Evropská komise > ESS > Úpadek > Francie

Poslední aktualizace: 27-06-2006
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Úpadek - Francie

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Aktualizace stránky se právě připravuje. Stránka bude poté k dispozici na portálu evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Jaké jsou jednotlivé druhy řízení pro platební nezpůsobilost? 1.
2. Jaké jsou podmínky pro zahájení řízení pro platební nezpůsobilost? 2.
3. Jaká je úloha jednotlivých účastníků? 3.
4. Jaké jsou účinky zahájení řízení? 4.
5. Jaká zvláštní pravidla jsou spojená s některými kategoriemi pohledávek? 5.
6. Jaká pravidla souvisejí s úkony, které způsobují újmu? 6.
7. Jaké jsou podmínky pro předložení a přijetí pohledávek? 7.
8. Jaká pravidla souvisejí s restrukturalizačními postupy? 8.
9. Co je likvidační řízení? 9.
10. Jaké jsou podmínky pro uzavření řízení? 10.

 

1. Jaké jsou jednotlivé druhy řízení pro platební nezpůsobilost?

Pokud definujeme platební nezpůsobilost jako situaci, ve které dluhy převyšují majetek, je tento pojem pro soudní řízení veřejných korporací francouzskému právu neznámý. Uznávaným pojmem, který je při zastavení plateb mnohem restriktivnější, je neschopnost dlužníka čelit vymahatelnému dluhu svým disponibilním majetkem.

Řízení, která platební nezpůsobilosti s preventivním záměrem předcházejí, jsou :
  • Varovné řízení: jestliže revizor účtů odhalí skutky, které by mohly ohrozit plynulost hospodaření, informuje o tom předsedu nebo jednatele společnosti. Pokud nedostane uspokojivou odpověď, vyžádá správní radu o vydání prohlášení a o této žádosti informuje předsedu obchodního soudu. Usnesení se předává závodnímu výboru. Pokud obtíže přetrvávají, sestaví revizor účtů zprávu, která se předloží blízké valné hromadě. Pokud není rozhodnutím valné hromady plynulost hospodaření zajištěna ani nadále, informuje revizor účtů předsedu obchodního soudu znovu.
  • Zmocnění ad hoc : na základě žádosti kteréhokoliv účastníka jmenuje předseda soudu zástupce ad hoc, předmět jeho úkolu a dobu trvání tohoto úkolu stanoví neomezeně.
Neoficiální reorganizační a restrukturalizační řízení:
  • Smírné vypořádání: když podnik zažívá potíže nebo když nemůže krýt potřeby financováním, které je uzpůsobeno jeho možnostem a není ve stavu zastavení plateb, může požádat o zahájení řízení smírným vypořádáním. Předseda soudu tehdy označí smírčího soudce, jehož úkol, který nemůže překročit čtyři měsíce, spočívá v podpoření provozu podniku a v dohledání dohody s dlužníky. Předseda soudu může po dobu trvání úkolu smírčího soudce zastavit individuální stíhání. Bez oprávnění předsedy soudu dlužník nemůže platit předchozí věřitele ani činit opatření. Pokud předseda dohodu potvrdí, individuální stíhání se po dobu trvání výkonu dohody přerušují. Pokud dohoda dodržena není, může soud, ke kterému byla později žádost o zahájení narovnání nebo o soudní likvidaci podána, považovat v protikladu s posouzením předsedy, že k datu zahájení smírného vypořádání byl podnik skutečně ve stavu zastavení plateb.
Oficiální řízení pro platební nezpůsobilost s ohledem na správu nebo likvidaci jsou:
  • Soudní narovnání je určené k tomu, aby se umožnilo zachování ochrany podniku, uchování činnosti a zaměstnanosti a účetní uzávěrky dluhů. Řízení spočívá v přijetí plánu narovnání soudem buď cestou pokračování činnosti podniku (věřitelům jsou uložené lhůty), nebo cestou jeho postoupení (podnik a jeho hlavní smlouvy se postoupí třetí osobě, která na sebe vezme určité závazky).
  • Soudní likvidace je vyhlášena, když narovnání je zjevně nemožné. Činnost podniku je zastavena nebo postoupena třetí osobě podle podmínek, které jsou pružnějších než podmínky řízení o narovnání.

2. Jaké jsou podmínky pro zahájení řízení pro platební nezpůsobilost?

Francouzské právo zná dvě rozdílná soudní řízení jak nakládat se situacemi platební nezpůsobilosti:

NahoruNahoru

  1. S ohledem na obchodníky, zemědělce nebo živnostníky a na každou právnickou osobu (s výjimkou družstevních odborů): jsou tato řízení o soudním narovnání a likvidaci řízeními, která jsou uvedena výše a popsána níže. Fyzické osoby, které vykonávají svobodné povolání, z těchto řízení nemohou těžit. Řízení se zahajují tehdy, jestliže je dlužník ve stavu zastavení plateb, které se pro dlužníka definuje jako nemožnost čelit vymahatelným dluhům disponibilním majetkem.
  2. S ohledem na fyzické osoby, které mají dluhy neslužebního původu (což zahrnuje dluh vzniklý záručním závazkem podniku, tedy záruka nebyla spravována v něm): nastávají podmínky pro zahájení řízení v dobré víře a při zjevné nemožnosti čelit všem dluhům. Řízení je tedy následující:

Osoba pověří správní komisi, která po obdržení připomínek věřitelů vyhotovuje stav dluhů a může pověřit soudce zastavením stíhání. Komise strany smiřuje a navrhuje plán, který obsahuje odročovací opatření, přerozvržení nebo odpuštění dluhů. V případě neúspěšného pokusu o smír, komise doporučí určitá z těchto opatření na dobu 10 let nebo déle, pokud se opatření týkají proplacení smluvních půjček na nákup hlavního sídla. Pokud zjistí neexistenci finančních prostředků nebo obstavitelného majetku takového druhu, že by umožnily umoření části dluhů, doporučí komise vymáhatelnost dluhů zastavit. O odvoláních formulovaných proti těmto doporučením rozhodne soudce.

NahoruNahoru

Pokud osoba kromě své dobré víry prokáže, že její situace je nenapravitelně ohrožena, tj. charakterizována nemožností zavést výše uvedená opatření, může soudce zahájit řízení o osobní rehabilitaci: sečtou se věřitelé, ohodnotí se majetek. Soudce prohlásí soudní likvidaci osobního rodinného jmění dlužníka. Označí likvidátora, který rozdělí výtěžek z majetku mezi věřitele podle jejich pořadí. Jestliže není možné odškodnit všechny věřitele, prohlásí uzávěrku řízení pro nedostatečnost majetku, což má za následek vymazání neslužebních dluhů dlužníka s výjimkou těch, které byly placeny zárukou.

U obchodních řízení může soud pověřit dlužník, věřitel, prokuratura. Soud se nadto může záležitosti chopit z moci úřední.

Nález, který řízení zahajuje, se zapisuje do obchodního rejstříku nebo v krajním případě do živnostenském rejstříku, ve kterém jsou zapsáni živnostníci. Dále se zveřejňuje ve dvou zákonných inzertních tiskovinách.

3. Jaká je úloha jednotlivých účastníků?

Příslušným soudem je pro profesionály a společnosti obchodní soud složený ze zvolených obchodníků. Výjimečně v departmánech, ve kterých není obchodní soud, rozhoduje soud vyšší instance, složený ze tří úředních osob - odborníků. V Alsasku – Moselsku se obchodní komora soudu vyšší instance skládá z odborné úřední osoby, které předsedá a dvou zvolených obchodních soudců (systém městských zastupitelů). Pro zemědělce je příslušný soud vyšší instance. Pro neprofesionální dlužníky je to výkonný soudce, profesionální soudce rozhoduje sám.

NahoruNahoru

Soud přezkoumává zda může být podnik narovnán. V kladném případě schvaluje plán narovnání, který může být buď plánem pokračování (v tomto případě se věřitelům uloží platební lhůty a podnik pokračuje ve své činnosti v rukou stejného dlužníka) nebo plán postoupení (v tomto případě se podnik prodá třetí osobě a cena za postoupení slouží k odškodnění věřitelů). V záporném případě vyhlásí soudní likvidaci. Za tohoto předpokladu je majetek podniku postoupen pohromadě nebo odděleně.

Soudní komisař je určený uvnitř soudu. Zahajuje řízení, má pověření bdít nad rychlým průběhem řízení a nad ochranou přítomných zájmů. Rozhoduje zejména o:

  • Sporech vzniklých z žádostí o uplatnění vlastnického práva vůči majetku, které jsou formulovány třetími osobami, které se vydávají za vlastníky majetku drženého dlužníkem
  • Stížnostech formulovaných proti soudním mandátním úkonům
  • Sporech o pohledávkách
  • Žádostech dlužníka nebo správce, které jsou zaměřené na schválení vykonání určitých úkonů během řízení
  • o podmínkách postoupení majetku v případě likvidace.

Tato rozhodnutí jsou způsobilá pro odvolání k soudu.

V případě soudního narovnání:
  1. Soudní správce (jehož jmenování soudem je s výhradou podniků, které zaměstnávají více jak 50 zaměstnanců a jejichž obchodní obrat je vyšší než 3 100 000 eur dobrovolné), je stanovený na seznamu zmocněných odborníků. Sestavuje zprávu o možnostech narovnání podniku a podle případů podnik řídí nebo napomáhá vedoucímu pracovníkovi, jemuž byla v období, které uplynulo mezi zahájením řízení a usnesením o narovnání nebo likvidaci odňata správa. Je-li nařízeno postoupení podniku, provádí jej.
  2. Zástupce věřitelů stanovený soudem na jiném seznamu odborníků uvědomuje věřitele o zahájení řízení, shromažďuje jejich pohledávky a soudnímu komisaři navrhuje, zda je přijmout nebo odmítnout. On jediný má oprávnění věřitelů k vykonání žalob v zájmu veřejné korporace.
  3. Komisař pro vykonání plánu je po schválení plánu narovnání pověřen, aby dohlížel na správné provádění plánu, platil věřitele a v případě jeho neprovedení obesílal soud s cílem vynesení rozhodnutí o vyřešení plánu.

V případě soudní likvidace: likvidátor stanovený na jiném seznamu zmocněných odborníků předává listiny o zpeněžení majetku a placení věřitelů.

NahoruNahoru

V případě řízení osobní rehabilitace požadované soukromou osobou: likvidátor sečte věřitele, sestaví bilanci dlužníkovi situace, prodá jeho majetek a odškodní věřitele.

Povinnosti dlužníka:

V případě soudního narovnání může soud stanovit soudního správce. Vymezí jeho úkol, který může spočívat v pomoci dlužníkovi nebo v samostatném řízení podniku. Dlužník pokračuje ve vykonávání práv a činností na svém rodinném jmění, která nejsou zahrnuta do úkolu správce. Úkony běžného řízení, které splňuje sám, se rozumí úkony platné s ohledem na třetí osoby v dobré víře. Nemusí nicméně platit žádný předchozí dluh (s výjimkou náhrady mezi souvisejícími povinnostmi).

Jestliže soud správce nestanoví, řídí dlužník svůj podnik sám a připravuje návrh plánu narovnání.

V případě soudní likvidace je dlužník zbaven správy a disponování se svým majetkem, dokud není řízení uzavřeno. Likvidátor vykonává práva na jeho místě. Dlužník může vykonávat pouze svá vlastní práva mezi které patří práva nemajetková.

V případě řízení o osobní rehabilitaci je dlužník zbaven správy a disponování se svým majetkem, dokud není řízení uzavřeno. Likvidátor vykonává jeho práva na jeho místě.

Prává věřitelů a odvolací postupy:

Věřitelé musejí své pohledávky nahlásit zástupci věřitelů. Individuální stíhání, zahájená před zahájením řízení, se po právu zastavují.

Každý věřitel se může proti usnesení, které jeho pohledávku zamítá, odvolat. Pouze věřitel - žadatel se může odvolávat k rozsudku, které zahajuje nebo zamítá zahájení řízení.

NahoruNahoru

4. Jaké jsou účinky zahájení řízení?

  • Zahájení řízení má za následek odročení individuálních stíhání založených na pohledávkách, které vznikly v předchozím období, zákaz placení těchto pohledávek a pokračování v probíhajících smlouvách za předpokladu, že bude dodržena splatnost, která nastane. Propouštění musí odsouhlasit soudní komisař.
  • Jakmile je řízení zahájeno, přistoupí se k inventuře majetku dlužníka. Vlastníci majetku, jehož byl podnik prostým držitelem, mohou tento majetek vyžadovat bezodkladně.
  • V případě narovnání dlužník pokračuje v hospodaření na svém rodinném jmění dispozičními a správními úkony. V případě likvidace vykonává práva dlužníka likvidátor, s výjimkou práv, která jsou čistě osobní.
  • Všechny pohledávky musejí být sepsané s jedinou výjimkou pohledávek, které vznikly z pracovní smlouvy.
  • Jiná specifická prozatímní opatření než opatření připomínaná ve výše uvedeném prvním odstavci neexistují. Zajišťovací opatření, tj. zajišťovací obstavení a soudní jistoty (hypotéky, zástavy obchodního kapitálu, záruky společenských podílů, záruky movitých hodnot …) znemožňují disponibilitu obstaveného majetku. Jestliže je dlužník provede od data zastavení plateb, musejí být prohlášeny za bezpředmětné.
  • Vyjádření třetích držitelů vydaná státní pokladnou a obstavení kompetencí nejsou zahájením řízení o platební nezpůsobilosti dotčeny.
  • Při zahájená řízení s ohledem na fyzické osoby a jejich neprofesionální dluhy jsou pravidla stejná.
  • Podmínky zveřejnění usnesení o zahájení řízení pro platební nezpůsobilost ve Francii vydaného jiným státem Evropské unie na základě čl. 3, odst. 1 nařízení ze dne 22. května 2000 dosud nejsou textem upřesněny, ale ve smyslu přímého účinku tohoto nařízení je toto zveřejnění povinné. Návrh ustanovení předpokládá, že toto zveřejnění provede soudní kancelář obchodního rejstříku.

5. Jaká zvláštní pravidla jsou spojená s některými kategoriemi pohledávek?

  • Zvláštní pravidla pro skutečná práva třetích osob: všichni věřitelé, kteří jsou vlastníky skutečného práva (tj. hypotéky nebo záruky udělující přednostní právo na cenu prodeje věci a/nebo právo následné) musejí své pohledávky předložit a stíhání jsou odročena.
  • Pravidla související s náhradou: se uplatňují tehdy, když se stanou dlužníky dvě osoby, jedna vůči druhé. Účinkuje mezi nimi tudíž náhrada, která dva vzájemné dluhy vymazává až do výše toho nejnižšího. Věřitel může z moci úřední přistoupit k náhradě bez oprávnění, ale pouze u souvisejících pohledávek.
  • Doložka o výlučném vlastnictví: tato doložka uzavíraná mezi prodávajícím a kupujícím má za následek účinek odročení převedení vlastnictví až do úplného zaplacení ceny. V řízení v zájmu veřejné korporace je namítatelná.
  • Pracovní smlouva: viz dále odst. 7: zaměstnanci své pohledávky nepředkládají.
  • Existuje záruční instituce (Národní fond záruk zaměstnanců), která zálohuje zaměstnanecké pohledávky ve velmi krátkých lhůtách, které se pohybují podle druhu zaměstnanecké pohledávky a data jejího vzniku (předchází nebo následuje zahájení řízení). Před zahájením řízení za povinné zaměstnance ručí Národní fond záruk zaměstnanců; zaměstnanci, kteří v průběhu období, které uplynulo mezi zahájením řízení a přijetím plánu narovnání nebyli placeni, jím zaručeni nejsou. V případě likvidace jsou zaměstnanci zaručeni v zásadě pouze do výše částek dlužných po dobu patnácti dní od likvidace. Odškodnění za propuštění jsou zaručena pouze pokud dojde k přerušení pracovní smlouvy v patnácti dnech od likvidace nebo v měsíci rozsudku, který schvaluje plán narovnání.

6. Jaká pravidla souvisejí s úkony, které způsobují újmu?

Období, ve kterém není možné uplatňovat námitky, se rozprostírá mezi datem zastavení plateb a datem zahájení řízení. Soud jej nemůže stanovit na dobu delší jak osmnáct měsíců.

NahoruNahoru

Pokud měla smluvní strana povědomí o stavu zastavení plateb, mohou být veškeré úkony za úplatu provedené během tohoto období zrušeny. Soud disponuje pravomocí vhodnost tohoto zrušení ohodnotit.

Některé úkony, pokud k nim došlo během období, ve kterém nebylo možné uplatňovat námitky a které zákon vypočítává vymezujícím způsobem, se musejí  povinně zrušit, a není důležité zda smluvní strana měla nebo neměla povědomost o zastavení plateb: jedná se zejména o smlouvu, ve které povinnosti dlužníka značně přesahují povinnosti druhé strany, platba se provádí prostředkem, který není obecně přijímán, hypotéka na předchozí dluh, každý úkon zdarma.

7. Jaké jsou podmínky pro předložení a přijetí pohledávek?

1) Ověření pohledávek:

Zástupce věřitelů oznamuje známým věřitelům, aby mu nahlásili své pohledávky. Dlužník mu musí seznam věřitelů předat.

Všichni věřitelé s jedinou výjimkou zaměstnanců musejí své pohledávky předložit ve lhůtě dvou měsíců od data zveřejnění rozsudku o zahájení řízení. Po vypršení této lhůty musejí požádat o zproštění propadnutí práva, pokud prokáží, že k chybě v nahlášení nedošlo z jejich viny.

Pohledávky, které nahlášeny nebyly a které neopravňují ke zproštění propadnutí práva, jsou neplatné.

Zástupce věřitelů přistoupí k prvnímu ověření pohledávek a navrhne soudnímu komisaři jejich přijetí nebo zamítnutí. Jestliže komisař navrhne zamítnutí pohledávky, věřitele o tom informuje. Pokud věřitel ve lhůtě třiceti dnů neodpoví, nebude již možné, aby se proti návrhu zástupce věřitelů stavěl.

NahoruNahoru

Rozhodnutí soudního komisaře je způsobilé odvolání každého účastníka.

Mzdové pohledávky ověřuje a sestavuje zástupce  věřitelů s ohledem na podklady, které shromáždí. Zaměstnance informuje o státní úschově mzdových pohledávek, které mohou účastníci před smírčím pracovním soudem zpochybnit ve lhůtě dvou měsíců.

2) Pořadí pohledávek

Pohledávka je výsadní, což znamená, že její držitel má prospěch z platební přednosti, kterou je možné vykonat na veškerém nebo některém majetku dlužníka (například nábytek nebo majetek poskytnutý jako záruka).

Naopak, pokud je pohledávka vázaná podpisem: dostane její držitel zaplaceno až po výsadních věřitelích. Výsada může být zveřejněna nebo nemusí (případ nadřazenosti výsady zaměstnanců). Princip řízení veřejných korporací znamená rovnost věřitelů vázaných podpisem: v případě zahájení řízení veřejné korporace se věřitelé řadí podle zásady rovnosti, nemohou jednat individuálně a konkurovat si. Výsadní věřitelé jsou naopak v řízení veřejných korporací tradičně chráněni.

Pohledávky vzniklé po vydání rozsudku o zahájení řízení se v zásadě platí oproti pohledávkám, které vznikly před tím, dokonce i pohledávkám výsadním, přednostně.

Existuje několik výjimek:

  • Bez ohledu na původ řízení se soudní výdaje a mzdy za posledních šedesát dní, které předcházejí zahájení řízení, platí přednostně oproti pohledávkám, které vznikly po zahájení řízení.
  • Když je řízení skončeno likvidací, pohledávky ručené jistotou se také platí přednostně oproti pohledávkám vzniklým po zahájení řízení.

8. Jaká pravidla souvisejí s restrukturalizačními postupy?

Restrukturalizace podniku může mít podobu pokračování nebo postoupení:

NahoruNahoru

- Pokračování:

Plán předpokládá jednotné platební lhůty, které mohou být delší než 10 let. Plán určuje soud na základě návrhu správce. Věřitelé jsou jednoduše dotazováni, nemají možnost námitek. Odročení dluhu nelze věřiteli uložit.

- Postoupení:

Nabídku na převzetí může předložit každá osoba, která není vedoucím pracovníkem podniku nebo příbuzným vedoucího pracovníka podniku.

Nabídka se může týkat celého podniku nebo některých jeho odvětví činností. Třetí osoby nemohou být obeznámeny.

Soud zvolí nabídku, která umožňuje co nejtrvalejším způsobem zajištění zaměstnanosti a platby věřitelům.

Jakmile soud schválí plán na postoupení, uvede závazky, ke kterým se postupník zavázal a které se týkají budoucnosti činnosti, podmínek zachování podniku a vypořádaní dluhů.

Plán uvádí počet zaměstnanců jejichž propuštění nad dotčené činnosti a profesionální kategorie je povoleno.

Smlouvy nezbytné k zachování činnosti se převádějí na postupníka.

Postupník musí zaplatit cenu za postoupení. V plánu v zásadě nepřebírá dluh s výhradou u splatností, které odpovídají financování majetku, který je zatížený hypotékou včetně jistoty.

Později může rozhodnout soud o podstatné změně ve smyslu prostředků a cílů plánu.

9. Co je likvidační řízení?

Jestliže majetek tvoří výrobní jednotku (kterou mohla soudní praxe vymezit jako soubor hmotných a lidských prostředků, které umožňují pokračování nebo zahájení hospodářské činnosti), mohou být předmětem globálního postoupení. Likvidátor podněcuje nabídky, se kterými se může seznámit každý zájemce. Soudní komisař vybere nabídku, která se jeví jako nejserióznější a umožňuje zajistit trvalou zaměstnanost a proplacení věřitelů za nejlepších podmínek.

NahoruNahoru

Izolovaný majetek, který netvoří výrobní jednotku, se prodá na základě rozhodnutí soudního komisaře, který po oboustranné dohodě povolí prodej nebo dražbu.

Rozdělení výtěžku z postoupení majetku provádí likvidátor. Musí spojit jistoty, zejména na nemovitostech, jejich držiteli jsou někteří věřitelé, s hlavními výsadami, které souvisejí se soudními výdaji a Národním záručním zaměstnaneckým fondem (instituce, která poskytuje zaměstnancům celkovou částku mzdových pohledávek a která má právo na proplacení svých plateb). Věřitelé, kteří nejsou výsadní, jsou vyplaceni až po úplném vyplacení věřitelů, kteří jsou příjemci záruk a výsad.

10. Jaké jsou podmínky pro uzavření řízení?

Řízení je vyhlášené za uzavřené, jestliže již neexistují vymahatelné dluhy nebo jestli není možné pokračování likvidačních úkonů z důvodu nedostatečnosti majetku. Soud je pověřen v jakémkoliv okamžiku a může být pověřen z moci úřední. Likvidátor předá své účty, které zviditelňují detaily úkonů zpeněžování majetku a cenu rozdělí. Dlužník je může popřít.

Dlužník fyzická osoba v zásadě opět získává svou plnou způsobilost a po rozsudku o ukončení likvidace může převzít jakoukoliv novou profesionální aktivitu. Nicméně může tomu být i jinak, pokud se soud rozhodne udělit zákaz řízení nebo vydat opatření o osobním úpadku (na dobu alespoň 5ti let bez uvedení maximální lhůty), protože se dopustil chyb v řízení nebo provedl úkony vyjmenované zákonem k újmě věřitelů (pokračoval například v deficitním hospodaření, zpronevěřil majetek, používal škodlivé prostředky k získání kapitálu, zaplatil věřiteli po zastavení plateb, opomenul vedení účetnictví).

NahoruNahoru

Po uzavření likvidace věřitelé v zásadě dlužníka nemohou dále stíhat. Může tomu však být i jinak, pokud na něj soud uvalil zákaz řízení nebo vydal opatření o úpadku nebo dále pokud věřitel zjistí podvod zaměřený na jeho osobu (například skutek kdy dlužník likvidátora neupozornil na existenci pohledávky) nebo využíval trestního odsouzení za skutky neslučitelné s profesionální činností.

Věřitelé se mohou nadále domáhat záruk dlužníka.

POZNÁMKA:

Procedurální právo veřejných korporací je způsobilé k úpravě, protože vláda podala Státní radě důležitý návrh, jehož hlavní linie jsou uvedeny níže:

  • Dlužník, který prokáže dokázané nebo předpokládané potíže nebo který se ocitne v zastavení plateb, může požádat soud o určení smírčího soudce, který je pověřen vyjednáváním s hlavními věřiteli o všech vlastních opatřeních k zajištění trvalosti podniku. Schválení této dohody soudem zabrání jejím zpochybnění, pokud je později zahájeno nějaké řízení o narovnání nebo likvidaci.

  • Dlužník, který prokáže potíže způsobilé k zastavení plateb, může požádat soud o zahájení řízení o ochraně, které má za následek odročení individuálního stíhání a přijetí plánu pokračování. Plán pokračování způsobilý pro určení soudem v rámci řízení o ochraně nebo narovnání, může obsahovat předání úředně stanovených dluhů některým úvěrovým zařízením nebo některým dodavatelům, pokud je většina úvěrových zařízení přijme a pokud to soud schválí.

  • Soudní narovnání už nebude moci vést k postoupení podniku, toto východisko je vyhrazené pro soudní likvidaci.

  • Fyzické osoby, které vykonávají svobodné individuální povolání, budou moci využít řízení pro platební nezpůsobilost.

  • Je zřejmé, že stručný popis tohoto návrhu není na újmu pozdějšímu vývoji návrhu před parlamentem.

« Úpadek - Obecné informace | Francie - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 27-06-2006

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království