Evropská komise > ESS > Návrh na zahájení soudního řízení > Belgie

Poslední aktualizace: 19-05-2006
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Návrh na zahájení soudního řízení - Belgie

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Stránka v původním jazykovém znění byla aktualizována a přesunuta na portál evropské e-justice.


Máte spor s podnikem, živnostníkem, Vaším zaměstnavatelem, rodinným příslušníkem nebo jinou osobou v tuzemsku nebo v zahraničí. Pro vyřešení tohoto sporu je možné položit několik otázek:



 

OBSAH

1. Musím se bezpodmínečně obrátit na soud? 1.
2. Mám ještě dostatek času, abych se obrátil na soud? 2.
3. Je jisté, že se musím obrátit na soud v Belgii? 3.
4. Pokud ano, na jaký soud se musím v Belgii obrátit, na základě mého bydliště a bydliště odpůrce nebo na základě jiných kritérií místní příslušnosti mé žádosti? 4.
5. Na který soud se musím v tomto členském státě obrátit podle předmětu žaloby a výše hodnoty sporu? 5.
6. Mohu podat žalobu sám nebo musím pověřit prostředníka, nechat se například zastupovat advokátem? 6.
7. Na koho se mám konkrétně obrátit: na podatelnu nebo na soudní kancelář nebo na jakýkoliv jiný správní orgán? 7.
8. V jakém jazyce mohu žalobu podat? Mohu ji podat ústně nebo musí být nutně podána písemně ? Mohu ji zaslat faxem nebo elektronickou poštou? 8.
9. Existují zvláštní tiskopisy pro soudní žalobu nebo pokud ne, jak jinak má být řízení zahájeno? Co vše musí spis povinně obsahovat? 9.
10. Musím hradit soudní výlohy? Pokud ano, kdy je musím zaplatit? Musím od podání mé žaloby platit právního zástupce? 10.
11. Mohu využívat příspěvek na úhradu soudních výloh? (viz téma „právní pomoc“ - Aide judiciaire’) 11.
12. Od kdy platí moje žaloba jako úředně přijatá? Dostanu úřední potvrzení, že byla moje záležitost řádně předložena? 12.
13. Dostanu přesné údaje o průběhu kroků navazujících na tuto žalobu (např. lhůta pro dostavení se k soudu)? 13.

 

Otázky předcházející žalobě

1. Musím se bezpodmínečně obrátit na soud?

Mohlo by být skutečně smysluplné pokusit se o „Alternativní formy urovnávání sporů“ - „Modes alternatifs de résolution des conflits“. Viz toto téma.

2. Mám ještě dostatek času, abych se obrátil na soud?

Promlčecí lhůta se liší případ od případu. Odpověď na otázku ohledně promlčecí lhůty můžete získat u poradce nebo v informační kanceláři pro zpřístupnění práva pro občany.

3. Je jisté, že se musím obrátit na soud v Belgii?

Viz téma „Soudní příslušnost“ „Compétence des tribunaux“

4. Pokud ano, na jaký soud se musím v Belgii obrátit, na základě mého bydliště a bydliště odpůrce nebo na základě jiných kritérií místní příslušnosti mé žádosti?

Viz téma „Soudní příslušnost - Belgie“ „Compétence des tribunaux - Belgique

5. Na který soud se musím v tomto členském státě obrátit podle předmětu žaloby a výše hodnoty sporu?

Viz téma „Soudní příslušnost - Belgie“ „Compétence des tribunaux - Belgique“

NahoruNahoru

Postup Pro podání žaloby

6. Mohu podat žalobu sám nebo musím pověřit prostředníka, nechat se například zastupovat advokátem?

  • Strany jsou v zásadě povinny dostavit se osobně nebo v zastoupení advokáta v souladu se zněním odst.1 čl. 728 soudního řádu, kterým se stanoví, že „při podání případu a později jsou strany povinny dostavit se osobně nebo v zastoupení advokáta“.

    S výjimkou řízení před kasačním soudem (čl. 478 a 1080 soudního řádu) se tak mohou strany dostavit osobně před všechny obecné soudy a samy předkládat svá vyjádření a obhajoby. Soudce však může zakázat provádění tohoto práva, pokud uzná, že účastník nemá d

    Pokud se účastník sporu rozhodne, že se nebude obracet na soud sám, může se obrátit na advokáta.

    Avšak právnická osoba v podobě obchodní společnosti musí být zastoupena prostřednictvím orgánů k tomu zmocněných nebo se nechat zastupovat advokátem a s výjimkou stanovenou v čl. 728 odst. 2 soudního řáduse nemůže domáhat výhod, které budou projednány níže.

  • Trestní zákoník v zásadě vyhrazuje advokátům zastupování osob před soudy. Podle článku 440 soudního řádu se výsady monopolu zastupování týkají práva obhajovat, práva dostavit se a předkládat soudu obhajobu třetích osob. Členové advokátní komory mají rovněž monopol na podpis jednostranných návrhů s výjimkou zákonem stanovených případů (čl. 1026, 5 soudního řádu).

    Avšak pokud se jedná o řízení před kasačním soudem, zákon požaduje účast advokáta s titulem advokát kasačního dvora. Tato podmínka se nepoužije na účastníka s občanskoprávním nárokem v trestním řízení (čl. 478 soudního řádu).

    NahoruNahoru

  • Přesto je na základě článku 728 soudního řádu stanoveno několik výjimek, kterými se stanoví, že se strany při podávání návrhu (žaloby) a později dostaví osobně nebo v zastoupení advokáta (odst. 2 a 3 čl. 728 soudního řádu).

    Upřesněme, že právo zastupovat stranu při soudním řízení zahrnuje rovněž právo podat návrh na zahájení řízení.

    Před smírčím soudcem, soudem v oblasti obchodního práva a soudem v oblasti pracovního práva mohou být strany zastupovány nejenom advokátem, ale i svým manželem nebo rodičem nebo příbuzným, kteří vlastní písemnou plnou moc, zvláště schválenou soudcem (čl. 728 odst. 2 soudního řádu).

    Před soudem v oblasti pracovního práva (čl. 728 odst. 3 soudního řádu):

    • může být pracovník (dělník nebo úředník) zastupován zmocněncem organizace zastupující pracující (zmocněnec odborů), který má písemnou plnou moc. Zmocněnec odborů může jménem pracovníka splnit náležitosti, které toto zastupování zahrnuje, hájit a přijímat veškerá sdělení týkající se vyšetřování a rozhodnutí sporu;
    • osoba samostatně výdělečně činná může ve sporech týkajících se jejích vlastních práv a povinností, které jsou pro ni výhodné nebo ji znevýhodňují, být stejně tak zastupována zmocněncem organizace zastupující osoby samostatně výdělečně činné;
    • ve sporech vyplývajících z použití zákona ze dne 7. srpna 1974, kterým se stanoví právo na životní minimum (minimex) a ve sporech týkajících se použití zákona ze dne 8. července 1976 o veřejných centrech sociální pomoci (CPAS) se může zúčastněná osoba mimo jiné nechat obhajovat nebo může být zastoupena zmocněncem organizace sociálního zabezpečení, která hájí zájmy skupiny daných osob příslušným právním řádem.

    Kromě výše uvedených výjimek existuje omezený počet dalších zákonných výjimek, zejména v oblasti únosů a výchovy dětí.

    NahoruNahoru

    Jedná se o žaloby, které se zakládají na:

    • Haagské úmluvě ze dne 25. října 1980 o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí a směřující k získání navrácení dítěte, dodržování stávajícího práva na výchovu nebo navštěvování v jiném státě nebo směřující ke zřízení práva na navštěvování a
    • Evropské úmluvě ze dne 20. května 1980 o uznávání a výkonu rozhodnutí o výchově dětí a obnovení výchovy dětí.

    V této věci může být žalobce zastupován státním zástupcem (čl. 1322e soudního řádu), pokud se žalující strana neobrátila na ústřední orgán.

    Pokud je tedy stížnost podána prostřednictvím ústředního orgánu jmenovaného na základě jedné z výše uváděných úmluv, je žádost podepsána a předložena předsedovi soudu státním zástupcem. V případě střetu zájmů v hlavních bodech je žádost podepsána a předložena předsedovi soudu prostřednictvím advokáta určeného ústředním orgánem.

  • Kromě všeobecných úvah, které předcházely ustanovení, kdy se může osoba obrátit na soud sama nebo kdy se může nechat zastupovat advokátem, je třeba provést rozlišení podle forem soudních žalob.

    V belgickém právu existuje několik forem zahájení soudního řízení - předvolání, dobrovolným dostavením se k soudu, kontradiktorním návrhem nebo jednostranným návrhem (viz níže). Žaloba bývá obecně doručena prostřednictvím obsílky soudního vykonavatele.

    Řízení je obecně započato doručením obsílky soudního vykonavatele příslušnému soudu, (čl. 700 trestního zákoníku). Dobrovolné dostavení se k soudu, kontradiktorní a jednostranný návrh tvoří výjimku z tohoto obecného pravidla.

    NahoruNahoru

    Níže jsou uvedeny dvě tabulky, které se týkají původce žaloby a zastupování nebo nezastupování advokátem podle příslušné formy žaloby.

    Původce žaloby podle příslušné formy žaloby:

    Forma žaloby

    Původce žaloby

    Předvolání (čl. 727 až 730 trestního zákoníku)

    Žalující strana (nebo její advokát) požádá soudního vykonavatele o provedení doručení předvolání.

    Dobrovolné dostavení se k soudu (čl. 706 trestního zákoníku)

    Strany účastnící se sporu (nebo jejich advokáti) se dostaví k soudci.

    Kontradiktorní návrh (čl. 1034a až 1034f trestního zákoníku)

    Žalující strana (nebo její advokát) sama zahájí opatření.

    Jednostranný návrh (čl. 1025 až 1034 trestního zákoníku)

    Žalující strana (nebo její advokát).

    Zastupování nebo nezastupování advokátem podle příslušné formy žaloby:

    Forma žaloby

    Zastupování advokátem

    Předvolání
    Dobrovolné dostavení se k souduÚčast se připouští, ale není povinná.
    Kontradiktorní návrh
    Jednostranný návrhPodle obecného práva je účast povinná k podpisu žádosti a nejsou-li zákonem výslovně stanovené výjimky, může být žádost podána pouze advokátem (čl. 1027, pododst. 1 trestního zákoníku).

    [1] Cílem tohoto zákonného požadavku je zamezit ukvapeným a urážlivým žalobám. Pro průběh řízení se může žalující strana nechat zastupovat a/nebo obhajovat advokátem, ale může se i rozhodnout zajistit svou obhajobu sama.

  • Pokud se jedná o předmět řízení podle příslušné formy žaloby:

    Předvolání je obecná forma podání žaloby ve všech věcech.

    Kontradiktorní návrh (články 1034a až 1034f soudního řádu) může být použit v určitých případech stanovených zákonem. Základní ustanovení o zahájení řízení prostřednictvím kontradiktorního návrhu jsou články 704, 813, 1056, pododst. 2, 1193a, 1320, 1344a 1371a, 1454, pododst. 2, soudního řádu a články 228, 331, 331a, 340f, 487c občanského zákoníku.

    Tato ustanovení se zejména týkají:

    • dobrovolné účastenství;
    • určitých koupí nemovitostí;
    • výživného (žádosti o sociální příspěvky, zvýšení, snížení nebo zrušení výživného;
    • žaloby ve věci pronájmu věcí;
    • vyměření nákladů řízení.

    Žaloby se podávají ve formě písemné žádosti, podané nebo zaslané v obálce doporučenou poštou soudní kanceláři. Strany jsou soudním zapisovatelem předvolány, aby se dostavily k soudnímu jednání stanovenému soudcem.

    Pokud se jedná o jednostranný návrh (články 1025 až 1034 soudního řádu), lze jej použít pouze v případech výslovně stanovených zákonem. Je stanoven zejména články 584, 585, 588, 594, 606, 708, 1149, 1168, 1177, 1186 až 1189, 1192, 1195 soudního řádu. Rovněž se používá, pokud nemůže být z důvodu absence odpůrce proveden kontradiktorní návrh.

    NahoruNahoru

    Jednostranný návrh se tak používá pro jednostranná řízení, pokud chybí odpůrce.

    Pokud je žaloba podána prostřednictvím jednostranného návrhu, musí obsahovat podpis advokáta, pokud zákon neukládá jinak, v opačném případě bude neplatná.

    K podání žaloby prostřednictvím jednostranného návrhu je tedy v zásadě požadováno zastupování advokátem.

    Dobrovolné účastenství - strany se mohou dostavit dobrovolně, pokud věc rozepře spadá do pravomocí soudu před:

    • soudem prvního stupně
    • soudem v oblasti pracovního práva,
    • soudem v oblasti obchodního práva,
    • smírčím soudcem nebo
    • policejním soudem

    zasedajícím v občanskoprávních záležitostech.

    V rámci dobrovolného dostavení se k soudu podepíší strany, které vyžadují rozhodnutí, prohlášení v dolní části protokolu sestaveného soudcem.

    Tato forma žaloby u příslušného soudu je přípustná ve všech sporných záležitostech a umožňuje snižovat náklady a šetří čas.

7. Na koho se mám konkrétně obrátit: na podatelnu nebo na soudní kancelář nebo na jakýkoliv jiný správní orgán?

Osoba, která si přeje obrátit se na soud, se může obrátit na příslušnou podatelnu soudu nebo na soudní kancelář.

Pokud je úkonem pro zahájení řízení předvolání, je soudní vykonavatel pověřen jeho doručením a na soudní kanceláři požaduje záznam do všeobecného soudního rejstříku o předložení originálu nebo popřípadě podepsané kopie soudního příkazu k předvolání (článek 718 soudní řád). Seznam (soudní rejstřík), na kterém jsou zapsány všechny případy, závisí na soudní kanceláři. Aby byl zápis do soudního rejstříku platný, musí být proveden nejpozději den před soudním jednáním, ke kterému bylo doručeno předvolání. Všeobecný soudní rejstřík je veřejný (článek 719 soudní řád). To umožňuje žalované osobě přesvědčit se, zda je záležitost, ke které bylo učiněno předvolání, zapsána ve všeobecném soudním rejstříku.

NahoruNahoru

V případě dobrovolného dostavení se k soudu požádají strany nebo jejich advokáti soudní kancelář, aby byla záležitost zapsána do soudního rejstříku.

Kontradiktorní návrh podává v soudní kanceláři nebo zasílá doporučeným dopisem soudnímu zapisovateli žalující strana nebo její advokát v tolika vyhotoveních, kolik je příslušných stran (čl. 1034e soudní řád).

Jednostranný návrh zasílá advokát ve dvojím vyhotovení soudci povolanému k rozhodnutí žaloby. Rovněž se podává v soudní kanceláři (čl.1027 soudního řádu).

8. V jakém jazyce mohu žalobu podat? Mohu ji podat ústně nebo musí být nutně podána písemně ? Mohu ji zaslat faxem nebo elektronickou poštou?

  1. Pokud se jedná o používání jazyků, je nutné se odvolat na zákon ze dne 15. června 1935 o používání jazyků při soudních záležitostech (zveřejněno v Moniteur belge dne 22-06-1935). Tímto zákonem se stanoví použitá pravidla, která se týkají používání jazyků zejména před soudy s obecnou příslušností a soudy v oblasti obchodního práva království.

    V zásadě se jazyk určuje podle zeměpisné polohy příslušného soudu. V souladu s článkem 42 zákona jsou tři jazykové regiony: francouzsky mluvící region, vlámsky mluvící region a německy mluvící region. Kromě toho existuje bruselská aglomerace, kde se mluví dvěma jazyky (francouzština / vlámština) a která při použití výše uváděného zákona zahrnuje následující obce: Anderlecht, Auderghem, Berchem-Sainte-Agathe, Brusel, Etterbeek, Evere, Forest, Ganshoren, Ixelles, Jette-Saint-Pierre, Koekelberg, Molenbeek-Saint-Jean, Saint-Gilles, Saint-Josse-ten-Noode, Schaerbeek, Uccle, Watermael-Boitsfort, Woluwé-Saint-Lambert et Woluwé-Saint-Pierre.

    NahoruNahoru

    Za určitých podmínek je nicméně možné, aby záležitost byla předána soudu, kde se používá jiný jednací jazyk. Za určitých podmínek je rovněž možné přistoupit ke změně jednacího jazyka, v zásadě na počátku řízení.

  2. Sestavení žaloby: pokud je žaloba podána předvoláním, kontradiktorním nebo jednostranným návrhem, musí být v písemné formě a musí odpovídat určitým formálním podmínkám. Kromě toho po zavedení záležitosti do všeobecného soudního rejstříku založí soudní zapisovatel spis nazvaný „jednací spis“. Jednací spis je předán soudci, u kterého byla žaloba podána a v případě obrácení se na soud druhého stupně nebo na kasační soud bude předána nadřazené soudní kanceláři.
  3. V současnosti nelze žádost podávat telefaxem nebo elektronickou poštou.

    Opatření k použití zákona ze dne 20. října 2000, kterým se uvádí využívání telekomunikačních prostředků a elektronického podpisu při soudním a mimosoudním jednání, zveřejněného v Moniteur belge ze dne 22. prosince 2000 nebyla ještě rozhodnuta.

9. Existují zvláštní tiskopisy pro soudní žalobu nebo pokud ne, jak jinak má být řízení zahájeno? Co vše musí spis povinně obsahovat?

  1. Zákonně neexistují předtištěné tiskopisy pro soudní žalobu. Avšak žaloba musí obsahovat určité prvky, jinak bude neplatná.
  2. Jak předvolání a kontradiktorní návrh, tak jednostranný návrh musí odpovídat zákonným požadavkům stanoveným předpisy trestního zákoníku, jinak bude neplatný. Tyto prvky, které musí být v žalobě povinně obsaženy, se týkají hlavně údajů dotčených stran, předmětu žaloby, uvedení příslušného soudce a data soudního jednání.

    Předvolání tak mimo jiné obsahuje (čl. 43 a 702 soudního řádu):

    NahoruNahoru

    • podpis soudního vykonavatele, který vyhotovil listinu;
    • příjmení, jméno a trvalé bydliště žalobce;
    • příjmení, jméno a trvalé bydliště, pokud není uvedeno trvalé bydliště, pak bydliště v obci;
    • předmět a stručné objasnění žaloby;
    • uvedení soudce, kterému je žaloba podána;
    • uvedení dne, měsíce a roku a místa doručení a
    • uvedení

    místa, dne a hodiny soudního jednání.

    Kontradiktorní návrh obsahuje (čl. 1034b soudní řád):

    • uvedení dne, měsíce a roku;
    • příjmení, jméno, povolání, trvalé bydliště žalobce a případně také jeho funkce a zápis v obchodním rejstříku nebo v rejstříku živnostníků;
    • příjmení, jméno, trvalé bydliště a případně funkce osoby, která má být povolána;
    • předmět a stručné objasnění žaloby;
    • uvedení soudce, kterému je žaloba podána;
    • podpis žalobce nebo jeho advokáta.

    Jednostranný návrh obsahuje následující údaje (čl. 1026 soudní řád):

    • uvedení dne, měsíce a roku;
    • příjmení, jméno, povolání a trvalé bydliště žalobce a případně také příjmení, jména, trvalé bydliště a funkce jeho zákonných zástupců;
    • předmět a stručné uvedení důvodů k žalobě;
    • jmenování soudce, který má o věci rozhodnout;
    • pokud

    se v zákonu neuvádí jinak, podpis advokáta strany.

    V případě dobrovolného dostavení se k soudu na úrovni prvního stupně (před soud prvního stupně, soud v oblasti pracovního práva, soud v oblasti obchodního práva, smírčího soudce nebo policejní soud, který zasedá v občanskoprávních záležitostech) sestaví soudce protokol, jehož prohlášení v dolní části bude stranami, které požadují rozhodnutí, podepsáno v souladu s článkem 706 soudního řádu.

    NahoruNahoru

10. Musím hradit soudní výlohy? Pokud ano, kdy je musím zaplatit? Musím od podání mé žaloby platit právního zástupce?

  1. Je skutečně třeba zaplatit soudní výlohy. Náklady a soudní výlohy, které se týkají řízení, zahrnují zejména poplatky na kolky, soudní kancelář a zápis, náklady a odměny a platy na soudní jednání, náklady na odeslání rozhodnutí (čl. 1018 soudního řádu).
  2. Při soudní žalobě platí žalující strana předem příslušný poplatek na soudní rejstřík. Poplatky na soudní kancelář zahrnují poplatek za zavedení do seznamu, poplatek za vydání a poplatek za odeslání. Na základě článku 1017 soudní řád se při jakémkoliv konečném rozhodnutí z úřední moci vyhlašuje odsouzení k úhradě soudních výloh a nákladů v zásadě ta strana, která prohrála. Avšak soudce si může vyhradit soudní výlohy. V tomto případě jsou na žádost nejpřičinlivější strany vyřízeny soudcem, který rozhodoval.
  3. Odměny a náklady na advokáta nejsou zahrnuty v nákladech a soudních výlohách. Tyto vyplývají ze smlouvy, která byla uzavřena mezi advokátem a jeho klientem. Každá ze stran hradí také náklady a odměny za poradenství.

11. Mohu využívat příspěvek na úhradu soudních výloh? (viz téma „právní pomoc“ - Aide judiciaire’)

DALŠÍ PRŮBĚH ŽALOBY

12. Od kdy platí moje žaloba jako úředně přijatá? Dostanu úřední potvrzení, že byla moje záležitost řádně předložena?

  1. Skutečná soudní žaloba se provádí zápisem do všeobecného soudního rejstříku, a to i v případě dobrovolného dostavení se k soudu.

    Upřesněme, že žádosti o návrhy a žádosti o zkrácené soudní řízení jsou zapisovány do zvláštních rejstříků, které rozhodují o skutečném předání záležitosti soudci.

    NahoruNahoru

  2. Potvrzení jako takové se osobě podléhající pravomoci soudu nezasílá. Strany však mohou nahlédnout do všeobecného soudního rejstříku, aby se ujistily, že byl případ do všeobecného soudního rejstříku řádně zapsán. Po zápisu do soudního rejstříku nastává hlavní povinnost soudce o případu rozhodnout.

13. Dostanu přesné údaje o průběhu kroků navazujících na tuto žalobu (např. lhůta pro dostavení se k soudu)?

Všeobecně mohou být informace týkající se průběhu jednání udíleny poradcem strany v případě, kdy by tato byla zastupována advokátem. Informace je možné rovněž získat v soudní kanceláři soudu, který se zabývá případem. Kromě toho jsou informace a zejména datum soudního jednání a uvedení pověřeného soudce obsaženy v předvolání.

Zvláště v první etapě se udává informace týkající se úvodního soudního jednání. V případě:

  • předvolání informuje soudní vykonavatel žalující stranu o datu úvodního soudního jednání, které je první etapou řízení;
  • kontradiktorního návrhu a dobrovolného dostavení se k soudu informuje strany soudní zapisovatel;
  • jednostranného návrhu se soudní jednání nekoná. Žalující strana však může být soudním zapisovatelem povolána, pokud si soudce přeje položit jí otázky.

Ve druhé etapě se provádí příprava případu. Každá strana má za tímto účelem lhůtu stanovenou zákonem (čl. 747 § 1soudního řádu) ke složení důkazů a závěrů (souhrn důkazů a písemná obhajoba). Pro případ nedodržení stanovené lhůty je v odst. 2 čl. 747 soudního řáduobsažen systém sankcí.

Pokud je záležitost připravena a je přichystána k jednání před soudem, strany požádají o datum soudního jednání, ve kterém bude záležitost projednána. Lhůta ke stanovení tohoto soudního jednání záleží na pracovním vytížení soudu a volném času, který by mohl věnovat případu. Z důvodu mezitímních sporů vložených do jednání (posudky, výslech stran, vyslechnutí svědků,…), které mohou v určitých případech zasahovat, je obtížné přesně stanovit celkovou dobu trvání řízení. Procesní nedostatky jednání mohou být skutečně příčinou přerušení, pozastavení nebo dokonce zamítnutí řízení.

Po vyslechnutí obhajovací řeči jsou diskuse uzavřeny a soudce odebírá záležitost na poradu soudu. Soudce musí v zásadě v souladu s článkem 770 soudního řádu provést rozhodnutí do měsíce od převzetí záležitosti k poradě soudu.

Bližší informace

Na ustanovení a znění citovaná v tomto souboru je možné nahlédnout v jejich aktualizované verzi v záhlaví „Konsolidovaný právní řád Deutsch - français - Nederlands Législation consolidée“ na internetových stránkách Service Public Fédéral JUSTICE.

« Návrh na zahájení soudního řízení - Obecné informace | Belgie - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 19-05-2006

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království