Evropská komise > ESS > Odškodnění obětí trestných činů > Belgie

Poslední aktualizace: 17-10-2006
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Odškodnění obětí trestných činů - Belgie

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Aktualizace stránky se právě připravuje. Stránka bude poté k dispozici na portálu evropské e-justice.


Pośledni aktualizacje viz français

P

O

Z

O

R

Tato strana obsahuje stav právních předpisů, které vstoupily v platnost 1. ledna 2004, ale které je od téhož data zároveň možné použít u žalob, které již byly podány před tímto datem (a které nebyly před Komisí pro pomoc obětem úmyslného násilí vyřízeny).

Ke zjištění aktuálního stavu právních předpisů navštivte stránky Service Public Fédéral JUSTICE Deutsch - français - Nederlands.:

a) Vyberte francouzský nebo nizozemský jazyk;

b) Zvolte záhlaví "Législation consolidée" ("Geconsolideerde wetgeving");

c) Odkazy vyplňte následovně :

Právní povaha: ZÁKON

Datum veřejného vyhlášení: 1985-08-01

Datum zveřejnění: 1985-08-06

Odbor: PŘEDSEDA VLÁDY.

Navštivte také odkazy "Information", "Justice de A à Z" (hlavně se podívejte na stránky "Victime d’infraction pénale" français PDF File (PDF File 141 KB) a "Aide financière aux victimes d’actes intentionnels de violence français.

Viz také “Commission pour l'aide aux victimes d'actes intentionnels de violence" français.



 

OBSAH

1. Získání odškodnění od pachatele v podobě náhrady škody 1.
1.1. Za jakých podmínek mohu podat žalobu zaměřenou na získání náhrady škody v procesu proti pachateli trestného činu (trestní řízení)? 1.1.
1.2. V jaké fázi procesu to musím udělat? 1.2.
1.3. Jak musím tuto žádost podat a komu? 1.3.
1.4. Jak bych měl svou žádost předložit? 1.4.
1.5. Mohu před a/nebo během tohoto řízení získat právní pomoc? 1.5.
1.6. K předložení jakých důkazů budu vyzván, abych svou stížnost doložil? 1.6.
1.7. Pokud mi soud přizná náhradu škody, mohu jakožto oběť trestného činu získat k vykonání rozsudku proti pachateli zvláštní pomoc? 1.7.
2. Získání odškodnění od státu nebo od veřejného orgánu 2.
2.1. Existuje možnost získat odškodnění od státu nebo veřejného orgánu? 2.1.
2.2. Je tato možnost omezena na oběti určitých trestných činů? 2.2.
2.3. Je tato možnost vymezena na oběti určitých typů škod? 2.3.
2.4. Pokud oběť zemřela, mohou získat odškodnění blízcí příbuzní nebo vyživované osoby? 2.4.
2.5. Je možnost získat odškodnění omezena na osoby určité národnosti nebo osoby s místem pobytu v určité zemi? 2.5.
2.6. Mohu požadovat odškodnění v Belgii, pokud byl zločin spáchán v jiné zemi ? Pokud ano, za jakých podmínek? 2.6.
2.7. Je nutné oznámit trestný čin na policii? 2.7.
2.8. Je nutné před podáním žaloby čekat na výsledky policejního vyšetřování nebo trestních řízení? 2.8.
2.9. Pokud byl pachatel identifikován, je nezbytné pokusit se nejprve získat náhradu škody ze strany tohoto pachatele? 2.9.
2.10. Pokud pachatel nebyl identifikován nebo pronásledován ku prospěchu věci, existuje i tak možnost získat odškodnění ? Pokud ano, jaké důkazy musím poskytnout jako podklad žaloby? 2.10.
2.11. Existuje lhůta na podání žaloby o odškodnění? 2.11.
2.12. Za jaké újmy mohu být odškodněn? 2.12.
2.13. Jak bude odškodnění vypočítáno? 2.13.
2.14. Existuje minimální a/nebo maximální celková částka, která může být přidělena? 2.14.
2.15. Odškodnění, které jsem obdržel nebo které mohu obdržet za stejné újmy, ale které pochází z různých zdrojů (jako pojištění), bude odečteno od odškodnění státu? 2.15.
2.16. Existují další kritéria, která mohou ovlivnit mou možnost získat odškodnění nebo způsob, jakým se počítá celková částka odškodnění, jako moje chování během události, která škodu způsobila? 2.16.
2.17. Mohu získat zálohu na odškodnění ? Pokud ano, za jakých podmínek? 2.17.
2.18. Kde mohu získat nezbytné formuláře a doplňující informace o postupu, kterým je nutné se řídit pro podání žaloby? Existuje zvláštní telefonická linka nebo internetová stránka, kterou mohu použít? 2.18.
2.19. Mohu získat k podání žaloby právní pomoc? 2.19.
2.20. Kam musím žalobu poslat? 2.20.
2.21. Existují sdružení pro pomoc obětem, která mohou nabídnout doplňkovou pomoc? 2.21.

 

Podle belgického práva náleží plnění náhrady původci skutků. Pokud tuto povinnost nesplňuje, je možné náhradu získat prostřednictvím žádosti podané u soudce soudního řádu pro občanské a trestní záležitosti (moc soudní). Systém popsaný v tomto souboru představuje podporu, kterou nabízejí nebo poskytují správní úřady (moc výkonná).

1. Získání odškodnění od pachatele v podobě náhrady škody

1.1. Za jakých podmínek mohu podat žalobu zaměřenou na získání náhrady škody v procesu proti pachateli trestného činu (trestní řízení)?

Oběť trestného činu, která chce získat od trestního soudce náhradu za svou škodu, se musí nezbytně a formálně připojit k trestnímu řízení jako soukromý účastník. Tato formalita se nazývá připojení soukromého účastníka k trestnímu řízení. Stížnost představitelům soudu nebo policii je nedostatečná.

Poškozené osobě se nabízejí dva postupy: připojení se k trestnímu řízení žalobou a připojení se intervencí.

Připojení se k trestnímu řízení žalobou uvádí do pohybu veřejnou žalobu a může se provádět dvěma odlišnými způsoby: připojení se soukromého účastníka k trestnímu řízení před vyšetřovacím soudcem (čl. 66 až 70 trestního vyšetřovacího zákoníku) a přímým předvoláním (čl. 64, odst. 2, 145, 182 a 183 trestního vyšetřovacího  zákoníku).

Připojení se intervencí je nejběžnějším a nejméně nákladným způsobem. Oběť zasahuje do stíhání, které již prokurátor zahájil.

1.2. V jaké fázi procesu to musím udělat?

Připojení se k trestnímu stíhání žalobou se provádí tehdy, když soudce ve věci záležitosti samé ještě pověřen není. Oběť získala ze zákona pravomoc zahájit veřejnou žalobu a pověřit jí trestní soud, aniž by závisela na prokuratuře.

NahoruNahoru

Připojení se k trestnímu řízení intervencí se provádí tehdy, když soudce ve věci záležitostí samé pověřený je. Připouští se od okamžiku, kdy došlo k zahájení veřejné žaloby až do uzavření přelíčení ve věci samé soudcem, který rozhoduje v první instanci (čl. 67 trestního vyšetřovacího zákoníku).

1.3. Jak musím tuto žádost podat a komu?

Jak název uvádí, připojení se soukromého účastníka k trestnímu řízení před vyšetřujícím soudcem se uskutečňuje podáním vyšetřujícímu soudci, ať je nebo není soudním vyšetřováním pověřen. S ohledem na připojení se soukromého účastníka k trestnímu řízení stížnost nepodléhá žádné formální podobě. Vyšetřovací soudce tuto skutečnost zanese do protokolu. Soukromý účastník má nicméně povinnost přesně označit skutky, ohledně kterých se k trestnímu řízení připojil. Jakmile je veřejná žaloba zahájena připojením se soukromého účastníka k trestnímu řízení, musí tento účastník  v soudní kanceláři složit předpokládanou částku, která je nezbytná ke krytí výdajů za řízení.

Pokud jde o přímé předvolání, nechá poškozená osoba předvolání oznámit soudním vykonavatelem, aby se předvolaný dostavil před nápravný soud nebo na policii, podle pravomocných pravidel a při dodržení lhůt pro dostavení se k soudu. Předvolání oznamuje skutky. V některých případech předvolání není možné (politické a tiskové zločiny a trestné činy, Odvolací soud, soud pro mládež).

NahoruNahoru

Připojení se k trestnímu řízení intervencí ve věci samé se provádí před soudcem. Je zdarma a lze jej učinit ústně.

Pokud se týká připojení se k trestnímu řízení intervencí, je třeba uvést, že před policejním soudem a nápravným soudem, pokud jsou pověřeni veřejnou žalobou prostřednictvím obsílky protokolem (články 216 za čtvrté a 216 za páté trestního vyšetřovacího zákoníku), může poškozená osoba obeslat trestní soud žádostí, kterou předloží v soudní kanceláři (čl. 4 úvodu hlavy Zákoníku trestního řízení).

1.4. Jak bych měl svou žádost předložit?

Žádost musí specifické újmy upřesňovat. Žádost je možné v průběhu řízení doplňovat.

1.5. Mohu před a/nebo během tohoto řízení získat právní pomoc?

Viz "Aide judiciaire - Belgique".

1.6. K předložení jakých důkazů budu vyzván, abych svou stížnost doložil?

K prokázání rozsahu škody a příčinné vazby mezi nedostatkem (trestným činem) a touto škodou, je možné předložit každý právní prostředek.

1.7. Pokud mi soud přizná náhradu škody, mohu jakožto oběť trestného činu získat k vykonání rozsudku proti pachateli zvláštní pomoc?

K vykonání rozsudku proti pachateli pro oběti trestních činů neexistuje žádná zvláštní pomoc. Pokud však finanční prostředky oběti neumožňují, aby na sebe vzala náklady za úkony, které souvisejí s vykonáním rozsudků a rozhodnutí, mohou přijmout právní pomoc (čl. 66 Soudního zákoníku) (viz "Aide judiciaire – Belgique").

NahoruNahoru

2. Získání odškodnění od státu nebo od veřejného orgánu

2.1. Existuje možnost získat odškodnění od státu nebo veřejného orgánu?

Existuje možnost získat odškodnění u komise pro finanční podporu obětem úmyslných násilných činů.

Použitelným zákonem je kapitola III, sekce II, "Státní podpora obětem úmyslných násilných činů", zákona 1. ze dne 1. srpna 1985 o daňových a dalších opatřeních, dále nazývaný zákon.

2.2. Je tato možnost omezena na oběti určitých trestných činů?

Možnost odškodnění je vymezena na osoby, které prodělaly úmyslný násilný čin. V zásadě se jedná o úmyslné trestné činy. Komise má nicméně interpretační svobodu, kterou může pojmu úmyslný čin násilí poskytnout (čl. 31, odst.1 zákona).

2.3. Je tato možnost vymezena na oběti určitých typů škod?

Možnost je vymezena na oběti závažné fyzické nebo psychické újmy (čl. 31, odst. 1 zákona).

Pomoc mohou požadovat také:

  1. rodiče nezletilého nebo osoby, které vyživují nezletilého, který na základě úmyslného násilného činu potřebuje lékařskou péči nebo dlouhodobou terapii (čl. 31, odst.3 zákona) a
  2. příbuzní oběti do druhého stupně nebo příbuzní, kteří žijí s obětí, která zmizela na dobu delší jak rok, a u které se podle vší pravděpodobnosti připouští zmizení způsobené následkem úmyslného násilného činu, v trvalém příbuzenském vztahu (čl. 31, odst. 4 zákona).

Jestliže se po poskytnutí podpory škoda zjevně zhoršila, může komise přiznat podporu dodatečnou (čl. 37 zákona).

NahoruNahoru

2.4. Pokud oběť zemřela, mohou získat odškodnění blízcí příbuzní nebo vyživované osoby?

Podporu mohou získat blízcí a osoby, které s osobami, které zesnuly přímo na základě násilného činu, žily v trvalém rodinném vztahu (čl. 31, odst. 2 zákona).

2.5. Je možnost získat odškodnění omezena na osoby určité národnosti nebo osoby s místem pobytu v určité zemi?

Podpora není vymezena na osoby s určitou národností nebo na osoby s místem pobytu v určité zemi. Oběť musí nicméně v okamžiku, kdy byl akt násilí spáchán, mít belgické občanství nebo mít právo vstupu, pobytu nebo se v Království usadit (čl. 31bis, odst. 2 zákona).

Výjimka: oběti, které se budou v okamžiku, kdy bude násilný čin spáchán, nalézat v Království ilegálně, ale které budou podle Cizineckého úřadu oprávněny k získání povolení k pobytu na dobu neurčitou v rámci šetření, které souvisí se Smlouvou o lidských právech, podporu získat mohou (čl. 31bis, odst. 2 zákona).

2.6. Mohu požadovat odškodnění v Belgii, pokud byl zločin spáchán v jiné zemi ? Pokud ano, za jakých podmínek?

K získání podpory by měl být násilný čin spáchán v Belgii (čl. 31bis, odst. 1 zákona).

Výjimka: jestliže je násilný čin spáchán v zahraničí, mohou podporu získat určité osoby ve velící službě (čl. 31bis, odst. 1 zákona). Tyto osoby jsou členy:

  1. policejních služeb,
  2. vnějších služeb odboru "Státní bezpečnost",
  3. zaměstnanců armádních sil a civilní úředníci Veřejné služby federální obrany,
  4. služeb civilní obrany,
  5. požárních služeb,
  6. vnějších služeb generálního ředitelství pro výkon trestů a opatření.
2.7. Je nutné oznámit trestný čin na policii?

K získání podpory není nutné, aby byl trestný čin ohlášený na policii (výjimky: viz odst. 2.10 a 2.17).

NahoruNahoru

2.8. Je nutné před podáním žaloby čekat na výsledky policejního vyšetřování nebo trestních řízení?

V úvahu přicházejí dva předpoklady (čl. 31bis, odst. 3 zákona):

  1. Jestliže je pachatel skutků známý, je možné podporu přiznat až po konečném usnesení na základě veřejné žaloby.
  2. Jestliže je pachatel neznámý, podporu je možné přiznat až po vydání prozatímního administrativního rozhodnutí. Výjimka: Po vypršení lhůty jednoho roku, která běží od data kdy se soukromý účastník připojil k trestnímu řízení, je možné podporu přiznat i bez prozatímního administrativního rozhodnutí.
2.9. Pokud byl pachatel identifikován, je nezbytné pokusit se nejprve získat náhradu škody ze strany tohoto pachatele?

Pokud je pachatel napadení identifikován, je nezbytné pokusit se náhradu za jeho újmy získat. Jako podklad žaloby je nutné poskytnout důkaz, že se žadatel připojil k trestnímu řízení jako soukromý účastník,  učinil přímé předvolání nebo zahájil řízení před občanským soudem (čl. 31bis, odst. 3 zákona).

2.10. Pokud pachatel nebyl identifikován nebo pronásledován ku prospěchu věci, existuje i tak možnost získat odškodnění ? Pokud ano, jaké důkazy musím poskytnout jako podklad žaloby?

Pokud pachatel trestného činu identifikován není, podporu možné získat je (článek 31bis, odst. 3 zákona). Je nutné poskytnout důkaz, že se žadatel připojil k trestnímu řízení jako soukromý účastník (článek 31bis, odst. 3, řádek druhý zákona).

NahoruNahoru

2.11. Existuje lhůta na podání žaloby o odškodnění?

Žaloba musí být podána ve lhůtě tří let. Lhůta začíná podle případu běžet od prvního usnesení prozatímního administrativního rozhodnutí, usnesení vyšetřovací soudní praxe ze dne, kdy bylo ustaveno na základě veřejné žaloby prostřednictvím konečného usnesení nebo ze dne, ve kterém došlo k usnesení o občanských zájmech po usnesení o veřejné žalobě (článek 31bis, odst. 4 zákona).

Žaloba, která je namířena na poskytnutí doplnění podpory, se pod trestem propadnutí práva podává do deseti let ode dne, kdy byla podpora poukázána (čl. 37 zákona).

2.12. Za jaké újmy mohu být odškodněn?

Komise se opírá výhradně o následující příklady prodělané škody (čl. 32, odst.1. zákona):

  1. morální škoda, která bere v úvahu dočasnou nebo trvalou invaliditu;
  2. lékařské výdaje a výdaje za hospitalizaci včetně výdajů za protézy;
  3. dočasná nebo trvalá invalidita;
  4. ztráta nebo snížení příjmů vyplývající z dočasné nebo trvalé pracovní neschopnosti;
  5. estetická újma;
  6. procedurální výdaje do výše 4 000 eur;
  7. hmotné výdaje do výše 1 250 eur;
  8. škoda vyplývající ze ztráty jednoho nebo několika let školní docházky.

K poskytnutí podpory blízkým zesnulé oběti se komise opírá výhradně o následujících příklady prodělané škody (čl. 32, odst. 2 zákona):

  1. morální škoda;
  2. lékařské výdaje a výdaje za hospitalizaci;
  3. ztráta příspěvků pro osoby, které byly v okamžiku úmrtí obětí vyživované;
  4. pohřebné do výše 2 000 eur;
  5. procedurální výdaje do výše 4 000 eur;
  6. škoda vyplývající ze ztráty jednoho nebo několika let školní docházky.

K poskytování podpory osobám, které vyživují dítě, které následkem úmyslného násilného činu potřebuje dlouhodobé lékařské ošetření nebo terapii a rodičům zmizelé oběti se komise opírá výhradně o následující příklady prodělané škody (čl. 32, odst. 3 zákona):

NahoruNahoru

  1. morální škoda;
  2. lékařské výdaje a výdaje za hospitalizaci;
  3. procedurální výdaje do výše 4 000 eur.
2.13. Jak bude odškodnění vypočítáno?

Celkovou částku podpory spravedlivě stanoví komora komise, složené ze tří členů, jejichž předseda je úřední osoba (čl. 33, odst.1, řádek první zákona).

2.14. Existuje minimální a/nebo maximální celková částka, která může být přidělena?

Celková minimální částka, kterou je možné přiznat je 500 eur. Maximální částka je 62 000 eur. (Čl. 33, odst. 2 zákona).

Celková částka dodatečné podpory je vymezena na 62 000 eur při snížení o podporu, která již byla poskytnuta (čl. 37 zákona).

2.15. Odškodnění, které jsem obdržel nebo které mohu obdržet za stejné újmy, ale které pochází z různých zdrojů (jako pojištění), bude odečteno od odškodnění státu?

Odškodnění, které oběť získala nebo může získat za stejné újmy, ale které pochází z různých zdrojů, bude z přiznané podpory odečteno (čl. 31bis, odst. 5 zákona).

2.16. Existují další kritéria, která mohou ovlivnit mou možnost získat odškodnění nebo způsob, jakým se počítá celková částka odškodnění, jako moje chování během události, která škodu způsobila?

Komise může vzít v úvahu zejména (čl. 33, odst.1, řádek druhý zákona):

  • jestliže chování žadatele přímo nebo nepřímo přispělo k vytvoření škody nebo k jejímu zhoršení;
  • vztah mezi žadatelem a pachatelem.
2.17. Mohu získat zálohu na odškodnění ? Pokud ano, za jakých podmínek?

Pokud by mohlo zpoždění v poskytnutí podpory žadateli způsobit závažnou újmu vzhledem k jeho finanční situaci, bude moci komise poskytnout naléhavou podporu (čl. 36, řádek první zákona).

NahoruNahoru

Žádost, která je zaměřena na poskytnutí naléhavé podpory, bude možné podat, jakmile žadatel předložil stížnost nebo se připojil k trestnímu řízení jako soukromý účastník (čl. 36, řádek třetí zákona).

Naléhavá podpora se poskytuje podle případu a podle žadatele na škodu, která přesahuje 500 eur a bude omezena celkovou částkou 15 000 eur (čl. 36, řádek druhý zákona).

2.18. Kde mohu získat nezbytné formuláře a doplňující informace o postupu, kterým je nutné se řídit pro podání žaloby? Existuje zvláštní telefonická linka nebo internetová stránka, kterou mohu použít?

Nezbytné formuláře a doplňující informace o řízení, které je třeba při podání žádosti dodržet je možné získat u:

Komise pro finanční podporu obětem úmyslných násilných činů

Poštovní adresa: Boulevard de Waterloo, 115 à 1000 Bruxelles;

Kanceláře: Avenue de la Porte de Hal, 5-8 à 1060 Bruxelles;

Telefon (francouzsky): +32 (0)2 542 08 nebo +32 (0)2 542 72 44;

Telefon (nizozemsky): +32 (0)2 542 72 18, +32 (0)2 542 72 24 nebo +32 (0)2 542 72 29

Fax: +32 (0)2 542 72 40;

Návštěvní hodiny: každý pracovní den od 9,00 do 11,45 a od 14,00 do 16,30.

2.19. Mohu získat k podání žaloby právní pomoc?

K podání žádosti je možné získat právní pomoc (viz "Aide judiciaire - Belgique").

Řízení před komisí je zdarma.

NahoruNahoru

Přítomnost oběti při slyšení ani jejího zastoupení advokátem nejsou povinné.

Oběť se může nechat zastupovat zástupcem nebo veřejným orgánem nebo sdružením, které je za tímto účelem schváleno (viz point 2.21).

2.20. Kam musím žalobu poslat?

Žádost o finanční podporu, naléhavou podporu nebo doplněk podpory se formuluje jako žádost ve dvou výtiscích, a předkládá se na sekretariátu komise nebo se sekretariátu zasílá doporučeným dopisem poštou na adresu:

Poštovní adresa : Boulevard de Waterloo, 115 à 1000 Bruxelles;

Kanceláře: Avenue de la Porte de Hal, 5-8 à 1060 Bruxelles;

Návštěvní hodiny: každý pracovní den od 9,00 do 11,45 a od 14,00 do 16,30.

2.21. Existují sdružení pro pomoc obětem, která mohou nabídnout doplňkovou pomoc?

V Belgii se politika ve prospěch obětí týká různých činitelů.

Policejní služby poskytují to, čemu se říká policejní pomoc obětem, zejména při opatřování nezbytných informací.

Právní poradci, členové zaměstnanců služby soudního paláce poskytují pomoc pravomocným úředním osobám při vedení osob angažovaných v soudních řízeních.

Služby pomoci obětem přinášejí individuální psychickou a sociální podporu obětem a jejich blízkým. Tato sdružení také mohou pomáhat obětem před komisí pro finanční podporu obětem. Adresy na tyto organizace je možné získat:

  1. od Service public fédéral Justice (Boulevard de Waterloo 115, 1000 Bruxelles, +32 (0)2 542 65 11),
  2. justičních paláců,
  3. policejních služeb,
  4. služby pro pomoc obětem (Rue Rioul 22-24, 4500 HUY, +32 (0)85 21 65 65) pro frankofonní část země,
  5. Steunpunt Algemeen Welzijnswerk, Afdeling slachtofferhulp (Diksmuidelaan 50, 2600 BERCHEM, +32 (0)3 366 15 40) pro nizozemsky hovořící část země,
  6. nebo četbou brožurky "Vos droits en tant que victime d’infractions".

Bližší informace

  • Existují další volitelné možnosti k získání odškodnění ze strany pachatele?

Pokud podezřelý odpovídá určitým podmínkám, může královský prokurátor rozhodnout podezřelého nepronásledovat. První podmínkou, které musí pachatel vyhovovat a která pro oběť představuje přímý zájem, je odškodnění nebo náhrada škody. Tento zvláštní postup se nazývá trestní zprostředkování. Je možný pouze u trestných činů, u kterých královský prokurátor usoudí, že nemusejí vyžadovat víc než dva roky nápravného vězení (čl. 216ter trestního vyšetřovacího zákoníku). Řízení se koná před úřední osobou odpovídající prokuratury trestního zprostředkování. Pachatel a oběť se musejí na odškodnění dohodnout. Tato dohoda je sepsána ve formě protokolu. Pokud pachatel nedodrží plně stanovené podmínky, může oběť podat veřejnou žalobu na náhradu škod u občanského soudu nebo se připojí k trestnímu řízení jako soukromý účastník.

  • Je možné seznámit se s usneseními komise pro finanční podporu obětem úmyslných násilných činů?

S usneseními soudní praxe je možné se seznámit na Commission pour l'aide financière français na internetových stránkách Service public fédéral Justice Deutsch - français - Nederlands.

  • Je možné konzultovat zákonodárství, které řídí finanční podpory pro oběti?

Použitelným zákonem je kapitola III, sekce II zákona ze dne 1. srpna 1985 o daňových a ostatních opatřeních. Zákonodárství je možné konzultovat na internetové stránce Service public fédéral Justice Deutsch - français - Nederlands:

- Zvolte francouzský nebo nizozemský jazyk,

- Zvolte záhlaví "Législation consolidée" ("Geconsolideerde wetgeving"),

- Odkazy vyplňte následovně:

    • Právní povaha: ZÁKON
    • Datum veřejného vyhlášení: 1985-08-01
    • Datum zveřejnění: 1985-08-06
    • Odbor : PŘEDSEDA VLÁDY.

- Obraťte se na články 28 až 41 zákona.

« Odškodnění obětí trestných činů - Obecné informace | Belgie - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 17-10-2006

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království