Evropská komise > ESS > Úpadek > Německo

Poslední aktualizace: 07-06-2006
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Úpadek - Německo

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Aktualizace stránky se právě připravuje. Stránka bude poté k dispozici na portálu evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Jaké existují formy úpadkového řízení a jaké jsou jejich cíle? 1.
2. Jaké jsou podmínky pro zahájení jednotlivých konkurzních řízení? 2.
3. Jakou roli hrají jednotliví účastníci těchto řízení? 3.
4. Jaký účinek má zahájení řízení? 4.
5. Jaké jsou zvláštní předpisy vázané na určité kategorie pohledávek? 5.
6. Jaké platí předpisy v případě poškozujícího jednání? 6.
7. Jaké jsou podmínky při nahlašování a zjišťování opodstatněnosti nároků? 7.
8. Význam procesu pro ozdravení? 8.
9. Co je řízení o likvidaci? 9.
10. Jaké podmínky platí pro ukončení řízení? 10.

 

1. Jaké existují formy úpadkového řízení a jaké jsou jejich cíle?

Německý konkurzní řád zná pouze jednotné konkurzní řízení. Jeho cílem je co možná nejlepší rovnoměrné uspokojení věřitelů (§1 v. 1 konkurzního řádu [InsO]). Konkurzní řízení je možné provádět podle zákonných předpisů správou, dražbou nebo rozdělením konkurzní podstaty (tzv. regulační úpadkové řízení). Účastníci řízení mohou ale v nuceném vyrovnání přijímat jiná opatření, zejména k získání podniku.

Konkurzní řízení má navíc fyzickým osobám umožňovat nový začátek (tzv. „fresh start“) v hospodářské oblasti. Ten se uskutečňuje tím, že po ukončení konkurzního řízení se odpouštějí ještě neumořené dluhy (tzv. prominutí dluhu).

2. Jaké jsou podmínky pro zahájení jednotlivých konkurzních řízení?

Konkurzní řízení lze zahájit na majetek jakékoliv právnické nebo fyzické osoby, i když není podnikatelsky činná (tzv. spotřebitel).

Nejprve je zapotřebí podat návrh na zahájení konkurzního řízení. To může učinit úpadce nebo věřitel. Orgány státní správy návrh podávat nemohou. Kapitálové společnosti mají v případě insolvence povinnost podat návrh. Pokud je porušena, přichází v úvahu nárok věřitelů na odškodnění. V daném případě se úpadce dopouští trestného jednání.

Důvodem k zahájení konkurzního řízení je platební neschopnost a/nebo předlužení. Platební neschopnost je dána, pokud není úpadce schopen plnit splatné platební povinnosti (§ 17 odst. 2 InsO). Předlužení vzniká, pokud majetek úpadce již nekryje stávající závazky (srov. § 18 odst. 2 InsO). Při oceňování majetku úpadce je třeba brát za základ pokračování podniku, pokud se podle okolností jeví jako spíše možné. K návrhu na konkurz úpadce postačuje i hrozící platební neschopnost (§ 18 odst. 1 InsO).

NahoruNahoru

Aby byl soud a úpadce chráněn před unáhleně podanými návrhy nebo návrhy podanými s úmyslem uškodit, musí při podání návrhu věřitel hodnověrně doložit, že existuje důvod ke konkurzu a že je vlastníkem pohledávky.

Nakonec je zapotřebí, aby bylo zajištěno financování konkurzního řízení. Návrh na zahájení je proto zamítnut, jestliže majetek úpadce nebude pravděpodobně stačit k vyrovnání nákladů na řízení (§ 26 odst. 1 v. 1 InsO).

Pokud jsou tato podmínky splněny, pak konkurzní soud vyhlásí rozhodnutí o zahájení řízení, které je veřejně oznámeno. Veřejné oznámení se provádí na podnět soudu na internetu (www.insolvenzbekanntmachungen.de Deutsch) nebo na úřední desce soudu. Návrh zákona předpokládá, že v budoucnu se má veřejné oznámení provádět výhradně na internetu.

3. Jakou roli hrají jednotliví účastníci těchto řízení?

Úloha konkurzního soudu spočívá tom, že provází a dohlíží na procesně právní průběh konkurzního řízení. Kromě toho má při jednáních účastníků řízení spolupůsobit jako prostředník a smírce a tím podporovat cíl shodného vyřešení sporu. Ústřední rozhodnutí v zahájeném konkurzním řízení (dražba, likvidace, ozdravění a nucené vyrovnání) jsou ponechána věřitelům. Soud má ale při zahájení řízení zvláštní oprávnění a úlohy. Zde mj. rozhoduje o zahájení, o dočasných bezpečnostních opatřeních a o pověření správce konkurzní podstaty. Soud je povinen provádět i dozor nad správcem konkurzní podstaty. Dohlíží však pouze na zákonnost jeho jednání, ne však na účelnost a nemůže ani udávat žádné pokyny.

NahoruNahoru

Hlavní osobou konkurzního řízení je správce konkurzní podstaty. Zde přicházejí v úvahu zejména právníci, obchodníci, auditoři nebo daňoví poradci. Se zahájením konkurzního řízení získává správce konkurzní podstaty oprávnění ke správě a disponování s majetkem úpadce. Jeho hlavní úlohou je vyčlenit z majetku, který zjistí při zahájení konkurzního řízení, předměty nepatřící úpadci. Kromě toho má do majetku úpadce zahrnout takové předměty, které právně náleží k použitelnému zůstatku a které se ale v okamžiku zahájení konkurzního řízení ještě nenacházejí v majetku úpadce. Tímto způsobem stanovený majetek úpadce představuje tzv. konkurzní podstatu (§ 35 InsO), ze které jsou pak uspokojováni věřitelé. Další úlohou správce konkurzní podstaty je mj.:

  • zaplacení mzdy zaměstnancům úpadce v konkurzu;
  • rozhodnutí o nevyřízených smluvních vztazích (§ 103 InsO)
  • sestavení přehledu majetku (§ 153 odst. 1 v. 1 InsO)
  • dražba konkurzní podstaty (§ 159 InsO)
  • rozdělení výtěžku z prodeje (§ 187 InsO).

Značný vliv na konkurzní řízení přiznává konkurzní řád také věřitelům. Vždy se předpokládá shromáždění věřitelů. Kromě toho existuje možnost vytvořit výbor věřitelů. Zatímco shromáždění věřitelů je základním orgánem samosprávy věřitelů, u výboru věřitelů se jedná o ústřední dozorčí orgán věřitelů, který se svou funkcí podobá dozorčí radě.

Shromáždění věřitelů svolává a také vede konkurzní soud (§ 74 odst. 1 v. 1 InsO) (§ 76 odst. 1 InsO). Oprávněni k účasti jsou všichni věřitelé s právem na přednostní uspokojení z konkurzní podstaty, všichni konkurzní věřitelé, správci konkurzní podstaty a úpadce v konkurzním řízení (§ 74 odst. 1 v. 2 InsO). Shromáždění věřitelů může rozhodovat, pokud celkový součet částek pohledávek souhlasících věřitelů činí více než polovinu celkového součtu částek pohledávek hlasujících věřitelů (součtová většina).

NahoruNahoru

Složení výboru věřitelů stanoví shromáždění věřitelů (§ 68 InsO). Pokud k ustavení výboru věřitelů dojde již před prvním shromážděním věřitelů, stanoví se jeho složení podle § 67 odst. 2 InsO. Shromáždění věřitelů má právo takto předběžně ustanovený výbor věřitelů rozpustit.

Význam shromáždění věřitelů spočívá tom, že mu náleží rozhodnutí o postupování při řízení – může rozhodovat zejména o způsobu dražby. Další úlohou shromáždění věřitelů, resp. výboru věřitelů je:

  • volba jiného správce konkurzní podstaty (§ 57 v. 1 InsO)
  • kontrola správce konkurzní podstaty (§§ 66, 79, 197 odst. 1 č. 1 InsO)
  • schvalování zvláště významných právních jednání správce konkurzní podstaty (§§ 160 odst. 1 InsO)
  • spolupráce při sestavování a provádění nuceného vyrovnání (§§ 218 odst. 2, 231 odst. 2, 232 odst. 1 č. 1, 233 v. 2, 248 odst. 2, 258 odst. 2 v. 3, 261 odst. 2 v. 2, 262 InsO).

Úpadce v konkurzním řízení je vlastník draženého majetku, ke kterému směřují nároky konkurzních věřitelů (§§ 38, 39 InsO). Ručí v zásadě celým svým majetkem. I při zahájení konkurzního řízení zůstává vlastníkem svého majetku a dlužníkem ve svých závazcích. Ovšem oprávnění ke správě a disponování s jeho majetkem obstaveným konkurzem přechází na správce konkurzní podstaty (výjimka: vlastní správa, §§ 270 a násl. InsO). Zahájení konkurzního řízení mimo to zakládá četné povinnosti poskytovat informace a spolupracovat. Úpadce v konkurzním řízení má současně i nárok na účast na řízení.

NahoruNahoru

K dosažení plynulého průběhu konkurzního řízení podléhají rozhodnutí konkurzního soudu opravnému prostředku pouze v případech, v nichž zákon předpokládá okamžitou stížnost (srov. § 6 odst. 1 InsO). Okamžitou stížnost je možné podat písemně nebo do protokolu soudní kanceláře u konkurzního soudu nebo u stížnostního soudu (= zemský soud nadřazený konkurznímu soudu). Nemá odkladný účinek; stížnostní soud a konkurzní soud může po jejím podání ale nařídit dočasné zastavení výkonu.

4. Jaký účinek má zahájení řízení?

Zahájením konkurzního řízení přechází právo úpadce spravovat a disponovat majetkem, náležícím ke konkurzní podstatě, na správce konkurzní podstaty (§ 80 odst. 1 InsO). Tím se neeviduje pouze majetek, který úpadci náleží v okamžiku zahájení řízení, ale i majetek, který v průběhu řízení ještě nově získá. Tímto tzv. zabavením se neeviduje movitý majetek, který úpadce potřebuje ke svému živobytí. Příjem za práci náleží do konkurzní podstaty pouze tehdy, pokud přesahuje životní minimum úpadce.

Pro ochranu konkurzní podstaty – například před zásahy úpadce nebo jednotlivých věřitelů – je správce konkurzní podstaty povinen přijmout konkurzní podstatu okamžitě do vlastnictví. Pokud úpadce majetek nevydá dobrovolně, pak může vůči němu správce konkurzní podstaty postupovat formou exekuce. Jako exekuční titul slouží rozhodnutí o zahájení řízení. Správce konkurzní podstaty musí kromě toho sestavit přehled majetku, v němž je oceněn předmětný majetek a porovnán se závazky úpadce (§ 153 InsO). Dále je povinen vyhotovit seznam věřitelů, v němž se konkretizují pohledávky a jsou zde zvláště evidováni druhořadí věřitelé a věřitelé oprávnění k přednostnímu uspokojení z konkurzní podstaty (§ 152 InsO).

NahoruNahoru

Protože se konkurzní řízení zaměřuje na vyrovnané uspokojení všech věřitelů, vzniká zahájením řízení zákaz jednotlivých exekucí. Tzn. že konkurzní věřitelé nemohou v průběhu trvání řízení provádět exekuci konkurzní podstaty ani volného majetku úpadce.

5. Jaké jsou zvláštní předpisy vázané na určité kategorie pohledávek?

Přednostně jsou uspokojeni tzv. konkurzní věřitelé (§ 53 InsO). To jsou věřitelé, jejichž nároky v souvislosti s průběhem konkurzu prokáže po zahájení řízení správce (např. nároky na mzdu zaměstnanců nadále zaměstnávaných v podniku nebo pohledávky právního zástupce, kterého správce konkurzní podstaty pověřil soudním uplatněním nároků vůči úpadci v konkurzním řízení). Důvodem k jejich přednostnímu uspokojení je, že správce konkurzní podstaty může řízení řádně provádět pouze tehdy, pokud má možnost prokazovat nové závazky, u nichž je zajištěno úplné plnění.

Věřitelé, kterým sloužily předměty náležející do konkurzní podstaty jako záruka, mají nárok na přednostní uspokojení z výtěžku při jejich prodeji. Výtěžek dosažený dražbou takového předmětu je do výše jištěné pohledávky vyplacen věřiteli, který vlastní záruku. Případný přebytek jde do konkurzní podstaty a je k dispozici k uspokojení zbývajících věřitelů. Takové právo na přednostní uspokojení se mj. zakládá na pozemkovém zástavním právu, zástavním právu na movitém majetku nebo zajišťovacím majetku (§§ 50, 51 InsO).

NahoruNahoru

Ke konkurzním věřitelům nenáleží věřitelé s oprávněním k vyloučení věci z konkurzní podstaty (§ 47 InsO). Obstavení se týká výhradně majetku úpadce. Pokud se v okamžiku zahájení řízení v jeho držení nacházejí předměty majetku, na které uplatňuje třetí osoba věcné nebo osobní právo, pak může třetí osoba bez újmy uplatnit své právo (tzv. právo na vyloučení věci z konkurzní podstaty). Může proto mimo konkurzní řízení podat u správce konkurzní podstaty žalobu na vydání. K vyloučení opravňují zejména vlastnictví a jednoduchá výhrada vlastnictví, ale i závazkově právní nárok na vrácení (např. pronajímatele vůči nájemci).

6. Jaké platí předpisy v případě poškozujícího jednání?

Námitkou v konkurzu, kterou upravuje §§ 129 a násl. InsO se má zabránit, aby se úpadce v konkurzním řízení vyhnul zabavení majetkových hodnot nebo aby si jednotliví věřitelé před zahájením konkurzního řízení získávali zvláštní výhody. Jestliže správce konkurzní podstaty vyhlásí námitku, pak musí osoba zvýhodněná sporným jednáním navrátit vše, co bylo z majetku úpadce v konkurzním řízení při sporném právním jednání odebráno. Pokud to není ve skutečnosti možné, pak musí provést náhradu škody. Případné protinároky zvýhodněné osoby se zase obnoví, jakmile získané předměty navrátí zpět (§ 144 InsO).

Pro námitku je zapotřebí, aby byl před zahájením konkurzního řízení proveden právní úkon, vedoucí k poškození konkurzních věřitelů (§ 129 InsO), a aby existoval jeden z důvodů pro podání námitky, stanovených v §§ 130 – 136 InsO. Důvodem k podání námitky je zejména

NahoruNahoru

  • bezúplatné výkony dlužníka, s výjimkou těch, které se uskutečnily před dobou delší než čtyři roky před podáním návrhu na zahájení konkurzního řízení (§ 134 InsO);
  • právní úkony, které uskutečnil dlužník v posledních deseti letech před návrhem na zahájení řízení s úmyslem poškodit své věřitele, pokud osoba tímto zvýhodněná úmysl dlužníka znala (§ 133 InsO);
  • právní úkony, které dlužník v posledních třech měsících před návrhem na zahájení řízení uskutečnil, když už byl v platební neschopnosti a druhá strana o tom věděla (§ 132 odst. 1 č. 1 InsO);
  • právní úkony, kterými bylo konkurznímu věřiteli poskytnuto zajištění, na které neměl nárok, jestliže toto jednání se uskutečnilo v posledním měsíci před podáním návrhu na zahájení řízení (§ 131 odst. 1 č. 1 InsO).

Navíc v těchto případech přichází v úvahu trestně právní odpovědnost jak dlužníka, tak i zvýhodněného věřitele (§§ 283 – 283d trestního zákoníku [StGB]).

7. Jaké jsou podmínky při nahlašování a zjišťování opodstatněnosti nároků?

Konkurzní pohledávky se nezohledňují z moci úřední, ale pouze a tehdy, pokud konkurzní věřitel své právo uplatní ohlášením konkurzní pohledávky. V rozhodnutí o zahájení řízení vyzve konkurzní soud konkurzní věřitele, aby své konkurzní pohledávky ohlásili správci konkurzní podstaty ve lhůtě, která nesmí být kratší než dva týdny a delší než tři měsíce (§ 28 odst. 1 v. 1, v. 2 InsO). Přitom se ale nejedná o preklusivní lhůtu. Proto je možné ohlásit konkurzní pohledávku ještě i po uplynutí této lhůty (srov. § 177 odst. 1 v. 1 InsO).

NahoruNahoru

Také pohledávky, které již byly určeny soudem (titulované pohledávky), je nutné ohlásit písemně. Při ohlašování se uvádí důvod pohledávky, tzn. okolnosti, na kterých se zakládá. Toto je zvláště důležité tehdy, jestliže by toto ohlášení omezovalo promlčecí lhůtu. Je třeba doložit případné doklady, které tyto pohledávky prokazují (§ 174 odst. 1 v. 2 InsO), např. smlouvy a faktury.

Správce konkurzní podstaty ohlášené pohledávky zapisuje (§ 175 odst. 1 v. 1 InsO). Po uplynutí ohlašovací lhůty je přehled předložen konkurznímu soudu k nahlédnutí pro zúčastněné osoby.

V takzvané lhůtě pro přezkoumání provede konkurzní soud čistě formální přezkoumání ohlášených pohledávek. Termín je stanoven již při zahájení řízení. Pozváni jsou konkurzní věřitelé, kteří ohlásili pohledávku, správce konkurzní podstaty a konkurzní dlužník. Soud neprovádí věcnou kontrolu ohlášených pohledávek, ale pouze zjišťuje, jestli je správce konkurzní podstaty, konkurzní dlužník nebo konkurzní věřitelé nepopírají. Výsledek kontroly je zaznamenán do konkurzního přehledu (§ 178 odst. 2 InsO).

Pohledávka, proti které nepodá správce ani věřitel námitku, je považována za stanovenou. Při rozdělování konkurzní podstaty je bez dalšího zohledněna. Zápis zjištěných pohledávek do přehledu v konkurzním řízení má účinek jako právoplatný rozsudek (§ 178 odst. 3 InsO). V případě podání námitky se musí věřitel pokusit prokázat existenci této pohledávky formou určovací žaloby. Pokud se mu to podaří, podá konkurznímu soudu žádost o opravení přehledu (§ 183 odst. 2 InsO). Pokud již věřitel má titul, který před zahájením konkurzního řízení proti dlužníkovi vysoudil, k námitce se zásadně nepřihlíží.

NahoruNahoru

Námitka dlužníka proti ohlášené pohledávce se během konkurzního řízení nebere v potaz. Pokud ale dlužník proti pohledávce námitku nepodá, může věřitel na základě konkurzního přehledu po ukončení konkurzního řízení usilovat o nucený výkon práva proti dlužníkovi (§ 201 odst. 2 InsO). V případě námitky dlužníka je věřitel odkázán na dřívější žalobu.

8. Význam procesu pro ozdravení?

O cestě, kterou se bude ubírat řízení, rozhoduje shromáždění věřitelů. To rozhoduje, jestli bude činnost podniku dlužníka zastavena, nebo bude předběžně pokračovat. Může pověřit správce vypracováním konkurzního plánu a zadat mu cíl tohoto plánu (§ 218 odst. 2 InsO). Konkurzní plán může předložit i dlužník nebo správce konkurzní podstaty (§ 218 odst. 1 InsO). V tomto konkurzním plánu je možné navrhnout i opatření, která se liší od pravidel daných zákonem, zejména pro zachování podniku.

Konkurzní plán sestává z popisné části a návrhu. Část popisná má pro zúčastněné strany informativní charakter a popisuje, jaká opatření byla učiněna po zahájení konkurzního řízení a jaká budou ještě provedena (§ 220 InsO). V části návrhu je stanoveno, jak mají být tímto plánem upravena práva zúčastněných stran (§ 221 InsO).

Shromáždění věřitelů nemá sice samo právo iniciativy, může ale vypracováním konkurzního plánu pověřit správce. Po předložení plánu dojde k předběžnému přezkoumání soudem (§ 231 InsO). Tím se má zabránit tomu, aby se zúčastněné strany nemusely zabývat konkurzním plánem, který odporuje zákonu nebo nemá vyhlídky, čímž by se zdržel průběh konkurzního řízení. Pokud je jeho výsledek kladný, předá soud tento plán k vyjádření výboru věřitelů, dlužníkovi, správci konkurzní podstaty a podnikové radě a stanoví lhůtu pro vyjádření stanoviska (§ 232 InsO). Následně určí termín pro projednávání a hlasování, který je oznámen veřejně a ke kterému se pozvou zejména konkurzní věřitelé, kteří ohlásili pohledávky, věřitelé s přednostním právem na uspokojení pohledávek, správce konkurzní podstaty, dlužník a podniková rada (§ 235 odst. 3 InsO). Zde je zúčastněným nejprve dána možnost se vyjádřit k pravidlům, uvedeným v konkurzním plánu. Pak věřitelé o plánu hlasují (§§ 243 – 246 InsO). Dlužník sice musí s plánem vždy souhlasit, jeho námitka se nebere v potaz tehdy, jestliže se zavedením plánu jeho situace nestane horší než by byla bez něj a pokud žádný z konkurzních věřitelů nezíská ekonomickou hodnotu, která přesahuje celou částku jeho nároku (§ 247 odst. 2 InsO). Jestliže je plán potřebnou většinou hlasů věřitelů přijat, dojde nakonec k potvrzení plánu konkurzním soudem (§ 248 odst. 1 InsO).

NahoruNahoru

S právní účinností soudního potvrzení vstupují v platnost všechna opatření stanovená v části návrhu konkurzního plánu pro a proti všem zúčastněným (§ 254 odst. 1 v. 1 InsO). Konkurzní soud rozhodne o ukončení konkurzního řízení (§ 258 odst. 1 InsO). Tím zaniká úřad správce konkurzní podstaty a členů výboru věřitelů a dlužník získává zpět své právo volně disponovat s konkurzní podstatou (§ 259 odst. 1 InsO). Splnění konkurzních pohledávek, stanovené v konkurzním plánu, je po ukončení konkurzního řízení povinností bývalého konkurzního dlužníka. V části návrhu konkurzního plánu může být ale stanoveno, že plnění závazků bude kontrolovat správce konkurzní podstaty (§ 261 odst. 1 v. 1 InsO).

9. Co je řízení o likvidaci?

Jestliže není předložen žádný konkurzní plán, správce konkurzní podstaty využije majetek, který patří do konkurzní podstaty tak, že jej zpeněží a tyto peníze pak rozdělí věřitelům. O konkrétním způsobu rozhoduje správce konkurzní podstaty na základě povinného vyměření s cílem dosažení co nejvyššího výtěžku. V úvahu připadá prodej podniku dlužníka nebo jeho jednotlivých závodů jako celků nebo likvidací podniku a samostatným prodejem jednotlivých předmětů, které náleží k majetku.

Základem pro rozdělení výtěžku správcem konkurzní podstaty je rozvrh, který správce vystaví na základě konkurzního přehledu (§ 175 InsO). Musí v něm být obsaženy všechny konkurzní pohledávky, které se při rozdělování musí zohlednit. Výtěžek se pak rovnoměrně rozdělí jednotlivým věřitelům podle výše jejich konkurzních pohledávek.

Rozdělování zpravidla nezačne dříve, než je ukončeno zhodnocování konkurzní podstaty, Pokud je v konkurzní podstatě dostatek hotových peněžních prostředků, dochází spíše k takzvanému vyplácení splátek (§ 187 odst. 2 v. 1 InsO). Jakmile je zhodnocování dokončeno, dojde ke konečnému rozdělení (§ 188 v. 1 InsO). Vyžaduje souhlas konkurzního soudu (§ 196 odst. 2 InsO). Pokud byly vyrovnány všechny konkurzní pohledávky v plné výši, vydá správce konkurzní podstaty zbývající částku konkurznímu dlužníkovi (§ 199 v. 1 InsO).

10. Jaké podmínky platí pro ukončení řízení?

Jakmile je dokončeno konečné rozdělení, je konkurzní řízení úředně ukončeno. Rozhodnutí o ukončení je oznámeno veřejně. Po ukončení konkurzního řízení mohou věřitelé své zbývající pohledávky proti dlužníkovi bez omezení uplatňovat. Něco jiného platí, jestliže dlužník je fyzická osoba a podal žádost o prominutí zbytku dluhu. Pokud je mu prominutí uděleno, nemohou již věřitelé s konečnou platností prosazovat pohledávky proti dlužníkovi (výjimka: pohledávky vyjmenované v § 302 InsO). Ukončením konkurzního řízení získává dlužník zásadně zpátky své oprávnění ke správě a nakládání s dosud obstaveným majetkem.

V řízení o plánu se konkurzní řízení ukončuje, jakmile nabude potvrzení plánu právní moci (§ 258 I 2 InsO).

 

« Úpadek - Obecné informace | Německo - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 07-06-2006

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království