Evropská komise > ESS > Úpadek > Lucembursko

Poslední aktualizace: 30-06-2006
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Úpadek - Lucembursko

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Aktualizace stránky se právě připravuje. Stránka bude poté k dispozici na portálu evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Jaké jsou jednotlivé typy úpadkových řízení a jejich cíle 1.
1.a) Definice platební neschopnosti 1.a)
1.b) Typy řízení 1.b)
2. Jaké jsou podmínky jednotlivých typů úpadkových řízení? 2.
2.a) Hmotně právní podmínky 2.a)
2.b) Zveřejnění 2.b)
3. Jakou úlohu mají jednotliví účastníci? 3.
3.a) Konkurs 3.a)
3.b) Vyrovnání 3.b)
3.c) Odklad plateb 3.c)
3.d) Nucená správa 3.d)
3.e) Kolektivní vypořádání dluhů 3.e)
4. Jaké jsou účinky zahájení řízení? 4.
5. Jaká pravidla se používají na určité kategorie pohledávek? 5.
6. Jaká pravidla se týkají úkonů poškozujících všechny věřitele? 6.
7. Jaké jsou podmínky pro přihlašování a přiznávání pohledávek? 7.
8. Jaká pravidla platí pro restrukturalizační řízení? 8.
8.a) Kolektivní vyrovnání dluhů 8.a)
8.b) Nucená správa 8.b)
9. Jakými pravidly se řídí likvidační řízení? 9.
10. Jaké jsou podmínky pro skončení řízení? 10.

 

1. Jaké jsou jednotlivé typy úpadkových řízení a jejich cíle

1.a) Definice platební neschopnosti

Lucemburská doktrína vychází z doktríny belgické a definuje platební neschopnost jako stav, kdy pasiva dlužníka převyšují jeho aktiva.

1.b) Typy řízení

Lucemburské velkovévodství uznává pět úpadkových řízení. Tři z nich se týkají pouze podnikatelů (fyzických i právnických osob), jedno je výlučně určeno fyzickým osobám-nepodnikatelům.

Poslední řízení se týká výlučně notářů (jelikož je určeno samostatné profesní kategorii, nebude v rámci tohoto souboru představeno).

Kromě těchto řízení existuje v lucemburském právu ještě řízení stanovené článkem 593 a následujícími Obchodního zákoníku, které podnikateli umožňuje získat za určitých podmínek odklad platby.

Řízení o nucené správě je řízením směřujícím k reorganizaci záležitostí toho podnikatele, který o to požádá. Zároveň je možno požádat o zisk, pokud si podnikatel přeje, aby byl jeho majetek správně zpeněžen.

Konkursní řízení je řízením, jehož cílem je likvidace majetku obchodníka, který se dostal do platební neschopnosti.

Nucené vyrovnání je řízením, které je za určitých podmínek otevřeno dlužníkovi, který splňuje podmínky konkursu. Pokud vyrovnání proběhne vydáním aktiv, řízení bude mít stejně jako u konkursního řízení za cíl umožnit zpeněžení majetku podnikatele, který vydal aktiva.

NahoruNahoru

Toto řízení se nicméně od konkursu liší tím, že se podnikatel vyhne účinkům konkursního řízení.

Také bylo zavedeno ozdravné řízení pro notáře, které jim má v případě, že je jejich úvěr otřesen, umožnit požívat speciálního režimu, jehož cílem je reorganizace jejich záležitostí a řádné zpeněžení jejich majetku.

Řízení o kolektivním vypořádání dluhů je řízením otevřeným pouze pro fyzické osoby-nepodnikatele, které se dostaly do platební neschopnosti. Cílem je umožnit žadateli ozdravit svoji finanční situaci prostřednictvím vypracování splátkového kalendáře.

2. Jaké jsou podmínky jednotlivých typů úpadkových řízení?

2.a) Hmotně právní podmínky

U nucené správy se vyžadované podmínky týkají povahy žadatele, který musí být bezpodmínečně podnikatelem a musí být v dobré víře.

Jeho úvěr musí být otřesen.

Vedle tohoto otřeseného úvěru však musí existovat možnost reorganizovat činnost způsobem vedoucím ke snížení pasiva.

U konkursního řízení se podmínky kromě podnikatelské povahy dlužníka týkají skutečnosti, že tento musí mít zastavené platby a mít otřesený úvěr.

U vyrovnacího řízení jsou podmínky stejné jako u konkursu s tím rozdílem, že dlužník, který o něj požádá, musí být nešťastný a v dobré víře (článek 2 zákona ze dne 14. dubna 1886 o nuceném vyrovnání).

Podnikateli, který nemůže v důsledku mimořádných událostí dostát svým dluhům, je dovoleno požádat obchodní soud o odklad platby.

NahoruNahoru

Odklad platby je schválen pouze v případě, že situace podnikatele vykazuje prvky umožňující znovu nastolit rovnováhu mezi pasivy a aktivy.

Řízení o kolektivním vyrovnání dluhů je otevřeno pouze fyzickým osobám-nepodnikatelům, pokud tyto svoji platební neschopnost nezorganizovaly a pokud dlužník, který o toto řízení žádá, má povolení k pobytu na území Lucemburského velkovévodství.

Řízení o nucené správě (článek 1 velkovévodské vyhlášky ze dne 25. května 1935, kterou se doplňuje legislativa o odkladu platby, nuceném vyrovnání a konkursu zřízením režimu nucené správy), vyrovnací řízení (článek 3 zákona ze dne 14. dubna 1886 o nuceném vyrovnání), řízení o kolektivním vyrovnání dluhů v případě předlužení (článek 3 zákona ze dne 8. prosince 2000 o prevenci předlužení a, kterým se zřizuje řízení o kolektivním vyrovnání dluhů v případě předlužení) a řízení o odkladu platby jsou zahájena pouze na žádost dlužníka.

Naopak konkursní řízení může být zahájeno různými způsoby.

Dlužník v úpadku má tedy podle zákona povinnost oznámit tuto skutečnost místně příslušnému obchodnímu soudu (článek 440 Obchodního zákoníku).

Nicméně podle článku 442 Obchodního zákoníku mohou oznámit úpadek podnikatele i jeho věřitelé.

Stejný článek umožňuje obchodnímu soudu, aby prohlásil konkurs podnikatele z moci úřední (zejména v případě neúspěchu řízení o nuceném vyrovnání).

2.b) Zveřejnění

Opatření týkající se zveřejnění byla stanovena v rámci řízení o konkursu, vyrovnání, odkladu platby a nucené správě.

NahoruNahoru

Jedná se o zveřejnění vyvěšením a/nebo v tisku.

3. Jakou úlohu mají jednotliví účastníci?

3.a) Konkurs

Jako u ostatních řízení uvedených na začátku a týkajících se podnikatelů je ke konkursu místně příslušný obvodní soud rozhodující o obchodních věcech (dále jen „obchodní soud“).

Tento vynese usnesení o prohlášení konkursu, stanoví datum zastavení plateb, jmenuje jednotlivé účastníky (soudního komisaře, opatrovníka), stanoví datum pro přihlášení pohledávek a datum pro uzavření protokolu o prověřování pohledávek a prohlásí konkursní řízení za skončené.

Správa majetku je svěřena opatrovníkovi ustavenému soudem, který bude pověřen zpeněžením majetku dlužníka a rozdělením výtěžku z jeho zpeněžení mezi jednotlivé věřitele, přičemž musí respektovat pravidla týkající se přednostních práv a věcných záruk.

Tento bude vykonávat své funkce za kontroly soudního komisaře ustaveného obchodním soudem.

Počínaje vyhlášením konkursu je podnikatel v konkursu zbaven správy svého majetku a nemůže provádět s ním související platby, operace a další úkony.

3.b) Vyrovnání

Po předložení žádosti ustaví obchodní soud jednoho ze svých soudců, aby prověřil situaci žadatele a vypracoval zprávu.

Na základě této zprávy může soud poskytnout podnikateli lhůtu, aby mohl svým věřitelům předložit návrhy na vyrovnání.

NahoruNahoru

Na závěr může soud rozhodnout, zda vyrovnání potvrdí či ne.

V rámci tohoto řízení ustaví soud jednoho ze svých členů, jehož úkolem bude na jedné straně předložit zprávu o situaci dlužníka a na straně druhé dohlížet na řádný průběh vyrovnání.

Stejně jako v případě konkursu nemůže dlužník bez souhlasu ustaveného soudce zcizovat ani zatěžovat nemovitosti a zavazovat se (článek 6 zákona ze dne 14. dubna 1886).

3.c) Odklad plateb

Obchodní soud ustaví soudního komisaře, jehož úkolem bude předložit soudu zprávu o situaci dlužníka, na základě které může soud schválit odklad platby. V takovém případě soud ustaví jednoho nebo více komisařů, kteří budou pověřeni kontrolou operací dlužníka během období odkladu.

Během trvání odkladu dlužník nemůže svůj majetek zcizovat, zatěžovat hypotékou nebo zastavovat.

3.d) Nucená správa

Žádost se podává k obchodnímu soudu v obvodě, kde se nachází hlavní provozovna podnikatele nebo sídlo příslušné společnosti.

Jsou-li splněny podmínky, soud ustaví jednoho ze svých soudců, aby vypracoval zprávu o situaci podnikatele.

Podnikatel tímto okamžikem ztrácí právo disponovat svým majetkem (například majetek prodat či zastavit) bez písemného souhlasu soudce ustanoveného soudem.

Po předložení zprávy může soud žádost zamítnout či přijmout.

V případě zamítnutí může stejným usnesením vyhlásit konkurs podnikatele.

NahoruNahoru

V opačném případě bude majetek žadatele spravován jedním nebo více komisaři ustavenými soudem (komisaři nemusí být nutně soudci soudu), jejichž úkolem bude provést inventuru majetku podnikatele a vypracovat rozvahu pro určení stavu aktiv a pasiv tohoto podnikatele.

Následně vypracuje/í návrh na reorganizaci podniku nebo návrh na zpeněžení majetku.

Tento návrh bude následně sdělen věřitelům dlužníka, jakož i jeho spoludlužníkům a ručitelům.

Poté, co byl soudu přeložen plán, může ho soud odmítnout (pak může vyhlásit konkurs dlužníka), nebo ho přijmout (čímž se tento plán stane závazným pro podnikatele, jeho ručitele a spoludlužníky i jeho věřitele).

3.e) Kolektivní vypořádání dluhů

V závislosti na tom, zda se nacházíme ve fázi smluvní či soudní, vystupují zde dva typy řízení.

V prvním případě zasáhne Vyšetřovací a poradní služba pro předlužení („SIC“), která spis prošetří a spolu s dlužníkem a jeho věřiteli vypracuje návrh plánu obnovy.

Po vypracování tohoto návrhu jej předloží mediační komisi, která pak účastníkům (dlužníkovi, věřitelům) navrhne plán obnovy, který bude obsahovat řadu opatření, jež mohou jít od pouhého odkladu plateb či splátkového kalendáře až po částečné či úplné prominutí dluhů.

V případě neúspěchu smluvní fáze může začít fáze soudní.

Bude zahájena u smírčího soudu v místě bydliště dlužníka.

Strany budou předvolány před smírčího soudce, který může požadovat předložení všech dokumentů či prvků umožňujících vyčíslit majetkové poměry dlužníka (aktivum a pasivum).

NahoruNahoru

Na základě jemu předložených prvků schválí soud plán obnovy, který bude obsahovat opatření, jež pomohou dlužníkovi čelit jeho závazkům.

Plán obnovy schvaluje soudce maximálně na sedm let a může se stát neúčinným pouze v omezené řadě případů (zejména pokud dlužník nedodržuje povinnosti, které mu plán obnovy ukládá).

4. Jaké jsou účinky zahájení řízení?

Při řízení o vyrovnání, o konkursu, o odkladu platby a o nucené správě budou pozastaveny úkony výkonu rozhodnutí proti podnikateli a jeho majetku. Naopak žádný zákon platný ve Velkovévodství nezakazuje věřitelům provádět úkony, jejichž cílem je zachovat integritu majetku jejich dlužníka.

Během všech řízení již dlužník nemůže svobodně disponovat svým majetkem.

Nicméně se souhlasem osob ustavených obchodním soudem lze v některých případech provádět určité dispoziční úkony (v oblasti odkladu platby nebo nucené správy).

Pokud jde o kolektivní vypořádání dluhů, podáním žádosti dlužníka k SIC dojde k plnoprávnému pozastavení výkonů rozhodnutí na majetek dlužníka, s výjimkou rozhodnutí týkajících se vyživovacích povinností (článek 3 zákona ze dne 8. prosince 2000).

V případě neúspěchu smluvní fáze může smírčí soudce, u kterého bude zahájena soudní fáze, pozastavit výkony rozhodnutí za shodných, výše uvedených podmínek.

5. Jaká pravidla se používají na určité kategorie pohledávek?

Jednotlivá řízení, uvedená v tomto souboru, v zásadě neznamenají ukončení smluv dlužníka.

NahoruNahoru

Nicméně toto pravidlo má výjimky v oblasti konkursu. V rámci konkursního řízení ukončuje totiž usnesení soudu o prohlášení konkursu pracovní smlouvy (článek 30 zákona ze dne 24. května 1989 o pracovní smlouvě).

Jednotlivá výše uvedená řízení neukončují přednostní práva věřitelů, výjimkou je vyrovnací řízení.

Účastí na hlasování o vyrovnání ztrácejí totiž všichni věřitelé s věcnými zárukami postavení věřitelů s přednostními právy (článek 10 zákona ze dne 14. dubna 1886).

V případě konkursu a nucené správy je možné přistoupit k započtení dvou dluhů, pokud jsou tyto likvidní a vymahatelné před usnesením o prohlášení konkursu či nucené správy nebo jsou dluhy spojeny a pokud pocházejí ze stejného zdroje (Obvodní soud v Lucemburku, 14. května 1986, č. 32046 o úloze).

Smluvní započtení jsou neplatná, pokud byla v případě konkursů provedena během pozorovacího období.

V oblasti nucené správy, vyrovnání a odkladu plateb nejsou taková započtení možná, pokud byla provedena po té, co dlužník ztratil dispoziční práva ke svému majetku.

6. Jaká pravidla se týkají úkonů poškozujících všechny věřitele?

Při řízeních o konkursu, nucené správě, odkladu platby a vyrovnání ztrácí dlužník svobodu volně provádět některé typy úkonů, zejména úkony platební.

S výjimkou konkursu platí zákaz pouze tehdy, pokud dlužník neobdržel souhlas osoby ustavené soudem.

Každý úkon odporující tomuto zákazu je považován za neúčinný.

NahoruNahoru

Při konkursu může soud rovněž zrušit všechny úkony provedené dlužníkem během pozorovacího období.

Pozorovací období je definováno jako období, které běží počínaje datem, kdy dlužník zastavil platby. Všechny úkony učiněné dlužníkem během tohoto období mohou být zrušeny. Pokud byly učiněny za úplatu, je třeba předložit důkaz, že dlužníkovy smluvní strany věděly, že tento zastavil platby.

7. Jaké jsou podmínky pro přihlašování a přiznávání pohledávek?

V rámci konkursního řízení bude usnesení o prohlášení konkursu zveřejněno různými způsoby (tisk, zápis u obchodního soudu), aby se věřitelé dlužníka v úpadku mohli seznámit se situací a přihlásit se (článek 472 Obchodního zákoníku).

Věřitelé pak musí přihlásit své pohledávky v kanceláři obchodního soudu a předložit příslušné doklady (článek 496 Obchodního zákoníku).

Pohledávky prověří opatrovník pověřený likvidací úpadku, který je může zamítnout (článek 500 Obchodního zákoníku).

V případě vyrovnání musí dlužník, který podává žádost o vyrovnání, uvést ve své žádosti totožnost a bydliště svých věřitelů, jakož i výši jejich pohledávek (článek 3 zákona ze dne 14. dubna 1886).

Oznámení věřitelům proběhne doporučeným dopisem (článek 8 zákona ze dne 14. dubna 1886). Tímto dopisem budou vyzváni k účasti na vyrovnacím shromáždění.

Předvolání bude rovněž uveřejněno v tisku.

Během vyrovnacího shromáždění přihlásí věřitelé výši svých pohledávek.

NahoruNahoru

Jak jsme již upřesnili, účastí na hlasování ztrácejí všechny pohledávky zajištěné věcnou zárukou povahu přednostních pohledávek (článek 10 zákona ze dne 14. dubna 1886).

V případě odkladu výkonu musí dlužník rovněž předložit soupis jmen svých věřitelů s uvedením výše jejich pohledávek a jejich bydliště.

Věřitelé jsou předvoláni doporučeným dopisem (článek 596 Obchodního zákoníku) a na základě uveřejnění v tisku.

Během schůze, na kterou budou pozváni, musí uvést výši svých pohledávek (článek 597 Obchodního zákoníku).

V případě nucené správy není řízení o přihlašování pohledávek a jejich přiznávání. Dlužník ve své žádosti oznámí soudu totožnost svých věřitelů.

Tito budou následně soudem vyrozuměni o reorganizačním plánu nebo o zpeněžení majetku, který bude sepsán komisaři ustavenými soudem.

8. Jaká pravidla platí pro restrukturalizační řízení?

8.a) Kolektivní vyrovnání dluhů

SIC prošetří spis a spolu s dlužníkem a jeho věřiteli vypracuje návrh plánu obnovy.

Po svém sestavení bude tento návrh předložen mediační komisi, která pak účastníkům (dlužníkovi, věřitelům) nabídne plán obnovy obsahující řadu opatření, která mohou jít od pouhého odkladu plateb či splátkového kalendáře až po částečné nebo úplné prominutí dluhu.

Plán bude v případě souhlasu se všemi postupy obnovy podepsán všemi stranami a předsedou komise a bude přijat. Až na výjimky se jeho postupy nezmění.

NahoruNahoru

Jestliže po uplynutí doby šesti měsíců od podání žádosti ze strany dlužníka nebude přijat žádný plán obnovy, SIC dlužníkovi oznámí, že smírné řízení bylo neúspěšné.

V rámci soudní fáze schválí soudce plán obnovy obsahující opatření, jež pomohou dlužníkovi čelit jeho závazkům.

Plán obnovy schvaluje soudce maximálně na období sedmi let a může se stát neúčinným pouze v omezeném počtu případů (zejména pokud dlužník nesplní povinnosti, jež mu ukládá plán obnovy).

8.b) Nucená správa

Komisař(i) provede/ou inventuru majetku podnikatele a zpracují rozvahu, aby určili stav jeho pasiv a aktiv.

Dále vypracují návrh na reorganizaci podniku nebo návrh na zpeněžení majetku a jeho rozdělení.

V návrhu na zpeněžení je nutno dodržovat zákonem stanovené pořadí pro přednostní práva a hypotéky.

Tento návrh bude následně oznámen věřitelům podnikatele, jakož i jeho spoludlužníkům a ručitelům.

Soud může po té, co mu byl předložen, plán zamítnout (pak může prohlásit konkurs dlužníka), nebo jej přijmout (čímž se plán stane závazným pro podnikatele, jeho ručitele a spoludlužníky i pro jeho věřitele).

Nicméně plán musí odmítnout v případě, kdy je proti tomuto plánu většina věřitelů (tato většina musí bezpodmínečně představovat 50 % z celkové výše dluhů).

Je-li plán reorganizace či zpeněžení majetku přijat, podnikatel může opět svobodně vykonávat svá práva.

9. Jakými pravidly se řídí likvidační řízení?

Pravidla pro likvidaci se dotýkají výhradně likvidace majetku v případě konkursu. Nicméně zákon o vyrovnání stanoví, že v případě vyrovnání vydáním aktiv se použijí likvidační pravidla pro konkurs.

NahoruNahoru

V případě konkursu opatrovník přistoupí k likvidaci majetku dlužníka a jeho pasiv. Přistoupí k prodeji jednotlivých částí majetku, k nimž má úpadce práva.

Dále musí opatrovník určit preferenční pořadí věřitelů s přednostními právy a zbytek, který obdrží věřitelé, jež nedisponují přednostními právy či věcnými zárukami. Následně předvolá všechny účastníky vyúčtování a předloží jim rozvrh.

Po předložení účtů může opatrovník přistoupit k odškodnění věřitelů, přičemž je nutné dodržet jím stanovené pořadí vyplývající ze zápisu o předložení účtů, které podepsal soudní komisař a zapisovatel obchodního soudu.

10. Jaké jsou podmínky pro skončení řízení?

V případě konkursu může opatrovník po provedení plateb podat žádost o skončení konkursu, na niž bude navazovat konečné usnesení, kterým, jak už říká jeho název, končí konkursní řízení.

Pokud jde o vyrovnání, odklad platby a nucenou správu, končí řízení rozhodnutím, kterým soud přijme požadované opatření.

Usnesením o prohlášení konkursu lze vůči dlužníkovi v úpadku vynést dva typy sankcí: sankce trestněprávní a sankce občanskoprávní.

Soud může vůči dlužníkovi v úpadku přijmout občanskoprávní a trestněprávní sankce.

Jestliže soud shledá, že ke konkursu došlo v důsledku hrubých a jasných chyb úpadce, může vyhlásit zákaz výkonu podnikatelské činnosti, a to buď přímo nebo prostřednictvím jiné osoby. Tento zákaz se zároveň vztahuje na zákaz výkonu funkce s rozhodující pravomocí uvnitř podniku.

Mezi ostatními občanskoprávními sankcemi existuje u konkursů obchodních společností možnost, že bude konkurs rozšířen na vedoucí pracovníky této společnosti, možnost žaloby na základě článků 1382 a 1383 občanského zákoníku (obecně právní odpovědnost) a na základě článků 59 a 192 zákona o obchodních společnostech.

Vůči úpadci je možno přijmout trestněprávní sankce (bankrot).

« Úpadek - Obecné informace | Lucembursko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 30-06-2006

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království