Evropská komise > ESS > Odškodnění obětí trestných činů > Francie

Poslední aktualizace: 09-10-2006
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Odškodnění obětí trestných činů - Francie

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Aktualizace stránky se právě připravuje. Stránka bude poté k dispozici na portálu evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Získání odškodnění od pachatele v podobě náhrady škody 1.
1.1. Za jakých podmínek mohu podat žalobu zaměřenou na získání náhrady škody v procesu proti původci trestného činu (trestní řízení)? 1.1.
1.2. V jaké fázi procesu to musím udělat? 1.2.
1.3. Jak musím tuto žalobu podat a komu? 1.3.
1.4. Jak bych měl žalobu předložit (uvést celkovou globální částku a/nebo upřesnit specifické škody)? 1.4.
1.5. Mohu před a/nebo během tohoto řízení získat právní pomoc? 1.5.
1.6. K předložení jakých důkazů budu vyzván, abych svou stížnost doložil? 1.6.
1.7. Pokud mi soud přizná náhradu škody, mohu jakožto oběť trestného činu získat k vykonání rozsudku proti pachateli zvláštní pomoc? 1.7.
2. Získání odškodnění od státu nebo veřejného orgánu 2.
2.1. Existuje možnost získat odškodnění od státu nebo veřejného orgánu? 2.1.
2.2. Je tato možnost omezena na oběti, které prodělaly určité typy trestných činů? 2.2.
2.3. Je tato možnost omezena na oběti, které prodělaly určité typy škod? 2.3.
2.4. Pokud oběť zemřela, mohou získat odškodnění blízcí příbuzní nebo vyživované osoby? 2.4.
2.5. Je možnost získat odškodnění vymezena na osoby určité národnosti nebo osoby s místem pobytu v určité zemi? 2.5.
2.6. Mohu žádat odškodnění ve Francii pokud byl trestný čin spáchán v jiné zemi ? Pokud ano, za jakých podmínek? 2.6.
2.7. Je nutné ohlásit trestný čin na policii? 2.7.
2.8. Je nutné před podáním žaloby čekat na výsledky policejního vyšetřování nebo trestních řízení? 2.8.
2.9. Pokud byl pachatel identifikován, je nezbytné pokusit se nejprve získat náhradu škody ze strany tohoto pachatele? 2.9.
2.10. Pokud pachatel nebyl identifikován nebo pronásledován ku prospěchu věci, existuje i tak možnost získat odškodnění ? Pokud ano, jaké důkazy musím poskytnout jako podklad žaloby? 2.10.
2.11. Existuje lhůta na podání žaloby o odškodnění? 2.11.
2.12. Za jaké újmy mohu být odškodněn? 2.12.
2.13. Jak bude odškodnění vypočítáno? 2.13.
2.14. Existuje minimální a/nebo maximální celková částka, která může být přidělena? 2.14.
2.15. Odškodnění, které jsem obdržel nebo které mohu obdržet za stejné újmy, ale které pochází z různých zdrojů (jako pojištění), bude odečteno od odškodného státu? 2.15.
2.16. Existují další kritéria, která mohou ovlivnit mou možnost získat odškodnění nebo způsob jakým se počítá celková částka odškodnění, jako moje chování během události, která škodu způsobila? 2.16.
2.17. Mohu získat zálohu na odškodnění ? Pokud ano, za jakých podmínek? 2.17.
2.18. Kde mohu získat nezbytné formuláře a doplňující informace o postupu, kterým je nutné se řídit pro podání žaloby? Existuje zvláštní telefonická linka nebo internetová stránka, kterou mohu použít? 2.18.
2.19. Mohu získat k podání žaloby právní pomoc? 2.19.
2.20. Kam musím žalobu poslat? 2.20.
2.21. Existují sdružení pro pomoc obětem, která mohou nabídnout doplňkovou pomoc? 2.21.

 

1. Získání odškodnění od pachatele v podobě náhrady škody

1.1. Za jakých podmínek mohu podat žalobu zaměřenou na získání náhrady škody v procesu proti původci trestného činu (trestní řízení)?

Při použití článku 2 trestního zákoníku mohou podat soukromou žalobu za náhradu škody způsobené zločinem, trestným činem nebo přestupkem všichni, kteří osobně utrpěli škodu způsobenou přímo trestným činem.

K žalobě o náhradu škod bez stropu celkových požadovaných částek (čl. 420-1 trestního zákoníku) tedy stačí prokázat existenci újmy, která byla způsobena trestným činem.

1.2. V jaké fázi procesu to musím udělat?

Žalobu o náhradu škod je možné vypracovat ve stádiu vyšetřování a trestního stíhání. Články 53-1 a 75 trestního zákoníku předpokládají, že představitelé soudní policie informují oběti všemi prostředky o jejich právech a zejména o jejich právu obdržet náhradu prodělané újmy. Tato žaloba je ale ještě možná také v okamžiku trestního řízení a dokonce během slyšení rozsudku.

1.3. Jak musím tuto žalobu podat a komu?

Se souhlasem prokurátora republiky může žalobu o náhradu škody formulovat oběť v průběhu policejního vyšetřování u službu konajícího úředníka nebo úředníka soudní policie, který o tom vyhotoví protokol. Může to být také jednoduchý fax nebo doporučený dopis s doručenkou, který soud obdrží alespoň 24 hodin před datem soudního přelíčení. Obět se ale také může připojit k trestnímu řízení a osobně se dostavit k soudnímu přelíčení.

NahoruNahoru

 

1.4. Jak bych měl žalobu předložit (uvést celkovou globální částku a/nebo upřesnit specifické škody)?

Pokud se týká tělesných, hmotných a morálních škod, může být žaloba vyčíslena podle jednotlivých škodných položek a nebo globálně, pokud se jedná o újmu morální. Musí být nicméně doprovázena zdůvodňujícím dokladem.

1.5. Mohu před a/nebo během tohoto řízení získat právní pomoc?

Zákon ze dne 9. září 2002 předpokládá poskytování bezplatné právní pomoci obětem nejzávažnějších trestných činů bez splnění podmínky finančních prostředků. U ostatních obětí se tato  žádost podmínce finančních prostředků podrobuje. Tato pomoc se poskytuje od zahájení řízení, protože soudní policie musí hned ve stádiu vyšetřování a trestního stíhání oběť informovat o jejím právu na pomoc právního zástupce, kterého případně určuje předseda advokátní komory.

1.6. K předložení jakých důkazů budu vyzván, abych svou stížnost doložil?

Oběť musí svou žalobu podložit doklady: lékařským osvědčením, pracovní neschopenkou a dokladem o ztrátě příjmů, fakturami, rozpočtem ...

V případě poranění může soud nařídit znalecký posudek, aby posoudil jeho závažnost buď z moci úřední nebo na žádost oběti. V očekávání výsledku znaleckého posudku může oběť obdržet splátku úhrady (záloha na odškodnění).

NahoruNahoru

1.7. Pokud mi soud přizná náhradu škody, mohu jakožto oběť trestného činu získat k vykonání rozsudku proti pachateli zvláštní pomoc?

Sdružení na pomoc obětem nejčastěji zajišťují monitorování obětí po vynesení trestu a jsou způsobilá usměrňovat oběť v jejích krocích.

Dále, pokud je pachatel odsouzen k trestu, který zahrnuje povinnost oběť odškodnit, spojí se s touto obětí zmocněný kurátor, aby prověřil podmínky vyplacení odškodnění. 

2. Získání odškodnění od státu nebo veřejného orgánu

2.1. Existuje možnost získat odškodnění od státu nebo veřejného orgánu?

Zákon ze dne 6. července 1990 vytvořil autonomní režim odškodňování obětí, který je založený na národní solidaritě. Nastoluje princip úplné nápravy škod, který vyplývá z ohrožení osob. Žadatel musí pověřit Komisi pro odškodňování obětí trestných činů u Soudu vyšší instance, který se nalézá nejblíže bydliště oběti nebo místa trestného činu, a přidělené částky mu poukáže Záruční fond obětí teroristických činů a ostatních trestných činů, který je stranou řízení a může proti pachateli skutků vykonat rekurs.

Škoda, jejíž odškodnění je požadováno, musí vyplývat z dobrovolného nebo nedobrovolného skutku, který má hmotnou povahu přestoupení zákona. Nicméně teroristické činy, dopravní nehody, nehody na lovu nebo likvidace škodlivých zvířat nepatří do pravomoci zákona ze dne 6. července 1990, ale ostatních systémů odškodňování.

NahoruNahoru

2.2. Je tato možnost omezena na oběti, které prodělaly určité typy trestných činů?

Úplná náprava prodělaných škod je vymezena na oběti, které prodělaly závažná ohrožení osoby a sexuální násilí; oběti lehkého ohrožení osoby a některých ohrožení majetku je možné poskytnout vzájemnou podporu, jejíž částka je omezena stropem.

2.3. Je tato možnost omezena na oběti, které prodělaly určité typy škod?

Podnětem pro odškodnění C.I.V.I mohou být dva typy škod:

  • Závažná ohrožení osoby se předpokládají článkem 706-3 trestního zákoníku. Skutek, který vykazuje hmotnou povahu trestného činu, musí způsobit smrt, trvalou neschopnost, úplnou pracovní neschopnost, která je vyšší nebo se rovná jednomu měsíci, nebo se zakládá na sexuálním trestném činu.
  • Lehká ohrožení osoby a poškození majetku podléhají článku 706-14 trestního zákoníku. Podle něj lze odškodnit oběti krádeže, podvodu, zneužití důvěry, vydírání peněz nebo pustošení, ničení nebo poškozování majetku a za určitých podmínek oběti ohrožení osoby, ze kterého vyplynula úplná pracovní neschopnost kratší než jeden měsíc: musejí současně prokázat nemožnost získat účinné a dostačující odškodnění své újmy závažného hmotného nebo psychického postavení, které vyplývá z tohoto skutku jinou cestou (pojištění...) při měsíčních finančních prostředcích, které jsou nižší než strop, který dosahuje částky 1 223 eur v roce 2003.
2.4. Pokud oběť zemřela, mohou získat odškodnění blízcí příbuzní nebo vyživované osoby?

Právo na odškodnění je otevřené pro přímou obět trestného činu a jeho oprávněné.

NahoruNahoru

2.5. Je možnost získat odškodnění vymezena na osoby určité národnosti nebo osoby s místem pobytu v určité zemi?

Oběť ve skutečnosti musí vyhovovat určitým národnostním podmínkám. Odškodnění si mohou nárokovat:

  • Oběti francouzské národnosti, jejichž skutky byly spáchány ve Francii nebo v zahraničí.
  • Oběti, které jsou státními příslušníky členského státu Evropského společenství nebo státu, který s Francií podepsal dohodu o vzájemnosti (státní příslušníci států, které tvoří součást Evropské úmluvy o odškodňování obětí násilných trestných činů), pokud tyto skutky byly spáchány na francouzském území.
  • Zahraniční oběti, které nejsou státními příslušníky členského státu Evropského společenství, které mají v den skutku nebo žaloby řádný pobyt ve Francii s výhradou mezinárodních smluv a dohod, pokud jde o skutky spáchané na francouzském území.
2.6. Mohu žádat odškodnění ve Francii pokud byl trestný čin spáchán v jiné zemi ? Pokud ano, za jakých podmínek?

Jak bylo uvedeno v otázce 2.5, oběti francouzské národnosti si mohou nárokovat odškodnění v rámci Komise pro odškodňování obětí trestných činů i když byly tyto skutky spáchány v zahraničí a za stejných podmínek, jestliže byly spáchány ve Francii.

2.7. Je nutné ohlásit trestný čin na policii?

Žádost o odškodnění u Komise pro odškodňování obětí trestných činů musí být doprovázena dokladem o předložení stížnosti a veškerými doklady o trestním řízením, které má žalobce k dispozici.

NahoruNahoru

2.8. Je nutné před podáním žaloby čekat na výsledky policejního vyšetřování nebo trestních řízení?

Ne, Komise pro odškodňování obětí trestných činů byla vytvořena zejména proto, aby se oběť vyhnula čekání na výsledek trestního řízení.

2.9. Pokud byl pachatel identifikován, je nezbytné pokusit se nejprve získat náhradu škody ze strany tohoto pachatele?

Ne, účinky jsou nezávislé a Komise pro odškodňování obětí trestných činů není vázána celkovou částkou náhrad škod, které by v předchozím období udělila soudní pravomocí.

2.10. Pokud pachatel nebyl identifikován nebo pronásledován ku prospěchu věci, existuje i tak možnost získat odškodnění ? Pokud ano, jaké důkazy musím poskytnout jako podklad žaloby?

Dokonce i v nepřítomnosti trestního odsouzení pachatele skutku, je řízení o odškodnění před Komisí pro odškodňování obětí trestných činů možné. Jednoduchý skutek prodělání újmy z důvodu trestného činu v rámci článků 706-3 nebo 706-14 trestního zákoníku k zahájení tohoto řízení stačí.

2.11. Existuje lhůta na podání žaloby o odškodnění?

Žaloba o odškodnění musí být pod trestem prekluze předložena ve lhůtě tří let od data trestného činu nebo v roce, který následuje po posledním usnesení soudu vydaného po vykonání trestního stíhání.

Komise pro odškodňování obětí trestných činů může nicméně žadatele od prekluze zprostit, jestliže v požadované lhůtě nebyl schopen uplatnit svá práva nebo když prodělal zhoršení své újmy nebo z jakékoliv jiné zákonné pohnutky.

NahoruNahoru

2.12. Za jaké újmy mohu být odškodněn?

Ve smyslu článku 706-3 trestního zákoníku, mohou být odškodněny všechny hlavní body obžaloby, které vyplývají z ohrožení osoby ať budou řádu majetkového nebo extra majetkového. Jedná se tak zejména o hospodářskou škodu vzniklou snížením profesionálních příjmů na základě napadení, újma vyplývající z úzkosti a utrpení způsobeného rodičům, jejichž dítě bylo uneseno a znásilněno, újma vyplývající z trvalé částečné neschopnosti a z úplné pracovní neschopnosti, kterou prodělali oprávnění zemřelé oběti na základě trestného činu nebo také hospodářské újmy nezletilého, jehož matka zemřela na základě trestného činu a zajišťovala jeho výživu a vzdělání.

Naproti tomu pokud může být odškodněna hospodářská újma, která vznikla snížením služebních příjmů následkem trestného činu, náhrada čistě hmotné újmy nespadá do předpokladů článku 706-3 trestního zákoníku. Zamítají se proto například žaloby o odškodnění z újmy ztráty oděvu nebo ztráty nebo poškození šperků.

2.13. Jak bude odškodnění vypočítáno?

Ke stanovení částek, které mají být obětem přiznány, musí Komise pro odškodňování obětí trestných činů nejprve spočítat globální újmu žalobce podle pravidel společného práva o odpovědnosti. V případě pochybení oběti, která vykazuje vazbu přímé a zřetelné kauzality se škodou, tak může být odškodnění sníženo nebo odmítnuto. Komise pro odškodňování obětí pak musí  odečíst plnění, která poskytly pokladny sociálního zabezpečení.

NahoruNahoru

2.14. Existuje minimální a/nebo maximální celková částka, která může být přidělena?

Ne, zásadou je úplné odškodnění škod s podmínkou stropu uvedeného v otázkách 2.2. a 2.3.

2.15. Odškodnění, které jsem obdržel nebo které mohu obdržet za stejné újmy, ale které pochází z různých zdrojů (jako pojištění), bude odečteno od odškodného státu?

Jak bylo uvedeno v otázce 2.13, Komise pro odškodňování obětí trestných činů odečítá z celkové odhadované částky globální škody žalobce plnění, která poskytly sociální organizace a odškodnění všeho druhu získané nebo jehož získání lze předpokládat, z titulu stejné škody (pojištění …).

2.16. Existují další kritéria, která mohou ovlivnit mou možnost získat odškodnění nebo způsob jakým se počítá celková částka odškodnění, jako moje chování během události, která škodu způsobila?

Jak bylo uvedeno v otázce 2.13, odškodnění může být sníženo nebo zamítnuto v případě pochybení oběti, která vykazuje vazbu kauzality se škodou.

2.17. Mohu získat zálohu na odškodnění ? Pokud ano, za jakých podmínek?

Žadatel může požádat o poskytnutí zálohy. V takovém případě rozhoduje ve lhůtě jednoho měsíce od předložení žaloby předseda.

NahoruNahoru

2.18. Kde mohu získat nezbytné formuláře a doplňující informace o postupu, kterým je nutné se řídit pro podání žaloby? Existuje zvláštní telefonická linka nebo internetová stránka, kterou mohu použít?

Podpůrná sdružení pro oběti, které zajišťuje Ministerstvo spravedlnosti a jejichž seznam lze zjistit na internetových stránkách Ministère de la Justice français, pohotovostní služba specializovaných právních zástupců v oblasti pomoci obětem, Komise pro odškodňování obětí trestných činů u Soudů vyšší instance mohou šířit informace v této záležitosti shodně.

Oběti mohou také kontaktovat národní linku podpory obětem INAVEM (síť, která sdružuje několik sdružení, která pomáhají obětem): 0 810 09 86 09.

2.19. Mohu získat k podání žaloby právní pomoc?

Zákon ze dne 9. září 2002 předpokládá přidělení bezplatné právní pomoci bez splnění  podmínky finančních prostředků pro oběti nejzávažnějších ohrožení. V ostatních případech podléhá bezplatná právní pomoc dvojí podmínce finančních prostředků a oprávněnosti žaloby.

2.20. Kam musím žalobu poslat?

Žaloba o odškodnění musí být předložena Komisi pro odškodňování obětí trestných činů prostřednictvím Soudu vyšší instance, který je nejblíže místu trvalého bydliště žadatele nebo místu trestného činu.

2.21. Existují sdružení pro pomoc obětem, která mohou nabídnout doplňkovou pomoc?

Některá sdružení pro pomoc obětem se sdružují mezi sebou v jádru sítě INAVEM français (národní linka pomoci obětem : 0 810 09 86 09). Geografickou mapu, která umožňuje označit sdružení, které je nejblíže místu trvalého bydliště žadatele,  je možné navštívit na internetové stránce Ministère de la Justice français.

Bližší informace

  • Existují další možnosti jak získat odškodnění ze strany pachatele (« compensation orders »)?
    Obrátit se na soudního vykonavatele, který použije cesty násilného soudního výkonu (obstavení mzdy nebo účtu), a který někdy žádá o spolupráci prokurátora republiky (geografické umístění dlužníka, přístup do adresáře FICOBA, který umožňuje identifikovat bankovní účty, které dlužník vlastní ...).

« Odškodnění obětí trestných činů - Obecné informace | Francie - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 09-10-2006

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království