Evropská komise > ESS > Odškodnění obětí trestných činů > Německo

Poslední aktualizace: 04-07-2006
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Odškodnění obětí trestných činů - Německo

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Aktualizace stránky se právě připravuje. Stránka bude poté k dispozici na portálu evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Odškodnění formou náhrady škody ze strany pachatele 1.
1.1. Kdo může uplatňovat nároky na náhradu škody vůči pachateli a za jakých předpokladů (při soudním řízení)? 1.1.
1.2. V jakém stupni řízení? 1.2.
1.3. Jak a před kým je třeba tyto nároky uplatnit? 1.3.
1.4. Jakou formou je třeba tyto žádosti o odškodnění podávat (uvedení celkové částky a/nebo bližší údaje k jednotlivým škodám)? 1.4.
1.5. Poskytuje se před a/nebo v průběhu řízení pomoc při krytí nákladů na řízení? 1.5.
1.6. Jaké důkazy je třeba předložit za účelem podpory žádosti? 1.6.
1.7. Pokud se nárokům na náhradu škody ze soudní moci vyhoví, získá pak při vykonání rozsudku vůči pachateli poškozená osoba zvláštní podporu jako oběť trestného činu? 1.7.
2. Náhrada škody státem nebo orgány státní správy 2.
2.1. Existuje možnost odškodnění státem nebo orgány státní správy? 2.1.
2.2. Omezuje se tato možnost na poškozené osoby, které se staly obětí určitých trestných činů? 2.2.
2.3. Omezuje se tato možnost na poškozené osoby, které utrpěly určité škody? 2.3.
2.4. Mohou v případě zemřelých obětí činů získat odškodnění blízcí příbuzní nebo vyživované osoby? 2.4.
2.5. Vztahuje se možnost odškodnění na osoby s určitou státní příslušností nebo na takové osoby, které mají bydliště v určité zemi? 2.5.
2.6. Může oběť požadovat odškodnění v členském státě, pokud byl trestný čin spáchán v jiném státě? 2.6.
2.7. Je třeba na policii podat trestní oznámení? 2.7.
2.8. Musí se vyčkat výsledků policejních šetření nebo trestních řízení před tím, než lze podat žádost? 2.8.
2.9. Mělo by se v případě, že byl pachatel identifikován, nejprve zkusit požadovat náhradu škody na viníkovi? 2.9.
2.10. Jestliže nebyl pachatel identifikován nebo usvědčen, existuje pak přesto možnost odškodnění? Jaké důkazy je třeba v kladném případě za účelem podpory žádosti předložit? 2.10.
2.11. Existují lhůty pro podání žádostí o odškodnění? 2.11.
2.12. Jaké škody spadají do tohoto nařízení? 2.12.
2.13. Jak se odškodnění počítá? 2.13.
2.14. Existuje minimální a maximální částka, kterou lze poskytnout? 2.14.
2.15. Odpočítává se v případě státního odškodnění takové odškodnění, které oběť obdržela nebo by mohla obdržet z důvodu stejné újmy z jiných zdrojů (jako pojištění)? 2.15.
2.16. Existují jiná kritéria, která by mohla mít vliv na možnost odškodnění nebo na způsob vyměření částky na odškodnění, jako jednání oběti v souvislosti s příčinnou událostí? 2.16.
2.17. Je u odškodnění možná platba předem? Pokud ano, za jakých podmínek? 2.17.
2.18. Kde je možné získat potřebné formuláře a další informace k podání žádosti? Existuje pro takové případy stálá telefonická linka nebo internetová stránka? 2.18.
2.19. Může poškozená osoba při podání žádosti využívat pomoci při úhradě nákladů na řízení? 2.19.
2.20. Komu je třeba žádost zaslat? 2.20.
2.21. Existují sdružení pro pomoc obětem, která mohou nabízet dodatečnou podporu? 2.21.

 

1. Odškodnění formou náhrady škody ze strany pachatele

V případě nároků na náhradu škody vůči viníkovi, které se uplatňují mimo trestní řízení, se odkazuje na předpis „Podání žaloby u soudu“.

U případů přesahujících hranice, např. pokud byl trestný čin spáchán v jiném členském státě, než je stát pobytu oběti, může tato osoba uplatňovat nároky na náhradu škody vůči viníkovi u soudu, u něhož bylo zahájeno i soudní řízení, pokud toto dovoluje vnitrostátní právo.

1.1. Kdo může uplatňovat nároky na náhradu škody vůči pachateli a za jakých předpokladů (při soudním řízení)?

Při soudním řízení může jakákoliv osoba poškozená trestným činem nebo její dědic uplatňovat vůči obviněné osobě majetkoprávní nárok vzniklý z trestného činu, který náleží do příslušnosti řádného soudu a není ještě soudně projednáván jiným způsobem.

1.2. V jakém stupni řízení?

Žádost je možné předložit již při vyšetřovacím řízení před zahájením trestního řízení nebo i při hlavním líčení do začátku závěrečné řeči.

1.3. Jak a před kým je třeba tyto nároky uplatnit?

Žádost, kterou se uplatňuje nárok, lze podat písemně – u prokuratury a po podání žaloby u soudu – nebo ústně do protokolu soudního zapisovatele a ústně také při hlavním přelíčení. Příslušnou je prokuratura, která vede vyšetřování vůči obviněné osobě, resp. soud, u něhož byla podána žaloba.

NahoruNahoru

1.4. Jakou formou je třeba tyto žádosti o odškodnění podávat (uvedení celkové částky a/nebo bližší údaje k jednotlivým škodám)?

Žádost musí jasně popisovat předmět a důvod nároku. Obvykle je možné vyčíslit požadovanou peněžní částku, od které lze upustit, pokud musí její výši teprve stanovit znalec nebo pokud je nárok na bolestné předán ke zvážení soudu.

1.5. Poskytuje se před a/nebo v průběhu řízení pomoc při krytí nákladů na řízení?

Žadateli je možné na žádost schválit pomoc při krytí nákladů na řízení, jakmile je podána žaloba, pokud může podle svých osobních a ekonomických poměrů krýt náklady na vedení řízení pouze z části nebo ve splátkách. Kromě toho musí předpokládané právní stíhání dávat dostatečnou vyhlídku na úspěch a nesmí být svévolné.

1.6. Jaké důkazy je třeba předložit za účelem podpory žádosti?

Žádost, kterou se uplatňuje nárok, musí obsahovat vhodné důkazní prostředky. Jestliže uvedení důkazních prostředků chybí, nejedná se o chybu, protože soud musí i tak k prozkoumání pravdivosti vztáhnout vykonání důkazu z úřední moci na všechny skutečnosti a důkazní prostředky, které jsou k rozhodnutí podstatné.

1.7. Pokud se nárokům na náhradu škody ze soudní moci vyhoví, získá pak při vykonání rozsudku vůči pachateli poškozená osoba zvláštní podporu jako oběť trestného činu?

Ne.

NahoruNahoru

2. Náhrada škody státem nebo orgány státní správy

2.1. Existuje možnost odškodnění státem nebo orgány státní správy?

Odškodnění je možné poskytovat podle zákona o odškodnění obětí násilných činů.

2.2. Omezuje se tato možnost na poškozené osoby, které se staly obětí určitých trestných činů?

Odškodnění je vyhrazeno pro oběti úmyslného protiprávního napadení, tedy násilného činu. Obětí násilného napadení oprávněnou k nároku je také taková osoba, která je poškozena napadením obecně nebezpečnými prostředky, např. výbuchem trhaviny nebo při útoku na druhou osobu nebo při obraně před napadením. Nárok na odškodnění vzniká i při pohlavním zneužití.

Trestné činy, které se nepokládají za násilné fyzické napadení osoby, jako např. vloupání nebo podvod, se neodškodňují.

2.3. Omezuje se tato možnost na poškozené osoby, které utrpěly určité škody?

Předpokladem nároku na odškodnění je tělesná nebo duševní újma jako následek násilného napadení. Měsíční vyplácení dávky se provádí pouze v případě vzniku trvalého poškození zdraví. U pouhého poškození majetku se odškodnění neposkytuje.

2.4. Mohou v případě zemřelých obětí činů získat odškodnění blízcí příbuzní nebo vyživované osoby?

I manželé, děti a ve zvláštních případech také rodiče oběti mají nárok na odškodnění. Rozvedení manželé a prarodiče mohou získat odškodnění, pokud jim oběť poskytovala nebo by bývala poskytovala výživné.

NahoruNahoru

2.5. Vztahuje se možnost odškodnění na osoby s určitou státní příslušností nebo na takové osoby, které mají bydliště v určité zemi?

Nárok na odškodnění mají němečtí státní příslušníci a cizinci, kteří zákonně pobývají v Německu. Občané členských států Evropské unie a cizinci, kteří v Německu zákonně pobývají již déle než tři roky, získávají plnění v plném rozsahu. Cizinci, kteří v Německu tři roky zákonně ještě nepobývají, obdrží plnění nezávislé na příjmu nebo v případě definitivního vycestování jednorázové vyrovnání. Návštěvníci a turisté obdrží v případě těžkého poškození jednorázové plnění za způsobenou újmu.

2.6. Může oběť požadovat odškodnění v členském státě, pokud byl trestný čin spáchán v jiném státě?

Základem zákona o odškodňování obětí násilných činů je myšlenka, že oběti násilného napadení mají nárok na vyrovnání ve státě, který je přes veškeré úsilí nemohl ochránit. Protože zákon o odškodnění obětí násilných činů spočívá na teritoriální zásadě, poskytuje se odškodnění pouze tehdy, pokud bylo násilné napadení spácháno v oblasti platnosti zákona.

2.7. Je třeba na policii podat trestní oznámení?

Oběť musí provést vše podle svých možností k vysvětlení činu a ke stíhání pachatele, k čemuž zejména patří podání trestního oznámení na úřadě příslušném k trestnímu stíhání (policie nebo prokuratura). Ve zvláštních případech (např. při pohlavním zneužití, trestné činy v rodině) je však možné výjimečně od požadavku oznámení ustoupit.

NahoruNahoru

2.8. Musí se vyčkat výsledků policejních šetření nebo trestních řízení před tím, než lze podat žádost?

Úřady sociálního zabezpečení spolkových zemí příslušné k provádění zákona o odškodnění obětí násilných činů musí nezávisle na výsledcích šetření policie, prokuratury nebo soudu přijmout vlastní rozhodnutí o žádosti na odškodnění oběti. Taková žádost by se proto měla podávat nezávisle na zahájení a průběhu vyšetřovacího řízení policie nebo prokuratury co možná nejdříve po škodní události.

2.9. Mělo by se v případě, že byl pachatel identifikován, nejprve zkusit požadovat náhradu škody na viníkovi?

Nárok ze zákona o odškodnění obětí násilných činů jako součásti sociálního práva na odškodnění existuje nezávisle na případných nárocích na náhradu škody vůči viníkovi. Pokud lze na viníkovi požadovat platbu, přecházejí nároky oběti vůči němu do výše odškodnění poskytovaného podle předpisů zákona o odškodnění obětí na státního plátce nákladů.

2.10. Jestliže nebyl pachatel identifikován nebo usvědčen, existuje pak přesto možnost odškodnění? Jaké důkazy je třeba v kladném případě za účelem podpory žádosti předložit?

Jak je již uvedeno v odst. 2.8, je poskytování odškodnění zcela nezávislé na odsouzení nebo potrestání viníka. Žadatel musí – jak v celém sociálním právu – tak v oblasti odškodnění obětí dokázat existenci všech skutečností, kterými se odůvodňuje nárok, tedy zejména existenci na něm provedeného násilí a tímto způsobené újmy na zdraví. Právě v případech, v nichž není viník znám nebo neexistují další důkazní prostředky, se uplatňují ve prospěch žadatele dalekosáhlé úlevy od důkazů.

NahoruNahoru

2.11. Existují lhůty pro podání žádostí o odškodnění?

Podání žádosti o odškodnění není vázáno lhůtami. Plnění se v zásadě provádějí od měsíce podání žádosti. Lze je však poskytovat i za dobu před podáním žádosti, pokud je žádost podána v průběhu jednoho roku po trestném činu.

2.12. Jaké škody spadají do tohoto nařízení?

Podle zákona o odškodnění obětí se vyplácí plnění k vyrovnání zdravotních a ekonomických důsledků z utrpěných škod. Nehmotné škody se nenahrazují.

2.13. Jak se odškodnění počítá?

Oběti násilných činů získají všechny prostředky při ošetřování nemocného potřebné k obnově nebo zlepšení zdraví (včetně např. prostředků ke zdravotní nebo profesní rehabilitaci, léčebných výkonů, psychoterapeutického léčení, atd.), plnění k zabezpečení obživy a trvalé plnění ve formě důchodu k vyrovnání zdravotní a ekonomické újmy. Výše odstupňovaných plnění ve formě důchodu se zaměřuje na rozsah příslušné újmy na zdraví a na ztráty příjmu způsobené poškozením.

2.14. Existuje minimální a maximální částka, kterou lze poskytnout?

Měsíční dávky ve formě důchodu k vyrovnání újmy na zdraví se vyplácejí v pevných částkách vyměřených podle rozsahu poškození, které se ročně upravují. Na nejnižším stupni se v současnosti vyplácí měsíčně 118 EUR. Všechna ostatní dodatečně placená plnění ve formě důchodu k vyrovnání ekonomických důsledků jsou svou výší závislá na majetkových poměrech oběti násilí. Maximální hranice měsíčních nebo celkových částek na odškodnění neexistují.

NahoruNahoru

2.15. Odpočítává se v případě státního odškodnění takové odškodnění, které oběť obdržela nebo by mohla obdržet z důvodu stejné újmy z jiných zdrojů (jako pojištění)?

Započítávají se pouze plnění, která oběť za totéž poškození skutečně obdrží a která mají plnit tentýž účel.

2.16. Existují jiná kritéria, která by mohla mít vliv na možnost odškodnění nebo na způsob vyměření částky na odškodnění, jako jednání oběti v souvislosti s příčinnou událostí?

Odškodnění je možné odepřít, pokud oběť poškození (spolu-)zavinila nebo se z jiných důvodů poskytnutí plnění ukazuje jako nesprávné.

2.17. Je u odškodnění možná platba předem? Pokud ano, za jakých podmínek?

Plnění na ošetření nemocného je možné vyplatit ihned, resp. je možné převzít náklady na ošetření. U plnění ve formě důchodu se platby předem nepředpokládají. Žádosti o odškodnění se ovšem vyřizují a rozhodují přednostně.

2.18. Kde je možné získat potřebné formuláře a další informace k podání žádosti? Existuje pro takové případy stálá telefonická linka nebo internetová stránka?

Podání žádosti je v zásadě možné bez formuláře. Formuláře žádosti je možné získat na příslušných úřadech sociálního zabezpečení spolkových zemí, které oběti násilí poskytnou rady s ohledem na její nároky. Další informace lze kromě toho získat např. u dalších sociálních úřadů, subjektů sociálního pojištění, zdravotních pojišťoven, pojišťoven a policejních úřadů. Ministerstvo zdravotnictví a sociálního zabezpečení vydalo brožuru k odškodnění obětí v Německu, kterou mohou občané a úřady bezplatně požadovat. K tomu je možné stahovat znění zákonů a další informace o odškodnění obětí z internetové stránky spolkového ministerstva. Dané brožury vydávají i spolkové země příslušné k provádění zákona a poskytují na svých webových stránkách další informace. Speciální úřední telefonní číslo pro oběti násilí neexistuje, ty však mohou získat pomoc kdykoliv na obvyklém čísle pro nouzové volání policie.

2.19. Může poškozená osoba při podání žádosti využívat pomoci při úhradě nákladů na řízení?

Správní řízení k rozhodnutí o žádosti o odškodnění je bezplatné. I při případném následujícím řízení před příslušnými sociálními soudy se neplatí žádné soudní výlohy.

2.20. Komu je třeba žádost zaslat?

Rozhodnutí o žádosti o odškodnění oběti provádějí místně příslušné úřady sociálního zabezpečení spolkových zemí. Žádosti je ale možné podávat i u jakéhokoliv jiného sociálního úřadu.

2.21. Existují sdružení pro pomoc obětem, která mohou nabízet dodatečnou podporu?

Existuje řada soukromých organizací, jejichž úlohou je pomáhat obětem násilí. Jsou mezi nimi jak místně činná sdružení, tak sdružení organizovaná po celém území SRN.

Bližší informace

Oběť násilí může na viníkovi požadovat občanskoprávní cestou, jakož i v rámci trestního řízení (adhezní řízení) finanční odškodnění, které zahrnuje i nehmotné škody.

« Odškodnění obětí trestných činů - Obecné informace | Německo - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 04-07-2006

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království