Evropská komise > ESS > Úpadek > Itálie

Poslední aktualizace: 02-04-2007
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Úpadek - Itálie

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Aktualizace stránky se právě připravuje. Stránka bude poté k dispozici na portálu evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Jaké jsou jednotlivé typy a cíle úpadkového řízení? 1.
2. Jaké jsou podmínky pro zahájení jednotlivých typů úpadkového řízení? 2.
3. Jaká je role jednotlivých účastníků v různých typech řízení? 3.
4. Jaké jsou účinky zahájení řízení? 4.
5. Jaká jsou zvláštní pravidla pro některé kategorie pohledávek? 5.
6. Jaká jsou pravidla týkající se úkonů poškozujících věřitele? 6.
7. Jaké jsou podmínky pro přihlášení a uznání pohledávek? 7.
8. Jaká jsou pravidla související s reorganizačními řízeními? 8.
9. Jaká jsou pravidla související s likvidací? 9.
10. Jaké jsou podmínky pro skončení řízení? 10.

 

1. Jaké jsou jednotlivé typy a cíle úpadkového řízení?

  • Úpadek je definován jako stav, kdy podnikatelský subjekt již není s to plnit své závazky.

Italské právo nahlíží na úpadek jako na faktický stav, který může vést k prohlášení konkursu nebo k likvidaci nebo k zahájení jiného řízení, při němž se dlužníkův majetek spravuje a zpeněží tak, aby byl získaný výnos použit k úhradám věřitelům.

  • Italské právo upravuje dva postupy, které předcházejí úpadkovému řízení. Prvním je mimosoudní vyrovnání mezi podnikatelským subjektem/dlužníkem a jeho věřiteli, při němž dlužník může pokračovat v činnosti, musí ovšem věřitelům předat určitou část majetku společnosti, dohodnout s nimi prodloužení lhůt splatnosti nebo dosáhnout, aby se věřitel zcela nebo částečně vzdal nároku na zaplacení dlužné částky a/nebo úroku.

Druhý postup je znám pod názvem „dohoda s věřiteli” a řídí se úpadkovým právem. V tomto případě předloží dlužník věřiteli plán na restrukturalizaci dluhu. Návrh posoudí soud příslušný podle sídla společnosti. Soud buď může rozhodnout o přijetí návrhu, nebo ho může zamítnout a prohlásit u dlužníka konkurs. Pokud je dohoda s věřiteli schválena, může dlužník i nadále rozhodovat o majetku a činnosti společnosti pod dohledem správce.

Úředními postupy, které se uplatní v důsledku úpadku, je konkurs, dohoda s věřiteli a nucená likvidace. Posledně uvedený postup se použije u společností, u nichž konkurs nelze prohlásit z důvodu veřejného zájmu (například banky a velké pojišťovny).

NahoruNahoru

2. Jaké jsou podmínky pro zahájení jednotlivých typů úpadkového řízení?

Jedinou hmotněprávní podmínkou zahájení některého z těchto řízení je neschopnost společnosti splácet závazky.

  • Návrh na prohlášení konkursu u osob nebo společností vykonávajících podnikatelskou činnost mohou podat věřitelé, státní zástupce nebo dlužník. Tyto osoby a dozorčí orgán společnosti mohou požádat o příkaz k likvidaci společnosti. O dohodu s věřiteli může požádat pouze dlužník.

Prohlášení konkursu se oznamuje všem dotčeným a zveřejní se formou záznamu v obchodním rejstříku vedeného v místě, kde má společnost sídlo. Do rejstříku, který je k dispozici též na internetu, má přístup každý, kdo na tom má zájem.

Příkaz k zahájení řízení o dohodě s věřiteli se zveřejňuje v rejstříku soudu a zaznamená se do obchodního rejstříku; má-li společnost majetek či aktiva vedená ve veřejných rejstřících, provede se záznam též v těchto rejstřících. Soud může též rozhodnout, že se zahájení řízení zveřejní v novinách, které určí.

V rozsudku může soud rozhodnout též o zveřejnění jinými prostředky.

3. Jaká je role jednotlivých účastníků v různých typech řízení?

Účastníky konkursního řízení jsou soud, správce ustavený soudem, likvidátor a výbor věřitelů.

Soud rozhoduje o návrhu na prohlášení konkursu nebo o návrhu na likvidaci a může nařídit nucenou likvidaci či schvalovat návrh dohody s věřiteli. Soud rovněž vede konkursní řízení, účastní se řízení o nucené likvidaci a schvaluje vyrovnání v rozsahu pravomocí vymezených zákonem.

NahoruNahoru

Správce ustavený soudem má za úkol zajistit řádný průběh řízení.

Likvidátor odpovídá za majetkové operace, které řízení obnáší, a za likvidaci majetku.

Výbor věřitelů dohlíží na práci likvidátora, schvaluje ji a v případech stanovených zákonem nebo na žádost soudu, popř. správce ustaveného soudem, předkládá vyjádření.

Po prohlášení konkursu dlužník nesmí platit jednotlivým věřitelům a stávající i následně nabytý majetek předává likvidátorovi. Dlužník musí likvidátora informovat o změnách bydliště či místa pobytu a po předvolání se musí dostavit ke správci ustavenému soudem, k likvidátorovi nebo do výboru věřitelů a poskytnout veškeré informace a vysvětlení nezbytná pro účely řízení. Dlužník musí likvidátorovi dále předložit také veškerou korespondenci týkající se finančních a podnikatelských vztahů spadajících do konkursu. Je-li dlužníkovi z důvodu rodinných či osobních potřeb umožněno bydlet ve vlastním domě, tato nemovitost se nesmí využívat k jiným účelům.

Každý věřitel má právo požádat soud o prohlášení konkursu na podnikatelský subjekt (svého dlužníka), který je v úpadku. Existují-li navíc právní důvody k přednostnímu uspokojení pohledávek některých věřitelů (práva zástavní, hypotéky), mají přednostní věřitelé při uspokojování svých pohledávek zvláštní výhody, které jsou podrobně vymezeny v právní úpravě.

4. Jaké jsou účinky zahájení řízení?

  • Likvidátor sestaví seznam majetku.
  • Úpadci nepozbývají vlastnická práva k majetku, ale ztrácejí práva dispoziční. Mají právo sledovat správu předaného majetku a prověřit správnost jeho seznamu.
  • Věřitelé mají právo na uspokojení pohledávek z výnosů z prodeje dlužníkova majetku. Zákon stanoví kategorie věřitelů a pořadí, v němž lze pohledávky uspokojit.
  • Správce ustavený soudem může osobně nařídit opatření, která jsou naléhavě nutná k zajištění majetku, nebo může o uvalení těchto opatření požádat příslušné orgány. K těmto opatřením patří například preventivní zabavení majetku a další zvláštní opatření uvedená v občanském soudním řádu, jakož i okamžité zpeněžení odpisovatelných aktiv.

5. Jaká jsou zvláštní pravidla pro některé kategorie pohledávek?

  • Likvidátor uvědomí třetí osoby s věcnými právy k movitému či nemovitému majetku, že majetek je v držení úpadce; tyto osoby pak mohou požádat o navrácení majetku nebo přihlásit pohledávku návrhem, aby ji soud zařadil mezi závazky.

V konkursních případech má věřitel právo započíst své pohledávky za úpadcem proti svým závazkům vůči němu; neplatí to tehdy, pokud by tyto dluhy vznikly v důsledku transakce inter vivos uzavřené po prohlášení konkursu nebo v průběhu jednoho roku před prohlášením konkursu.

NahoruNahoru

Pokud jde o náhradu škody, nejsou stanovena zvláštní pravidla. Prohlášení konkursu přerušuje běh zákonného úroku.

Pokud jde o kupní smlouvu s výhradou nabytí vlastnictví, konkursem prodávajícího smlouva nezaniká.

Konkursem nájemce nezaniká smlouva o nájmu nemovitosti a tuto smlouvu přebírá likvidátor. Může však od ní kdykoli odstoupit, pokud je za to vlastníku nemovitosti vyplacena spravedlivá náhrada. Dojde-li ke sporu o výši náhrady, rozhodne správce ustavený soudem po slyšení dotčených osob.

Zaměstnanecký poměr končí v případě, že společnost v konkursu ukončila činnost. Dojde-li k prodeji celé společnosti nebo jejích částí třetí osobě, existuje zvláštní postup umožňující převod pouze části zaměstnanců úpadce do pracovního poměru k novému vlastníkovi nebo změnu předchozích pracovních smluv.

Úpadkové právo stanoví podrobné normy upravující práva věřitelů. Zvláštní ochrana se poskytuje pohledávkám, u nichž existuje právní důvod k přednostnímu uspokojení. Naproti tomu pohledávky, kdy dlužník uzavřel smlouvu prohlubující jeho úpadek, jsou zajištěny možností zrušovací žaloby.

Hlavní povinností věřitele je zdržet se od dne prohlášení konkursu osobních, donucovacích nebo preventivních úkonů.

Práva přednostních věřitelů vztahující se k určitému movitému majetku lze vykonávat i v průběhu konkursního řízení, pokud je tento majetek součástí závazků, u nichž existuje předkupní právo.

6. Jaká jsou pravidla týkající se úkonů poškozujících věřitele?

  • Úpadkové právo stanoví pravidla týkající se žalob na zrušení, například prohlášení bezúplatných smluv za neplatné nebo zrušení jiných úkonů majících vliv na dlužníkův majetek včetně závazků na plnění, úhrad provedených dlužníkem nebo záruk poskytnutých dlužníkem v průběhu konkursní fáze. Podmínky pro zrušení jednotlivých úkonů jsou uvedeny v zákoně.
  • „Suspektním obdobím” je doba před prohlášením konkursu, v níž se zřejmě projevila tíživá finanční situace a podnikatel mohl být v pokušení provést úkony poškozující věřitele.

7. Jaké jsou podmínky pro přihlášení a uznání pohledávek?

  • Likvidátor musí všechny věřitele informovat o pravidlech přihlašování pohledávek listovní zásilkou, elektronickou poštou nebo faxem.
  • Přihlášky se zjišťují a uznávají na zvláštním jednání, jehož cílem je zhodnotit závazky a rozhodnout o uznání pohledávek věřitelů a o preferenčních či přednostních pohledávkách.

8. Jaká jsou pravidla související s reorganizačními řízeními?

Úpadkový zákon počítá se zohledněním restrukturalizačních plánů v průběhu řízení o dosažení dohody s věřiteli. Dlužník tyto plány přiloží k návrhu dohody, kterou předkládá soudu. Plány musejí obsahovat předpokládaný průběh restrukturalizace dluhů a návrh některého ze způsobů jejich splacení.

NahoruNahoru

Před soudním rozhodnutím o schválení dohody se dlužník může dohodnout s věřiteli v mimosoudním vyrovnání na zvláštním plánu restrukturalizace dluhů.

Dlužník může návrh dohody předložit na jednání konaném za účelem jejího schválení, pokud s ním souhlasí věřitelé představující alespoň 60 % pohledávek; s návrhem dohody se předkládá též znalecký posudek proveditelnosti.

Restrukturalizační plán dlužníka či dohoda uzavřená s věřiteli mohou stanovit dočasné přerušení platebních a prováděcích opatření nebo snížení pohledávek.

9. Jaká jsou pravidla související s likvidací?

V likvidačním řízení shromáždí likvidátor pohledávky, zpeněží majetek a určí výši závazků na základě pohledávek, které přihlásili věřitelé.

Pokud je výsledkem likvidačního řízení kladný zůstatek, získaná částka se rozdělí mezi věřitele podle pořadí pohledávek. Jsou-li závazky vyšší než majetek, právo věřitelů na uspokojení pohledávky trvá i po ukončení řízení, pokud ovšem dlužníkovi, který v úpadkovém řízení plně spolupracoval, soud nepovolí osvobození od zbytkové části dluhu v rámci nového institutu „esdebitazione“, který zavedla nedávná novelizace úpadkového zákona.

10. Jaké jsou podmínky pro skončení řízení?

Řízení o likvidaci lze ukončit v případě, že závazky byly splaceny v plné výši, majetek byl rozdělen mezi věřitele podle pořadí jejich pohledávek nebo pokud se zjistí, že dalším pokračováním v řízení nelze uspokojit nezajištěné pohledávky.

Důsledky pro úpadce jsou tyto:

  1. pozbytí práva spravovat majetek a disponovat jím. Jakýkoli pokyn vydaný úpadcem je neúčinný;
  2. ztráta procesní legitimace ve sporech o majetek, který je předmětem úpadkového řízení. Zahájení úpadkového řízení tato řízení přerušuje, ačkoli likvidátor v nich může zaujmout úpadcovo místo;
  3. po konzultaci s likvidátorem a výborem věřitelů může opatrovnický soud stanovit částku výživného pro úpadce a jeho rodinu.

Pokud jde o možnost úpadce pokračovat v podnikatelské činnosti po skončení úpadkového řízení, nedávná reforma úpadkového práva odstranila omezení obsažená ve starší úpravě. Podnikatel není po skončení úpadkového řízení automaticky vyloučen z podnikatelské činnosti, ledaže byl odsouzen pro některý z trestných činů souvisejících s úpadkem a v důsledku toho mu byl vysloven zákaz činnosti či výkonu vedoucích funkcí ve všech společnostech.

Podle úpadkového práva může být jednotlivým podnikatelům nebo jednatelům obchodních společností v úpadku, kteří byli odsouzeni pro některý z trestných činů souvisejících s úpadkem (například konkursní podvod, úvěrový podvod, uvedení neexistujícího věřitele a nedodržení dalších povinností), uložen trest odnětí svobody nebo vedlejší tresty postihující výkon podnikatelské činnosti, jak je uvedeno výše.

Zákon stanoví také další trestné činy, jichž se může dopustit likvidátor nebo třetí osoba.

« Úpadek - Obecné informace | Itálie - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 02-04-2007

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království