosti, musí být předběžné vyrovnání provedeno na základě notářsky ověřené listiny.

c) Nezletilé děti manželů.

Po zrušení manželství rozvodem pravomoc nad dětmi a správu jejich majetku provádí společně otec i matka nebo ten, komu byly svěřeny buď podle náležitě schválené dohody stran nebo podle rozhodnutí nařízeného předsedou soudu, který rozhodl ve zkráceném soudním řízení (článek 302 občanského zákoníku). Oba manželé musí úměrně podle svých schopností přispívat na náklady spojené s bydlením, výživou, dohledem, výchovou a vzděláváním dětí (článek 203 občanského zákoníku). Tento příspěvek má všeobecně formu výživného, které stanoví soudy. Tento příspěvek přetrvává až do nabytí plnoletosti dětí nebo pokud není v tomto okamžiku ukončeno jejich vzdělávání, pak do jeho ukončení. Rozhodnutí učiněná prozatímně v průběhu rozvodového řízení se po zápisu rozsudku nadále použijí až do okamžiku, dokud příslušný soudce nepřijme jiné rozhodnutí. Strany jsou povinny v úmluvách, které předcházejí rozvodu po vzájemné dohodě, upravit otázku pravomoci nad nezletilými dětmi a správy jejich majetku jak po dobu trvání rozvodového řízení, tak po rozvodu (článek 1288, 2°trestního zákoníku). Rovněž stanoví přiměřený příspěvek každého z manželů na výživu, výchovu a vzdělávání dětí (článek 1288, 3°trestního zákoníku).

NahoruNahoru

d) Povinnost hradit výživné druhému z manželů.

Soud může manželovi, který dosáhl rozvodu, uložit k majetku a příjmům druhého z manželů dávku, jejíž částka mu musí umožňovat zajistit existenci ve stejných podmínkách jako byly podmínky, které měl v období společného soužití (článek 301 občanského zákoníku). Dávka nesmí přesahovat třetinu příjmů manžele-dlužníka. Spočívá v peněžní částce, jejíž výše se ze zákona upravuje podle změn indexu spotřebních cen. Soud může schválit vybírání dávky převodem částky. Dávka může být kdykoliv nahrazena jměním. Při rozvodu z důvodu skutečného rozdělení, je vinen ten z manželů, který dosáhne rozvodu; a tento nemůže počítat s přiznáním výživného (článek 306 občanského zákoníku). Avšak pokud se mu podaří prokázat, že rozdělení lze přičítat skutkům a zanedbávání ze strany druhého z manželů, může získat výživné navrhovatel. V tomto případě článek 307a občanského zákoníku uvádí, že výživné může přesahovat třetinu příjmů manžele-dlužníka (oproti nařízením 48/2000 a 163/2001 provedeným smírčím soudem).

Při rozvodu po vzájemné dohodě mohou strany sjednat výši případné dávky, kterou bude jeden z manželů platit druhému po dobu řízení a po rozvodu, její indexaci a přezkoumání (článek 288, 4°trestního zákoníku). Nejedná se o povinnost.

Rozvod po vzájemné dohodě má nakonec v zásadě stejné důsledky jako rozvod z určitého důvodu, ale bez občanské újmy nebo trestů, protože nebyla vyhlášena vina jednoho nebo druhého manžele.

4. Co znamená pojem „rozluka“ v praxi?

Ve všech případech, v nichž manželé mohou požádat o rozvod z určitého důvodu, mohou rovněž podat žádost o rozluku (článek 1305 trestního zákoníku). V případech, kdy se mohou manželé rozvést po vzájemné dohodě, se mohou rovněž přiklonit k rozluce. Příčiny a podmínky jsou naprosto stejné. Ve skutečnosti rozluka spočívá v pouhém uvolnění manželského pouta, jehož podstata přetrvává. Rozlukou se ruší pouze závazek společného bydlení a závazek podpory. Závazky věrnosti a zabezpečení přetrvávají. Z důvodu této smíšené situace umožňuje zákonodárce tomu z manželů, vůči kterému byla vyhlášena rozluka, nebo oběma manželům v případě rozluky po vzájemné dohodě požádat po dvou letech soud o změnu rozluky na rozvod (články 1309 a 1310 trestního zákoníku).

NahoruNahoru

5. Jaké jsou důvody k rozluce?

Důvody k rozluce jsou stejné jako důvody používané při rozvodu.

6. Jaké jsou právní důsledky rozluky?

Rozlukou se manželský svazek neruší. Přetrvává závazek věrnosti a zabezpečení. Dochází při ní k rozdělení majetku (článek 311 občanského zákoníku). Uplatňují se stejné občanské tresty jako při rozvodu, tedy hlavně ztráta manželských výhod. Ten z manželů, který dosáhl rozluky, nemůže počítat s tím, že mu bude přiděleno výživné, bude však uplatněn závazek zabezpečení (článek 213 občanského zákoníku). V případě změny rozluky na rozvod může ten z manželů, který dosáhl rozluky, vyžadovat výhodu výživného, která je stanovena při rozvodu (článek 301 občanského zákoníku).

Důsledky rozluky po vzájemné dohodě jsou kromě toho stejné jako při rozvodu po vzájemné dohodě s výjimkou toho, že manželské pouto není přerušeno. Přetrvává i závazek věrnosti a zabezpečení (ustanovený i v předběžných úmluvách).

7. Co znamená pojem prohlášení manželství za neplatné v praxi?

Manželství vytváří soukromoprávní instituci, která je pro rodinu a společnost tak důležitá, že pro zajištění platnosti manželského pouta uložil zákonodárce dodržování velmi přísných podmínek a přijal veškerá opatření nezbytná k tomu, aby tyto podmínky byly dodržovány. Pokud se ukáže, že podmínky stanovené pro platnost manželství nejsou splněny, jsou k odvrácení uzavření manželství určeny ochranné občanské tresty. Prohlášení manželství za neplatné stanoví potlačovací občanský trest, pokud byl i přes předběžnou kontrolu provedenou matrikářem uskutečněn sňatek s porušením zákonných ustanovení. Důsledky jsou velmi závažné jak z hlediska matriky, tak relativně pro příbuzenství, zákonodárce se při sestavování systému neplatnosti manželství ukázal jako zvláště obezřetný.

NahoruNahoru

8. Jaké jsou důvody k prohlášení manželství za neplatné?

Absolutními důvody pro neplatnost manželství jsou nedospělost, krvesmilství, bigamie, ilegálnost a nepříslušnost matrikáře.

Minimální věk pro uzavření manželství byl jak u mužů, tak u žen stanoven na 18 let. Tento požadavek vychází z myšlenky, že manželé musí dosáhnout určitého stupně dospělosti. Zakazují se sňatky mezi předky a potomky v přímé linii (článek 161 občanského zákoníku). Tento předpis se používá jak na pokrevní rodiče, tak v případě osvojené rodiny (články 363 a 370 občanského zákoníku). Zákaz rovněž platí i pro příbuzné v pobočné linii. Zakazuje se sňatek mezi bratrem a sestrou (článek 162 občanského zákoníku). Tento zákaz se vztahuje na děti osvojené stejnými rodiči (článek 363 občanského zákoníku). Zakazuje se sňatek mezi strýcem a neteří a mezi tetou a synovcem (článek 163 občanského zákoníku), ale tento zákaz může být z vážných důvodů zrušen (článek 164 občanského zákoníku). Nedodržení všech těchto zákazů je důvodem k vyhlášení neplatnosti (článek 184 občanského zákoníku). Je zakázán sňatek s jakoukoliv osobou, která je již vázána manželským poutem, druhé manželství musí být prohlášeno za neplatné (článek 188 občanského zákoníku). Pro platnost aktu je základní podmínkou zveřejnění sňatku, tajný sňatek uzavřený bez manželů nebo svědků je neplatný. Je nutná účast matrikáře, aby byla náležitě zaznamenána výměna projevů vůle stran, nepřítomnost tohoto představitele městské správy je příčinou neplatnosti manželství.

NahoruNahoru

Relativními příčinami neplatnosti manželství je vada v projevu vůle manželů nebo jednoho z nich nebo mýlka v osobě. V tomto případě může manželství napadnout, a to do určité lhůty, pouze ten z manželů, jehož projev vůle byl neplatný nebo pouze ten z nich, který byl uveden v omyl.

9. Jaké jsou právní důsledky prohlášení manželství za neplatné?

Výsledkem prohlášení neplatnosti je vymazat manželství, a to jak do budoucna, tak z minulosti. Neplatnost má zpětný účinek až ke dni sňatku. Veškeré důsledky manželství zanikají. Práva vytvořená sňatkem se zpětnou platností zanikají. Uvažuje se tak, jako by manželství nikdy neexistovalo. Manželské úmluvy nemohou vykazovat žádné důsledky. Oba manželé ztrácejí práva, která by měli na pozůstalost svého partnera. Darování uskutečněná v průběhu manželství ztrácejí svou platnost. Do budoucna zaniká vyživovací povinnost, ale nevede k navrácení výživného poskytovaného v minulosti. Pokud jednají manželé v dobrém úmyslu, tj. pokud mohli nevědět o existenci příčiny neplatnosti, může soud rozhodnout, že manželství je prohlášeno za neplatné pouze do budoucna, zatímco vzhledem k minulosti si své důsledky zachová. Pokud jedná v dobrém úmyslu pouze jeden z manželů, manželství má důsledek pouze pro něho. U dítěte narozeného v průběhu manželství nebo do 300 dní následujících po prohlášení neplatnosti je otcem manžel jeho matky (článek 315 občanského zákoníku). V souladu s článkem 202 občanského zákoníku má manželství rovněž důsledky pro dětí, zejména pokud žádný z manželů nejednal v dobrém úmyslu.

NahoruNahoru

10. Existují alternativní mimosoudní způsoby k rozhodnutí otázek spojených s rozvodem?

Zákon ze dne 19. února 2001 o prostřednictví v rodinných záležitostech při soudním řízení umožňuje příslušným stranám požádat soudce o jmenování prostředníka (články 734a až 734f trestního zákoníku). Soudce rovněž může v tomto směru vyvinout iniciativu, ale ta může končit pouze dohodou stran. Pokud je při ukončení prostřednictví provedena dohoda, strany o tomto informují soudce, který dohodu zaznamená. V případě neshody nebo dílčí dohody mohou strany soudce požádat, aby se v rodinném prostřednictví s cílem dosažení dohody pokračovalo. Jako prostředníky může soud schválit advokáty, notáře a osoby, které za tímto účelem prošly specifickým vzděláváním. Účast prostředníka probíhá bez nejmenšího dostavení se stran k soudci. Ten je pouze písemně informován o výsledku prostřednictví. To umožňuje bez zásahu soudce vyřešit problémy spojené s povinnostmi, které vyplývají z manželství (články 203 až 211 občanského zákoníku), se vzájemnými právy a závazky manželů (články 212 až 224 občanského zákoníku), s důsledky rozvodu (články 295 až 307a občanského zákoníku) a s rodičovskou autoritou (články 371 až 387a občanského zákoníku). Rodinné prostřednictví se však v praxi nepoužívá, protože kritéria schválení prostředníků v rodinných záležitostech nebyla ještě královským rozhodnutím stanovena.

Samotný rozvod zůstává v příslušnosti soudů.

NahoruNahoru

11. Kam mám zaslat svou žádost o rozvod, rozluku, prohlášení manželství za neplatné? Jaké náležitosti musím dodržet a jaké doklady je nutno připojit k žádosti?

Jediným soudcem příslušným k rozhodnutí žádosti o rozvod nebo o rozluku z určitého důvodu nebo žádosti o změnu rozluky z určitého důvodu na rozvod je soudce v místě poslední společné domácnosti nebo v místě bydliště odpůrce (článek 628 trestního zákoníku). V případě vzájemné dohody zákon nestanoví územně příslušného soudce, manželé se obrátí na soud prvního stupně podle jejich výběru (čl. 1288a pododst. 2 trestního zákoníku). Žádost o prohlášení manželství za neplatné se podle veřejnoprávních předpisů předkládá soudci v místě bydliště odpůrce (článek 624 trestního zákoníku). U rozvodu z určitého důvodu obsahuje obsílka k dostavení se k soudu prvního stupně podrobný popis příslušných skutečností a také totožnost dětí (článek 1254 trestního zákoníku). Navrhovatel předloží výpis z oddacího listu, výpisy z rodných listů dětí a doklad o státní příslušnosti obou manželů (tamtéž). Jestliže jeden z manželů není Belgičan, musí navrhovatel předložit i národní zákon tohoto manžela.

U rozvodu po vzájemné dohodě se žádost podává prostřednictvím návrhu. Kromě dokladů požadovaných při rozvodu z určitého důvodu jsou zde přiloženy přecházející uzavřené úmluvy stran a případně soupis jejich majetku.

12. Mohu získat soudní podporu ke krytí nákladů na řízení?

Použijí se veřejnoprávní předpisy. Viz spis „soudní podpora“.

NahoruNahoru

13. Je možné se proti rozhodnutí o rozvodu/rozluce/prohlášení manželství za neplatné odvolat?

Jako v případě veřejného práva je možné se proti jakémukoliv rozhodnutí v této věci odvolat u odvolacího soudu.

14. Co musím udělat k dosažení uznání rozhodnutí, které bylo vyneseno soudem v jiné zemi Evropské unie, o rozvodu, rozluce, prohlášení manželství za neplatné v Belgii?

Rozhodnutí řádně vynesené zahraničním soudem má vzhledem k matrice v Belgii účinky nezávisle na jakémkoliv rozhodnutí o uznání, pokud se nepoužije k zabavení majetku nebo k donucování osob. V Belgii má právní moc takové rozhodnutí, které není v rozporu s veřejným pořádkem nebo s veřejnoprávními belgickými předpisy, kde byla dodržena práva obhajoby, zahraniční soudce se neprohlásil příslušným pouze z důvodu státní příslušnosti navrhovatele, rozhodnutí bylo provedeno silou právní moci podle zákona země, kde bylo rozhodnutí provedeno a odeslání rozhodnutí slučuje podmínky nezbytné k jeho věrohodnosti podle téhož zákona (článek 570 trestního zákoníku). Proto manžel, který v Belgii požaduje uplatnění soudního rozhodnutí o rozvodu, rozluce nebo prohlášení manželství za neplatné, předloží příslušnému matrikáři průkazné doklady, tedy doklady z místa vykonání sňatku nebo doklad o místě bydliště jednoho z manželů. V případě sporu musí být záležitost předána soudu.

Rovněž je třeba v této věci uvést nařízení Rady (ES) č. 1347/2000 ze dne 29. května 2000 (takzvané „nařízení Brusel II) o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti obou manželů k dětem, zvláště články 14 až 20 o uznávání.

NahoruNahoru

15. Na jaký soud je třeba se v Belgii obrátit s námitkou proti uznávání rozhodnutí o rozvodu, rozluce nebo prohlášení manželství za neplatné, které vynesl soud v jiné zemi Evropské unie? Jaký postup se použije v těchto případech?

Soudem prvního stupně příslušným k rozhodnutí záležitosti, která se staví proti uznávání v Belgii zahraničního rozhodnutí o rozvodu nebo o rozluce vyneseného v zemi Evropské unie, je soud v místě poslední společné domácnosti nebo v místě bydliště odpůrce (článek 628 trestního zákoníku). V případě prohlášení manželství za neplatné je příslušným soudem soud v místě bydliště odpůrce (článek 624 trestního zákoníku).

16. Jaké právo se použije při rozvodovém řízení mezi dvěma manželi, kteří nebydlí v Belgii nebo kteří mají jinou státní příslušnost?

Rozvodové řízení zahájené v Belgii musí v souladu s ustanoveními belgického zákona probíhat u belgických soudů; tato ustanovení se týkají zejména územní příslušnosti soudu prvního stupně.

Pokud se jedná o základní podmínky, matrika se v zásadě řídí národním zákonem (čl. 3 pododst. 3 občanského zákoníku). Problémy vzniknou, pokud se konkurující zákony neshodnou v řešeních. Určité otázky upravil zákon ze dne 27. června 1960 o přípustnosti rozvodu, kdy je alespoň jeden z manželů cizinec. Neustanovené problémy nadále spadají do výše uvedeného čl. 3 pododst. 3.

V případě rozvodu manželů, z nichž je jeden Belgičan a druhý cizinec, se přípustnost rozvodu z určitého důvodu, příčiny a podmínky rozvodu řídí belgickým zákonem (články 2 a 3 zákona ze dne 27. června 1960). Za stejných podmínek je v souladu s belgickým zákonem (článek 2 zákona ze dne 27. června 1960) přípustný rozvod po vzájemné dohodě a základními podmínkami jsou podmínky stanovené belgickým zákonem.

V případě sňatku mezi cizinci se přípustnost rozvodu z určitého důvodu upravuje belgickým zákonem, pokud národní zákon manžele-navrhovatele nic nenamítá (článek 1 zákona ze dne 27. června 1960). Příčiny rozvodu spadají do belgického zákona (článek 3 výše uvedeného zákona). Národní zákon manželů ve stejné situaci určuje, zda se mohou rozvést po vzájemné dohodě a za jakých podmínek (čl. 3 pododst. 3 občanského zákoníku).

« Rozvod - Obecné informace | Belgie - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 05-01-2007

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království