Evropská komise > ESS > Alternativní způsoby řešení sporů > Mad'arsko

Poslední aktualizace: 07-03-2008
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Alternativní způsoby řešení sporů - Mad'arsko

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Aktualizace stránky se právě připravuje. Stránka bude poté k dispozici na portálu evropské e-justice.


 

OBSAH

Obecná otázka: Co rozumíme pod různými způsoby alternativního řešení sporů v Maďarsku? Obecná otázka: Co rozumíme pod různými způsoby alternativního řešení sporů v Maďarsku?
Je použití nějaké formy alternativního řešení sporů (AŘS) zakotveno v právních předpisech nebo povinně vyžadováno na základě rozhodnutí soudu? Je použití nějaké formy alternativního řešení sporů (AŘS) zakotveno v právních předpisech nebo povinně vyžadováno na základě rozhodnutí soudu?
Je tato oblast upravená zákonem? Je tato oblast upravená zákonem?
1. Rozhodčí řízení 1.
2. Zákon I z roku 2004 o sportu, kterým se zřizuje Stálý rozhodčí soud pro sport 2.
3. Mediace 3.
4. Mediace ve zdravotnictví 4.
5. Mediace ve věcech ochrany dítěte 5.
6. Smírčí řízení pro společnosti 6.
Jaké druhy sporů jsou vhodné pro řešení prostřednictvím AŘS? Jaké druhy sporů jsou vhodné pro řešení prostřednictvím AŘS?
Ve smlouvách jsou obsažena smluvní ujednání, podle nichž se musí v případě vzniklých sporů nejprve využít řízení AŘS. Spor lze předložit soudu teprve poté, kdy příslušná řízení náležitě proběhnou. Jsou taková ujednání pro strany závazná? Ve smlouvách jsou obsažena smluvní ujednání, podle nichž se musí v případě vzniklých sporů nejprve využít řízení AŘS. Spor lze předložit soudu teprve poté, kdy příslušná řízení náležitě proběhnou. Jsou taková ujednání pro strany závazná?
Pokud se použijí postupy AŘS, jak lze zajistit záruky srovnatelné se soudními zárukami? Jak je zaručena důvěrnost jednání? Pokud se použijí postupy AŘS, jak lze zajistit záruky srovnatelné se soudními zárukami? Jak je zaručena důvěrnost jednání?
Je třeba vyhledat právní pomoc? Jakou úlohu hrají při AŘS řízeních advokáti? Je třeba vyhledat právní pomoc? Jakou úlohu hrají při AŘS řízeních advokáti?
Lze konat alternativní řešení sporů formou „distančního“ řízení? (Konkrétně: Lze použít elektronická média?) Lze konat alternativní řešení sporů formou „distančního“ řízení? (Konkrétně: Lze použít elektronická média?)
Platí se za řízení AŘS poplatky? Pokud ano, jak se náklady dělí? Existuje možnost využití právní pomoci? Platí se za řízení AŘS poplatky? Pokud ano, jak se náklady dělí? Existuje možnost využití právní pomoci?
Jestliže mimosoudní pokus o vyřešení sporu selže, je stále možné předložit daný spor soudu? Má to nějaký dopad na zákonné promlčecí lhůty při soudním řízení? Jestliže mimosoudní pokus o vyřešení sporu selže, je stále možné předložit daný spor soudu? Má to nějaký dopad na zákonné promlčecí lhůty při soudním řízení?
Jestliže dojde díky AŘS mezi stranami k vzájemné shodě, jak nabude tato shoda účinnosti? Co se stane, když se dosažené řešení neprodleně nerealizuje? Lze použít obvyklé řízení pro výkon rozhodnutí? Je stále ještě možné předložit spor soudu? Jestliže dojde díky AŘS mezi stranami k vzájemné shodě, jak nabude tato shoda účinnosti? Co se stane, když se dosažené řešení neprodleně nerealizuje? Lze použít obvyklé řízení pro výkon rozhodnutí? Je stále ještě možné předložit spor soudu?

 

Obecná otázka: Co rozumíme pod různými způsoby alternativního řešení sporů v Maďarsku?

Právní systém Maďarska umožňuje známější druhy alternativních způsobů řešení sporů (AZŘS), aby účastníci sporu mohli své spory místo u soudu řešit prostřednictvím rozhodčího řízení nebo mediace.

Je použití nějaké formy alternativního řešení sporů (AŘS) zakotveno v právních předpisech nebo povinně vyžadováno na základě rozhodnutí soudu?

Platná právní úprava účastníkům sporu nestanovuje povinné využití mechanismů alternativních způsobů řešení sporů.

Je tato oblast upravená zákonem?

Alternativní způsoby řešení sporů jsou maďarském právním řádu upraveny, právními předpisy různé právní síly, zejména zákony parlamentu. Jsou uvedeny níže.

1. Rozhodčí řízení

Podle zákona LXXI z roku 1994 o rozhodčím řízení lze rozhodčího řízení využít jako alternativy soudního řízení, jestliže a) je alespoň jeden z účastníků osobou profesně se zabývající obchodní činností, s níž souvisí právní spor (pokud tomu tak není, mohou se účastníci řízení také dohodnout, pokud to zákon připouští, na rozhodčím řízení ad hoc nebo stálém rozhodčím řízení), b) jestliže účastníci mohou svobodně rozhodovat o předmětu řízení, a c) jestliže rozhodčí řízení bylo dohodnuto účastníky sporu v písemné smlouvě o rozhodčím řízení. Zákon může vyloučit řešení právních sporů prostřednictvím rozhodčího řízení, přičemž v případě některých druhů občanskoprávních žalob rozhodčího řízení využít nelze.

NahoruNahoru

Rozhodci musí být nezávislí a nestranní. Nesmějí být zástupci účastníků. Rozhodci nesmí přijímat v průběhu řízení příkazy a musí zachovávat úplnou mlčenlivost s ohledem na skutečnosti, které se dovědí, a to i po skončení řízení. V případě stálého rozhodčího soudu se musí rozhodci ke všem těmto podmínkám písemně zavázat při svém zvolení/jmenování.

Není-li stanoveno v právních předpisech jinak, jedná jako stálý rozhodčí soud v mezinárodních případech stálý rozhodčí soud při maďarské Obchodní a průmyslové komoře (se sídlem 1055 Budapešť, Kossuth tér 6-8).

2. Zákon I z roku 2004 o sportu, kterým se zřizuje Stálý rozhodčí soud pro sport

V některých případech souvisejících se sporty, a pokud o to účastníci sporu požádají, usiluje o dosažení dohody Stálý rozhodčí soud pro sport. Mezi dotčené případy patří zejména právní spory mezi sportovními sdruženími a jejich členy, spory mezi členy sportovních sdružení s ohledem na činnost související se sportovním sdružením a spory mezi sportovními sdruženími/organizacemi nebo sportovci a sportovními odborníky. Stálý rozhodčí soud pro sport působí pod dohledem Národní sportovní asociace. Prezidium volí předsedu a alespoň 15 členů na období čtyř let z řad právníků se zvláštní právní kvalifikací a alespoň pěti lety právní praxe v oboru sportu. Prezidium volí dva členy Stálého rozhodčího soudu pro sport na doporučení Maďarského olympijského výboru.

Kromě výjimek stanovených zákonem se ustanovení zákona LXXI z roku 1994 vztahuje na řízení před Stálým rozhodčím soudem pro sport.

NahoruNahoru

3. Mediace

Podle zákona LV z roku 2002 o mediaci mohou účastníci občanskoprávního sporu (fyzické osoby, právnické osoby, obchodní subjekty bez právní subjektivity, jiné organizace) souvisejícího s jejich osobními a majetkovými právy, pokud s tím souhlasí a pokud zákon neomezuje jejich dispoziční právo, využít pro řešení sporu mediačního řízení. Toto řízení mohou zahájit vyhledáním služeb mediátora. Uvedený zákon stanovuje řadu občanskoprávních sporů, kdy není mediace možná a kdy se jeho ustanovení nemohou použít na mediační a smírčí řízení upravená jinými zákony nebo na mediaci v rámci rozhodčího řízení. Ministerstvo spravedlnosti zveřejňuje seznam mediátorů na svých internetových stránkách: www.im.hu Deutsch - English - français - magyar.

4. Mediace ve zdravotnictví

Podle zákona CXVI z roku 2000 o mediaci ve zdravotnictví lze mediační řízení využít pro mimosoudní řešení právních sporů týkajících se poskytování služeb poskytovatelů zdravotní péče pacientům a pro zajištění rychlého a účinného výkonu práv účastníků sporu. Účastníci musí předložit žádost o mediaci regionální komoře soudních znalců nacházející se v nejblíže bydliště pacienta nebo místa, kde se poskytují dotčené zdravotní služby. Poskytovatel zdravotní péče musí seznam regionálních komor soudních znalců zveřejnit tak, aby byl dostupný. Seznam mediátorů ve zdravotnictví vede maďarská Komora soudních znalců (1027 Budapešť, Bem rakpart 33-34., I. 122.).

NahoruNahoru

5. Mediace ve věcech ochrany dítěte

Podle změny vyhlášky č. 149/1997 (IX. 10.) Korm. o agenturách pro péči o děti, ochranu dítěte a správě péče o děti z roku 2003 byla od 1. ledna 2005 zavedena mediace ve věcech ochrany dítěte v případech, kdy se rodiče nebo osoby oprávněné udržovat styk s dítětem nemohou dohodnout na způsobu nebo době styku. Mediaci ve věci ochrany dítěte lze zahájit na základě společné žádosti účastníků sporu podané mediátorovi pro věci ochrany dítěte. Seznam mediátorů pro věci ochrany dítěte vede Národní ústav pro rodinu a sociální politiku. Tento seznam lze konzultovat v úředních prostorách soudu pro opatrovnictví a orgánů pro péči o děti.

6. Smírčí řízení pro společnosti

  1. Pracovní mediační a rozhodčí služby zřízené na základě zákona XXII z roku 1992, zákoníku práce, slouží převážně k řešení kolektivních pracovních sporů. Tento orgán vykonává tři činnosti: smírčí řízení, mediaci a rozhodčí řízení. Mediačních služeb tohoto orgánu lze využít také pro řešení individuálních pracovněprávních sporů, avšak zákon tento způsob nestanovuje pro dotčené účastníky jako obligatorní.
  2. Pro prosazování spotřebitelských práv zřídil zákon CLV z roku 1997 o ochraně spotřebitele smírčí orgány při regionálních hospodářských komorách. Smírčí orgány se zabývají zejména mimosoudním urovnáním spotřebitelských sporů týkajících se použití pravidel o kvalitě a bezpečnosti zboží a služeb a odpovědnosti za výrobek a uzavírání a provádění smluv. Cílem řízení u smírčího orgánu je řešit spory mezi spotřebiteli a podniky dohodou a v případě nedosažení dohody dosáhnout rozhodnutí v zájmu rychlého, účinného a jednoduchého prosazení práv spotřebitele. Tyto orgány nemají pravomoc rozhodovat spory, pro které jsou podle právních předpisů pravomocné jiné orgány. Smírčí řízení se zahajuje na návrh spotřebitele nebo, v případě více než jednoho spotřebitele a s pověřením dotčených spotřebitelů, na návrh občanské organizace zastupující zájmy spotřebitelů.

Jaké druhy sporů jsou vhodné pro řešení prostřednictvím AŘS?

AŘS lze využít v občanských a obchodních sporech, pokud jejich využití není omezeno právními předpisy.

NahoruNahoru

Ve smlouvách jsou obsažena smluvní ujednání, podle nichž se musí v případě vzniklých sporů nejprve využít řízení AŘS. Spor lze předložit soudu teprve poté, kdy příslušná řízení náležitě proběhnou. Jsou taková ujednání pro strany závazná?

V občanských a obchodních věcech mohou smlouvy uzavřené mezi účastníky sporu stanovovat, že místo soudního řízení bude pro urovnání sporů souvisejících se smluvními podmínkami využito rozhodčí řízení. Je-li takové ustanovení ve smlouvě obsaženo, je pro účastníky závazné.

Pokud se použijí postupy AŘS, jak lze zajistit záruky srovnatelné se soudními zárukami? Jak je zaručena důvěrnost jednání?

Popsaná řízení v rámci AŘS jsou upravena všeobecně závaznými právními předpisy, zákony parlamentu a nařízeními vlády, které obsahují přísná ustanovení o systému řízení a o požadavcích na mlčenlivost. Tato ustanovení poskytují odpovídající záruky toho, že řízení v rámci AŘS jsou spolehlivá stejně jako soudní řízení.

Je třeba vyhledat právní pomoc? Jakou úlohu hrají při AŘS řízeních advokáti?

Při využití postupů AŘS není nutné získat právní zastoupení nebo právní pomoc. Účastníci se mohou svobodně rozhodnout, zda požádají o právní zastoupení (s procesní plnou mocí), vyhledají právní pomoc nebo informace prostřednictvím advokáta nebo notáře, nebo zda vyhledají právní pomoc prostřednictvím systému právní pomoci pro sociálně znevýhodněné osoby podle zákona LXXX z roku 2003 o právní pomoci.

NahoruNahoru

Lze konat alternativní řešení sporů formou „distančního“ řízení? (Konkrétně: Lze použít elektronická média?)

Ne.

Platí se za řízení AŘS poplatky? Pokud ano, jak se náklady dělí? Existuje možnost využití právní pomoci?

Pravidla, jimiž se řídí různé druhy řízení, jasně stanovují systém hrazení nákladů, které nesou účastníci sporu. V určitých případech se mohou účastníci o úhradě poplatků a nákladů vzniklých v řízení dohodnout, zatímco v jiných případech jsou částky stanovené právními předpisy. V rozhodčím řízení stanovuje rozhodnutí soudu výši nákladů a kdo je nese. V mediačních řízeních se mohou účastníci a mediátor dohodnout na výši poplatků a nákladů a kdo je ponese. Jestliže se účastníci nedohodnou na tom, kdo náklady ponese, zaplatí je rovným dílem. V mediačních řízeních ve zdravotnictví jsou související poplatky a náklady stanoveny zákonem, účastníci se však mohou dohodnout o tom, jak je ponesou.

Ode dne 1. ledna 2004, kdy vstoupil v platnost zákon LXXX z roku 2003 o právní pomoci, mohou osoby způsobilé podle zákona pro udělení právní pomoci získat od poskytovatele právní pomoci informace o možnostech mimosoudního urovnání právních sporů, anebo je vypracován dokument, který by mohl pomoci spor vyřešit. Poplatek právnímu poradci platí jednorázově nebo zálohově stát podle výše příjmu a majetku dotčeného příjemce právní pomoci.

V mediačních řízeních ve zdravotnictví se mohou účastníci dohodnout, kdo ponese náklady. Nemohou-li se účastníci dohodnout, potom zákon stanovuje, kdo by měl náklady v určitých případech nést. Obecně platí, že se všeobecné náklady řízení rozdělí rovným dílem mezi účastníky. Zvláštní nařízení stanovuje výši všeobecných a vedlejších nákladů řízení.

NahoruNahoru

Jestliže mimosoudní pokus o vyřešení sporu selže, je stále možné předložit daný spor soudu? Má to nějaký dopad na zákonné promlčecí lhůty při soudním řízení?

Proti rozhodnutí rozhodčího soudu se nelze odvolat. V určitých případech stanovených zákonem může každý účastník nebo osoba, jíž se týká ustanovení rozhodnutí, navrhnout soud 60 dní po doručení rozhodnutí o jeho zrušení (např. jestliže účastník, který uzavřel rozhodčí dohodu, nebyl způsobilý k právním úkonům nebo k tomu nebyl oprávněn; jestliže je rozhodčí dohoda podle pravidel právního řádu, kterým se řídí, nebo neexistuje-li ustanovení určující právní řád, podle maďarského práva neplatná; jestliže účastníci nebyli řádně informováni o jmenování rozhodce nebo o rozhodčím řízení, nebo pokud pro ně bylo z jiného důvodu nemožné se k svému případu vyjádřit; jestliže se rozhodnutí týkalo sporu, na který se rozhodčí doložka nevztahovala nebo na který se nevztahovala ustanovení rozhodčí dohody, atd.).

Možnost zrušení je vyloučena, není-li splněna výše uvedená 60 denní lhůta.

Jestliže účastníci sporu v průběhu řízení dosáhnou dohody, vydá rozhodčí soud usnesení o ukončení řízení. Rozhodčí soud na žádost účastníků začlení dohodu (a v ní stanovené podmínky) do rozhodnutí za předpokladu, že má za to, že tato dohoda je v souladu s právními předpisy. Dohoda, která je součástí rozhodnutí rozhodčího soudu, je stejně právně závazná jako vynesené rozhodnutí.

Podle zákona o mediaci mohou účastníci při ukončení mediačního řízení předložit svůj spor soudu, jelikož dohody uzavřené v mediačních řízeních nejsou právně vymahatelné.

Případ lze soudu předložit v obecné promlčecí lhůtě. Zahájením mediačního řízení se promlčecí lhůta přerušuje.

Jestliže dojde díky AŘS mezi stranami k vzájemné shodě, jak nabude tato shoda účinnosti? Co se stane, když se dosažené řešení neprodleně nerealizuje? Lze použít obvyklé řízení pro výkon rozhodnutí? Je stále ještě možné předložit spor soudu?

Rozhodnutí rozhodčího soudu má stejné účinky jako pravomocné soudní rozhodnutí, přičemž se uplatňují zákonná pravidla o výkonu soudních rozhodnutí.

Jestliže jsou splněny nezbytné podmínky, přiloží příslušný místní soud k závaznému rozhodnutí smírčího orgánu pro ochranu spotřebitele nebo mediační rady ve zdravotnictví a k dohodě uzavřené před mediační radou ve zdravotnictví příkaz k výkonu.

Dohoda o styku s dítětem dosažená v mediačním řízení pro ochranu dítěte musí být předložena do 8 dní opatrovnickému soudu. Opatrovnický soud na žádost účastníků dohodu schválí. Jestliže v mediaci nedojde k dosažení dohody, zahájí opatrovnický soud řízení.

« Alternativní způsoby řešení sporů - Obecné informace | Mad'arsko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 07-03-2008

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království