Evropská komise > ESS > Rozvod > Rakousko

Poslední aktualizace: 02-08-2007
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Rozvod - Rakousko

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Stránka v původním jazykovém znění byla aktualizována a přesunuta na portál evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Jaké jsou podmínky pro dosažení rozvodu? 1.
2. Jaké jsou důvody k rozvodu? 2.
3. Jaké jsou důsledky rozvodu na 3.
a) osobní vztahy mezi manželi a)
b) rozdělení majetku mezi manželi b)
c) nezletilé děti manželů c)
d) vyživovací povinnost vůči druhému z manželů d)
4. Co znamená „rozluka“ v praxi? 4.
5. Jaké jsou podmínky pro „rozluku“? 5.
6. Jaké jsou právní důsledky „rozluky“? 6.
7. Co znamená „prohlášení neplatnosti“ a „zrušení manželství“ v praxi? 7.
8. Jaké jsou podmínky pro prohlášení neplatnosti/zrušení manželství? 8.
9. Jaké jsou právní důsledky prohlášení neplatnosti/zrušení manželství? 9.
10. Existují alternativní možnosti k rozhodnutí otázek spojených s rozvodem bez obracení se na soud? 10.
11. Kam mám zaslat svou žádost o rozvod/zrušení/prohlášení neplatnosti manželství? 11.
12. Mohu získat soudní podporu ke krytí nákladů na řízení? 12.
13. Je možné se proti rozhodnutí o rozvodu/zrušení/prohlášení neplatnosti manželství odvolat? 13.
14. Co mám udělat, pokud mám zahraniční rozhodnutí o rozvodu/zrušení/prohlášení neplatnosti manželství, které je uznáváno v Rakousku? 14.
15. Na jaký soud je třeba se obrátit se žádostí o neuznání zahraničního rozhodnutí o rozvodu/zrušení/prohlášení neplatnosti manželství? Jaký postup se použije v těchto případech? 15.
16. Jaké právo se použije při rozvodovém řízení mezi dvěma manželi, kteří nebydlí v Rakousku nebo kteří mají jinou státní příslušnost? 16.

 

1. Jaké jsou podmínky pro dosažení rozvodu?

Rakouský zákon uznává rozvod ze tří důvodů: rozvod z důvodu zavinění, rozvod z důvodu rozpadu společné domácnosti po dobu alespoň tří let a rozvod dohodou.

Jeden z manželů může požádat o rozvod, pokud druhý z manželů těžkým manželským prohřeškem nebo nečestným nebo nemorálním jednáním rozvrátil manželství ze své viny do té míry, že nelze očekávat obnovu charakteru daného soužití.

Pokud spolu manželé nežijí po dobu 3 let, může o rozvod požádat každý z manželů z důvodu silně neodvratného rozpadu manželství.

Pokud je manželské soužití zrušeno alespoň půl roku, pokud oba manželé přiznají neodvratný rozpad manželského poměru a pokud mezi nimi vznikne dohoda o rozvodu, pak mohou manželé společně požádat o rozvod.

2. Jaké jsou důvody k rozvodu?

Podstatným důvodem k rozvodu je neodvratný rozpad manželského soužití. Takový rozpad může být vyvolán vážným manželským prohřeškem jednoho z partnerů, zejména pokud byl partner nevěrný nebo způsobil druhému z manželů fyzické násilí nebo těžkou psychickou újmu. I když jednání nelze pokládat za manželský prohřešek, protože spočívá v duševní poruše, je manželství přesto rozvráceno do té míry, že nelze očekávat obnovu charakteru daného soužití a rovněž pokud je jeden z manželů duševně nemocný nebo trpí těžkou nakažlivou nebo odpor vzbuzující chorobou, může druhý z manželů požádat o rozvod. Ve všech těchto případech musí ten z manželů, který žádá o rozvod, doložit existenci potvrzených důvodů. Pokud je však zrušena společná domácnost manželů po dobu 3 let, nemusí se žádný manželský prohřešek potvrzovat nebo dokládat.

NahoruNahoru

3. Jaké jsou důsledky rozvodu na

a) osobní vztahy mezi manželi

V zásadě si každý z manželů ponechá příjmení, které používal během manželství. Pokud jeden z manželů při uzavření manželství přijal příjmení druhého manžela, pak však může zase přijmout své dřívější příjmení.

b) rozdělení majetku mezi manželi

Manželům se v zásadě zcela dovoluje stanovit dohodou osud jejich majetku. Toto lze provést buď vzájemným zřeknutím se (čímž je zachováno zákonné rozdělení majetku během manželství i po zrušení manželství), rozdělením případného smluvně zajištěného společného majetku nebo převodem částí majetku jednoho z manželů na druhého.

Pokud manželé v této věci nic nesjednali, může každý z manželů požádat o soudní rozdělení určitých částí majetku obou manželů. Rozdělení podléhá takzvaný „manželský užitný majetek“ a „manželské úspory“. K manželskému užitnému majetku náleží vedle bytu manželů a domácnosti všechny ostatní předměty, které během řádného manželského soužití skutečně sloužily životním potřebám obou manželů. Manželské úspory jsou všechny hodnoty nashromážděné manželi během manželského soužití.

Z tohoto rozdělení jsou například vyloučeny všechny předměty přinesené manželi do manželství, nabyté z důvodu úmrtí nebo darováním třetí osobou. Dále předměty sloužící k osobnímu užívání samotným manželem nebo k výkonu jeho povolání a také podniky a podíly v podnicích, pokud tyto nepředstavují pouhé hodnotové údaje.

NahoruNahoru

Soud musí rozdělit majetek k rozdělení podle zásady spravedlnosti s ohledem na všechny závažné okolnosti, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost významu a rozsahu příspěvku každého z manželů na pořízení manželského užitného majetku a nashromáždění manželských úspor a také na prospěch dětí. Jako příspěvek lze hodnotit i poskytování výživného, spoluúčast na výdělečné činnosti, vedení společné domácnosti, péče a výchovu společných dětí a každou další manželskou podporu.

c) nezletilé děti manželů

Po vstupu pozměňovacího návrhu 2001 o právech nezletilých osob dne 1.7.2001 v platnost mají rodiče po rozdělení rozsáhlé možnosti úpravy poměrů v péči o dítě. Pokud se manžel rozvede, pak péče o nezletilé manželské dítě zůstává v zásadě platnou pro oba rodiče. Rodiče však musí, pokud chtějí nadále zachovat plnou péči obou rodičů jako v případě platného manželství, během příslušné lhůty předložit soudu dohodu o hlavním místě pobytu dítěte. Soud musí tuto dohodu schválit, pokud odpovídá prospěchu dítěte. Pokud k takové dohodě v průběhu příslušné lhůty nedojde nebo pokud neodpovídá prospěchu dítěte, pak musí soud (pokud by nedošlo ke smírné dohodě, v nejlepším případě se zapojením prostřednictví) rozhodnout o tom, kterému jedinému z rodičů je nutno do budoucna svěřit péči.

Rodiče se však mohou i od začátku dohodnout, že má po zrušení manželství zůstat péče pouze u jednoho z rodičů.

Pokud je péče svěřena oběma rodičům, pak může kterýkoliv z rodičů kdykoliv požadovat zrušení společné péče. Soud pak musí podle pravidla prospěchu dítěte svěřit péči jedinému rodiči.

NahoruNahoru

d) vyživovací povinnost vůči druhému z manželů

Manžel, který má výhradní nebo převažující vinu, musí druhému z manželů, pokud jeho příjmy z majetku a výnosy z výdělečné činnosti, které lze podle okolností od něho očekávat, nedostačují, poskytovat výživné úměrné životním poměrům manželů. Pokud mají na rozvodu vinu oba rodiče, ale pokud žádný z nich nenese větší vinu, pak je možné manželovi, který se sám nemůže vyživovat, přiznat k jeho výživnému příspěvek, jestliže toto s ohledem na potřeby a majetkové a výdělečné poměry druhého z manželů odpovídá zákonnosti. Povinnost platit příspěvky může být časově omezena. V případě rozvodu dohodou se mohou manželé svobodně dohodnout, zda musí jeden z nich druhému platit výživné, nebo zda se požadavků na výživné vzájemně zřeknou.

4. Co znamená „rozluka“ v praxi?

Rakouský právní systém tento právní stav nezná.

5. Jaké jsou podmínky pro „rozluku“?

Viz odpověď k otázce 4 - Antwort zu 4.

6. Jaké jsou právní důsledky „rozluky“?

Viz odpověď k otázce 4 - Antwort zu 4.

7. Co znamená „prohlášení neplatnosti“ a „zrušení manželství“ v praxi?

V rakouském manželském právu je ustanovena „neplatnost manželství“ (nullity of marriage). Manželství je neplatné, pokud se uzavření sňatku nekonalo předepsanou formou, pokud byl jeden z manželů v době uzavření manželství právně nezpůsobilý nebo se nacházel ve stavu bezvědomí nebo ve stavu přechodné poruchy duševní činnosti, pokud bylo manželství uzavřeno výhradně nebo převážně za účelem, aby měl jeden z manželů možnost používat příjmení druhého nebo aby mohl získat státní příslušnost druhého z manželů, aniž by se mělo zakládat manželské soužití. Dále je manželství neplatné, pokud v době uzavření manželství žil jeden z manželů v platném manželství se třetí osobou nebo bylo manželství v rozporu se zákonem uzavřeno mezi pokrevními příbuznými.

NahoruNahoru

Manželství může být soudním rozhodnutím zrušeno, pokud byl v době uzavření manželství jeden z manželů omezen právní nezpůsobilostí a jeho zákonný zástupce nedal souhlas k uzavření manželství, pokud jeden z manželů při uzavření manželství nevěděl, že se jedná o uzavření manželství nebo toto sice věděl, ale nechtěl učinit prohlášení, že chce uzavřít manželství, pokud se jeden z manželů zmýlil v osobě druhého z manželů, pokud se při uzavření manželství zmýlil v takových okolnostech, které se týkají osoby druhého z manželů, které by ho při znalosti stavu věci a při správném uvážení charakteru manželství před vznikem manželství zdržely, pokud byl ke vzniku manželství úmyslným oklamáním o závažných okolnostech přinucen nebo pokud byl ke vzniku manželství nezákonně donucen výhrůžkami.

8. Jaké jsou podmínky pro prohlášení neplatnosti/zrušení manželství?

Viz odpověď k otázce 7 - Antwort zu 7.

9. Jaké jsou právní důsledky prohlášení neplatnosti/zrušení manželství?

V případě neplatnosti manželství se o manželství jedná tak, jako by nebylo nikdy uzavřeno. Pokud i pouze jeden z manželů neplatnost manželství při uzavření manželství neznal, pak se na poměr manželů v majetkoprávním vztahu použijí příslušné předpisy, které platí v případě rozvodu. Děti, které pocházejí z manželství, se i po prohlášení neplatnosti manželství pokládají za manželské.

I v případě zrušení manželství se důsledky stanoví podle předpisů o důsledcích rozvodu.

NahoruNahoru

10. Existují alternativní možnosti k rozhodnutí otázek spojených s rozvodem bez obracení se na soud?

Rozvod, zrušení nebo prohlášení neplatnosti manželství může být provedeno pouze prostřednictvím soudu. Problémy, které vyvstanou v souvislosti s rozvodem, lze však řešit i mimosoudně (např. pomocí arbitráže).

11. Kam mám zaslat svou žádost o rozvod/zrušení/prohlášení neplatnosti manželství?

Pro spory o rozvodu, zrušení nebo prohlášení neplatnosti manželství nebo o existenci či neexistenci manželství jsou příslušné okresní soudy. Ke sporům o rozvodu, zrušení, prohlášení neplatnosti nebo stanovení existence či neexistence je výhradně příslušný okresní soud, v jehož obvodu manželé mají nebo naposledy měli společný obvyklý pobyt. Pokud v okamžiku podání žaloby nemá žádný z manželů obvyklý pobyt v tomto obvodu nebo pokud neměli v tuzemsku společný obvyklý pobyt, pak je výhradně příslušný soud, v jehož obvodu se nachází obvyklý pobyt žalovaného manžela nebo pokud takový obvyklý pobyt v tuzemsku není, obvyklý pobyt žalujícího manžela, v ostatních případech okresní soud města Vídeň. Tuzemská soudní pravomoc rakouských soudů pro tyto spory je dána tehdy, pokud je jeden z manželů státním občanem Rakouska, pokud má žalovaná osoba a v případě zrušovací žaloby vůči oběma manželům má alespoň jeden z nich obvyklý pobyt v tuzemsku nebo pokud má žalobce obvyklý pobyt v tuzemsku a buď oba manželé měli svůj poslední společný obvyklý pobyt v tuzemsku nebo je žalobce bez státní příslušnosti nebo byl v době uzavření manželství státním občanem Rakouska. Tato soudní příslušnost je výhradní soudní příslušností, dohoda o jiné soudní příslušnosti je však přípustná.

NahoruNahoru

V případě žaloby o rozvod je nutno respektovat všeobecné formální předpisy k žalobě; v případě žádosti o rozvod dohodou – o té se rozhoduje v řízení mimo sporné záležitosti – je nezbytná žádost podepsaná oběma partnery. Ve všech případech by se měl každopádně přikládat oddací list; k žádosti se doporučuje přiložit všechny podpůrné dokumenty.

12. Mohu získat soudní podporu ke krytí nákladů na řízení?

Procesní pomoc je možné získat i na rozvodové záležitosti. Tato se řídí všeobecnými předpisy o procesní pomoci (viz Podpora ke krytí nákladů - Rakousko – („Prozesskostenhilfe – Österreich“)). V rozvodovém řízení převládá relativní povinné právní zastoupení. To znamená, že strana, která by nechtěla před soud předstoupit sama, se může nechat zastupovat pouze právním zástupcem.

13. Je možné se proti rozhodnutí o rozvodu/zrušení/prohlášení neplatnosti manželství odvolat?

Rozhodnutí soudu prvního stupně o rozvodu, zrušení nebo prohlášení neplatnosti manželství nebo o existenci či neexistenci manželství připouštějí právní cestu k nadřazenému soudu, kterým je, jako soud druhého stupně, zemský soud nadřazený příslušnému okresnímu soudu.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu je revize přípustná pouze tehdy, pokud rozhodnutí závisí na řešení právní záležitosti v oblasti hmotného nebo procesního práva, která má velký význam pro zachování jednoty právního řádu, právní záruku nebo vývoj práva, například protože se odvolací soud odlišuje od judikatury nejvyššího soudního dvora, taková judikatura chybí nebo je nejednotná.

NahoruNahoru

14. Co mám udělat, pokud mám zahraniční rozhodnutí o rozvodu/zrušení/prohlášení neplatnosti manželství, které je uznáváno v Rakousku?

Uznávání rozhodnutí mezi členskými státy Evropské unie s výjimkou Dánska, kterými se ruší manželství, se řídí nařízením Rady (ES) č. 1347/2000 - Verordnung (EG) Nr. 1347/2000 ze dne 29.5.2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti obou manželů k dětem, Úř. věst L 2000/160, 19 (dále jen nařízení Brusel II), které vstoupilo v platnost dne 1.3.2001. Podle tohoto nařízení se k rozhodnutím z jiných členských států, kterými se ruší manželství, již nepožaduje výslovné rozhodnutí o uznání. Každý soud a každý správní úřad musí naopak uznání v příslušném soudně projednávaném řízení posuzovat jako předběžnou otázku. To platí zejména i pro kontrolu, kterou má provádět matriční úřad, zda zahraniční rozvod umožňuje nové uzavření manželství.

Každá strana, která má právní zájem, může požádat o stanovení, že je možné uznat nebo neuznat zahraniční rozhodnutí, kterým se ruší manželství. Řízení o uznání, resp. neuznání zahraničních rozhodnutí o stavu manželství lze v zásadě provádět u okresních soudů. Žádost o uznání, resp. neuznání zahraničního rozhodnutí, kterým se ruší manželství, je přitom nutno směrovat na takový okresní soud, v jehož obvodu má žadatel obvyklý pobyt. Pokud takový obvyklý pobyt v tuzemsku není, pak je příslušným soud, v jehož obvodu se nachází obvyklý pobyt odpůrce, v ostatních případech okresní soud města Vídeň.

15. Na jaký soud je třeba se obrátit se žádostí o neuznání zahraničního rozhodnutí o rozvodu/zrušení/prohlášení neplatnosti manželství? Jaký postup se použije v těchto případech?

Viz odpověď k otázce 14 - Antwort zu 14. Doklady, které je nutno předložit, jsou uvedeny v článku 32 nařízení Brusel II - Brüssel II.

16. Jaké právo se použije při rozvodovém řízení mezi dvěma manželi, kteří nebydlí v Rakousku nebo kteří mají jinou státní příslušnost?

Podmínky a účinky rozvodů manželství je nutno posuzovat podle společného osobního statutu (domovské právo) manželů, pokud takový neexistuje, pak podle posledního osobního statutu, jestliže jej jeden z nich zachoval. Pokud nemají žádný společný statut, nebo se u nich žádný nezachoval, pak je rozhodné právo státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt. Pokud mají obvyklý pobyt v různých státech, pak se použije právo státu, v němž oba měli poslední obvyklý pobyt, pokud ho jeden z nich zachoval. Pokud nikdy neměli obvyklý pobyt ve stejném státě nebo žádný z nich již nemá obvyklý pobyt v tomto státě, pak je nutno rozvod posuzovat podle osobního statutu žalujícího manžela v době rozvodu manželství. Toto rovněž platí, pokud podle rozhodného práva nelze manželství na základě uplatněných skutečností rozvést.

« Rozvod - Obecné informace | Rakousko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 02-08-2007

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království