Evropská komise > ESS > Návrh na zahájení soudního řízení > Mad'arsko

Poslední aktualizace: 24-04-2007
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Návrh na zahájení soudního řízení - Mad'arsko

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Stránka v původním jazykovém znění byla aktualizována a přesunuta na portál evropské e-justice.


Představte si situaci, kdy jste ve sporu se společností, podnikatelem, svým zaměstnavatelem, členem své rodiny nebo někým jiným ve své zemi nebo v zahraničí. Abyste tento problém mohli vyřešit, měli byste si položit několik otázek:



 

OBSAH

1. Musím se obrátit na soud? 1.
2. Mám ještě čas na předložení návrhu na zahájení soudního řízení? 2.
3. Vím jistě, že se mám obrátit na soud v Maďarsku? 3.
4. Pokud ano, mám se obrátit na maďarský soud příslušný podle místa svého bydliště a podle místa bydliště druhé strany, nebo podle jiných hledisek mého případu? 4.
5. Pokud ano, na který maďarský soud se mám obrátit vzhledem k povaze mého případu a výšce dotčené částky? 5.
6. Mohu zahájit soudní řízení sám, nebo o to musím požádat prostředníka, např. musím být zastupován právníkem? 6.
7. Komu přesně mám návrh předložit: příjmové kanceláři nebo jinému úřadu? 7.
8. V jakém jazyce mám návrh podat? Mohu ho podat ústně, nebo je třeba, aby byl v písemné formě? Mohu ho zaslat faxem nebo elektronickou poštou? 8.
9. Existují zvláštní formuláře k podávání návrhů na zahájení soudního řízení, nebo pokud ne, jak mám svoji věc předložit? 9.
10. Budu muset platit soudní poplatky? Pokud ano, kdy? Budu muset platit právníka ihned po předložení své žádosti? 10.
11. Mohu žádat o právní pomoc/osvobození od placení nákladů? 11.
12. Od kterého okamžiku se moje soudní řízení považuje za úředně zahájené? Dají mi úřady nějaké potvrzení, že byla moje věc řádně předložená? 12.
13. Budu podrobně informován o načasování následujících událostí (například o době, během níž se budu moci dostavit k soudu)? 13.

 

OTÁZKY, KTERÉ JE TŘEBA SI POLOŽIT PŘEDTÍM, NEŽ PODÁTE NÁVRH NA ZAHÁJENÍ SOUDNÍHO ŘÍZENÍ

1. Musím se obrátit na soud?

Možná je lepší využít alternativní způsoby řešení sporů. Viz toto téma.

2. Mám ještě čas na předložení návrhu na zahájení soudního řízení?

Lhůty pro předložení návrhu na zahájení soudního řízení se liší podle dotčené věci. Otázku lhůt vám může objasnit právník, právní poradce nebo Kancelář pro poradenství občanům.

3. Vím jistě, že se mám obrátit na soud v Maďarsku?

Viz Pravomoc soudů.

4. Pokud ano, mám se obrátit na maďarský soud příslušný podle místa svého bydliště a podle místa bydliště druhé strany, nebo podle jiných hledisek mého případu?

Viz Pravomoc soudů - Maďarsko.

5. Pokud ano, na který maďarský soud se mám obrátit vzhledem k povaze mého případu a výšce dotčené částky?

Viz Pravomoc soudů - Maďarsko.

NahoruNahoru

KROKY PŘI ZAHAJOVÁNÍ SOUDNÍHO ŘÍZENÍ

6. Mohu zahájit soudní řízení sám, nebo o to musím požádat prostředníka, např. musím být zastupován právníkem?

Obecně je možno věc projednávanou soudem prvního stupně předložit soudu přímo, není třeba konzultovat právníka. Paragraf 73/A zákona III z roku 1952 o občanském soudním řádu uvádí případy, kdy je účast právníka povinná. Jedná se typicky o případy v souvislosti s odvolacím řízením, které má být vedeno u vyšších soudů. V těchto případech nemá postup strany, která postupuje bez právního zástupce, žádný účinek, proto aby se tomuto vyhnuly, jsou strany obvykle v tomto řízení zastupovány právníkem.

Je samozřejmě možné, aby návrh podal jiný pověřený zástupce (například právník), kterého jmenuje strana sporu nebo její právní zástupce. Pokud však zákon stanoví jinak a například vyžaduje v dotčeném řízení povinně osobní účast, není možné postupovat prostřednictvím pověřeného zástupce. Pravidla pro to, kdo může být pověřeným zástupcem, kdo je vyřazen ze seznamu možných pověřených zástupců, a přesná pravidla pro pověřování jsou stanovena v zákoně o občanském soudním řádu mezi pravidly pro zastupování.

7. Komu přesně mám návrh předložit: příjmové kanceláři nebo jinému úřadu?

Návrh na zahájení řízení musí být stejně jako všechna ostatní podání soudu podán přímo u soudu, u nějž bude řízení probíhat, v každém případě v jednom vyhotovení navíc, než je počet stran řízení.

NahoruNahoru

8. V jakém jazyce mám návrh podat? Mohu ho podat ústně, nebo je třeba, aby byl v písemné formě? Mohu ho zaslat faxem nebo elektronickou poštou?

Podle zákona je úředním jazykem soudních řízení maďarština. Během řízení v maďarštině mají strany řízení a další osoby účastnící se řízení – samozřejmě kromě soudu (soudce z povolání, přísedícího, zapisovatele) – právo používat svůj mateřský, regionální a menšinový jazyk v jiných než úředních záležitostech, jak je stanoveno v mezinárodních dohodách, bez ohledu na svou znalost maďarštiny.

Připojením se k Evropské chartě regionálních a menšinových jazyků na sebe Maďarsko vzalo závazek umožnit v souvislosti s chorvatštinou, němčinou, rumunštinou, srbštinou, slovenštinou a slovinštinou toto:

  • strana, která se osobně dostaví k soudu, může použít svůj regionální nebo menšinový jazyk, aniž by jí tím vznikly dodatečné náklady,
  • doklady a důkazní prostředky je možno předkládat v regionálním nebo menšinovém jazyce, v případě nutnosti za pomoci tlumočníků a překladů,
  • právní dokumenty vypracované v zemích, které se připojily k chartě, a dokumenty vypracované mezi stranami nebudou prohlášeny za neplatné pouze z toho důvodu, že jsou napsány v regionálním nebo menšinovém jazyce, a mohou být uplatněny vůči třetím stranám, které nemluví těmito jazyky.

Soud je povinen zajistit právo na používání vlastního jazyka pro všechny strany a další osoby účastnící se řízení tím, že použije služeb tlumočníka nebo překladatele. V případě ústního slyšení strany řízení, soudního znalce a svědka (zákon o občanském soudním řádu, paragrafy 113, 167, 177) tedy musí soud přizvat k řízení tlumočníka podle paragrafu 184 odst. 1) zákona o občanském soudním řádu. Soud zaměstnává překladatele k vyhotovování ověřených překladů podání (návrhů) v jiných jazycích než maďarštině. Pro tlumočníky a překladatele je třeba vhodným způsobem použít ustanovení zákona o soudních znalcích.

NahoruNahoru

K návrhu podaném v jazyce, na nějž se nevztahují mezinárodní dohody, je třeba přiložit ověřený překlad do maďarštiny.

Obecně musí být návrh podán v písemné podobě, poštou nebo osobně (během úředních hodin v kanceláři nebo kdykoli během pracovní doby vhozením do schránky umístěné u vchodu do soudu), a to soudu, u nějž bude probíhat řízení v dané věci; osoba, kterou nezastupuje právník, může nicméně podat návrh nebo jinou žádost o zahájení soudního řízení ústně, což musí místní nebo okresní soud, který je v této věci příslušný, zaznamenat do úředního dokumentu. V takovém případě soudce, soudní vykonavatel nebo čekatel jednající jménem soudu poskytne stranám potřebné informace a předvolá je k nápravě nedostatků. Pro návrh zapsaný do úředního dokumentu pak platí zákony týkající se písemně podaných návrhů.

V současné době není možné zasílat soudu návrhy faxem nebo elektronickou poštou.

9. Existují zvláštní formuláře k podávání návrhů na zahájení soudního řízení, nebo pokud ne, jak mám svoji věc předložit?

K podávání návrhů na zahájení soudního řízení neexistují žádné zvláštní formuláře.

Nicméně v případech, kdy pohledávka, která má být uhrazena, nepřesahuje 200 000 HUF, je možno tuto pohledávku vymáhat pouze prostřednictvím platebního rozkazu. V takovém případě musí být žádost o vydání platebního rozkazu předložena na zvláštním formuláři pro tento účel.

Návrh na soudní řízení je třeba předložit prostřednictvím žádosti. Žádost je primární metodou soudní ochrany osobních práv prostřednictvím občanskoprávního řízení. Žádost je písemným podáním obsahujícím nárok, který navrhovatel předkládá soudu. Minimální náležitosti této žádosti jsou uvedeny v paragrafu 121 zákona o občanském soudním řádu. V žádosti musí být vždy uvedeno:

NahoruNahoru

  1. soud, jemuž se návrh na zahájení řízení předkládá;
  2. jméno, trvalá adresa a popis stran a jejich zástupců;
  3. právo, které má být vymáháno, s předložením skutečností a důkazů sloužících jako základ;
  4. údaje, z nichž lze určit příslušnost dotčeného soudu;
  5. žádost (žalobní nárok) týkající se rozhodnutí soudu;
  6. zda byla ve sporu mezi dotčenými stranami využita mediace.

Žádost tedy může obsahovat více údajů, než požadují uvedená ustanovení, nikoli však méně. V závislosti na povaze věci mohou existovat určité požadavky navíc (např. předložení vlastnické listiny).

10. Budu muset platit soudní poplatky? Pokud ano, kdy? Budu muset platit právníka ihned po předložení své žádosti?

Soudní poplatky se platí v občanskoprávním řízení. Výše soudních poplatků v jednotlivých řízeních je stanovena v kapitole VI zákona XCIII z roku 1990 o poplatcích. Povinnost platit soudní poplatky při občanskoprávním řízení vzniká ve chvíli, kdy je předložena žádost o soudní řízení, tj. je třeba je uhradit spolu se žádostí. Pokud dotčená strana nezaplatí soudní poplatky spolu s podáním žádosti nebo pokud zaplatí méně, než požaduje zákon, požádá ji soud po předložení žádosti, aby doplatila zbývající část poplatků, a sdělí jí, že pokud nebudou uhrazeny soudní poplatky v celé výši, bude její žádost zamítnuta.

To se netýká případů, kdy je strana řízení od soudních poplatků osvobozena, nebo má právo soudní poplatky zaregistrovat.

NahoruNahoru

Osvobození od soudních poplatků znamená buď to, že osoba povinná platit soudní poplatky je od jejich platby osvobozená, nebo se vztahuje k předmětu poplatků. Osobní osvobození od soudních poplatků jako výhoda znamená, že dotčená strana je osvobozena od placení poplatků, jejich placení předem a povinnosti tyto poplatky hradit. Zákon o poplatcích stanoví právní subjekty, které mohou být od poplatků zcela osvobozeny. Některými příklady jsou: maďarský stát, obce, rozpočtové organizace, neziskové organizace, veřejné orgány a státní podniky, církve, církevní sdružení atd.

V případě osvobození od věcných nákladů jsou obě strany – ať fyzické, či právnické osoby – osvobozeny od placení soudních výdajů bez ohledu na své příjmy nebo finanční situaci a bez ohledu na to, zda soudní spor zahrnoval dobrou víru, nebo ne, nebo jaký byl výsledek sporu. I v případě, že neexistuje žádná mezinárodní dohoda nebo reciprocita, má zahraniční strana řízení rovněž nárok na toto osvobození od placení nákladů. Podle současných předpisů se osvobození od věcných nákladů uděluje například v těchto případech:

  • v případech, kdy soud zamítne žádost z vlastního podnětu, aniž by vystavil předvolání;
  • v případě protinároků podaných v rámci rozvodového řízení;
  • v případech, kdy je někdo prohlášen za mrtvého nebo kdy soud dojde k závěru, že nastala smrt, pokud ke zmizení nebo úmrtí došlo v důsledku války nebo přírodní katastrofy apod.

Právo zaregistrovat soudní poplatky je nižším stupněm výhod v souvislosti s náklady. Strana nebo osoba, které je toto právo poskytnuto, je osvobozena pouze z placení předem nebo z placení nákladů a v takovém případě musí strana nebo osoba, které to soud přikáže, zaplatit soudní výlohy na konci řízení.

NahoruNahoru

Osvobození od placení nákladů rovněž zahrnuje osvobození od placení soudních výloh, na které má nárok strana, která z důvodu svého příjmu nebo finanční situace nemůže nést náklady na soudní řízení. Strana, která je osvobozena od placení nákladů je rovněž osvobozena od placení soudních výloh.

Honorář právníkovi a datum jeho uhrazení závisí na dohodě mezi stranou řízení a právníkem.

11. Mohu žádat o právní pomoc/osvobození od placení nákladů?

Viz právní pomoc.

DALŠÍ POSTUP

12. Od kterého okamžiku se moje soudní řízení považuje za úředně zahájené? Dají mi úřady nějaké potvrzení, že byla moje věc řádně předložená?

Řízení se považuje za úředně zahájené ve chvíli, kdy soudní kancelář obdrží příslušnou žádost. Soud neinformuje strany o pouhé skutečnosti, že bylo řízení zahájeno. Poté, co soud obdrží žádost, zkontroluje, zda obsahuje všechny náležité prvky požadované zákonem. Pokud má strana právního zástupce a žádost neobsahuje všechny náležité prvky, nebylo k ní přiloženo pověření právního zástupce nebo strana neuhradila náklady na soudní řízení, musí soud žádost zamítnout bez vydání předvolání. Pokud není žádost úplná v jiných případech, musí soud předvolat dotčenou stranu, aby tyto nedostatky napravila, nebo v zájmu co nejrychlejšího řízení provede pomocná opatření (např. získá doklady od jiných orgánů, přijme předběžná opatření ohledně důkazů).

Po odstranění nedostatků nebo provedení pomocných opatření, nejpozději však do 30 dnů po obdržení žádosti, rozhodne soud o datu slyšení a vystaví soudní předvolání pro dotčené strany na toto datum. V případě žádosti nebo ústní žádosti současně doručí straně kopii úředního záznamu této žádosti. Strany jsou tak informovány o soudním řízení tímto předvoláním.

13. Budu podrobně informován o načasování následujících událostí (například o době, během níž se budu moci dostavit k soudu)?

Soud stanoví datum slyšení nejpozději do 30 dnů po obdržení žádosti a na toto datum vystaví předvolání pro strany řízení. V případě žádosti nebo ústní žádosti současně doručí kopii úředního záznamu této žádosti. Podle zákona o občanském soudním řádu soud kromě doručování žádosti obesílá žalovaného, aby na žádost písemně odpověděl, a to ke dni slyšení, nejpozději však v tento den. Strana řízení může obdržet další informace během řízení, a to podle individuálních charakteristik řízení.

« Návrh na zahájení soudního řízení - Obecné informace | Mad'arsko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 24-04-2007

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království