Evropská komise > ESS > Úpadek > Lotyšsko

Poslední aktualizace: 19-01-2007
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Úpadek - Lotyšsko

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Aktualizace stránky se právě připravuje. Stránka bude poté k dispozici na portálu evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Jaké jsou jednotlivé typy a cíle úpadkového řízení? 1.
2. Jaké jsou podmínky pro zahájení jednotlivých typů úpadkového řízení? 2.
3. Jaká je úloha jednotlivých účastníků v každém typu řízení? 3.
4. Jaké jsou dopady zahájení řízení? 4.
5. Jaká specifická pravidla se vztahují k určitým kategoriím pohledávek? 5.
6. Jaká pravidla platí pro úkony poškozující věřitele? 6.
7. Jaké jsou podmínky pro přihlášení a uznání pohledávek? 7.
8. Jaká jsou pravidla pro reorganizační řízení? 8.
9. Jaká jsou pravidla pro likvidační řízení? 9.
10. Jaké jsou podmínky pro ukončení řízení? 10.

 

1. Jaké jsou jednotlivé typy a cíle úpadkového řízení?

Podle vnitrostátního práva je platební neschopností stav, kdy není dlužník schopen plnit své dlužní závazky. O platební neschopnosti rozhoduje soud.

Zahájení úpadkového řízení může vést k:

  1. Ozdravení – řešení stavu platební neschopnosti prováděním plánovaných opatření s cílem zabránit případnému konkursu dlužníka nebo obnovit jeho platební schopnost a schopnost uspokojit pohledávky věřitelů.

    V případě rozhodování o ozdravení mají zajištění věřitelé zakázáno vykonávat svá práva k majetku dlužníka, který slouží jako zajištění jejich pohledávek, dokud není ozdravný plán zamítnut, a pokud je ozdravný plán přijat a schválen, pak až do ukončení ozdravného procesu nebo jeho zrušení.

  2. Vyrovnání – řešení stavu platební neschopnosti dohodou mezi věřiteli a dlužníkem o plnění závazků dlužníka.

    V případě vyrovnání jsou věřitelé vázáni jeho podmínkami, které musí dodržovat bez ohledu na to, zda hlasovali proti vyrovnání nebo se hlasování neúčastnili. Schůze věřitelů pak nesmí rozhodnout o ozdravení nebo o zahájení konkursního řízení, dokud probíhá vyrovnání.

  3. Konkurs – řešení stavu platební neschopnosti likvidací dlužníka a uspokojením pohledávek věřitelů ze zdrojů, které byly získány během likvidačního řízení.

    V Lotyšsku neexistují žádná předběžná opatření pro zlepšení platební schopnosti před zahájením úpadkového řízení ani neformální restrukturalizace a reorganizace.

    NahoruNahoru

2. Jaké jsou podmínky pro zahájení jednotlivých typů úpadkového řízení?

Předmětem úpadkového řízení mohou být následující kategorie osob:

  1. veškeré podniky a společnosti zapsané v obchodním rejstříku;
  2. státní a obecní podniky a společnosti v přechodním období.

Fyzické osoby nemohou být předmětem úpadkového řízení.

Následující osoby mohou soud požádat o zahájení úpadkového řízení podáním příslušného návrhu (návrh na prohlášení platební neschopnosti):

  1. dlužník nebo likvidátoři dlužníků (likvidační komise);
  2. věřitelé nebo skupina věřitelů;
  3. správce příslušného úpadkového případu;
  4. příslušné státní a obecní orgány.

Jakmile je prohlášena platební neschopnost dlužníka, správce provede tyto kroky: 

  1. Do tří dnů od prohlášení platební neschopnosti dlužníka zašle správce oznámení a opis soudního rozhodnutí obchodnímu rejstříku English - latviešu valoda a katastrálnímu úřadu English - latviešu valoda v místě, kde se nemovitý majetek nachází, a v příloze uvede své jméno a příjmení, adresu kanceláře a telefonní číslo.

    Obchodní rejstřík provede záznam předložených informací v souladu s postupy, které stanoví zákon o obchodních rejstřících. Katastrální úřad je povinen provést záznam o prohlášení platební neschopnosti vlastníka nemovitosti do příslušného oddílu katastru nemovitostí v souladu se zákonem o katastru nemovitostí.

    NahoruNahoru

  2. Do tří dnů od prohlášení platební neschopnosti dlužníka správce předloží příslušné oznámení ke zveřejnění úřednímu věstníku „Latvijas Vēstnesis“ latviešu valoda. Správce je také oprávněn předložit oznámení o platební neschopnosti ke zveřejnění i v jiném tisku.

3. Jaká je úloha jednotlivých účastníků v každém typu řízení?

Návrh na zahájení úpadkového řízení proti dlužníkovi přezkoumá příslušný krajský soud podle bydliště nebo sídla dlužníka.

Správce je osobou jmenovanou soudem na základě návrhu státní agentury s názvem „Úpadková správa“.

Správcem může být pouze fyzická osoba s vyšším právním vzděláním nebo vyšším vzděláním v oboru ekonomie, managementu či financí nebo osoba s minimálně tříletou praxí v dozorčích či výkonných orgánech podniků nebo společností, která splnila požadavky na certifikaci v oboru správce a které státní agentura „Úpadková správa“ vydala certifikát.

Správce zajistí zákonnost a účinnost úpadkového řízení; spravuje majetek dlužníka a zajišťuje jeho zachování až do ukončení úpadkového řízení.

Jakmile je prohlášena platební neschopnost dlužníka, má správce tato práva:

  1. rozhodnout, zda bude úpadce pokračovat v provozování činnosti v plném rozsahu nebo částečně;
  2. využívat všech práv a pravomocí, které správním orgánům náleží ze zákona, na základě stanov nebo smluv úpadce.

Dlužník je podnik nebo společnost, která není schopna plnit své dlužní závazky. Zástupci dlužníka jsou majitelé akcií dlužníka, členové a funkcionáři správních orgánů dlužníka, kteří jsou oprávněni přijímat rozhodnutí ve věcech dlužníka nebo dlužníka zastupovat v souladu s jeho stanovami nebo smlouvami.

NahoruNahoru

Zástupci dlužníka mají tyto povinnosti:

  1. účastnit se všech schůzí věřitelů a zasedání soudu, o kterých budou informováni, a poskytovat potřebné informace;
  2. do tří dnů správci sdělit novou adresu bydliště v případě, že v průběhu úpadkového řízení dojde ke změně místa bydliště zástupce dlužníka;
  3. poskytovat informace vyžádané správcem a schůzí věřitelů, a to do patnácti dní ode dne zaslání žádosti;
  4. předložit návrh na prohlášení platební neschopnosti příslušnému soudu.

Věřitel je stát, obec, právnická osoba, fyzická osoba nebo skupina fyzických osob vázaných smlouvou, který má pohledávku vůči dlužníkovi. Existují dvě kategorie věřitelů:

  1. nezajištěný věřitel – věřitel, jehož pohledávka není zajištěna zástavou;
  2. zajištěný věřitel – věřitel, jehož pohledávka je zajištěna posesorní zástavou, komerční zástavou nebo hypotékou zapsanou v katastru nemovitostí nebo v lodním rejstříku.

Věřitel má tato práva:

  1. účastnit se schůze věřitelů;
  2. předložit návrh na prohlášení platební neschopnosti příslušnému soudu;
  3. předložit správci odůvodněné námitky k uznatelnosti pohledávek jiných věřitelů, s výjimkou pohledávek uspokojených soudem na základě soudních rozhodnutí, která již nabyla účinnosti;
  4. podat k soudu odvolání proti rozhodnutí schůze věřitelů ve věci uznatelnosti pohledávky jiného věřitele nebo popření jeho vlastní pohledávky;
  5. požadovat pravidelné svolávání schůze věřitelů;
  6. zajištěný věřitel může zahájit prodej majetku dlužníka, který slouží jako zajištění jeho pohledávky (zastavený majetek), jakmile je přijato rozhodnutí o řešení stavu platební neschopnosti (vyrovnání, ozdravení nebo konkurs);
  7. přijmout uspokojení pohledávek.

Schůze věřitelů je organizovanou, společnou akcí věřitelů. Je oprávněna:

NahoruNahoru

  1. ustanovit věřitelský výbor;
  2. zvolit řešení stavu platební neschopnosti a stanovit základní opatření;
  3. přezkoumat a přijmout nebo zamítnout předložené návrhy na řešení stavu platební neschopnosti (návrh vyrovnání, ozdravný plán, rozhodnutí týkající se konkursu) a postupy pro splnění závazků v přednostním pořadí podle zákona o platební neschopnosti podniků a společností;
  4. rozhodnout o výši nákladů správce a postupů pro vyrovnání dluhů a také stanovit lhůtu pro vyřešení stavu platební neschopnosti.

Pravomoc k přezkoumání stížností

  1. Stížnosti týkající se rozhodnutí nebo činnosti správce přezkoumává státní agentura „Úpadková správa“, která prověří tvrzení stěžovatele a správce a jeho dodržování právních předpisů a pokusí se vzniklý spor vyřešit nebo strany sporu usmířit. Soud, u kterého bylo úpadkové řízení zahájeno, posuzuje stížnosti týkající se rozhodnutí nebo činnosti správců s přihlédnutím k materiálům přezkoumání stížnosti státní agenturou „Úpadková správa“.
  2. Stížnosti týkající se rozhodnutí nebo činnosti jiných osob zapojených do úpadkového řízení posuzuje soud, u kterého bylo úpadkové řízení zahájeno.
  3. Každý věřitel má právo podat k soudu odvolání proti rozhodnutí schůze věřitelů ve věci uznatelnosti pohledávky jiného věřitele nebo popření jeho vlastní pohledávky. Odvolání může být podáno do dvou týdnů ode dne konání schůze věřitelů; pokud se však věřitel schůze nezúčastnil, pak ode dne, kdy je věřiteli rozhodnutí schůze věřitelů oznámeno.
  4. Věřitel nebo skupina věřitelů mohou podat k soudu návrh na zrušení rozhodnutí o ozdravení přijatého schůzí věřitelů, pokud bylo takového rozhodnutí dosaženo podvodem, pod nátlakem nebo v důsledku pochybení.

4. Jaké jsou dopady zahájení řízení?

Po zahájení úpadkového řízení nesmí věřitel provádět individuální kroky, které by mohly poškodit zájmy věřitelů jako celku. Majetková práva získaná věřiteli nebo třetími osobami v důsledku takových kroků věřitelů budou soudem prohlášena za neplatná od samého počátku na základě návrhu správce, dlužníka, jiného věřitele nebo skupiny věřitelů.

NahoruNahoru

Po zahájení úpadkového řízení správce zajistí, aby všechny náležitosti dlužníka obsahovaly text „maksātnespējīgais“ („insolventní“) .

Po zahájení úpadkového řízení:

dlužník ztrácí právo nakládat se svým majetkem;

činnost správních orgánů dlužníka se přerušuje;

penále za pozdní platby a úroky z prodlení v souvislosti s pohledávkami vůči dlužníkovi se přestávají navyšovat;

občanskoprávní řízení zahájená vůči dlužníkovi se odkládají;

řízení o výkon soudních rozhodnutí týkajících se vymáhání dlužných částek se přerušuje.

5. Jaká specifická pravidla se vztahují k určitým kategoriím pohledávek?

Práva třetích stran jsou chráněna takto:

  1. Seznam majetku dlužníka podléhajícího pohledávkám věřitelů nezahrnuje majetek v držení dlužníka, který patří třetím osobám.
  2. Správce zajistí zachování majetku, který patří třetím osobám, až do jeho převodu vlastníkovi. Správce je oprávněn od třetích osob požadovat náhradu nákladů, které mu vzniknou v souvislosti s udržováním jejich majetku.
  3. Jestliže je majetek, který patří třetím osobám, použit dříve, než vyprší termín pro přihlášení pohledávek věřitelů, a vlastníci takového majetku své pohledávky přihlásí v dané lhůtě, je hodnota tohoto majetku vyplácena v plné výši přednostně před uspokojením ostatních pohledávek. Vyplacená částka se vymáhá od osoby odpovědné za chybné nakládání s majetkem třetí osoby.

Úplné nebo částečně splnění závazků dlužníka (pohledávky nebo dluhy) zápočtem není dovoleno.

NahoruNahoru

Náhrada škod:

  1. Správce je plně odpovědný za škody způsobené věřitelům kvůli vlastnímu pochybení.
  2. Správce je odpovědný za škody způsobené odborníky a asistenty přizvanými správcem, kteří jednají z jeho pověření.
  3. Pokud příslušná státní popř. obecní instituce podá bezdůvodný nebo úmyslně podvodný návrh na prohlášení platební neschopnosti, je náhrada škody vzniklé dlužníkovi vyplácena ze státního popř. obecního rozpočtu.
  4. V případě ozdravení musí ozdravný plán obsahovat náhradu zajištěným věřitelům v souvislosti s omezením jejich práv během ozdravného procesu a postupy pro výplatu takové náhrady.
  5. Pokud je zastavený majetek v průběhu ozdravného procesu zničen, nebo jeho hodnota klesne, je pohledávka zajištěného věřitele uspokojena podle hodnoty zastaveného majetku nebo v rozsahu snížení jeho hodnoty z administrativních nákladů úpadkového řízení. Snížení hodnoty zastaveného majetku tak, jak je zde uvedeno, se nevztahuje na jeho běžné opotřebení.

Rozvázání pracovního poměru:

Jakmile je prohlášena platební neschopnost dlužníka, může správce se zaměstnanci dlužníka rozvázat pracovní poměr.

V případě rozvázání pracovního poměru získávají propuštění zaměstnanci status věřitelů:

  1. v rozsahu nevyplacených mezd a souvisejících plnění, která nebyla obdržena;
  2. v rozsahu odškodnění za pracovní úraz nebo nemoc z povolání za celou dobu, po kterou jim nebyla příslušná částka vyplácena, a v rozsahu plateb, které mají být prováděny tři roky předem do zvláštního rozpočtu státního sociálního pojištění, pokud pracovní úraz nebo nemoc z povolání nastaly před 1. lednem 1997.

Povinnosti věřitelů:

NahoruNahoru

  1. zajištěný věřitel se správcem koordinuje opatření týkající se dobrovolné dražby zastaveného movitého majetku dlužníka a vyvolávací cenu;
  2. dodržovat podmínky vyrovnání bez ohledu na to, zda věřitel hlasoval pro vyrovnání, nebo se hlasování neúčastnil;
  3. v případě ozdravení nesmí zajištěný věřitel vykonávat svá práva k majetku dlužníka, který slouží jako zajištění jeho pohledávek, až do zamítnutí ozdravného plánu, a pokud je ozdravný plán přijat a schválen, pak až do ukončení ozdravného procesu nebo jeho zrušení.

Pravidla pro upřednostňování věřitelů:

  1. Nejdříve se v plné výši pokryjí administrativní náklady úpadkového řízení.
  2. Jakmile jsou uhrazeny administrativní náklady, rozdělí se zbývající prostředky na uspokojení, v prvé řadě, pohledávek přednostních věřitelů (pouze výše jistiny bez úroků) v následujících skupinách:
    1. pohledávky zaměstnanců;
    2. platby farmám, jednotlivým producentům, družstvům a registrovaným společnostem zabývajícím se zemědělskou produkcí, která je dodávána zpracovatelským podnikům;
    3. pohledávky týkající se úhrady závazků ze sociálního zabezpečení za období jednoho roku před zahájením úpadkového řízení;
    4. státní pohledávky vztahující se ke splácení státem garantovaného úvěru;
    5. pohledávky vztahující se ke splácení daňových závazků a jiných poplatků, včetně zbývajících závazků ze sociálního zabezpečení, s výjimkou odložených plateb.
  3. Jakmile jsou řádně uspokojeny pohledávky přednostních věřitelů, rozdělí se zbývající prostředky, v druhé řadě, na uspokojení pohledávek ostatních věřitelů.
  4. Pohledávky každé další skupiny věřitelů se uspokojují teprve po úplném uspokojení pohledávek předchozích skupin věřitelů. Pokud nejsou peněžní prostředky dlužníka dostatečné k úplnému uspokojení pohledávek jedné skupiny věřitelů, pak se takové pohledávky uspokojují poměrně k částce, která každému věřiteli v dané skupině náleží.

6. Jaká pravidla platí pro úkony poškozující věřitele?

Soud může prohlásit transakce týkající se nemovitého majetku mezi dlužníkem a třetími stranami za neplatné od samého počátku za těchto okolností:

NahoruNahoru

  1. transakce byly uzavřeny po datu podání návrhu na prohlášení platební neschopnosti, a dlužník tak vědomě způsobil škodu věřitelům – bez ohledu na skutečnost, zda osoba, s níž nebo jejímž jménem byla transakce uzavřena, o poškozování věřitelů věděla;
  2. transakce byly uzavřeny v období pěti let před datem, kdy prohlášení platební neschopnosti nabylo účinnosti, dlužník tím vědomě způsobil škodu věřitelům a osoba, s níž nebo jejímž jménem byla transakce uzavřena, o tomto poškozování věřitelů věděla;
  3. transakce byly uzavřeny v období pěti let před datem, kdy prohlášení platební neschopnosti nabylo účinnosti, a soud, u kterého bylo vedeno trestní řízení, rozhodl, že dlužník se do úpadku dostal trestným činem, a osoba, s níž nebo jejímž jménem byla transakce uzavřena, o tomto činu věděla.

Pokud dlužník uzavřel transakce s osobami, které měly na dlužníkovi zájem, nebo ve prospěch takových osob, a pokud věřitelům v důsledku těchto transakcí vznikla škoda, předpokládá se, že takové osoby o poškozování věřitelů věděly, není-li prokázán opak.

Jestliže byly transakce, díky kterým vznikla věřitelům škoda, uzavřeny po datu, kdy prohlášení platební neschopnosti nabylo účinnosti, nebo v období jednoho měsíce před datem, kdy prohlášení platební neschopnosti nabylo účinnosti, rozumí se, že dlužník vědomě poškodil zájmy věřitelů, není-li prokázán opak.

7. Jaké jsou podmínky pro přihlášení a uznání pohledávek?

Správce předá úřednímu věstníku „Latvijas Vēstnesis“ latviešu valoda oznámení ke zveřejnění. Oznámení zahrnuje výzvu všem věřitelům k přihlášení jejich pohledávek vůči dlužníkovi, místo a lhůtu pro podávání přihlášek a důsledky prodlení.

NahoruNahoru

Věřitelé předloží správci přihlášky svých pohledávek vůči dlužníkovi do tří měsíců ode dne, kdy je prohlášení platební neschopnosti dlužníka zveřejněno v úředním věstníku „Latvijas Vēstnesis“, nestanoví-li soud kratší lhůtu. Osoby, které získají status věřitele po uplynutí této lhůty, podají správci přihlášky svých pohledávek dříve, než bude stanoven postup pro vyrovnání administrativních nákladů a závazků.

Správce provede shrnutí pohledávek, které byly přihlášeny a jsou zaevidovány v účetnictví dlužníka, a připraví seznam pohledávek zajištěných věřitelů a seznam pohledávek nezajištěných věřitelů s uvedením výše každé pohledávky. V seznamu pohledávek nezajištěných věřitelů správce uvede počet hlasů každého nezajištěného věřitele odpovídající výši pohledávky pro první schůzi věřitelů.

Správce rozdělí pohledávky věřitelů do skupin v příslušném pořadí pro vyrovnání dluhů, přezkoumá, zda jsou v souladu se zákonem, a případně si od věřitele vyžádá další informace a doklady. Správce rozhodne o uznání nebo popření pohledávky věřitele. Správce nemůže popřít pohledávky věřitelů uznané soudním rozhodnutím, které nabylo účinnosti.

Jakmile správce ověří opodstatnění pohledávek zajištěných věřitelů, vyloučí majetek, který je zastaven jako zajištění takových pohledávek, ze seznamu majetku určeného pro uspokojování pohledávek věřitelů.

8. Jaká jsou pravidla pro reorganizační řízení?

V Lotyšsku neexistuje žádné reorganizační řízení před prohlášením platební neschopnosti.

9. Jaká jsou pravidla pro likvidační řízení?

Hlavním cílem úpadkového řízení je v co největší míře uspokojit pohledávky věřitelů získáním maximálního výtěžku při zpeněžování dlužníkova majetku. Prodej dlužníkova majetku se provádí formou veřejné dražby, kterou organizuje správce. V jednotlivých případech může správce se souhlasem schůze věřitelů využít i jiných forem zcizení movitého majetku dlužníka.

10. Jaké jsou podmínky pro ukončení řízení?

Soud může úpadkové řízení ukončit na návrh podaný správcem, jestliže nastane jedna z následujících okolností:

  1. dlužník splnil všechny své závazky;
  2. dlužník splnil všechny závazky po splatnosti a po jejich splnění převyšuje hodnota majetku dlužníka zbývající výši dluhů;
  3. žádný věřitel nepodal přihlášku ve stanovené lhůtě;
  4. úpadkové řízení je uzavřeno.

Důsledky ukončení úpadkového řízení:

  1. Pokud je úpadkové řízení ukončeno z důvodu obnovení platební schopnosti dlužníka, pravomoci správce v příslušném úpadkovém řízení zanikají, práva dlužníka na držení a správu jeho majetku jsou obnovena stejně jako funkce správních orgánů dlužníka.
  2. Pokud je úpadkové řízení ukončeno z důvodu konkursu dlužníka, pravomoci správce zaniknou v okamžiku, kdy soud vydá rozhodnutí o ukončení konkursního řízení.

Bližší informace

  • Portál litevských soudů latviešu valoda 
  • Průvodce lotyšským právem English 
  • Tulkošanas un terminoloğijas centrs English - latviešu valoda 
  • Latvijas Republikas Tieslietu Ministrija English - latviešu valoda 
  • Maksātnespējas administrācija English - latviešu valoda 
  • Latvijas Republikas uznēmumu Registrs English - latviešu valoda 
  • Zemesgramata English - latviešu valoda 
  • Latvijas Vēstnesis latviešu valoda

« Úpadek - Obecné informace | Lotyšsko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 19-01-2007

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království