Úpadek - Rakousko

OBSAH 1. Jaké typy a cíle úpadkových řízení je možné rozlišit?  2. Jaké jsou podmínky pro zahájení různých úpadkových řízení?  3. Jakou roli hrají jednotliví účastníci těchto řízení?  4. Jaké jsou právní následky vyhlášení těchto řízení?  5. Jaká zvláštní pravidla existují pro jednotlivé kategorie nároků?  6. Jaká ustanovení platí v případě poškozujícího jednání?  7. Jaké podmínky platí pro podávání a připouštění žalob?  8. Jaká pravidla platí pro řízení o reorganizaci?  9. Jaká ustanovení platí pro řízení o likvidaci?  10. Jaké podmínky platí pro ukončení řízení?

 

1. Jaké typy a cíle úpadkových řízení je možné rozlišit?

Rakouské právo činí rozdíl mezi řízením o vyrovnání podle soudního řádu o vyrovnání (AO) a konkurzním řízením podle konkurzního řádu (KO).

Podmínkou pro vyhlášení konkurzu je platební neschopnost dlužníka. Za platební neschopnost se považuje zejména stav, kdy dlužník přestane plnit své platby. Předpokladem platební neschopnosti není domáhání věřitelů. Okolnost, že dlužník zcela nebo částečně uspokojil nebo ještě může uspokojit pohledávky jednotlivých dlužníků, nezakládá sama o sobě domněnku, že je solventní (§ 66 KO). Konkurz se zahajuje u obchodních společností, u kterých není osobně ručícím společníkem fyzická osoba, u majetku právnických osob a u pozůstalostí k němu dochází také v případě předluženosti (§ 67 KO).

Jestliže existují předpoklady pro vyhlášení konkurzu nebo hrozí insolvence, může dlužník zažádat, aby namísto konkurzu bylo zahájeno řízení o vyrovnání (§ 1 AO).

Cílem konkurzního řízení je především rovnoměrné uspokojení všech věřitelů. Podle majetku, který je k dispozici, obdrží všichni věřitelé stejný podíl své pohledávky. Pokud je to možné, mělo by se zabránit uzavření společnosti, která je schopna nápravy a dát dlužníkovi šanci ekonomického ozdravení. Tento cíl vystupuje do popředí, jestliže se v rámci konkurzního řízení koná takzvané řízení o nuceném vyrovnání. Řízení o nuceném vyrovnání vede k prominutí zbývajícího dluhu, pokud úpadce zaplatí do dvou let alespoň 20% svých dluhů.

Nahoru

Zvláštní pravidla o konkurzu platí pro fyzické osoby. Zde všeobecně existuje možnost prominutí zbývajícího dluhu. Za touto možností je sociální požadavek umožnit nový start lidem v bezvýchodné ekonomické situaci. Konkurzní řízení pro fyzické osoby, které neprovozují podnik, je označováno jako řízení o úpravě dluhů (§ 25 KO).

Řízení o vyrovnání umožňuje částečné prominutí dluhu usnesením většiny dlužníků v zájmu ozdravení dlužícího podniku, pokud dlužník v období dvou let zaplatí alespoň 40% svých pohledávek.

Kromě úpadkového řízení, řešeného soudní cestou, se může dlužník pokusit také o mimosoudní urovnání. Nevýhoda oproti soudnímu řízení je ovšem v tom, že je nutné najít společnou dohodu se všemi věřiteli a jednotlivé věřitele, kteří nejsou ve shodě, nelze přehlasovat. Kromě toho je dlužník podle § 69 odst. 2 KO povinen podat do 60 dnů návrh na zahájení úpadkového řízení, jakmile dojde k naplnění předpokladů pro vyhlášení konkurzního řízení.

Za účelem potlačení platební neschopnosti včasnou seriózní nápravou existuje dále možnost provedení reorganizačního řízení podle zákona o reorganizaci podniků. Podmínkou je existence potřeby reorganizace, nikoli platební neschopnost. Potřeba reorganizace vzniká tehdy, jestliže je ohrožena existence podniku v důsledku nesprávného ekonomického vývoje, takže je třeba zasáhnout, aby bylo umožněno jeho další pokračování.

2. Jaké jsou podmínky pro zahájení různých úpadkových řízení?

Konkurzní řízení:

• Platební neschopnost, resp. předlužení (viz výše);
• Zásadou je majetek, pokrývající náklady;
• Žádost dlužníka nebo některého z věřitelů.

Řízení o vyrovnání:

• Platební neschopnost, hrozící platební neschopnost nebo předlužení;
• Žádost dlužníka spolu s přijatelným návrhem na vyrovnání.

3. Jakou roli hrají jednotliví účastníci těchto řízení?

Konkurzní řízení:

• Konkurzní soud
  • zahajuje a vede řízení;
  • jmenuje a kontroluje správce konkurzní podstaty:
  • zajišťuje konkurzní podstatu;
  • vede schůzky věřitelů, zejména hlasování o nuceném vyrovnání nebo splátkovém kalendáři;
  • rozhoduje na základě usnesení o určitých otevřených otázkách;
  • uzavírá konkurzní řízení.
• Správce konkurzní podstaty
  • zodpovídá za praktické provedení konkurzního řízení;
  • zkoumá ekonomickou situaci úpadce;
  • posuzuje, zda může podnik pokračovat nebo zda může již uzavřený podnik znovu zahájit činnost;
  • zkoumá, jestli je nucené vyrovnání v zájmu věřitelů a zda bude pravděpodobně takový postup splnitelný;
  • zjišťuje aktiva a hodnotí je;
  • spravuje a zastupuje konkurzní podstatu;
  • vykonává odpůrčí právo pro konkurzní podstatu;
  • spolupůsobí při zjišťování stavu dluhů;
  • rozděluje výnosy z konkurzní podstaty.

Při konkurzních řízeních s fyzickými osobami, které neprovozují podnik (řízení o úpravě dluhů), není jmenování správce konkurzní podstaty bezpodmínečně nutné. Jestliže konkurzní soud upustí od jmenování správce konkurzní podstaty, podle konkurzního řádu sám převezme agendu, která náleží správci konkurzní podstaty.

Nahoru

• Dlužník
  • je oprávněn podat návrh na vyhlášení konkurzu a využít právní prostředky proti zahájení konkurzu;
  • zahájením konkurzního řízení ztrácí dispoziční právo k majetku, který náleží ke konkurzní podstatě;
  • je oprávněn se účastnit schůzek shromáždění věřitelů a výboru věřitelů;
  • je oprávněn podat návrh na uzavření nuceného vyrovnání.
• Věřitelé
  • Shromáždění věřitelů;
  • má právo podávat různé návrhy (např. na ustanovení výboru věřitelů, odvolání správce konkurzní podstaty);
  • hlasuje o návrhu na nucené vyrovnání;
  • popřípadě soudně jmenovaný výbor věřitelů;
  • podporuje a kontroluje správce konkurzní podstaty;
  • vyjadřuje se k důležitým opatřením správce konkurzní podstaty;
  • v určitých případech má právo udělovat souhlas.

Řízení o vyrovnání:

• Vyrovnávací soud
  • zahajuje a vede řízení;
  • jmenuje a kontroluje správce soudního vyrovnání a další orgány;
  • rozhoduje na základě usnesení o určitých otevřených otázkách;
  • uzavírá řízení o vyrovnání.
• Správce soudního vyrovnání
• kontroluje dlužníka a jeho vedení podniku;
• zjišťuje ekonomickou situaci dlužníka a vypracovává předběžnou písemnou zprávu;
• prověřuje přihlášené pohledávky;
• jeho souhlasu podléhají některé právní úkony.
• Dlužník
• podává návrh na zahájení řízení o vyrovnání, který obsahuje přijatelný návrh na vyrovnání;
• v zásadě je mu ponecháno jeho dispoziční oprávnění k majetku, který nadále sám spravuje;
• zůstává pod dohledem správce soudního vyrovnání.
• Věřitelé
• shromáždění věřitelů hlasuje o návrhu na vyrovnání;
• případně soudně jmenovaný poradní výbor věřitelů radí, podporuje a kontroluje správce soudního vyrovnání.

4. Jaké jsou právní následky vyhlášení těchto řízení?

Konkurzní řízení:

Vyhlášení konkurzu s úředním nařízením je zveřejněno na webových stránkách . Právní účinky vyhlášení konkurzu vstupují v platnost dnem následujícím po zveřejnění úředního nařízení. Vyhlášení konkurzu je kromě toho zapsáno do veřejných rejstříků (katastr nemovitostí, obchodní rejstřík atd.).

Nahoru

Zahájením konkurzního řízení zaniká možnost volně disponovat s veškerým majetkem, který podléhá exekučnímu příkazu a v současné době patří úpadci nebo který byl získán během doby konkurzu (konkurzní podstata). Konkurzní podstata se bere do úschovy a správy a používá k uspokojení všech konkurzních věřitelů (§ 1 KO).

Právní úkony úpadce po zahájení konkurzního řízení, které se týkají konkurzní podstaty, jsou pro konkurzní věřitele neplatná (§ 3 odst. 1 KO).

Právní spory, které směřují k uplatnění nebo zajištění nároků na majetek, patřící do konkurzní podstaty, nemohou být po zahájení konkurzního řízení proti úpadci předány soudu, ani pokračovat. Právní spory o nárocích na přednostní uspokojení a o nárocích na vyčlenění z konkurzní podstaty mohou být podány nebo pokračovat i po zahájení konkurzního řízení, ovšem pouze proti správci konkurzní podstaty (§ 6 odst. 1 a 2 KO).

Všechny k soudu podané právní spory, ve kterých je úpadce žalobcem nebo žalovaným, s výjimkou právních sporů o nárocích, které se netýkají majetku, patřícího ke konkurzní podstatě, se zahájením konkurzního řízení přeruší (§ 7 odst. 1 KO).

Řízení o vyrovnání:

Také zahájení řízení o soudním vyrovnání je oznámeno v databázi úředních nařízení. Právní účinky zahájení řízení o vyrovnání začínají dnem následujícím po zveřejnění úředního rozhodnutí (§ 7 odst. 1 AO). Zahájení řízení o vyrovnání je kromě toho zapsáno do veřejných rejstříků (katastr nemovitostí, obchodní rejstřík atd.).

Nahoru

Dlužníkovi není ode dne podání žádosti až do zahájení řízení dovoleno prodávat nemovitosti nebo je zatěžovat, zřizovat práva na oddělené uspokojení svého majetku, ručit jím nebo jej poskytnout bezplatně do užívání. Takovéto právní úkony jsou pro věřitele neplatná. Po zahájení řízení potřebuje dlužník ke zrušení nebo znovuobnovení svého podniku povolení vyrovnávacího soudu. Kromě toho potřebuje souhlas správce soudního vyrovnání i pro některá další právní jednání a právní úkony. Během řízení o vyrovnání smí dlužník používat prostředky, které má k dispozici, tak, aby pro sebe a svou rodinu uspokojil základní životní potřeby (§ 8 AO).

Nahlášením pohledávky v řízení o vyrovnání se přerušuje promlčecí doba (§ 9 AO).

Od zahájení řízení není možné na věci dlužníka získat soudní zástavní právo nebo právo na uspokojení (§ 10 AO).

5. Jaká zvláštní pravidla existují pro jednotlivé kategorie nároků?

Konkurzní řízení:

Právo na vyčlenění z konkurzní podstaty

Právo na vyčlenění z konkurzní podstaty zahrnuje věci, které se sice nacházejí u dlužníka, ale nepatří mu (§ 44 KO). Protože konkurzní podstata zahrnuje pouze majetek úpadce, zůstává právo na vyčlenění z konkurzní podstaty zahájením konkurzního řízení v zásadě nedotčeno.

Právo na přednostní uspokojení

Právo na přednostní uspokojení je konkurzní nárok na přednostní uspokojení určitými věcmi úpadce. Tito věřitelé s nárokem na přednostní uspokojení pohledávek mají přednostní právo před ostatními konkurzními věřiteli, pokud mají jejich pohledávky krytí v zajišťovacím majetku (např. zástavou). Přebytek zisku z prodeje přechází do společné konkurzní podstaty (§ 48 KO). Právo na přednostní uspokojení není v zásadě zahájením konkurzního řízení dotčeno.

Nahoru

Konkurzní pohledávky

Konkurzní pohledávky jsou pohledávky věřitelů, kteří mají v době zahájení konkurzního řízení majetkově-právní nároky vůči úpadci (§ 51 KO). Konkurzními pohledávkami ale nejsou nabíhající úroky od okamžiku zahájení konkurzního řízení, náklady na účast v konkurzním řízení, peněžité pokuty za jakékoli trestné činy a nároky z darů (§ 58 KO).

Pro konkurzní pohledávky vždy platí základní zásada rovnocenného posuzování. Přednost v konkurzním řízení nemají ani orgány státní správy ani zaměstnanci. Druhořadými pohledávkami jsou ovšem pohledávky společníků na vrácení půjčky společníků, nahrazující vlastní, do podniku vložený kapitál.

Zápočet pohledávek

Pohledávky, které byly započitatelné již v okamžiku zahájení konkurzního řízení, nemusí být uplatňovány v konkurzním řízení (§ 19 odst. 1 KO). Takto získává věřitel, který je zároveň dlužníkem úpadce, postavení zajištěného věřitele. Věřitel ale utrpí ztrátu, pokud je jeho konkurzní pohledávka vyšší než pohledávka úpadce. S touto ztrátou se může účastnit konkurzu. Podrobné podmínky vzájemného zápočtu je možné nalézt v zákonu (§ 20 KO) na webových stránkách úřadu spolkového kancléře .

Pohledávky za konkurzní podstatou

Pohledávky za konkurzní podstatou jsou pohledávky proti konkurzní podstatě, které z ní mají být uspokojeny předem, tzn. před konkurzními věřiteli (§ 47 odst. 1 KO). Nejdůležitějšími pohledávkami za konkurzní podstatou jsou (§ 46 odst. 1 KO):

Nahoru

• náklady konkurzního řízení;
• výdaje spojené s udržováním, správou a obhospodařováním konkurzní podstaty;
• všechny veřejné poplatky, týkající se konkurzní podstaty, jestliže a pokud situace, která vyvolala povinnost platit poplatky, nastala po zahájení konkurzního řízení;
• pohledávky zaměstnanců na běžnou mzdu za období po zahájení konkurzního řízení;
• nároky na plnění dvoustranných smluv, do kterých vstoupí správce konkurzní podstaty;
• nároky z právních úkonů správce konkurzní podstaty;
• nároky z bezdůvodného obohacení konkurzní podstaty;
• nároky z ukončení pracovního poměru, jestliže jej během konkurzního řízení nově uzavře správce konkurzní podstaty.

Pohledávky za konkurzní podstatou nemusí být ohlášeny v konkurzu. Jestliže správce konkurzní podstaty odepře uspokojení splatných pohledávek za konkurzní podstatou, může věřitel uplatnit své nároky soudně.

Smlouvy úpadce

• Nabídky: Nabídky na pozdějšího úpadce zůstávají v zásadě v platnosti. Správce konkurzní podstaty se může rozhodnout, jestli nabídku přijme. V takovém případě jsou nároky smluvního partnera pohledávkami za konkurzní podstatou (§ 26 odst. 2 KO). Nabídky budoucího úpadce nejsou pro správce konkurzní podstaty závazné (§ 26 odst. 3 KO).
• Dvoustranné smlouvy: Jestliže úpadce nebo druhá strana v době zahájení konkurzního řízení ještě nesplnila nebo nesplnila úplně dvoustrannou smlouvu, může správce konkurzní podstaty namísto úpadce buď smlouvu (úplně) splnit a od druhé strany splnění vyžadovat nebo od smlouvy odstoupit (§ 21 odst. 1 KO).
• Nájemní smlouvy: Nájemní vztah není zahájením konkurzního řízení zpočátku dotčen. V případě platební neschopnosti nájemce má jak správce konkurzní podstaty tak pronajímatel právo smlouvu vypovědět za předpokladu dodržení zákonné nebo dohodnuté kratší výpovědní lhůty (§ 23 KO).
• Pracovní smlouvy: Pokud má úpadce zaměstnance a jestliže je pracovní vztah již nastoupen, pak lze tuto situaci v zásadě řešit do jednoho měsíce po uveřejnění usnesení, kterým se nařizuje, povoluje nebo konstatuje uzavření podniku nebo oboru podnikání, a to ze strany zaměstnance včasným odchodem nebo ze strany správce konkurzní podstaty výpovědí za předpokladu dodržení zákonné, v kolektivní smlouvě určené nebo přípustným způsobem dohodnuté kratší výpovědní lhůty s přihlédnutím k zákonným omezením výpovědi.

Řízení o vyrovnání

Vyrovnávací pohledávky

Vyrovnávací pohledávky jsou nevýsadní pohledávky, které vedou pouze k podílovému uspokojení. Ohlášené vyrovnávací pohledávky musí dlužník během určené lhůty uznat nebo popřít. Ohlášení pohledávek má význam pro hlasovací právo věřitelů při soudním projednávání (návrhu na vyrovnání). Jestliže dojde k přijetí návrhu na vyrovnání a tento je soudně potvrzen, pak dojde, za předpokladu uskutečnění vyrovnání dlužníkem, k podílovému krácení vyrovnávacích pohledávek. To platí též pro neohlášené pohledávky.

Nahoru

Právo na vyčlenění z konkurzní podstaty a právo na přednostní uspokojení

Jako u konkurzu nejsou vyrovnáním dotčena práva na vyčlenění z konkurzní podstaty a na přednostní vyrovnání. Při jejich prosazování ale může dojít k jejich nucenému odkladu.

Zápočet pohledávek

Postup (§§ 19, 20 AO) odpovídá postupu při konkurzním řízení.

Smlouvy

Pohledávky z dvoustranných smluv, u kterých v okamžiku zahájení řízení o vyrovnání ještě žádná ze smluvních stran tuto smlouvu zcela nesplnila, nejsou nejprve řízením o vyrovnání dotčeny. Dlužník má ale volbu, jestli bude od druhé smluvní strany požadovat její splnění nebo od smlouvy odstoupí (§ 20b AO). Odstoupení musí být schváleno správcem soudního vyrovnání. Správce soudního vyrovnání může souhlasit pouze tehdy, jestliže splnění nebo další plnění smlouvy by mohlo ohrozit uskutečnění nebo proveditelnost vyrovnání nebo pokračování podniku (§ 20b AO). Zejména to platí pro nájemní a pracovní smlouvy.

• Nájemní smlouvy: Jestliže vzal dlužník nějakou věc do nájmu, může se souhlasem správce soudního vyrovnání do jednoho měsíce po zveřejnění usnesení o zahájení řízení smlouvu vypovědět při dodržení zákonné nebo dohodnuté kratší výpovědní doby (§ 20c odst. 2 AO).
• Pracovní smlouvy: Jestliže má dlužník zaměstnance, může tuto situaci řešit se souhlasem správce soudního vyrovnání do jednoho měsíce po zveřejnění usnesení o zahájení řízení vypovězením pracovní smlouvy při dodržení zákonné výpovědní lhůty, nebo výpovědní lhůty, vyplývající z kolektivní smlouvy, nebo přípustným způsobem dohodnuté kratší výpovědní doby s přihlédnutím k zákonným omezením výpovědi.

6. Jaká ustanovení platí v případě poškozujícího jednání?

Právní úkony, které byly provedeny před zahájením konkurzního řízení a týkají se majetku úpadce, je možné napadnout z důvodu úmyslu poškozování a mrhání majetkem (§ 28 KO), z důvodu zvýhodňování (§ 30 KO) nebo z důvodu vědomosti o platební neschopnosti (§ 31 KO). Dále je možné využít možnost napadení bezplatného a volného používání (§ 29 KO). Podrobné podmínky odporu je možné nalézt v textu zákona na webových stránkách úřadu spolkového kancléře .

Nahoru

7. Jaké podmínky platí pro podávání a připouštění žalob?

Viz odpověď na otázku č. 5.

8. Jaká pravidla platí pro řízení o reorganizaci?

Řízení o nuceném vyrovnání

Nucené vyrovnání není samostatným úpadkovým řízením, ale „vyrovnáním v konkurzu“. Také zde dochází uzavřením a uskutečněním nuceného vyrovnání k prominutí zbytku dluhu: Úpadce zaplatí podíl nuceného vyrovnání a je tím zbaven konkurzních pohledávek.

Řízení o nuceném vyrovnání může být zahájeno pouze na návrh poctivého úpadce (nesmí být odsouzen kvůli podvodným úpadkům, zjevným záměrným průtahům atd.). Zároveň má úpadce předložit návrh, jakým způsobem mají být uspokojeni nebo zajištěni věřitelé (§ 140 odst. 1 KO). Návrh je nepřípustný, jestliže konkurzním věřitelům nebude nabídnuto zaplacení minimálního zákonného podílu 20% konkurzních pohledávek, splatných do dvou let. Fyzickým osobám, které neprovozují podnik, je možné poskytnout lhůtu na zaplacení až pěti let. Jestliže platební lhůta činí více než dva roky, musí ovšem minimální podíl činit 30% (§ 141 Z 3 KO). V ostatním nesmí být dotčeny nároky věřitelů, jejichž pohledávky jsou vyčleněny z konkurzní podstaty a věřitelů s přednostním právem na uspokojení pohledávek, věřitele podstaty je třeba uspokojit plně a konkurzní věřitele je třeba posuzovat zásadně rovnocenně (§ 149f KO). Dále nesmí být omezena práva konkurzních věřitelů vůči věřitelům nebo spoludlužníkům úpadce nebo vůči povinnému žadateli náhrady bez výslovného souhlasu oprávněné osoby (§ 151 KO). S nuceným vyrovnáním musí souhlasit většina konkurzních věřitelů s hlasovacím právem, přítomných soudnímu jednání o nuceném vyrovnání. Dále musí celková částka pohledávek věřitelů, kteří vyjádřili souhlas, činit alespoň tři čtvrtiny celkové částky pohledávek všech věřitelů, kteří se účastní jednání (§ 147 odst. 1 KO).

Nahoru

Jestliže je následně nucené vyrovnání soudem potvrzeno, je úpadce osvobozen od povinnosti zaplacení zbytku dluhů, který převyšuje daný podíl, a které má ke konkurzním věřitelům (§ 156 KO).

Řízení o úpravě dluhů

Pokud v řízení o úpravě dluhů nedojde k nucenému vyrovnání, využije se majetek dlužníka. Další možností oddlužení nabízí splátkový kalendář nebo podpůrně řízení o srážkách. Splátkový kalendář je zvláštní formou nuceného vyrovnání. Hlavní rozdíly jsou v tom, že zde není stanoven zákonný minimální podíl a v prodloužení nejvyšší povolené platební lhůty na sedm roků. Pro přijetí splátkového kalendáře je zapotřebí stejná většina věřitelů jako u nuceného vyrovnání a u vyrovnání.

Jestliže věřitelé splátkový kalendář neodsouhlasí, musí soud rozhodnout o návrhu dlužníka na provedení řízení o srážkách s prominutím zbytku dluhu (§ 200 odst. 1 KO). Souhlas věřitelů zde není zapotřebí. Jako první dojde k odčerpání obstavitelné části příjmu. Příslušnou dlužnou část (platu) postoupí dlužník na sedm let správci věřitelů. Řízení je úspěšné tehdy, jestliže se dlužníkovi podaří díky výnosům ze zhodnocení konkurzní podstaty a srážkách uspokojit do tří let alespoň 50% nebo do sedmi let alespoň 10% věřitelských pohledávek. V takových případech prohlásí soud řízení o srážkách za ukončené a vyhlásí prominutí zbývající části dluhu (§ 213 KO). Jestliže není po sedmi letech dosaženo platebního cíle, může soud, pokud je to vhodné, přesto vyhlásit prominutí zbývající části dluhu, rozhodování přerušit nebo prodloužit řízení o srážkách maximálně o tři roky.

Nahoru

Řízení o vyrovnání

Pokud je dlužník v platební neschopnosti nebo je předlužen (viz též výše otázka č. 1) resp. pokud mu platební neschopnost hrozí, může podat návrh na zahájení řízení o vyrovnání. K žádosti o vyrovnání se dokládá množství podkladů (soupis majetku, seznam věřitelů a dlužníků, účetní rozvahy za poslední tři roky, návrh na vyrovnání atd.). Předpokladem pro přípustnost vyrovnání je kromě poctivosti dlužníka návrh na zaplacení minimálního zákonného podílu, totiž 40% věřitelských pohledávek do dvou let od přijetí vyrovnání.

Zpravidla musí být vyrovnání přijato do 90 dnů od zahájení řízení (§ 67 odst. 1 Z 2 AO). Požadavek většiny je stejný jako u nuceného vyrovnání (viz výše). Vyrovnání musí být potvrzeno soudem. Rozhodnutí o potvrzení je zveřejněno v databázi úpadců (§ 49 odst. 3 AO).

Existují tři možnosti konečné fáze tohoto řízení: Ukončení řízení bez sledování dlužníka, ukončení s dozorem zmocněnce nebo pokračování řízení o vyrovnání s dozorem správce podstaty vyrovnání.

9. Jaká ustanovení platí pro řízení o likvidaci?

Věci, náležející ke konkurzní podstatě, použije správce konkurzní podstaty v zásadě ke zhodnocení mimosoudním, zejména přímým prodejem. Pouze ve výjimečných případech, pokud o tom rozhodne konkurzní soud na návrh správce konkurzní podstaty, dochází k soudní dražbě podle exekučního řádu.

U důležitých opatřeních musí správce konkurzní podstaty nejprve získat vyjádření výboru věřitelů (§ 114 odst. 1 KO). K tomu musí správce konkurzní podstaty oznámit konkurznímu soudu nejméně osm dní předem takové právní úkony, jejichž hodnota přesahuje 100.000,-- EUR. Soud má možnost provedení těchto úkonů zapovědět (§ 116 KO: Ukončení vyrovnání, uznání sporných nároků na vyčlenění z konkurzní podstaty, na přednostní uspokojení a nároků na zápočet a sporných pohledávek za konkurzní podstatu, šetření odpůrčích žalob, atd.). Určité právní úkony podléhají - bez ohledu na jejich hodnotu - schválení výborem věřitelů a konkurzního soudu (§ 117 KO).

Nahoru

Výbor věřitelů se může se svolením konkurzního soudu usnést o tom, že pohledávky, jejichž vymáhání neslibuje dostatečný úspěch a věci nepatrné hodnoty přenechají úpadci k volnému nakládání (§ 119 odst. 5 KO).

Konkurzní věřitele je třeba uspokojit bez ohledu na stav řízení, jakmile jsou jejich nároky dané a splatné (§ 124 odst. 1 KO). Nepostačuje-li konkurzní podstata ke splnění pohledávek za konkurzní podstatou, oznámí tuto skutečnost správce konkurzní podstaty konkurznímu soudu a přeruší uspokojování konkurzních věřitelů. Pak dojde ke “konkurzu v rámci konkurzu“ (§ 124a KO).

Uspokojování konkurzních věřitelů je možné zahájit teprve po jednání s všeobecným prozkoumáním. Rozdělení provede správce konkurzní podstaty vždy po vyslechnutí výboru věřitelů a na základě návrhu na rozdělení schváleného konkurzním soudem. (§§ 128-130 KO). Zvláštní pravidla platí pro projednávání popřených (§ 131 KO) a pozdě ohlášených (§ 134 KO) pohledávek a pro konkurzní věřitele, které jsou zároveň věřiteli s přednostním právem na uspokojení pohledávek (§ 132 KO).

10. Jaké podmínky platí pro ukončení řízení?

Konkurzní řízení

Konkurzní řízení se ukončí, jestliže je konkurznímu soudu prokázáno vykonání konečného rozdělení, v případě nuceného vyrovnání (§ 139 odst. 1 KO), když je toto pravomocně potvrzeno a nároky věřitelů, jejichž pohledávky jsou vyčleněny z konkurzní podstaty, věřitelů, kteří mají právo na přednostní uspokojení a nároky konkurzních věřitelů jsou uspokojeny nebo zajištěny (§ 157 odst. 1 KO). Dále se konkurz ukončí také v tom případě, když je pravomocně potvrzen splátkový kalendář (§ 196 odst. 1 KO) nebo bylo pravomocně zahájeno řízení o srážkách (§ 200 odst. 4 KO).

Kromě toho se konkurzní řízení ukončí v případě, když s ukončením souhlasí všichni věřitelé podstaty a všichni konkurzní věřitelé (§ 167 odst. 1 KO) nebo když v průběhu konkurzního řízení vyjde najevo, že majetek nepostačuje ke krytí nákladů konkurzního řízení (§ 166 KO).

Účinky pravomocného ukončení konkurzu jsou zejména:

• Bývalý úpadce znovu získá oprávnění k nakládání se svým majetkem (§ 59 KO) a pravomoci správce konkurzní podstaty končí.
• Bývalý úpadce znovu získává neomezenou pravomoc k aktivní a pasivní účasti na vedení procesu. V soudně projednávaných sporech se uskuteční zákonná záměna účastníka ve sporu z podstaty na dřívějšího úpadce.
• Konkurzní věřitelé nyní mohou neomezeně vést proti bývalému úpadci exekuce, aby vymohli tu část svých pohledávek, která převyšuje zákonem stanovený konkurzní podíl.

V určitých oblastech existují omezení dalšího podnikání úpadce podle správního práva (např. na základě Živnostenského zákona) nebo podle stavovského práva (např. na základě Advokátního řádu). Opatření podle trestního práva hrozí v případě úmyslného poškozování věřitelů.

Řízení o vyrovnání

Ukončení řízení vede ke skončení omezení volnosti nakládání ze strany dlužníka, vyplývající z práva na vyrovnání.

« Úpadek - Obecné informace | Rakousko - Obecné informace »

Nahoru

Poslední aktualizace: 02-04-2007