Evropská komise > ESS > Odškodnění obětí trestných činů > Rakousko

Poslední aktualizace: 09-08-2006
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Odškodnění obětí trestných činů - Rakousko

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Aktualizace stránky se právě připravuje. Stránka bude poté k dispozici na portálu evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Odškodnění obětí trestných činů odpovědnou osobou 1.
1.1. Za jakých předpokladů mohu v trestním řízení uplatňovat nárok na náhradu škody od osoby, která je za škodu odpovědná? 1.1.
1.2. Kdy mohu uplatňovat nárok na náhradu škody? 1.2.
1.3. Jak a kde mám nárok uplatnit? 1.3.
1.4. Jak mám svůj požadavek na náhradu škody popsat (uvedením celkové sumy nebo rozepsat podle jednotlivých položek)? 1.4.
1.5. Mám před nebo během řízení nárok na právní pomoc? 1.5.
1.6. Jaké důkazy musím předložit s ohledem na uplatňovaný nárok? 1.6.
1.7. Existuje zvláštní podpora pro výkon rozhodnutí, kterým soud zaváže odpovědnou osobu k zaplacení náhrady škody? 1.7.
2. Náhrada škody pro oběti trestných činů poskytovaná státem nebo státními institucemi 2.
2.1. Mají oběti trestných činů možnost získat odškodnění od státu nebo státních institucí? 2.1.
2.2. Je toto odškodnění, poskytované státem, k dispozici pouze obětem určitých trestných činů? 2.2.
2.3. Je toto odškodnění, poskytované státem, k dispozici pouze osobám, které utrpěly pouze určité škody? 2.3.
2.4. Mají v případě smrti oběti nárok na odškodnění i její příbuzní nebo jí vyživované osoby? 2.4.
2.5. Je nárok na odškodnění vázán na státní příslušnost nebo na trvalý pobyt? 2.5.
2.6. Mohu zažádat o odškodnění, když byl trestný čin spáchán v jiném státě? Za jakých podmínek? 2.6.
2.7. Musí být trestný čin ohlášen policii? 2.7.
2.8. Musí se před podáním žádosti vyčkat na závěry policejního vyšetřování nebo ukončení trestního řízení? 2.8.
2.9. Musí být nárok na náhradu škody uplatněn nejprve u osob, které byly usvědčeny jako původci újmy? 2.9.
2.10. Mohu žádat o státní podporu i v případě, že osoba odpovědná za škodu není známa nebo nebyla odsouzena? 2.10.
2.11. Existuje nějaká lhůta pro podání žádosti o odškodnění? 2.11.
2.12. Pro jaké újmy mohu uplatňovat náhradu škody? 2.12.
2.13. Jak se odškodnění vypočítává? 2.13.
2.14. Existuje minimální a maximální výše odškodnění, poskytovaného státem? 2.14.
2.15. Bere se při vyměřování odškodnění od státu v úvahu plnění odškodného, které jsem dostal/dostanu od jiné strany (např. pojištění)? 2.15.
2.16. Existují další hlediska, která jsou určující pro to, jestli odškodnění od státu dostanu nebo pro to, jak se bude příspěvek od státu vyměřovat, jako například moje jednání v souvislosti s trestným činem, který je příčinou újmy? 2.16.
2.17. Existuje možnost získat zálohu na plnění odškodného? Za jakých podmínek? 2.17.
2.18. Kde obdržím formuláře potřebné pro podání žádosti a další informace o uplatňování plnění odškodnění od státu? Existuje telefonní linka nebo webová stránka, zřízená za tímto účelem? 2.18.
2.19. Mohu nárokovat právní pomoc pro uplatnění odškodnění? 2.19.
2.20. Kam se žádost podává? 2.20.
2.21. Je možné získat další rady od různých organizací, které se zabývají pomocí obětem trestných činů? 2.21.

 

1. Odškodnění obětí trestných činů odpovědnou osobou

1.1. Za jakých předpokladů mohu v trestním řízení uplatňovat nárok na náhradu škody od osoby, která je za škodu odpovědná?

V trestním řízení mohou osoby, které byly poškozeny trestným činem, uplatňovat nároky na náhradu škody tím, že prohlásí, že se připojují se svými nároky k tomuto trestnímu řízení. Uplatňovat je možné majetkoprávní škody, které oběť utrpěla trestným činem, který je stíhán úřední cestou. Poškození pouze nehmotných zájmů nestačí.

1.2. Kdy mohu uplatňovat nárok na náhradu škody?

§ 47 odst. 1 trestního řádu umožňuje poškozené osobě připojit se k řízení se svými soukromoprávními nároky z trestného činu až do zahájení hlavního přelíčení. Judikatura ovšem připouští připojení také až během hlavního líčení.

1.3. Jak a kde mám nárok uplatnit?

Připojení poškozené osoby s jejími soukromoprávními nároky z trestného činu (připojuje se jako zúčastněná osoba) nepředstavuje formální žalobu – srovnatelnou s občanským právem. Postačuje prohlášení – nemá předepsanou oficiální formu – o požadavku na náhradu vzniklé škody a o tom, že se z tohoto důvodu připojujete k trestnímu řízení. Trestní řád nepředepisuje zvláštní formu pro připojení zúčastněných osob. Při podávání oznámení, při výslechu svědků orgány bezpečnostních složek (policie, četnictvo) resp. vyšetřujícím soudcem v předběžném soudním řízení nebo – viz 1.2. – ještě během hlavního líčení je možné jej ústně nadiktovat do protokolu. V případě rovněž možného písemného prohlášení o účasti na trestním řízení není nutné zastupování advokátem. Tímto prohlášením o účasti získá poškozený postavení zúčastněné osoby (§ 47 odst. 1 trestního řádu) a stane se stranou v trestním řízení.

NahoruNahoru

1.4. Jak mám svůj požadavek na náhradu škody popsat (uvedením celkové sumy nebo rozepsat podle jednotlivých položek)?

V prohlášení, kterým se připojujete k trestnímu řízení jako účastník řízení, nemusí být požadavek na náhradu škody vyčíslen; ale uvedení výše požadované částky je samozřejmě účelné. Jestliže se nároky opírají o různé skutečné předpoklady a různé právní důvody (např. náklady za pobyt v nemocnici a bolestné), je třeba nárok na náhradu škody specifikovat – nejpozději při hlavním líčení.

1.5. Mám před nebo během řízení nárok na právní pomoc?

Právní pomoc mají poškozené osoby k dispozici bezplatně – bez ohledu na to, jestli již je trestní řízení soudně projednáváno – u všech oblastních soudů a v rámci „první právní pomoci“. Kromě toho jsou všechny úřady, které se účastní řízení, povinny upozornit poškozené na jejich práva v trestním řízení (§ 47a odst. 1 trestního řádu), informovat je o konaném trestně právním řízení, pokud není jisté, jestli o něm mají informace (§ 365 odst. 1 trestního řádu) a o škodě vzniklé z trestného činu a z moci úřední zohlednit další okolnosti, důležité pro soukromoprávní následky (§ 365 odst. 1 trestního řádu). V trestním řízení se může každá zúčastněná osoba nechat zastupovat advokátem; ale toto zastupování nutné není. Nezletilé osoby, které se staly oběťmi týrání a sexuálního zneužívání, mohou od podání oznámení až do ukončení trestního řízení požádat v rámci takzvaného „doprovodu v procesu“ o bezplatné zastupování advokátem. Obecně se ale s bezplatným právním zastupováním zúčastněných osob nepočítá.

NahoruNahoru

1.6. Jaké důkazy musím předložit s ohledem na uplatňovaný nárok?

Soud musí v trestním řízení z moci úřední zohlednit škodu vzniklou z trestného činu a další, pro soukromoprávní následky důležité vedlejší okolnosti (§ 365 odst. 1 trestního řádu). Soud je dále povinen vést jednoduché doplňkové šetření, jestliže poznatky trestního řízení samy o sobě nestačí, aby mohl spolehlivě posoudit nároky na náhradu škody (§ 366 odst. 2 trestního řádu). V rakouském trestním řízení a v řízení o škodě, vzniklé z činu a uplatněné v trestním řízení (adhezní řízení) platí zásada (maxima) přezkoumání, tzn. že ne strany, ale soud musí zjistit stav věci z moci úřední. Dále je povinností soudu, přijímat takové důkazy, které jsou k rozhodnutí o nároku na náhradu škody nutné.

1.7. Existuje zvláštní podpora pro výkon rozhodnutí, kterým soud zaváže odpovědnou osobu k zaplacení náhrady škody?

Pomoc při procesu pro oběti trestných činů, podporovaná spolkovým ministerstvem spravedlnosti, která se může týkat jak právní, tak psychologické přípravy a podpory, je poskytnuta v případě potřeby po celou dobu trestního řízení až do jeho ukončení. Tato forma pomoci obětem se nevztahuje na navazující občanské řízení nebo na řízení na prosazení přiznané částky náhrady škody (exekuční řízení).

Přitom je třeba ale mít na zřeteli, že soudní rozhodnutí v exekučním řízení se vykonávají zpravidla bez předchozího ústního jednání, takže k vyslýchání oběti trestného činu v zásadě nedochází. V některých případech, ve kterých zákon výslech vyžaduje, se tento nemusí uskutečnit pouze ústně, ale může být proveden i formou písemného vyjádření. Ústní výslech může proběhnout – v přítomnosti zplnomocněného zástupce nebo důvěryhodné osoby – bez současné přítomnosti zbývajících vyslýchaných osob. Takto lze zamezit konfrontaci oběti s pachatelem.

NahoruNahoru

2. Náhrada škody pro oběti trestných činů poskytovaná státem nebo státními institucemi

2.1. Mají oběti trestných činů možnost získat odškodnění od státu nebo státních institucí?

Pomoc od státu se vyplácí podle spolkového zákona z 9. července 1972 o poskytování pomoci obětem trestných činů, Spolková sbírka zákonů. č. 288/1972, (Zákon o obětech trestných činů - VOG).

2.2. Je toto odškodnění, poskytované státem, k dispozici pouze obětem určitých trestných činů?

Podmínkou pro poskytnutí státní pomoci je, že se jedná o takový trestný čin, za který hrozí trest odnětí svobody na dobu delší než šest měsíců.

2.3. Je toto odškodnění, poskytované státem, k dispozici pouze osobám, které utrpěly pouze určité škody?

V zásadě musí být při trestném činu popsaném pod 2.2., způsobeno zranění nebo ublížení na zdraví.

Kvůli snížení pracovní schopnosti se poskytuje podpora z důvodu ušlého výdělku pouze tehdy, jestliže lze očekávat, že tento stav potrvá minimálně šest měsíců nebo se jedná o těžké ublížení na zdraví ve smyslu trestního zákoníku.

2.4. Mají v případě smrti oběti nárok na odškodnění i její příbuzní nebo jí vyživované osoby?

Podle VOG mají nárok na odškodnění i pozůstalí, ke kterým měla oběť vyživovací povinnost.

NahoruNahoru

2.5. Je nárok na odškodnění vázán na státní příslušnost nebo na trvalý pobyt?

Pomoc se poskytuje rakouským státním občanům nezávisle na tom, kde byl trestný čin spáchán. Kromě toho mají na odškodnění nárok státní příslušníci EHP, utrpí-li újmu v naší zemi. Pokud je újma utrpěna v zahraničí, je podmínkou, že máte na základě práva na zakládání obchodních zastoupení a volného pohybu pracovních sil v evropském hospodářském prostoru trvalý pobyt v Rakousku.

2.6. Mohu zažádat o odškodnění, když byl trestný čin spáchán v jiném státě? Za jakých podmínek?

Jak je popsáno pod 2.5., mohou být podle VOG za určitých podmínek odškodněny i trestné činy spáchané v zahraničí.

2.7. Musí být trestný čin ohlášen policii?

Od žadatelů se vždy očekává, že přispějí k objasnění činu a vypátrání pachatele. V případě zaviněného opomenutí není na poskytnutí pomoci nárok.

2.8. Musí se před podáním žádosti vyčkat na závěry policejního vyšetřování nebo ukončení trestního řízení?

Žádosti na základě VOG mohou být podávány nezávisle na stavu policejního vyšetřování nebo trestního řízení.

2.9. Musí být nárok na náhradu škody uplatněn nejprve u osob, které byly usvědčeny jako původci újmy?

Aby bylo možné získat státní podporu podle VOG, není nutné předem nejprve zažalovat o náhradu pachatele v občanskoprávním sporu.

NahoruNahoru

Ovšem zaplacená náhrada škody od pachatele se zohledňuje při vyměřování podpory podle VOG.

2.10. Mohu žádat o státní podporu i v případě, že osoba odpovědná za škodu není známa nebo nebyla odsouzena?

I v případě neznámých pachatelů je možné získat státní podporu, pokud lze s pravděpodobností očekávat, že se jedná o trestný čin, popsaný pod 2.2.

2.11. Existuje nějaká lhůta pro podání žádosti o odškodnění?

Pro jednotlivé případy poskytnutí pomoci je předepsána lhůta pro podání žádosti šest měsíců, resp. dva roky od spáchání činu. Při pozdějším podání žádosti se podpora vyplatí zpravidla začátkem měsíce následujícího po podání žádosti.

2.12. Pro jaké újmy mohu uplatňovat náhradu škody?

VOG předpokládá následující typy podpory:

  • Náhrada ušlého výdělku nebo výživného
  • Léčebná péče
  • Ortopedické pomůcky
  • Rehabilitace
  • Příspěvek na bezmocnost nebo slepotu
  • Pohřebné
2.13. Jak se odškodnění vypočítává?

Státní podpora podle 2.12 se orientuje v podstatě podle občanskoprávních hledisek (podle práva na náhradu škody).

Přiznáním náhrady za ušlý výdělek a výživné se vyrovná patřičná ztráta příjmů až do výše stanovené maximální částky. Přiznáním příspěvku na bezmocnost nebo slepotu se nahrazují paušálně dodatečné náklady související s péčí.

NahoruNahoru

2.14. Existuje minimální a maximální výše odškodnění, poskytovaného státem?

V zásadě neexistuje žádná minimální nebo maximální částka státní podpory. Pro náhradu za ušlý výdělek a výživné se ale berou v úvahu měsíční hranice příjmu.

2.15. Bere se při vyměřování odškodnění od státu v úvahu plnění odškodného, které jsem dostal/dostanu od jiné strany (např. pojištění)?

Plnění odškodného ze strany pachatele a státní příspěvky a zákonné plnění ze sociálního pojištění se při vyměřování pomoci podle VOG berou v úvahu. Naproti tomu plnění ze soukromého úrazového pojištění se nezapočítává.

2.16. Existují další hlediska, která jsou určující pro to, jestli odškodnění od státu dostanu nebo pro to, jak se bude příspěvek od státu vyměřovat, jako například moje jednání v souvislosti s trestným činem, který je příčinou újmy?

VOG předepisuje skutečnosti, které mohou vést k odepření nebo snížení státem poskytované podpory (např. spoluúčast na činu, násilné jednání, opomenutí takového jednání, které by vedlo k minimalizaci následků – viz též 2.7).

2.17. Existuje možnost získat zálohu na plnění odškodného? Za jakých podmínek?

V případě naléhavé finanční potřebnosti je možné poskytnout na příspěvek i zálohu.

2.18. Kde obdržím formuláře potřebné pro podání žádosti a další informace o uplatňování plnění odškodnění od státu? Existuje telefonní linka nebo webová stránka, zřízená za tímto účelem?

Na hlavní stránce spolkového ministerstva sociálního zabezpečení, generací a ochrany spotřebitelů jsou pod heslem Leistungen/Behinderung/Entschädigung Deutsch - English (Dávky/Postižení/Odškodnění) obsaženy informace o VOG. O státní podporu na základě VOG je možné žádat bez předepsaného formuláře.

2.19. Mohu nárokovat právní pomoc pro uplatnění odškodnění?

Úřady kompetentní k vykonání VOG samozřejmě poskytují poradenství o možnostech poskytování podpory a jsou nápomocny i při podávání žádosti.

Poskytnutí advokáta ale není podle VOG možné.

2.20. Kam se žádost podává?

Žádosti se podávají u spolkového úřadu pro sociální záležitosti, který má v každé spolkové zemi zemský úřad. Pro žadatele o dávku, kteří trvale pobývají v zahraničí, je příslušný zemský úřad ve Vídni, Babenbergerstraße 5, 1010 Wien.

2.21. Je možné získat další rady od různých organizací, které se zabývají pomocí obětem trestných činů?

Ze soukromých organizací, které se věnují pomoci obětem trestných činů, jmenujeme v první řadě Weiße Ring (Bílý kruh). Další informace naleznete také na jejich webových stránkách pod Weisser Ring: Die Kriminalitätsopferhilfe Deutsch (Bílý kruh: Pomoc obětem kriminálních činů).

« Odškodnění obětí trestných činů - Obecné informace | Rakousko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 09-08-2006

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království