Evropská komise > ESS > Odškodnění obětí trestných činů > Česká republika

Poslední aktualizace: 03-05-2006
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Odškodnění obětí trestných činů - Česká republika

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Aktualizace stránky se právě připravuje. Stránka bude poté k dispozici na portálu evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Nárok na náhradu škody způsobené trestným činem vůči pachateli 1.
1.1. Za jakých podmínek mohu uplatnit nárok na náhradu škody v řízení proti pachateli (trestní řízení)? 1.1.
1.2. Kdy bych měl/a podat návrh na uplatnění nároku na náhradu škody? 1.2.
1.3. Jakým způsobem bych měl/a nárok uplatnit a komu návrh adresovat? 1.3.
1.4. Jakým způsobem bych měl/a nárok specifikovat (uvést celkovou částku a/nebo specifikovat jednotlivé ztráty)? 1.4.
1.5. Mohu před a během řízení získat právní pomoc? 1.5.
1.6. Jaké důkazy budou ode mne požadovány pro podporu mého návrhu? 1.6.
1.7. Jestliže mi bude soudem přiznána náhrada škody, bude mně jako oběti trestného činu poskytnuta zvláštní pomoc při výkonu rozhodnutí o náhradě škody proti pachateli? 1.7.
2. Odškodnění poskytované státem nebo orgánem veřejné správy 2.
2.1. Lze získat odškodnění od státu nebo od orgánu veřejné správy? 2.1.
2.2. Mohou odškodnění získat pouze oběti určitých druhů trestných činů? 2.2.
2.3. Mohou odškodnění získat pouze oběti, které utrpěly určitý druh újmy? 2.3.
2.4. Mohou získat odškodnění i příbuzní nebo pozůstalí po oběti, která v důsledku trestného činu zemřela? 2.4.
2.5. Mohou odškodnění získat pouze osoby s určitým občanstvím nebo osoby žijící v určité zemi? 2.5.
2.6. Mohu požádat o odškodnění v České republice, i když byl trestný čin spáchán na území jiného státu? Jestliže ano, za jakých podmínek? 2.6.
2.7. Je z hlediska odškodnění nutné oznámit trestný čin na policii? 2.7.
2.8. Je před podáním žádosti o odškodnění nezbytné vyčkat výsledků policejního vyšetřování nebo trestního řízení? 2.8.
2.9. Je nezbytné se nejprve pokusit získat odškodnění od pachatele, jestliže je znám? 2.9.
2.10. Je možné získat odškodnění, i když nebyl pachatel identifikován nebo odsouzen? Jestliže ano, jaké důkazy musím předložit pro podporu mé žádosti? 2.10.
2.11. Je třeba podat žádost o odškodnění v určité lhůtě? 2.11.
2.12. Jakou škodu lze odškodnit? 2.12.
2.13. Jakým způsobem bude odškodnění vypočítáno? 2.13.
2.14. Je zakotvena nějaká minimální a/nebo maximální částka, která může být přiznána? 2.14.
2.15. Bude odškodnění za stejnou škodu, které jsem získal/a nebo mohu získat z jiných zdrojů (např. pojištění) odečteno od odškodnění poskytovaného státem? 2.15.
2.16. Jsou stanovena další kritéria, která mohou ovlivnit to, zda získám odškodnění, nebo jakým způsobem bude vypočítáno, jako např. moje chování v souvislosti s činem, který způsobil škodu? 2.16.
2.17. Mohu získat zálohovou na platbu odškodnění? Jestliže ano, za jakých podmínek? 2.17.
2.18. Kde mohu získat potřebné formuláře a další informace o tom, jak o odškodnění požádat? Funguje nějaká speciální telefonická linka nebo webová stránka, kterou bych mohl/a využít? 2.18.
2.19. Mohu získat právní pomoc pro zpracování žádosti? 2.19.
2.20. Kam mám zaslat žádost? 2.20.
2.21. Funguje zde nějaká organizace na pomoc obětem, která by mi mohla poskytnout pomoc? 2.21.

 

1. Nárok na náhradu škody způsobené trestným činem vůči pachateli

1.1. Za jakých podmínek mohu uplatnit nárok na náhradu škody v řízení proti pachateli (trestní řízení)?
Poškozeným v trestním řízení se rozumí ten, komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková, morální nebo jiná újma vyčíslitelná v penězích. Je třeba, aby nárok poškozeného na náhradu škody byl v rámci trestního řízení uplatněn vůči pachateli nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování. V tomto návrhu musí být uvedeno, z jakých důvodů a v jaké výši se nárok na náhradu škody uplatňuje.
1.2. Kdy bych měl/a podat návrh na uplatnění nároku na náhradu škody?

Návrh na uplatnění nároku na náhradu škody může být podán poškozeným od okamžiku zahájení trestního řízení (tedy již ve fázi předsoudní, v průběhu přípravného řízení), nejpozději však u hlavního líčení před zahájením dokazování.

1.3. Jakým způsobem bych měl/a nárok uplatnit a komu návrh adresovat?

V zákoně není stanovena přesná forma návrhu poškozeného na uplatnění nároku na náhradu škody. Vhodná je však písemná forma návrhu, kde budou popsány okolnosti vzniku škody, vyčíslena vzniklá majetková škoda, a dále uveden návrh poškozeného, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obviněnému povinnost nahradit škodu způsobenou trestným činem. Mimo to je možné uplatnit návrh na náhradu škody do protokolu před orgánem činným v trestním řízení (při výslechu poškozeného policejním orgánem).

NahoruNahoru

Návrh na náhradu škody se podává příslušnému orgánu činnému v trestním řízení v závislosti na tom, v jakém stádiu se nachází trestní řízení, tedy soudu, státnímu zástupci či policejnímu orgánu. Nárok na náhradu škody je třeba uplatnit způsobem a formou, které nevzbuzují pochybnosti, že poškozený skutečně požaduje náhradu škody. Nárok na náhradu škody je třeba uplatnit vůči konkrétní osobě – dodržení této zásady je zvlášť důležité, koná-li se společné řízení proti více obviněným.

Uplatnění nároku na náhradu škody v rámci trestního řízení je jednou z možností, jak se domoci svého práva. Poškozený se může náhrady škody domáhat také cestou občanského soudního řízení, a to i za předpokladu, že se s nárokem na náhradu škody k trestnímu řízení nepřipojil.

1.4. Jakým způsobem bych měl/a nárok specifikovat (uvést celkovou částku a/nebo specifikovat jednotlivé ztráty)?

V návrhu je třeba uvést přesnou celkovou výši způsobené škody a dále specifikovat jednotlivé složky způsobené škody. Pokud toto není možné (jestliže např. poškozený dosud nezná přesnou výši škody, protože mu dosud nebyla ukončena pracovní neschopnost a nadále pobírá nemocenské dávky), uvede se do návrhu alespoň minimální výše způsobené škody. Výši požadované náhrady škody je poté možno v průběhu dalšího řízení měnit, a to až do doby, než se soud před vydáním rozhodnutí odebere k závěrečné poradě. Soud je při rozhodování o nároku na náhradu škody vázán návrhem poškozeného a nemůže mu tedy přiznat víc, než kolik požaduje. Jestliže by tudíž vyšlo v průběhu řízení najevo, že škoda je vyšší, než poškozený původně požadoval, je třeba, aby svůj návrh upřesnil a doplnil.

NahoruNahoru

1.5. Mohu před a během řízení získat právní pomoc?

Poškozený se může dát v trestním řízení zastupovat zmocněncem, který je oprávněn za něj činit návrhy, podávat žádosti a opravné prostředky a účastnit se úkonů, kterých se může účastnit poškozený. Jestliže poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody, prokáže, že nemá dostatek prostředků na náhradu nákladů takového zmocněnce, může podat soudu návrh na ustanovení advokáta jako zmocněnce, který bude poškozenému poskytovat právní pomoc bezplatně nebo za sníženou odměnu.

1.6. Jaké důkazy budou ode mne požadovány pro podporu mého návrhu?

V souvislosti s uplatněním nároku na náhradu škody je třeba předložit všechny důkazy potvrzující výši způsobené škody. Jestliže tedy např. vznikla škoda na určité věci v důsledku trestného činu a bylo nutné ji tedy opravit, je třeba předložit doklady o nákladech na opravu této věci. Jestliže bylo poškozenému ublíženo na zdraví a byl v důsledku toho v pracovní neschopnosti, měl by předložit např. doklad o výši nemocenských dávek a výši průměrného výdělku před vznikem škody tak, aby bylo zřejmé, jaká konkrétní škoda mu vzhledem k rozdílu mezi těmito částkami vznikla.

1.7. Jestliže mi bude soudem přiznána náhrada škody, bude mně jako oběti trestného činu poskytnuta zvláštní pomoc při výkonu rozhodnutí o náhradě škody proti pachateli?

V ČR není poškozenému poskytována žádná zvláštní pomoc při výkonu rozhodnutí o náhradě škody způsobené trestným činem. Nemůže-li se někdo domoci poskytnutí právních služeb, je oprávněn požádat Českou advokátní komoru, aby mu advokáta určila. Komorou určený advokát je povinen právní služby poskytnout za podmínek v určení stanovených. V praxi Komora obvykle určuje, že právní služba se poskytne bezplatně s výjimkou hotových výloh. Vyjde-li najevo, že majetkové a sociální poměry žadatele neodůvodňují poskytnutí bezplatné právní služby, je určený advokát oprávněn postupovat v souladu s advokátním tarifem.

NahoruNahoru

2. Odškodnění poskytované státem nebo orgánem veřejné správy

2.1. Lze získat odškodnění od státu nebo od orgánu veřejné správy?

Ano. Dle zákona č. 209/1997 Sb. stát poskytne za podmínek stanovených v tomto zákoně peněžitou pomoc obětem trestné činnosti.

2.2. Mohou odškodnění získat pouze oběti určitých druhů trestných činů?

Ano. Tato peněžitá pomoc je poskytována pouze v souvislosti s trestnými činy, jimiž došlo ke způsobení škody na zdraví.

2.3. Mohou odškodnění získat pouze oběti, které utrpěly určitý druh újmy?

Peněžitá pomoc je poskytována obětem, kterým v důsledku trestného činu vznikla škoda na zdraví. Peněžitá pomoc se však neposkytne, pokud celková výše bodového hodnocení za bolest nedosahuje hodnoty alespoň 100 bodů. Peněžitá pomoc se poskytne též pozůstalým po oběti, která v důsledku trestného činu zemřela, jestliže této osobě zemřelý poskytoval výživu nebo byl povinen ji poskytovat.

2.4. Mohou získat odškodnění i příbuzní nebo pozůstalí po oběti, která v důsledku trestného činu zemřela?
Viz předcházející odpověď.
2.5. Mohou odškodnění získat pouze osoby s určitým občanstvím nebo osoby žijící v určité zemi?

Peněžitá pomoc oběti trestné činnosti je státem poskytována občanu České republiky nebo osobě bez státní příslušnosti, která má na území České republiky povolen trvalý nebo dlouhodobý pobyt. Cizí státní příslušník může požadovat pomoc v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána. Česká republika je členským státem Evropské úmluvy o odškodňování obětí násilných trestných činů sjednané dne 24.11.1983 ve Štrasburku. V této souvislosti je třeba zmínit směrnici ES týkající se odškodňování obětí trestných činů, která zakotvuje povinnost členských států poskytovat odškodnění osobám trvale žijícím na území jiného členského státu EU, které se stanou obětí trestného činu na jeho území. Česká republika bude ustanovení směrnice transponovat do svého právního řádu a peněžitá pomoc tak bude poskytována i osobám trvale žijícím na území členského státu EU.

NahoruNahoru

2.6. Mohu požádat o odškodnění v České republice, i když byl trestný čin spáchán na území jiného státu? Jestliže ano, za jakých podmínek?

Jak bylo uvedeno výše, peněžitá pomoc státu je poskytována občanu České republiky. Zákon nestanoví podmínku, že by se pro poskytnutí peněžité pomoci vyžadovalo, aby byl trestný čin spáchaný na území České republiky. Z toho lze dovodit, že peněžitá pomoc je poskytována občanům ČR bez ohledu na to, kde došlo ke spáchání trestného činu.

2.7. Je z hlediska odškodnění nutné oznámit trestný čin na policii?

Ano, včasné oznámení trestného činu policii je jednou z podmínek přiznání peněžité pomoci. Dle zákona o peněžité pomoci stát peněžitou pomoc neposkytne, jestliže oběť bez zbytečného odkladu nepodala oznámení o trestném činu, v souvislosti s nímž požaduje náhradu škody.

2.8. Je před podáním žádosti o odškodnění nezbytné vyčkat výsledků policejního vyšetřování nebo trestního řízení?

Peněžitá pomoc se oběti trestného činu poskytne, jestliže pachatel byl odsouzen za trestný čin, kterým byla způsobena škoda na zdraví nebo byl pro nepříčetnost zproštěn obžaloby. Za určitých okolností však není třeba vyčkat takového rozsudku (např. jestliže není pachatel znám, není možné mu sdělit obvinění apod.), jestliže nejsou na základě výsledku šetření orgánů činných v trestním řízení pochybnosti o tom, že se stal trestný čin, kterým byla oběti způsobena škoda na zdraví.

NahoruNahoru

2.9. Je nezbytné se nejprve pokusit získat odškodnění od pachatele, jestliže je znám?

Byť taková povinnost není výslovně v zákoně stanovena, z dikce zákona vyplývá, že se předpokládá aktivní jednání oběti směřující k domožení se náhrady škody na pachateli. Peněžitá pomoc proto může být snížena nebo se nepřizná s přihlédnutím k sociální situaci oběti a k tomu, zda oběť využila všech zákonných prostředků, aby uplatnila nárok na náhradu škody na pachateli nebo na jiné osobě, která je povinna škodu nahradit.

2.10. Je možné získat odškodnění, i když nebyl pachatel identifikován nebo odsouzen? Jestliže ano, jaké důkazy musím předložit pro podporu mé žádosti?

Identifikace či odsouzení pachatele není nutnou podmínkou přiznání peněžité pomoci oběti – viz odpověď na bod 2.8. V takových případech je třeba, aby bylo prokázáno, že se stal trestný čin, který měl za následek škodu na zdraví oběti. Toto lze dovodit ze zjištění orgánů činných v trestním řízení a důkazů předložených obětí.

2.11. Je třeba podat žádost o odškodnění v určité lhůtě?

Žádost o poskytnutí peněžité pomoci musí být podána nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy se oběť dozvěděla o škodě způsobené trestným činem, jinak toto právo zaniká.

2.12. Jakou škodu lze odškodnit?

Peněžitá pomoc je poskytována státem v případě, že oběti vznikla v důsledku trestného činu škoda na zdraví. Konkrétně je kryta prokázaná ztráta na výdělku a prokázané náklady spojené s léčením a u pozůstalých po oběti se jedná o prokázané náklady spojené s pohřbem a náklady na výživu.

NahoruNahoru

2.13. Jakým způsobem bude odškodnění vypočítáno?
Peněžitá pomoc je poskytnuta buď v paušální částce 25 000 CZK, nebo ve výši, která představuje prokázanou ztrátu na výdělku, nákladů na léčení, nákladů na pohřeb a nákladů na výživu. Od této částky se odečtou všechny částky, které oběť již jako náhradu škody obdržela z jiných zdrojů.
2.14. Je zakotvena nějaká minimální a/nebo maximální částka, která může být přiznána?
Peněžitá pomoc poskytnutá státem nesmí přesáhnout částku 150 000 CZK. Dolní hranice není stanovena.
2.15. Bude odškodnění za stejnou škodu, které jsem získal/a nebo mohu získat z jiných zdrojů (např. pojištění) odečteno od odškodnění poskytovaného státem?

Peněžitá pomoc se poskytne ve výši prokázané ztráty na výdělku, nákladů na léčení, nákladů na pohřeb a nákladů na výživu, od které se odečtou všechny částky, které oběť již jako náhradu škody obdržela z jiných zdrojů (např. z pojišťovny).

2.16. Jsou stanovena další kritéria, která mohou ovlivnit to, zda získám odškodnění, nebo jakým způsobem bude vypočítáno, jako např. moje chování v souvislosti s činem, který způsobil škodu?
Ano, při rozhodování o peněžité pomoci, resp. o její výši, je relevantní i chování oběti ve vztahu k dotčenému trestnému činu. Přihlédne se např. i k tomu, do jaké míry oběť spoluzavinila vznik škody, zda dala souhlas k trestnímu stíhání pachatele, zda podala bez zbytečného odkladu trestní oznámení či zda jako svědek v trestním řízení odepřela výpověď. 
2.17. Mohu získat zálohovou na platbu odškodnění? Jestliže ano, za jakých podmínek?

Dle českého práva nelze obdržet zálohu na platbu peněžité pomoci. V zákoně je však stanovena relativně krátká lhůta (3 měsíce) k vyřízení žádosti o poskytnutí peněžité pomoci. V určitém smyslu může funkci zálohy plnit paušální částka 25 000 CZK, kterou lze při splnění podmínek stanovených zákonem o peněžité pomoci poskytnout s tím, že bude-li ve stanovené lhůtě prokázána skutečná výše způsobené škody, lze tuto dodatečně proplatit.

NahoruNahoru

2.18. Kde mohu získat potřebné formuláře a další informace o tom, jak o odškodnění požádat? Funguje nějaká speciální telefonická linka nebo webová stránka, kterou bych mohl/a využít?

Všechny orgány činné v trestním řízení (policie, státní zástupci, soudci) jsou povinny oběť poučit o podmínkách poskytnutí peněžité pomoci. Potřebné formuláře a další informace týkající se žádosti o peněžitou pomoc poskytuje Ministerstvo spravedlnosti ČR.

2.19. Mohu získat právní pomoc pro zpracování žádosti?

Pro podávání žádosti o peněžitou pomoc není třeba, aby oběť měla právního zástupce. Pokud však oběť chce, může si nějakého zvolit; náklady s tím spojené si však hradí sama. I v tomto případě platí, že nemůže-li se někdo domoci poskytnutí právních služeb, je oprávněn požádat Českou advokátní komoru, aby mu advokáta určila.

2.20. Kam mám zaslat žádost?

Žádost o peněžitou pomoc se podává u Ministerstva spravedlnosti ČR, Vyšehradská 16, 128 00 Praha 2.

2.21. Funguje zde nějaká organizace na pomoc obětem, která by mi mohla poskytnout pomoc?

Bílý kruh bezpečí je nezisková organizace zabývající se pomocí obětem trestné činnosti. Tato organizace nabízí zejména poradenskou právní a psychologickou službu obětem, v jejímž rámci jsou obětem poskytovány i informace týkající se možnosti odškodnění pachatelem či státem. Více informací lze nalézt na webové stránce www.bkb.cz.

Bližší informace

« Odškodnění obětí trestných činů - Obecné informace | Česká republika - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 03-05-2006

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království