Evropská komise > ESS > Návrh na zahájení soudního řízení > Polsko

Poslední aktualizace: 12-05-2009
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Návrh na zahájení soudního řízení - Polsko

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Stránka v původním jazykovém znění byla aktualizována a přesunuta na portál evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Mohu podat žalobu sám, nebo musím pověřit prostředníka, právního zástupce? 1.
2. Na koho se mám konkrétně obrátit: na podatelnu, soudní kancelář nebo na jiný správní orgán? 2.
3. V jakém jazyce mám návrh podat? Mohu ho podat ústně, nebo musí být nutně podán písemně? Mohu ho zaslat faxem nebo elektronickou poštou? 3.
4. Existují zvláštní tiskopisy pro podání žaloby? Pokud ne, jak má být řízení zahájeno? Co vše musí spis nezbytně obsahovat? 4.
5. Musím hradit soudní výlohy? Pokud ano, kdy? Musím od podání svého návrhu platit právního zástupce? 5.
6. Mohu požádat o právní pomoc? (Téma „právní pomoc“) 6.

 

1. Mohu podat žalobu sám, nebo musím pověřit prostředníka, právního zástupce?

Polský občanský soudní řád (dále jen „OSŘ“) v zásadě nestanoví povinné zastoupení právním zástupcem. Účastníci řízení a jejich orgány nebo zákonní zástupci mohou jednat před soudem osobně nebo prostřednictvím zmocněných zástupců. Podle § 871 OSŘ se povinné zastoupení právním zástupcem vztahuje na řízení u Nejvyššího soudu. V těchto řízeních může účastník jednat výhradně prostřednictvím právního zástupce nebo právního poradce. Výjimka z této povinnosti se týká žádosti o osvobození od soudních výloh a ustanovení právního zástupce nebo právního poradce z moci úřední.

Žalobu může podat fyzická osoba, která má plnou způsobilost k právním úkonům, právnická osoba nebo společenská organizace, která může jednat na základě platných právních předpisů, ačkoli nemá právní subjektivitu. Fyzická osoba nabývá způsobilosti k právním úkonům dovršením 18 let. Fyzická osoba, která nemá způsobilost k právním úkonům, může provádět procesní úkony pouze prostřednictvím svého zákonného zástupce. Právnické osoby a ostatní organizace, které mají způsobilost k soudním úkonům, provádějí procesní úkony prostřednictvím orgánů, které jsou oprávněny jednat jejich jménem. Tyto orgány jsou povinny prokázat své zplnomocnění dokladem, který je nutno předložit při prvním procesním úkonu.

Soud může dočasně umožnit jednat osobě, která nemá způsobilost k soudním nebo procesním úkonům, nebo osobě, která nemá patřičné zákonné zmocnění, pod podmínkou, že před uplynutím stanovené lhůty budou případné nedostatky odstraněny a úkony jsou schváleny osobou jmenovanou za tímto účelem. Účastníkovi řízení, který nemá způsobilost k soudním úkonům a která nemá zákonného zástupce, jakož i pro účastníkovi, který nemá orgán ustanovený k jeho zastupování, ustanoví soud na žádost protistrany opatrovníka, jestliže tento účastník činí vůči druhé straně naléhavý soudní úkon.

NahoruNahoru

V souladu s § 87 OSŘ může být zmocněným zástupcem právní zástupce nebo právní poradce a ve věcech týkajících se průmyslového vlastnictví rovněž patentový zástupce a mimoto osoba spravující majetek nebo zájmy účastníka a osoba, která je dotyčným účastníkem trvale pověřena, pokud předmět dané věci spadá do oblasti působnosti tohoto pověření, spoluúčastník sporu a rovněž rodiče, manžel/manželka, sourozenci nebo potomci dotyčného účastníka a osoby, které jsou s účastníkem v příbuzenském poměru z důvodu osvojení.

Zmocněným zástupcem právnické osoby nebo podnikatele, včetně těch, kteří nemají právní subjektivitu, může být rovněž zaměstnanec tohoto subjektu nebo jeho nadřízený orgán. Právnická osoba, která na základě zvláštních právních předpisů poskytuje právní služby podnikateli, právnické osobě nebo jiné organizační jednotce, může udělit plnou moc pro účely sporu jménem subjektu, kterému poskytuje právní služby, právnímu zástupci nebo právnímu poradci, jestliže je k tomu tímto subjektem oprávněna.

Ve věcech týkajících se otcovství a výživného může být zmocněným zástupcem rovněž zástupce orgánu místní samosprávy odpovědného za sociální pomoc nebo společenské organizace, jejímž cílem je podpora rodiny.

Ve věcech týkajících se provozování zemědělského podniku může být zmocněným zástupcem zemědělce rovněž zástupce sdružení jednotlivých zemědělců, jehož je dotyčný zemědělec členem.

Ve věcech týkajících se ochrany spotřebitele může být zmocněným zástupcem zástupce organizace, k jejímž zákonným úkolům patří ochrana spotřebitele.

NahoruNahoru

Ve věcech souvisejících s ochranou průmyslového vlastnictví může být zmocněným zástupcem autora vynálezu rovněž zástupce organizace, k jejímž zákonným úkolům patří podpora průmyslového vlastnictví a poskytování pomoci autorům vynálezů.

2. Na koho se mám konkrétně obrátit: na podatelnu, soudní kancelář nebo na jiný správní orgán?

Na soud se obracíte podáním žaloby (procesní písemnosti) v budově soudu v podatelně nebo odesláním žaloby poštou.

3. V jakém jazyce mám návrh podat? Mohu ho podat ústně, nebo musí být nutně podán písemně? Mohu ho zaslat faxem nebo elektronickou poštou?

Žalobu a ostatní procesní písemnosti je nutno předložit v polštině nebo je nutno připojit jejich překlad do polštiny.

Žaloba musí být podána písemně. Výjimkou jsou případy, které se týkají pracovního práva a sociálního zabezpečení, kdy zaměstnanec nebo pojištěnec, který jedná bez právního zástupce nebo právního poradce, může u příslušného soudu podat ústně do protokolu občanskoprávní žalobu nebo obsah případného odvolání a jiných procesních písemností (§ 466 OSŘ).

Úřední tiskopisy se vyžadují ve věcech uvedených v § 1871-2 OSŘ a v zkráceném řízení (viz informační list týkající se zkráceného řízení).

I v případě, je-li žaloba (procesní písemnost) zaslána elektronickou poštou nebo faxem, měla by být následně podána rovněž v podatelně soudu nebo zaslána poštou.

NahoruNahoru

4. Existují zvláštní tiskopisy pro podání žaloby? Pokud ne, jak má být řízení zahájeno? Co vše musí spis nezbytně obsahovat?

Soudní řízení je zahájeno podáním žaloby. Žaloba musí splňovat požadavky na procesní písemnost (§§ 125 až 128 OSŘ) a musí obsahovat dodatečné prvky, které jsou stanoveny v § 187 a násl. OSŘ.

Procesní písemnost musí obsahovat zejména:

  1. označení soudu, jemuž je určena, jméno a příjmení nebo názvy účastníků, jejich zákonných zástupců a zmocněných zástupců;
  2. označení hodnoty předmětu sporu (nebo hodnoty předmětu, jehož se týká odvolání) v polských zlotých, a to zaokrouhlené na celý zlotý;
  3. jestliže se jedná o první písemnost v dané věci, označení místa bydliště nebo sídla účastníků, jejich zákonných zástupců a zmocněných zástupců a v případě dalších písemností číslo jednací dané věci;
  4. upřesnění druhu písemnosti;
  5. podstatu návrhu nebo žaloby a důkazy dokládající uvedené okolnosti;
  6. v procesních písemnostech za účelem přípravy přelíčení (přípravné písemnosti) je nutno popsat stručně stav věci, vyjádřit se k tvrzení protistrany a důkazům předloženým tímto účastníkem a uvést nebo připojit důkazy, které mají být předloženy při přelíčení;
  7. podpis účastníka nebo jeho zákonného zástupce či zmocněného zástupce; za účastníka, který se nemůže podepsat, podepíše písemnost osoba tímto účastníkem k tomu zmocněná, s uvedením důvodu, proč účastník nepodepsal písemnost sám;
  8. seznam příloh;
  9. ke každé procesní písemnosti je nutno připojit kopie a kopie příloh za účelem jejich doručení osobám, které jsou účastníky řízení, a v případě, že soudu nebyly předány originály příloh, jednu kopii každé přílohy pro založení do soudního spisu; v případě obchodních věcí existuje povinnost zaslat kopii písemnosti spolu s přílohami přímo protistraně a připojit k písemnosti potvrzení o doručení nebo odeslání doporučeným dopisem (§ 4799 OSŘ);
  10. k procesní písemnosti je mimoto nutno připojit plnou moc, pokud písemnost podává zmocněný zástupce, který dříve plnou moc nepředložil.

Podle § 187 OSŘ musí žaloba navíc obsahovat:

NahoruNahoru

  1. podrobně popsaný žalobní návrh;
  2. skutkové okolnosti odůvodňující žalobní návrh a v případě potřeby rovněž příslušnost soudu.

Žaloba může obsahovat rovněž:

  • návrhy na zajištění pro účely řízení, návrhy na okamžitou vykonatelnost rozsudku a na konání jednání v nepřítomnosti žalobce
  • návrhy na přípravu jednání, zejména předvolání svědků a znalců žalobce k jednání, na provedení prohlídky, příkaz pro žalovaného, aby na jednání předložil listinu, kterou vlastní a která je nezbytná za účelem provedení důkazu nebo prohlídky, návrh na předložení důkazů, které jsou ve vlastnictví soudů, úřadů nebo třetích stran, pro jednání.

5. Musím hradit soudní výlohy? Pokud ano, kdy? Musím od podání svého návrhu platit právního zástupce?

Podle zákona ze dne 28. června 2005 o soudních výlohách v občanskoprávních věcech hradí soudní výlohy (tyto výlohy zahrnují poplatky a výdaje) účastník, který soudu předkládá písemnost podléhající poplatku, nebo v jejímž důsledku vzniknou výdaje. Poplatek je nutno uhradit při předložení písemnosti podléhající poplatku soudu. Není-li požadovaný poplatek uhrazen, soud nepřijme žádné opatření (§ 1262 OSŘ).

Podle § 130 OSŘ a § 1301 OSŘ v případě, že procesní písemnost nemůže být náležitě zpracována kvůli nesplnění formálních požadavků, nepoužití úředního tiskopisu nebo neuhrazení poplatku, bude dotyčný účastník vyzván, aby odstranila nedostatek, doplnila písemnost nebo uhradila poplatek ve lhůtě 1 týdne, a pokud tak neučiní, písemnost bude účastníkovi vrácena. Pokud písemnost podala osoba s bydlištěm nebo sídlem v zahraničí, která nemá v Polsku svého zástupce, nesmí být lhůta pro doplnění písemnosti kratší než jeden měsíc. Nedošlo-li ve lhůtě stanovené v oznámení k nápravě, písemnost bude vrácena. Vrácená písemnost nemá žádné účinky, které zákon spojuje s předložením procesní písemnosti soudu. Písemnost, která byla ve stanovené lhůtě opravena nebo doplněna, nabývá účinnosti okamžikem podání (§ 130 OSŘ).

NahoruNahoru

Podle § 1302 OSŘ jsou písemnosti, které vykazují formální nedostatky nebo u nichž nebyly řádně uhrazeny poplatky, předložené právním zástupcem, právním poradcem, patentovým zástupcem nebo v obchodním řízení podnikatelem vráceny bez zvláštního oznámení. V zásadě jsou opravné prostředky nebo odvolací prostředky (odvolání, stížnost, kasační stížnost, návrh na prohlášení pravomocného rozhodnutí za protiprávní, námitky vůči soudnímu rozhodnutí vynesenému v nepřítomnosti, odpor proti platebnímu příkazu, stížnost na rozhodnutí soudního úředníka), které vykazují formální nedostatky nebo nejsou uhrazeny, podané výše uvedenými subjekty rovněž odmítnuty bez dodatečné výzvy k jejich doplnění.

Úhrada nákladů na soudní řízení mezi účastníky se uskutečňuje v souladu se zásadami stanovenými v § 98 OSŘ až § 110 OSŘ a § 520 OSŘ. Základním pravidlem podle § 98 OSŘ je, že strana, která v dané věci neuspěla, hradí protistraně na návrh náklady nezbytné pro účelné domáhání se práv a účelnou obhajobu (náklady řízení). Mimoto v souladu s § 100 OSŘ budou v případě, že požadavky jsou přiznány pouze částečně, náklady vzájemně vyrovnány nebo rozděleny přiměřeně. Soud však může uložit jedné ze stran povinnost uhradit veškeré náklady, byla-li protistraně přiznána pouze malá část jejích požadavků, nebo pokud určení částky splatné této straně záviselo na vzájemném vypořádání nebo ocenění soudu. V mimosoudním řízení hradí každý účastník náklady spojené s jeho účastí v dané věci. Soud může rozhodnout o nákladech na základě viny nebo podle zásad spravedlnosti, je-li to odůvodněno okolnostmi dané věci.

NahoruNahoru

Nezbytné náklady řízení uskutečňovaného dotyčnou stranou osobně nebo prostřednictvím zmocněného zástupce jiného než právní zástupce nebo právní poradce zahrnují soudní výlohy vzniklé této straně, výlohy na cestu strany nebo jejího zmocněného zástupce k soudu a protihodnotu ušlého výdělku v důsledku dostavení se k soudu. Celkové cestovní výlohy a protihodnota ušlého výdělku nesmí překročit odměnu jednoho právního zástupce vykonávajícího povolání v sídle soudu, v němž probíhá soudní řízení. Nezbytné náklady řízení u strany, která je zastoupena právním zástupcem, zahrnují poplatek, který však není vyšší než sazby stanovené ve zvláštních předpisech, a výlohy jednoho právního zástupce, soudní výlohy a náklady na osobní účast účastníka u soudu, která byly nařízena soudem (§ 8 a § 99 OSŘ).

Výše soudních výloh je upravena zákonem ze dne 28. července 2005 o soudních výlohách v občanskoprávních věcech. Minimální výše poplatků právních zástupců a právních poradců jsou stanoveny ve dvou nařízeních ministra spravedlnosti ze dne 28. září 2002. Jakékoli další záležitosti týkající se odměny právního zástupce nebo právního poradce jsou upraveny ustanoveními § 735 a násl. občanského zákoníku. Lhůta pro uhrazení poplatku je stanovena dohodou stran.

Osvobození od soudních výloh upravují §§ 94 až 118 zákona ze dne 28. července 2005 o soudních výlohách v občanskoprávních věcech. V §§ 94–98 tohoto zákona je uveden seznam kategorií subjektů a věcí osvobozených od povinnosti uhradit soudní výlohy na základě tohoto zákona. Do kategorie subjektů osvobozených od povinnosti uhradit soudní výlohy patří například osoby žádající o potvrzení otcovství nebo o placení výživného.

NahoruNahoru

Fyzická osoba, která prohlásí, že není s to soudní výlohy uhradit, aniž by byla jí nebo její rodině způsobena újma, pokud jde o obživu, může požádat o osvobození od úhrady těchto výloh (§ 102). Soud může přiznat osvobození od soudních výloh právnické osobě nebo organizační jednotce jiné než právnická osoba, které je zákonem přiznána způsobilost k právním úkonům, pokud tato osoba prokázala, že nemá dostatečné prostředky k uhrazení těchto výloh (§ 103). Pokud jde o společenské organizace, které se nepodílejí na obchodní činnosti, soud může přiznat osvobození od soudních výloh v jejich vlastních věcech souvisejících se společenskou, vědeckou, vzdělávací, kulturní, charitativní nebo svépomocnou činností, co se týká ochrany spotřebitele, ochrany životního prostředí a sociální péče. Při přiznání osvobození od soudních výloh soud přihlédne především k zákonným cílům činnosti dotyčné organizace a možnosti nebo nutnosti dosáhnout těchto cílů prostřednictvím občanskoprávního řízení.

Žádosti o osvobození od soudních výloh je nutno podat písemně nebo ústně do protokolu u soudu, v němž má být zahájeno projednávaní dané věci, nebo u něhož je již tato věc projednávána. K žádosti o osvobození od soudních výloh by mělo být připojeno prohlášení obsahující údaje o rodinném stavu, majetku, příjmech a prostředcích obživy osoby, která žádá o osvobození od soudních výloh. Prohlášení musí být učiněno v předepsané formě. Pokud toto prohlášení nebylo učiněno nebo neobsahuje-li všechny požadované údaje, strana je vyzvána, aby ve stanovené lhůtě odstranila nedostatky, a pokud tak neučiní, žádost je straně vrácena. Fyzická osoba, která nemá místo bydliště v místě sídla soudu, může požádat o osvobození od soudních výloh u okresního soudu, který je příslušný pro místo jejího bydliště. Soud postoupí takovéto návrhy neprodleně příslušnému soudu.

NahoruNahoru

V řízeních týkajících se pozemkových knih je možno osvobození od výloh přiznat výhradně před podáním návrhu na zápis do pozemkové knihy. Pokud má být návrh na zápis do pozemkové knihy podána formou notářského zápisu, osvobození od soudních výloh je možno přiznat pouze před sepsáním tohoto notářského zápisu.

Soudní výlohy, které strana neměla povinnost uhradit nebo které neměl povinnost uhradit opatrovník nebo státní zástupce, soud v rozhodnutí o ukončení dané věci u soudu tohoto stupně uloží protistraně, existují-li pro to důvody, s výhradou náležitého uplatnění pravidel upravujících úhradu nákladů řízení. V rozhodnutí o ukončení dané věci u soudu tohoto stupně soud nařídí odečíst od nároku přiznaného straně případné náklady, které nebyly uloženy protistraně. Ve zvlášť odůvodněných případech může soud ustoupit od uložení těchto nákladů (§ 113).

Osvobození od soudních výloh stranu nezprošťuje povinnosti uhradit náklady řízení protistraně.

6. Mohu požádat o právní pomoc? (Téma „právní pomoc“)

Podle § 117 OSŘ může účastník řízení, který je zcela nebo částečně osvobozen od soudních výloh, nebo účastník využívající zákonného osvobození od těchto výloh, podat písemně nebo ústně do protokolu žádost o ustanovení právního zástupce nebo právního poradce z moci úřední. Účastník podává tuto žádost soudu, u něhož má být daná věc projednávána, nebo u něhož je již tato věc projednávána. Účastník, který nemá místo bydliště v místě sídla soudu, může podat žádost u okresního soudu, který je příslušný pro její místo bydliště. Soud postoupí tyto žádosti neprodleně příslušnému soudu. Žádost o ustanovení právního zástupce nebo právního poradce předloženou poprvé v odvolacím nebo kasačním řízení může soud postoupit k přezkoumání soudu prvního stupně.

NahoruNahoru

Soud žádosti vyhoví, jestliže se domnívá, že účast právního zástupce nebo právního poradce je v dané věci nezbytná. Soud požádá příslušnou okresní advokátní radu nebo okresní radu komory právních poradců o ustanovení právního zástupce nebo právního poradce. Pokud má právní zástupce nebo právní poradce ustanovený tímto způsobem provést úkony mimo sídlo soudu vynášejícího rozsudek, příslušná okresní advokátní rada nebo okresní rada komory právních poradců na žádost ustanoveného právního zástupce nebo právního poradce v případě potřeby ustanoví právního zástupce nebo právního poradce z jiného města. Podání žádosti o ustanovení právního zástupce nebo právního poradce a podání odvolání proti odmítnutí jejich ustanovení nepřerušuje již probíhající řízení, ledaže se daná záležitost týká ustanovení právního zástupce nebo právního poradce v důsledku návrhu uvedeného v žalobě nebo před podáním žaloby. Soud však může pozastavit projednávání dané věci až do pravomocného rozhodnutí o žádosti a v souvislosti s tím nestanovit datum přelíčení nebo zrušit či odročit přelíčení, jehož datum již bylo stanoveno (§ 124 OSŘ).

Osvobození od soudních výloh a ustanovení právního zástupce z moci úřední v přeshraničních sporech upravuje zákon ze dne 17. prosince 2004 o právní pomoci v občanskoprávních řízeních v členských státech EU a o právní pomoci za účelem urovnání sporu před zahájením tohoto řízení (viz informační list o právní pomoci).

« Návrh na zahájení soudního řízení - Obecné informace | Polsko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 12-05-2009

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království