Evropská komise > ESS > Úpadek > Portugalsko

Poslední aktualizace: 16-11-2006
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Úpadek - Portugalsko

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Aktualizace stránky se právě připravuje. Stránka bude poté k dispozici na portálu evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Jaké jsou jednotlivé druhy řízení pro platební neschopnost? 1.
2. Jaké jsou podmínky pro zahájení řízení pro platební nezpůsobilost? 2.
3. Jaká je role různých účastníků v jednotlivých typech řízení? 3.
4. Jaké jsou účinky zahájení řízení? 4.
5. Jaká zvláštní pravidla jsou spojená s některými kategoriemi pohledávek? 5.
6. Jaká pravidla souvisejí s úkony, které způsobují újmu? 6.
7. Jaké jsou podmínky pro předložení a přijetí pohledávek? 7.
8. Jaká jsou pravidla pro reorganizační řízení? 8.
9. Jaká jsou pravidla pro likvidační řízení? 9.
10. Jaké jsou podmínky pro ukončení řízení? 10.

 

1. Jaké jsou jednotlivé druhy řízení pro platební neschopnost?

Podle portugalského práva je „platební neschopnost” definována jako neschopnost dlužníka plnit své splatné závazky v termínu.

Právnické osoby a autonomní skupiny aktiv a pasiv, u kterých neexistuje žádná osoba s neomezenou osobní odpovědností za dluhy, jsou považovány za platebně nezpůsobilé, když jejich pasiva zřetelně převyšují aktiva.

Z hrozící platební neschopnosti se stává neschopnost skutečná v případech, kdy dlužník podá u soudu návrh na vyhlášení úpadku.

Zákon nabízí mimosoudní dohodovací postup, který umožňuje rehabilitaci společností čelících platební neschopnosti nebo finančním potížím. Tento postup je prováděn veřejnoprávním subjektem, portugalskou vládní agenturou na podporu malého a středního podnikání (IAPMEI).

Cílem tohoto postupu je dosažení dohody mezi společností a všemi nebo některými z jejích věřitelů, která připraví půdu pro životaschopnou obnovu.

Skutečnost, že probíhá soudní řízení pro platební neschopnost, není překážkou pro smírčí řízení. Pokud v takovém případě dosud nebyla platební neschopnost vyhlášena, soudní proces lze pozastavit na žádost společnosti nebo jakékoli zúčastněné strany.

Dohoda dosažená ve smírčím řízení musí mít písemnou formu a v určitých případech zákon vyžaduje veřejnou listinu.

Zákon o platební neschopnosti a ozdravení společností (Código da Insolvência e da Recuperação de Empresas) umožňuje jediný typ řízení bez rozlišování mezi ozdravením společnosti a platební neschopností. Věřitelé jsou povinni posoudit finanční životaschopnost společnosti a společně rozhodnout, zda je vhodné provést ozdravění nebo likvidaci a za jakých podmínek. Zákon rovněž umožňuje další postup pro likvidaci majetku dlužníka a poskytuje věřitelům možnost schválit plán, který nezahrnuje likvidaci.

NahoruNahoru

2. Jaké jsou podmínky pro zahájení řízení pro platební nezpůsobilost?

Existuje pouze jeden druh řízení pro platební neschopnost.

Aby bylo možné toto řízení zahájit, je nutné doložit, že dlužník není schopen plnit své závazky v termínu nebo, v případě právnických osob a autonomních skupin majetku, že pasiva jasně převyšují aktiva.

Řízení pro platební neschopnost lze zahájit v jakékoli z následujících situací:

  1. obecné zastavení placení dluhů určených k uhrazení;
  2. nesplnění jednoho nebo více závazků, což v závislosti na jejich velikosti nebo okolnostech nesplnění dokládá, že dlužník je obecně neschopen plnit své závazky v termínu;
  3. zmizení majitele společnosti nebo vedoucích pracovníků dlužníka nebo opuštění ústředí nebo hlavního střediska činností v důsledku platební neschopnosti dlužníka, a to bez určení příslušné náhrady;
  4. proplýtvání, opuštění, uspěchaná nebo hrubě nehospodárná likvidace majetku a vytvoření fiktivních pohledávek;
  5. nedostatek přiměřených aktiv k zajištění platby dluhu vůči nárokující straně dle soudního rozhodnutí v donucovacím řízení vedeném proti dlužníkovi;
  6. nesplnění závazků obsažených v plánu pro platební neschopnost nebo splácení schváleném věřiteli v již probíhajícím řízení pro platební neschopnost;
  7. v období uplynulých šesti měsíců všeobecná neschopnost platit dluhy ve spojení s platbami a příspěvky na daně a sociální zabezpečení, dluhy z pracovních smluv nebo z porušení nebo ukončení takové smlouvy, nájemné z jakéhokoli typu nájmu, včetně jakýchkoli finančních nájmů, splátek kupní ceny nebo splátek půjčky zajištěné hypotékou zatěžující provozní budovy, ústředí nebo bydliště dlužníka;
  8. jasný přebytek pasiv nad aktivy v poslední schválené rozvaze nebo více než devítiměsíční prodlení ve schvalování a archivaci účetních výkazů v případech, kde je to stanoveno povinností ze zákona a kde je dlužníkem právnická osoba nebo autonomní skupina aktiv a pasiv.

3. Jaká je role různých účastníků v jednotlivých typech řízení?

Soud

Řízení pro platební neschopnost musí být zahájeno u soudu v místě sídla firmy nebo bydliště dlužníka nebo, v případě platební nezpůsobilosti nenárokovaného majetku zemřelé osoby, u soudu v místě bydliště zesnulé osoby v době úmrtí.

NahoruNahoru

Návrh na prohlášení platební neschopnosti může být rovněž podán u soudu v místě hlavních zájmů dlužníka. To je definováno jako místo, kde obvykle spravuje své záležitosti a které je tak vnímáno třetími stranami.

Soud sehrává klíčovou roli při zajišťování shody s právními ustanoveními, jimiž se řídí řízení pro platební neschopnost, a odpovídá zvláště za provedení počátečního hodnocení návrhu na prohlášení platební neschopnosti a posouzení toho, zda jsou plány věřitelů pro platební neschopnost a splácení zákonné a zda je možné je ratifikovat.

Soud je také povinen posuzovat dlužníkovu údajnou platební neschopnost ve světle skutečností, které nastanou v průběhu procesu, a pokud uzná, že ji tyto skutečnosti odůvodňují, vyhlásit platební neschopnost – ovšem bez nutnosti vyjádřit se k potenciálu společnosti k ozdravení.

Soudce je odpovědný za rozhodnutí o důkazu dluhů a jejich hodnocení a může také jmenovat zplnomocněnce pro osoby bez právní způsobilosti a nařídit pozastavení likvidace majetku a rozdělování výnosů mezi věřitele.

Stejně tak soud nařizuje ukončení řízení.

Správce

Správce je jmenován soudcem, který při jmenování musí vzít v úvahu návrhy dlužníka nebo výboru věřitelů, pokud byl vytvořen. Schůze věřitelů ovšem může hlasovat o výměně jmenovaného správce.

Povinnosti správce, s nímž spolupracuje a jejž kontroluje výbor věřitelů, jsou následující:

  1. připravit uhrazení dluhů insolventní strany z hotových prostředků dostupných v majetku (majetek dlužníka), konkrétně z výnosů z prodeje aktiv, který má podpořit;
  2. v dlouhodobém horizontu chránit práva insolventní osoby a umožnit jí jejich další uplatňování a umožnit společnosti pokračovat v činnosti, aby se v maximální míře zabránilo zhoršování její ekonomické situace.
Výbor věřitelů

Jedná se o nepovinný orgán, jehož existence a složení závisí na přáních schůze věřitelů. Schůze nemusí souhlasit s výborem, který jmenuje soudce, nebo si jej může jmenovat sama, pokud tak soudce neučiní. V obou případech může také změnit jeho složení.

NahoruNahoru

Soud může od jmenování výboru upustit, pokud usoudí, že to je odůvodněno omezeným objemem majetku, nekomplikovaností likvidace nebo malým počtem věřitelů.

Pokud výbor existuje, jeho souhlas je vyžadován u právních úkonů, které jsou obzvlášť významné pro celý postup.

Dlužník

Dlužník je povinen podat návrh na prohlášení platební neschopnosti do šedesáti dnů od data, kdy platební neschopnost zjistí, nebo k datu, ke kterému by ji zjistit měl, vyjma případu jednotlivce, který k datu vzniku platební neschopnosti není vlastníkem společnosti.

Pokud je dlužník vlastníkem společnosti, existuje zákonná právní domněnka o znalosti situace platební neschopnosti tři měsíce poté, co byl všeobecně neschopen splnit své závazky týkající se daní nebo sociálního zabezpečení nebo závazky vzniklé z pracovních nebo nájemních smluv.

Během řízení se od insolventního dlužníka požaduje:

  1. poskytnutí všech relevantních informací vyžádaných správcem, schůzí věřitelů, výborem věřitelů nebo soudem;
  2. osobní účast u soudu, pokud si to vyžádá soudce nebo správce, pokud není jeho účast odůvodněně znemožněna nebo pokud mu nebylo výslovně povoleno zastupování zmocněncem;
  3. poskytnutí veškeré součinnosti vyžadované správcem, aby tento mohl vykonávat svou roli.
Věřitel

Věřitel je hlavní postavou procesu platební nezpůsobilosti.

Má právo požadovat, aby byl dlužník prohlášen za platebně nezpůsobilého, a může také návrh vzít zpět nebo se vzdát řízení, a to až do okamžiku vydání konečného rozhodnutí.

NahoruNahoru

Pokud soud návrh na prohlášení platební nezpůsobilosti zamítne, může se proti rozhodnutí odvolat (za předpokladu, že je také navrhovatelem).

Může se účastnit schůzí věřitelů, na kterých má rozhodovací pravomoc a úplnou volnost v jednání o budoucnosti společnosti, pokud jde o to, zda má být rehabilitována nebo zlikvidována a za jakých podmínek.

Může přijmout nebo zamítnout platební kalendář, pokud jej dlužník předloží.

Má právo na výměnu správce jmenovaného soudem a může uplatňovat výše uvedené pravomoci prostřednictvím schůze věřitelů.

Právo na odvolání je omezeno pouze na jednu úroveň – tj. odvolání je možné pouze u odvolacího soudu. Jedinou výjimkou jsou situace týkající se odvolání proti rozsudkům v oblastech, pro které v současnosti neexistuje jednotná právní teorie.

4. Jaké jsou účinky zahájení řízení?

Definice majetku

Pokud není stanoveno jinak, majetek platebně nezpůsobilé strany zahrnuje všechna aktiva dlužníka k datu prohlášení platební nezpůsobilosti soudem, společně s aktivy a právy, které dlužník získal během řízení.

Neobstavitelná aktiva představují pouze část majetku, jestliže je dlužník dobrovolně nabídne a jestliže jejich neobstavitelný charakter není absolutní.

Zákon rozlišuje mezi dluhy z platební neschopnosti a dluhy z majetku.

V prvním případě se jedná o pohledávky za insolventní stranou, které vznikly před prohlášením platební nezpůsobilosti. S pohledávkami, u kterých může dlužník prokázat, že vznikly během procesu, je nakládáno stejně.

NahoruNahoru

Dluhy z majetku jsou ty, které vznikly během procesu, a patří mezi ně například náklady řízení a odměna správce.

Účinky na majetek dlužníka

Co se týká majetku dlužníka, účinkem prohlášení platební nezpůsobilosti je okamžité připravení dlužníka – přímo nebo prostřednictvím jeho ředitelů – o pravomoc řídit a spravovat aktiva tvořící majetek. S okamžitou platností přecházejí tyto pravomoci na správce, který přejímá roli zástupce dlužníka ve všech finančních záležitostech souvisejících s platební nezpůsobilostí.

Úkony prováděné insolventní stranou v rozporu s těmito pravidly jsou zpravidla bezvýsledné.

Prohlášení platební nezpůsobilosti způsobí, že se všechny závazky insolventní strany, které nepodléhají předchozí podmínce, stanou splatnými.

Pohledávky

V řízení pro platební nezpůsobilost jsou čtyři kategorie pohledávek: zajištěné, přednostní, druhořadé a nezajištěné.

Zajištěné pohledávky jsou pohledávky zajištěné in rem aktivy v majetku až do výše hodnoty těchto aktiv. Patří mezi ně také přednostní pohledávky zvláštních dlužníků. Tato kategorie nepokrývá pouze pohledávky, ale také úroky z pohledávek.

Přednostní dluhy jsou přednostní pohledávky obecných věřitelů na aktiva v majetku, a to až do hodnoty aktiv, nad kterými taková přednostní pohledávka existuje, a tam, kde nejsou pohledávky umořeny v důsledku prohlášení platební nezpůsobilosti

Druhořadé pohledávky jsou takové, které budou vyrovnány pouze po plném vyplacení nezajištěných věřitelů.

NahoruNahoru

Následující pohledávky jsou druhořadé, vyjma případy, kde jsou s nimi spojena přednostní práva obecných nebo zvláštních věřitelů nebo kde jsou zajištěny zákonnými hypotékami, které nejsou umořeny v důsledku prohlášení platební nezpůsobilosti:

  1. pohledávky osob se zvláštním vztahem k dlužníkovi – např. manžel nebo manželka, předci, potomci nebo sourozenci dlužníka (v případě fyzické osoby) nebo akcionáři, partneři nebo osoby, které byly v řídicím nebo skupinovém vztahu s dlužníkem (v případě právnické osoby) – a těch, na které byly takové pohledávky převedeny v období dvou let před zahájením řízení pro platební nezpůsobilost;
  2. úroky z nepodřízených pohledávek vzniklých po prohlášení platební nezpůsobilosti, vyjma pohledávek krytých zajištěním in rem a přednostními právy věřitelů až do hodnoty dotyčných aktiv;
  3. pohledávky, kterým je přiřazen nižší význam dohodou mezi stranami;
  4. pohledávky související se službami poskytovanými bezplatně dlužníkem;
  5. pohledávky vůči majetku, které jsou v důsledku rozhodnutí prospěšných pro majetek zadržovány třetí stranou nejednající v dobré víře;
  6. úrok z druhořadých pohledávek, který vznikl po prohlášení platební nezpůsobilosti;
  7. pohledávky ve vztahu k půjčkám akcionářů.

Nezajištěnými pohledávkami jsou všechny pohledávky, které nejsou zahrnuty v těchto kategoriích.

Přechodná opatření

Pokud existují oprávněné obavy ze špatného hospodaření, soudce může z vlastního popudu nebo na žádost navrhovatele nařídit ochranná opatření nutná nebo přiměřená k zabránění jakéhokoli zhoršování finanční situace dlužníka do okamžiku prohlášení platební neschopnosti.

NahoruNahoru

Mezi tato opatření může patřit například jmenování dočasného soudního správce s výlučnými pravomocemi spravovat majetek dlužníka nebo pomáhat dlužníkovi se správou majetku.

5. Jaká zvláštní pravidla jsou spojená s některými kategoriemi pohledávek?

Při prohlášení platební nezpůsobilosti zaniknou následující pohledávky:

  1. přednostní práva obecných věřitelů přidružená k pohledávkám vůči majetku drženému státem, místními úřady a institucemi sociálního zabezpečení, které vznikly více než dvanáct měsíců před počátkem řízením pro platební nezpůsobilost;
  2. přednostní práva zvláštních věřitelů přidružená k pohledávkám vůči majetku a držená státem, místními úřady a institucemi sociálního zabezpečení, které byly splatné více než dvanáct měsíců před počátkem řízení pro platební nezpůsobilost;
  3. zákonné hypotéky, u kterých byl podán návrh na zápis v období dvou měsíců před datem počátku řízení pro platební nezpůsobilost a které zajišťují pohledávky vůči majetku, pokud je hypotéčním věřitelem stát, místní úřady nebo instituce sociálního zabezpečení;
  4. jsou-li závislé na registraci, zajištění in rem nad zapsatelnými nemovitými nebo movitými aktivy, která tvoří část majetku, dokládají pohledávky vůči majetku a již existují, ale nebyla dosud zaregistrována, nebo pokud nebylo dosud o registraci požádáno;
  5. zajištění in rem nad aktivy tvořícími část majetku a zajišťujícími pohledávky, které jsou ohodnoceny jako druhořadé.

6. Jaká pravidla souvisejí s úkony, které způsobují újmu?

Zákon stanoví, že zpravidla všechny úkony učiněné v období čtyř let před počátkem řízení pro platební nezpůsobilost mohou být zrušeny, pokud omezují, maří, brzdí, ohrožují nebo zdržují vypořádání pohledávek dlužníků.

NahoruNahoru

Zrušení zpravidla předem předpokládá zlý úmysl třetí strany, který se předpokládá u úkonů učiněných nebo opomenutých během dvou let před počátkem řízení pro platební nezpůsobilost a týká se osoby, která je ve zvláštním vztahu s insolventní stranou nebo ze které měla tato strana prospěch, a to i pokud zvláštní vztah v dotyčném čase neexistoval.

Jakmile jsou úkony škodící majetku zrušeny se zpětnou platností, je nutné obnovit situaci, která by nastala, kdyby k úkonu nebo opomenutí nedošlo.

7. Jaké jsou podmínky pro předložení a přijetí pohledávek?

V prohlášení platební neschopnosti je stanovena doba v délce až třiceti dnů, během které musejí věřitelé přihlásit své pohledávky k uznání. Pro známé věřitele tato lhůta začíná datem doručení nebo oznámení věřitele. U ostatních věřitelů se konečný termín prodlužuje o pět dnů a lhůta začíná datem zveřejnění posledního oznámení ve věstníku Portuguese Official Gazette nebo v celostátních novinách.

8. Jaká jsou pravidla pro reorganizační řízení?

Podle portugalských pravidel se musejí věřitelé rozhodnout, zda bude splacení jejich pohledávek dosaženo úplnou likvidací majetku dlužníka nebo restrukturalizací společnosti a zachováním její činnosti pod vlastnictvím dlužníka nebo třetích osob. Jejich stanoviska musejí být uvedena v plánu pro platební neschopnost schváleném na schůzi věřitelů.

Pokud se věřitelé rozhodnou pro ozdravení, mohou si svobodně zvolit nejvhodnější opatření k jeho dosažení.

9. Jaká jsou pravidla pro likvidační řízení?

Na schůzi věřitelů svolané k posouzení zprávy správce, která se sestavuje po prohlášení platební neschopnosti, se také rozhoduje o tom, zda se podnik dlužníka nebo podniky tvořící část aktiv majetku musejí zachovat v činnosti nebo uzavřít.

V případech, kde je k tomu správce oprávněn výborem věřitelů, nebo kde k tomu oprávněn není, ale dlužník nic nenamítá, nebo kde dlužník protestuje, ale soudce to schválí, může správce uzavřít podnik dlužníka před datem konání schůze svolané k posouzení zprávy.

Jestliže schůze věřitelů pověří správce přípravou plánu pro platební neschopnost, může nařídit pozastavení likvidace a rozdělování aktiv. Toto pozastavení se ruší, jestliže není plán předložen v období následujících šedesáti dnů nebo není schválen.

10. Jaké jsou podmínky pro ukončení řízení?

Řízení pro platební neschopnost je možné ukončit okamžitě s prohlášením platební neschopnosti, pokud existují náznaky, že majetek společnosti nepostačuje k uhrazení nákladů na řízení a očekávaných dluhů z insolventního majetku.

Bližší informace

Úplnou verzi tohoto informačního letáku naleznete na http://www.redecivil.mj.pt/ português 

Další pomoc lze získat prostřednictvím následujících internetových stránek:

  • http://www.stj.pt English - français - português - Nejvyšší soudní dvùr;
  • http://www.conselhosuperiordamagistratura.pt/ English - português - Nejvyšší soudní rada;
  • http://www.tribunalconstitucional.pt/ português - Ústavní soud;
  • http://www.mj.gov.pt/ English - português - Ministerstvo spravedlnosti;
  • http://trl.pt/ português - Odvolací soud v Lisabonu;
  • http://www.trc.pt/ português - Odvolací soud v Coimbøe;
  • http://www.tre.pt/ English - français - português - Odvolací soud v Évoøe;
  • http://www.trp.pt/ português - Odvolací soud v Portu;
  • http://www.pgr.pt/ português - Úøad státního žalobce;
  • http://www.itij.mj.pt português - Právní databáze;
  • http://www.cej.pt/ English - français - português - Centrum právních studií (orgán odpovìdný za odbornou pøípravu portugalských soudcù)
  • http://www.dgsj.pt português - Generální øeditelství pro výkon spravedlnosti (které mimo jiné poskytuje informace o kontaktech se soudy a jejich územní soudní pùsobnost a pøístup na stránku pøedstavitelù ministerstva spravedlnosti);
  • http://www.gplp.mj.pt/ English - português - Kanceláø legislativní politiky a plánování pøi ministerstvu spravedlnosti;
  • http://www.dgrn.mj.pt português - Generální øeditelství pro rejstøíky a notáøské služby;
  • http://www.asjp.pt/ português - Asociace portugalských soudcù;
  • http://www.smmp.pt/ português - Asociace soudcù v úøadu státního zástupce;
  • http://www.oa.pt/ português - Portugalská advokátní komora;
  • http://dre.pt/ português - Legislativa online;
  • http://www.solicitador.net/ português - Asociace právních zástupcù;
  • http://www.asjp.pt/ português - Asociace pracovníkù právních institucí;
  • correio@lisboa.tcom.mj.pt – Lisabonský obchodní soud, - Rua do Ouro, 49 – 2º, 110-060 Lisboa, Portugal;
  • correio@lisboa.sgciveis.mj.pt – Lisabonský civilní soud - Rua Marquês da Fronteira, Palácio da Justiça, 1098-001 Lisboa, Portugal.

« Úpadek - Obecné informace | Portugalsko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 16-11-2006

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království