Evropská komise > ESS > Úpadek > Česká republika

Poslední aktualizace: 27-02-2008
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Úpadek - Česká republika

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Aktualizace stránky se právě připravuje. Stránka bude poté k dispozici na portálu evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Jaké existují formy úpadkového řízení a jaké jsou jejich cíle? 1.
2. Jaké jsou podmínky pro zahájení různých úpadkových řízení? 2.
3. Jaká je role různých účastníků v jednotlivých druzích řízení? 3.
4. Jaké jsou účinky zahájení řízení? 4.
5. Jaká zvláštní pravidla jsou spojená s některými kategoriemi pohledávek? 5.
6. Jaká ustanovení platí v případě poškozujícího jednání? 6.
7. Jaké jsou podmínky pro předložení a přijetí pohledávek? 7.
8. Jaká jsou pravidla pro řízení o reorganizaci? 8.
9. Jaká pravidla souvisejí s likvidačním řízením? 9.
10. Jaké jsou podmínky pro ukončení řízení? 10.

 

1. Jaké existují formy úpadkového řízení a jaké jsou jejich cíle?

Dne 1. ledna 2008 nabude účinnosti nová úprava insolvenčního práva. Do nové úpravy insolvenčního práva je zařazen zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) a zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, který je koncipován tak, aby insolvenční zákon (jenž sám obsahuje základní úpravu činnosti insolvenčních správců v procesní oblasti) doplňoval o statusový a organizační aspekt činnosti insolvenčních správců.

Nová právní úprava zavedla jednotné insolvenční řízení. V první fázi tohoto řízení je rozhodováno především o tom, zda existuje úpadek (hrozící úpadek) a jak ho řešit. Teprve po rozhodnutí o úpadku se toto řízení diferencuje, a to podle zvoleného způsobu řešení úpadku (konkurs, reorganizace, oddlužení).

Insolvenční zákon upravuje řešení úpadku a hrozícího úpadku dlužníka soudním řízením některým ze stanovených způsobů tak, aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem nebo hrozícím úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů.

Insolvenční zákon změnil významným způsobem dosud zažitou definici úpadku, který je vymezen dvojím způsobem:

1) Platební neschopnost

Dlužník je v úpadku, jestliže má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit.

2) Předlužení

NahoruNahoru

Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou - podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen. O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku.

Insolvenční zákon upravuje rovněž řešení hrozícího úpadku.

O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků.

Zákon rovněž vytváří dlužníku-podnikateli, který spolupracuje na překonání hrozícího úpadku se svými věřiteli, prostor pro překonání krizového stavu mimo insolvenční řízení a to v rámci tzv. moratoria vyhlášeného na základě návrhu podaného dlužníkem před zahájením insolvenčního řízení. Po dobu trvání moratoria nelze vydat rozhodnutí o úpadku. Moratorium trvá po dobu uvedenou v návrhu na moratorium, nejdéle však 3 měsíce. Insolvenční soud může na návrh dlužníka prodloužit moratorium nejdéle o 30 dnů.

2. Jaké jsou podmínky pro zahájení různých úpadkových řízení?

Insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh. Zahájení insolvenčního řízení oznámí insolvenční soud vyhláškou, kterou zveřejní nejpozději do 2 hodin poté, kdy mu došel insolvenční návrh. Řízení se zahajuje dnem, kdy insolvenční návrh dojde věcně příslušnému soudu. Insolvenční návrh je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. Soud rozhodne o insolvenčním návrhu bez zbytečného odkladu, v případě, kdy se jedná o insolvenční návrh dlužníka, rozhodne nejpozději do 15 dnů od jeho podání.

NahoruNahoru

Dále pak soud rozhoduje o způsobu řešení úpadku. Insolvenční soud spojí s rozhodnutím o úpadku rozhodnutí o prohlášení konkursu, je-li dlužníkem osoba, u které tento zákon vylučuje řešení úpadku reorganizací nebo oddlužením. Jestliže dlužník společně s insolvenčním návrhem podá návrh na povolení oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o úpadku i rozhodnutí o způsobu řešení úpadku. V ostatních případech rozhodne soud o způsobu řešení úpadku samostatným rozhodnutím vydaným zásadně do 3 měsíců po rozhodnutí o úpadku.

Konkurs je způsob řešení úpadku spočívající v tom, že na základě rozhodnutí o prohlášení konkursu jsou zjištěné pohledávky věřitelů zásadně poměrně uspokojeny z výnosu zpeněžení majetkové podstaty s tím, že neuspokojené pohledávky nebo jejich části nezanikají. Účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku.

Novým (v podstatě sanačním) způsobem řešení úpadku je tzv. oddlužení. Oddlužení je takový způsob řešení úpadku, při němž dochází ke konsolidování dlužníkových dluhů tak, aby nezajištění věřitelé byli uspokojeni částečně a zajištění v zásadě zcela a od zbytku dluhů byl dlužník osvobozen.

Dlužník, který není podnikatelem, může insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo jeho hrozící úpadek řešil oddlužením. Jiná osoba než dlužník není oprávněna návrh na oddlužení podat. Přitom bude mít dvě formy a to oddlužení zpeněžením majetkové podstaty a oddlužení formou splátkového kalendáře, určené fyzickým osobám s pravidelným příjmem.

NahoruNahoru

Samostatně jsou řešeny úpadky finančních institucí (pro účely insolvenčního zákona je tento pojem definován). Důvodem, pro který se tak děje, jsou hromadné účinky úpadku těchto institucí, pro které není přiměřené použít standardní způsoby řešení úpadku.

Konečně je možné považovat za do jisté míry samostatný způsob řešení úpadku i tzv. nepatrný konkurs. Jeho prostřednictvím budou řešeny případy, kdy dlužník nemá dostatečný majetek. O nepatrný konkurs jde, jestliže dlužníkem je fyzická osoba, která není podnikatelem, nebo celkový obrat dlužníka za poslední účetní období předcházející prohlášení konkursu nepřesahuje 2 000 000 Kč a dlužník nemá více než 50 věřitelů. Rozhodnutí o tom, že jde o nepatrný konkurs, může insolvenční soud vydat i bez návrhu a spojit je s prohlášením konkursu nebo je vydat kdykoli v průběhu insolvenčního řízení po prohlášení konkursu.

3. Jaká je role různých účastníků v jednotlivých druzích řízení?

Procesními subjekty podle insolvenčního zákona jsou:

  • Insolvenční soud vydává rozhodnutí, jejichž vydání zákon ukládá nebo předpokládá a průběžně vykonává dohled nad postupem a činností ostatních procesních subjektů a rozhoduje o záležitostech s tím souvisejícím.
  • Dlužník podává návrh na zahájení insolvenčního řízení. Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou - podnikatelem, je povinen podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku.
  • Věřitelé Je-li přihlášených věřitelů více než 50, je schůze věřitelů povinna ustanovit věřitelský výbor.
  • Insolvenční správce, popřípadě další správce - prohlášením konkursu na něj přechází oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku pokud souvisejí s majetkovou podstatou,
  • Státní zastupitelství, které vstoupilo do insolvenčního řízení nebo do incidenčního sporu, může v některých případech podat opravný prostředek proti rozhodnutí insolvenčního soudu.
  • Likvidátor dlužníka vykonává v insolvenčním řízení svou působnost v rozsahu, v jakém nepřešla na insolvenčního správce; do jeho působnosti patří i součinnost s insolvenčním správcem uložená zákonem dlužníkovi.

4. Jaké jsou účinky zahájení řízení?

Účinky zahájení insolvenčního řízení

NahoruNahoru

Zahájení insolvenčního řízení oznámí insolvenční soud vyhláškou, kterou zveřejní nejpozději do 2 hodin poté, kdy mu došel insolvenční návrh. Účinky zahájení insolvenčního řízení nastávají okamžikem zveřejnění vyhlášky v insolvenčním rejstříku. Nestanoví-li zákon u některého ze způsobů řešení úpadku jinak, trvají účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení do skončení insolvenčního řízení, a jde-li o reorganizaci, do schválení reorganizačního plánu.

Se zahájením insolvenčního řízení se spojují tyto účinky: pohledávky a jiná práva týkající se majetkové podstaty nemohou být uplatněny žalobou, lze-li je uplatnit přihláškou, právo na uspokojení ze zajištění, které se týká majetku ve vlastnictví dlužníka nebo majetku náležejícího do majetkové podstaty, lze uplatnit a nově nabýt jen za podmínek stanovených tímto zákonem, to platí i pro zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech, které bylo navrženo po zahájení insolvenčního řízení, výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit, nelze jej však provést.

Insolvenční rejstřík

Publicita insolvenčního řízení je zajišťována prostřednictvím nového elektronického systému. Účelem tohoto systému je poskytnout účastníkům řízení, ale i veřejnosti maximum informací a zajistit tak transparentnost řízení.

Insolvenční rejstřík je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo spravedlnosti. Insolvenční rejstřík obsahuje seznam insolvenčních správců, seznam dlužníků a insolvenční spisy. Insolvenční rejstřík je veřejně přístupný, s výjimkou údajů, o kterých tak stanoví tento zákon. Každý má právo do něj nahlížet a pořizovat si z něj kopie a výpisy. Na žádost vydá ministerstvo nebo insolvenční soud úředně ověřený výstup z informačního systému veřejné správy obsahující údaje z insolvenčního rejstříku.

5. Jaká zvláštní pravidla jsou spojená s některými kategoriemi pohledávek?

  • Pohledávkami za majetkovou podstatou, pokud vznikly po zahájení insolvenčního řízení nebo
    po vyhlášení moratoria, jsou náhrada nutných výdajů a odměna předběžného správce, likvidátora jmenovaného soudem a správce podniku dlužníka za součinnost poskytnutou předběžnému správci nebo insolvenčnímu správci, náhrada nutných výdajů a odměna členů a náhradníků věřitelského výboru, náhrada zálohy na náklady insolvenčního řízení, jestliže ji v souladu s rozhodnutím insolvenčního soudu zaplatila jiná osoba než dlužník, pohledávky vzniklé za doby trvání moratoria ze smluv na dodávky energií a surovin, jakož i další smlouvy o dodávkách zboží a služeb, které ke dni vyhlášení moratoria trvaly alespoň po dobu 3 měsíců.
  • Pohledávkami za majetkovou podstatou, pokud vznikly po rozhodnutí o úpadku, jsou zejména hotové výdaje a odměna insolvenčního správce, náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty dlužníka, náhrada nutných výdajů a odměna likvidátora, osoby v postavení obdobném postavení likvidátora a odpovědného zástupce za činnost prováděnou po rozhodnutí o úpadku, náhrada hotových výdajů a odměna znalce ustanoveného insolvenčním soudem za účelem ocenění majetkové podstaty, daně, poplatky, cla, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Není-li stanoveno jinak, pohledávky za majetkovou podstatou se uspokojují v plné výši kdykoli po rozhodnutí o úpadku.
  • Pohledávkami postavenými na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou jsou zejména pracovněprávní pohledávky dlužníkových zaměstnanců, pohledávky věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví, pohledávky státu - úřadů práce za náhradu mzdy vyplacené zaměstnancům a za prostředky odvedené podle zvláštních právních předpisů, pohledávky účastníků z penzijního připojištění se státním příspěvkem, pohledávky věřitelů na výživném ze zákona, náhrada nákladů, které třetí osoby vynaložily na zhodnocení majetkové podstaty, mají-li z toho důvodu proti dlužníku pohledávku z bezdůvodného obohacení. Není-li stanoveno jinak, pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou se uspokojují v plné výši kdykoli po rozhodnutí o úpadku.
  • Podřízenou pohledávkou je pohledávka, která má být podle smlouvy uspokojena až po uspokojení jiné pohledávky případně ostatních pohledávek dlužníka. Podřízené pohledávky se uspokojují v závislosti na dohodnuté nebo stanovené míře jejich podřízenosti; jinak se uspokojují poměrně.
  • Jako poslední se vždy uspokojují pohledávky společníků nebo členů dlužníka vyplývající z jejich účasti ve společnosti nebo v družstvu, a to poměrně. Pohledávky společníků nebo členů dlužníka vyplývající z jejich účasti ve společnosti nebo v družstvu se v insolvenčním řízení neuplatňují, ale pouze se oznamují insolvenčnímu správci, který vede jejich evidenci.

6. Jaká ustanovení platí v případě poškozujícího jednání?

Neplatnost právních úkonů

NahoruNahoru

Právní úkon, kterým dlužník po prohlášení konkursu odmítne přijetí daru nebo dědictví bez souhlasu insolvenčního správce, je neplatný. Totéž platí, jestliže dlužník uzavře bez souhlasu insolvenčního správce dohodu o vypořádání dědictví, podle které má z dědictví obdržet méně, než činí jeho dědický podíl. Totéž platí, jestliže dlužník uzavře bez souhlasu insolvenčního správce dohodu o vypořádání dědictví, podle které má z dědictví obdržet méně, než činí jeho dědický podíl.

Neúčinnost právních úkonů 

Neúčinnými jsou právní úkony, kterými dlužník zkracuje možnost uspokojení věřitelů nebo zvýhodňuje některé věřitele na úkor jiných. Neúčinnost dlužníkových právních úkonů se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě insolvenčního správce, kterou bylo odporováno dlužníkovým právním úkonům (odpůrčí žaloba). Právní úkony, které dlužník učinil poté, co oprávnění nakládat s majetkovou podstatou přešlo na insolvenčního správce, jsou proti jeho věřitelům neúčinné.

7. Jaké jsou podmínky pro předložení a přijetí pohledávek?

Insolvenční soud vyzve věřitele, kteří chtějí své pohledávky uplatnit v insolvenčním řízení, aby podali přihlášku pohledávky. Lhůta k přihlášení pohledávek stanovená v rozhodnutí o úpadku nesmí být kratší 30 dnů a delší 2 měsíců. Je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, činí hůta k přihlášení pohledávek 30 dnů.

8. Jaká jsou pravidla pro řízení o reorganizaci?

Reorganizací se rozumí zpravidla postupné uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dlužníkova podniku, zajištěné opatřeními k ozdravění hospodaření tohoto podniku podle soudem schváleného reorganizačního plánu s průběžnou kontrolou jeho plnění ze strany věřitelů.

NahoruNahoru

Reorganizací lze řešit úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka, který je podnikatelem. Reorganizace není přípustná, je-li dlužníkem právnická osoba v likvidaci, obchodník s cennými papíry nebo osoba oprávněná k obchodování na komoditní burze podle zvláštního právního předpisu. Reorganizace není též přípustná, jestliže celkový obrat dlužníka podle zvláštního právního předpisu za poslední účetní období předcházející insolvenčnímu návrhu nedosáhl alespoň částku 100,000.000 Kč, nebo zaměstnává-li dlužník méně než 100 zaměstnanců v hlavním pracovním poměru. To neplatí jestliže dlužník společně s insolvenčním návrhem nebo nejpozději do 15 dnů po rozhodnutí o úpadku předložil insolvenčnímu soudu reorganizační plán schválený alespoň polovinou všech zajištěných a nezajištěných věřitelů.

9. Jaká pravidla souvisejí s likvidačním řízením?

V případech, kdy je úpadek řešen konkursem, se před vydáním rozvrhového usnesení uspokojí dosud nezaplacené pohledávky, a to pohledávky za majetkovou podstatou, pohledávky jím postavené na roveň a zajištěné pohledávky. Nestačí-li dosažený výtěžek ze zpeněžení majetkové podstaty k uspokojení všech pohledávek, uspokojí se nejdříve odměna a hotové výdaje insolvenčního správce, poté některé z pohledávek věřitelů, pohledávky věřitelů z úvěrového financování, náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty a poté pohledávky věřitelů na výživném. Ostatní pohledávky se uspokojí poměrně. Po právní moci rozhodnutí o schválení konečné zprávy předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu návrh rozvrhového usnesení, v němž uvede, kolik má být vyplaceno na každou pohledávku uvedenou v upraveném seznamu přihlášených pohledávek. Insolvenční soud přezkoumá věcnou správnost návrhu předloženého správcem. Poté vydá rozvrhové usnesení, v němž určí částky, které mají být věřitelům vyplaceny. Všichni věřitelé zahrnutí do rozvrhu se uspokojují poměrně vzhledem k výši jejich pohledávky tak, jak byla zjištěna. Rozvrhové usnesení doručí insolvenční soud insolvenčnímu správci, dlužníku a věřitelům, jejichž pohledávek se toto usnesení týká, tyto osoby mohou proti rozvrhovému usnesení podat odvolání.

10. Jaké jsou podmínky pro ukončení řízení?

V případě, že není osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku, je insolvenční soud oprávněn odmítnout insolvenční návrh pro vady, zastavit řízení pro nedostatek podmínek řízení, zamítnout návrh v případě, kdy nejsou splněny zákonem stanovené předpoklady pro vydání rozhodnutí o úpadku, případně zamítnout návrh pro nedostatek majetku dlužníka. Před rozhodnutím o způsobu řešení úpadku rozhodne insolvenční soud i bez návrhu, že dlužník není v úpadku, zjistí-li, že ani po rozhodnutí o úpadku nebyl osvědčen dlužníkův úpadek, nebo zde není žádný přihlášený věřitel a všechny pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň jsou uspokojeny. Před rozhodnutím o způsobu řešení úpadku rozhodne insolvenční soud, že dlužník není v úpadku, též na návrh dlužníka, jestliže dlužník k tomuto návrhu připojil listinu, na které všichni věřitelé a insolvenční správce vyslovili s tímto návrhem souhlas a na které je úředně ověřena pravost podpisu osob, které ji podepsaly.

NahoruNahoru

Konkurs

V závěru zpeněžení majetkové podstaty insolvenční správce předloží insolvenčnímu soudu konečnou zprávu. Konečná zpráva insolvenčního správce musí vyústit ve vyčíslení částky, která má být rozdělena mezi věřitele, a v označení těchto věřitelů, s údajem o výši jejich podílů na této částce. O konečné zprávě insolvenčního správce uvědomí insolvenční soud účastníky řízení tím, že ji zveřejní vyhláškou. Současně je uvědomí o tom, že do 15 dnů od zveřejnění konečné zprávy v insolvenčním rejstříku mohou proti ní podat námitky. Po právní moci rozhodnutí o schválení konečné zprávy předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu návrh rozvrhového usnesení, v němž uvede, kolik má být vyplaceno na každou pohledávku uvedenou v seznamu přihlášených pohledávek. Insolvenční soud přezkoumá věcnou správnost návrhu předloženého správcem. Poté vydá rozvrhové usnesení, v němž určí částky, které mají být věřitelům vyplaceny. V rozvrhovém usnesení určí insolvenční soud insolvenčnímu správci lhůtu k jeho splnění; lhůta nesmí být delší než 2 měsíce od právní moci tohoto usnesení. Rozvrhové usnesení doručí insolvenční soud insolvenčnímu správci, dlužníku a věřitelům, jejichž pohledávek se toto usnesení týká; tyto osoby mohou proti rozvrhovému usnesení podat odvolání.

Insolvenční soud může také rozhodnout o zrušení konkursu.

Reorganizace končí rozhodnutím, kterým vezme insolvenční soud na vědomí splnění reorganizačního plánu nebo jeho podstatných částí; proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.

Splnění oddlužení vezme insolvenční soud na vědomí rozhodnutím, proti němuž není odvolání přípustné; právní mocí tohoto rozhodnutí insolvenční řízení končí. Současně insolvenční soud rozhodne o odměně insolvenčního správce a jeho nákladech a zprostí insolvenčního správce jeho funkce.

Usnesení o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku je podkladem pro výmaz dlužníka z obchodního rejstříku, nejde-li o právnickou osobu zřízenou zákonem.

« Úpadek - Obecné informace | Česká republika - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 27-02-2008

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království