Evropská komise > ESS > Alternativní způsoby řešení sporů > Řecko

Poslední aktualizace: 14-06-2006
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Alternativní způsoby řešení sporů - Řecko

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Aktualizace stránky se právě připravuje. Stránka bude poté k dispozici na portálu evropské e-justice.


Obecný přehled alternativních způsobů řešení sporu uvádí informační list „Alternativní řešení sporu – obecné informace.

V tomto informačním listu nabízíme praktičtější informace o alternativních způsobech řešení sporu v Řecku.



 

OBSAH

Jaké různé alternativní způsoby řešení sporu se obecně v Řecku užívají? Jaké různé alternativní způsoby řešení sporu se obecně v Řecku užívají?
POKUS O SMÍR POKUS O SMÍR
MIMOSOUDNÍ UROVNÁNÍ SPORU MIMOSOUDNÍ UROVNÁNÍ SPORU
ROZHODČÍ ŘÍZENÍ ROZHODČÍ ŘÍZENÍ
Ve většině situací můžete nalézt východisko v jednom z následujících druhů alternativních způsobů řešení sporu. Pro více informací zvolte ze seznamu níže situaci, v níž se nacházíte. Ve většině situací můžete nalézt východisko v jednom z následujících druhů alternativních způsobů řešení sporu. Pro více informací zvolte ze seznamu níže situaci, v níž se nacházíte.
Spory mezi spotřebitelem a podnikem Spory mezi spotřebitelem a podnikem
Spory mezi podniky Spory mezi podniky
Spory mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem Spory mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem
Spory mezi pronajímatelem a nájemcem Spory mezi pronajímatelem a nájemcem
Rodinné spory Rodinné spory
Spory mezi fyzickými osobami Spory mezi fyzickými osobami

 

Jaké různé alternativní způsoby řešení sporu se obecně v Řecku užívají?

V Řecku alternativní způsoby řešení sporu rozvinuté nejsou. Tento mimosoudní postup je prakticky neznámý.

Články 208 až 214 kapitoly 1 občanského soudního řádu pojednávají o pokusu o smír jako o možném předstupni podání žaloby, ačkoli tohoto postupu se užívá zřídka.

POKUS O SMÍR

Každý, kdo chce podat žalobu, může před podáním žaloby u soudu požádat u smírčího soudce, který je místně příslušný, o pokus o smír, i kdyby tento soudce nebyl příslušný projednávat tuto věc u soudu. Za tímto účelem buď předloží soudci žádost, jež musí obsahovat stručný popis sporu, nebo se strany ze své vůle dostaví k soudci osobně. Jakmile je žádost o smír podána, obešle soudce všechny strany, aby se k němu dostavily co nejdříve, v konkrétní den a hodinu. Obsílka smírčího soudce musí spor stručně popsat jako důvod. Jestliže se strany dostaví ze své vůle společně, může soudce přímo zahájit pokus o smír. Pokus o smír nemusí být projednáván veřejně, ale o soudcově zásahu je nutné pořídit zápis. Při pokusu o smír šetří smírčí soudce se stranami celý spor, aniž by byl vázán platným procesním a hmotným právem, sám svobodně posuzuje skutečnosti a snaží se najít cestu ke smíru. Konkrétně má tento smírčí soudce právo přímo nařídit inspekci, požádat o znalecký posudek, vyžádat si jakoukoli písemnost a předvolat strany, aby se osobně dostavily, a také může vyslechnout svědky, i bez toho, aby je vzal pod přísahu, a obecně může jednat jakýmkoli způsobem, který spor objasní. Smír se může vztahovat na spor v jeho úplnosti, nebo jen na jeho část. Zápis jednání bude obsahovat stručné sdělení o krocích, které soudce ve snaze o smír učinil. Je-li pokus o smír neúspěšný, uvede se tato skutečnost v zápisu z jednání a smírčí soudce vyjádří důvod tohoto neúspěchu. Jestliže je smíru dosaženo, uvedou se v zápisu podrobně všechny jeho podmínky.

NahoruNahoru

MIMOSOUDNÍ UROVNÁNÍ SPORU

Snahy hledat jinou metodu alternativního řešení sporu začaly v roce 1995. Článek 214A občanského soudního řádu (který, po opakovaném odkládání, vstoupil v platnost až v roce 1999 a pouze pro věci podané k soudu od 16. září 2000) stanoví: „Spory týkající se soukromého práva, které jsou z důvodu své skutkové podstaty v příslušnosti obecného řízení u senátu soudu prvního stupně, a u nichž je podle hmotného práva možný smír, nebude soud projednávat, pokud předtím nedošlo k pokusu o mimosoudní urovnání. Při záznamu o podání žaloby a stanovení data slyšení označí soudní úředník čitelně prvopis a opisy otiskem razítka, které označuje, že případ nelze projednat u soudu, nedošlo-li nejdříve k pokusu o dosažení mimosoudního urovnání sporu.“ Soudní obsílka musí rovněž obsahovat vyzvání žalovaného, aby se v určený den a hodinu dostavil do kanceláře právního zástupce žalujícího nebo do kanceláře právní společnosti tohoto zástupce za účelem pokusu dosáhnout mimosoudního urovnání. Takto pozvaná strana se musí dostavit s právníkem nebo ji musí zastupovat právník zvlášť pověřený pravomocí právního zástupce. Právníci se mohou společně dohodnout na jiném dni schůzky nebo schůzku odložit na jiný den, hodinu a místo. Schůzka za účelem mimosoudního urovnání sporu se koná ve lhůtě od pátého dne po dni doručení oznámení o soudním řízení do třicátého pátého dne před dnem, kdy má být slyšení u soudu. Strany se svými právníky nebo zastoupené právníky pověřené právním zastupováním a podle vůle i doprovázené třetí, společně zvolenou osobou, na schůzce šetří spor v jeho úplnosti včetně jakékoli vzájemné žaloby žalované strany, aniž by byly vázány ustanoveními hmotného práva. Za účelem dosažení oboustranně přijatelného úplného či částečného řešení sporu mohou strany využít všech vhodných prostředků, aby zjistily hlavní skutečnosti a body, na nichž se shodnou či neshodnou, včetně důsledků, které přijmou, nebo zpochybní. Dospějí-li strany k úplnému či částečnému řešení sporu, je o tom učiněn zápis, osvobozený od poplatků, který zahrnuje obsah dohody a zejména povahu uznaného práva, částku týkající se povinného plnění a všechny podmínky, za nichž bude plnění probíhat. Dohoda se omezí na spor, který je obsahem soudního řízení. Dále určí a uloží úhradu nákladů v souladu s ustanoveními článku 176 et seq. Zápis je opatřen datem a podpisem stran sporu nebo jejich právních zástupců v tolika stejnopisech, kolik je stran sporu či jejich seskupení. Jakákoli ze stran může prvopis zápisu předložit předsedovi senátu soudu prvního stupně, jemuž byla žaloba podána, a požádat jej o podepsání. Předseda podepíše zápis poté, co ověří tyto skutečnosti: a) spor může být předmětem mimosoudního urovnání v souladu s odstavcem 1; b) zápis byl opatřen zákonnými podpisy; c) povaha uznaného práva a jakákoli částka týkající se povinného plnění jsou v zápisu jednoznačně stanoveny. Pokud bylo ve sporu usilováno rovněž o vydání příkazu k plnění, umožní zápis výkon po podepsání soudcem a předseda soudu při podpisu také současně připojí příkaz k výkonu. Pokud bylo usilováno pouze o vynesení rozsudku, je zápis důkazem uznání práva. V každém případě znamená podpis zápisu soudcem ukončení soudního řízení.

NahoruNahoru

Jestliže se strany nedohodnou, je vyhotoven a podepsán zápis o neúspěchu v pokusu o dosažení mimosoudního urovnání, které může uvádět příčiny tohoto neúspěchu. Jestliže není společný zápis podepsán, vyhotoví právník žalující nebo jiné strany prohlášení, v němž může uvést příčiny neúspěchu. Právník protistrany může vyhotovit obdobné prohlášení. Zápis o neúspěchu nebo prohlášení jsou předloženy při soudním slyšení společně se žalobami. V případě částečné dohody se zvláštní zápis o neúspěchu ani prohlášení vyhotovit nemusí.

Tento alternativní způsob řešení sporů bohužel nemá očekávané výsledky a funguje jen jako procesní podmínka pro projednávání žalob u soudu.

Jediný alternativní způsob řešení sporů, který lze v Řecku pokládat za funkční, je rozhodčí řízení.

ROZHODČÍ ŘÍZENÍ

Kapitola 7 občanského soudního řádu (články 867 až 903) se věnuje rozhodčímu řízení a stanoví podmínky, které tento postup řídí.

Rozhodčí řízení může rozhodovat o všech soukromoprávních sporech, kromě sporů týkajících závislé pracovní činnosti, za předpokladu, že strany účastnící se rozhodčího řízení mohou s předmětem sporu volně nakládat. Strany se mohou dokonce dohodnout, že v rozhodčím řízení budou řešit spory budoucí, ale v tom případě o tom musí být vyhotovena písemná rozhodčí doložka, která bude uvádět konkrétní právní vztah, který může být předmětem sporu. Rozhodčí smlouva může být rovněž uzavřena před soudem během projednávání případu. Rozhodcem může být jmenována jedna osoba, více osob nebo dokonce celý soud.

NahoruNahoru

Pokud rozhodčí smlouva nejmenuje rozhodce nebo nestanoví metodu jejich jmenování, jmenuje každá strana jednoho rozhodce. Pokud je více rozhodců a smlouva nestanoví jinak, musí rozhodci jmenovat předsedajícího rozhodce. Jmenování rozhodce jednou ze stran, jmenování předsedajícího rozhodce ani jmenování rozhodců třetí osobou nelze zrušit.

U každého soudu prvního stupně se samosoudcem je uložen seznam rozhodců vyhotovený senátem soudu prvního stupně. Osoba, která je jmenována rozhodcem, není povinna toto jmenování přijmout. Podle článku 882 občanského soudního řádu hradí strana, která druhou stranu k rozhodčímu řízení vyzvala, zálohu ve výši poloviny odměny pro jednoho či více rozhodců. Rozhodčí nález stanoví, která ze stran bude hradit odměnu a náklady.

Řízení je vedeno za přítomnosti rozhodců, kteří jednají ve shodě. Rozhodci určí místo a čas řízení a postup, který považují pro tento případ za hodný následování, nestanoví-li rozhodčí smlouva jinak. Během řízení mají strany stejná práva a stejné povinnosti; je rovněž dodržována zásada rovného postavení. Strany jsou obeslány, aby se dostavily a předložily své argumenty ústně nebo písemně, podle rozhodnutí rozhodců, a aby předložily důkazy. Jednání řídí předsedající rozhodce. Nelze zabránit tomu, aby se strana dostavila s právníkem nebo aby ji právník zastupoval. Svědky a znalce lze vyslechnout pod přísahou i bez přísahy. Nestanoví-li rozhodčí smlouva jinak, použijí rozhodci ustanovení hmotného práva. Rozhodčí nález musí být vyhotoven písemně a musí být podepsán rozhodci. Musí uvádět následující: a) úplná jména rozhodců; b) místo a čas vydání rozhodnutí; c) úplná jména osob, které se účastnily rozhodčího řízení; d) rozhodčí smlouvu, na níž je založeno rozhodnutí; e) odůvodnění; f) rozhodnou část. Rozhodčí nález není možné revidovat. Může být zcela nebo částečně zrušen soudním rozhodnutím, ale pouze z jednoho z těchto důvodů: 1) rozhodčí smlouva byla neplatná; 2) nález byl vydán až poté, co platnost rozhodčí smlouvy byla ukončena; 3) osoby, které nález vydaly, byly jmenovány v rozporu s podmínkami rozhodčí smlouvy nebo s ustanoveními zákona nebo byly tyto osoby před vydáním nálezu stranami odvolány nebo tyto osoby rozhodovaly navzdory přijetí žádosti o jejich vyloučení; 4) osoby, které nález vydaly, překročily pravomoc svěřenou jim rozhodčí smlouvou nebo zákonem; 5) byla porušena ustanovení čl. 886 odst. 2 (pozastavení smlouvy) nebo článků 891 a 892 (obsah rozhodčího nálezu); 6) rozhodnutí je v rozporu s veřejným míněním nebo dobrými mravy; 7) rozhodnutí je nesrozumitelné nebo obsahuje protichůdná ustanovení; 8) podle článku 544 občanského soudního řádu existuje důvod k revizi.

NahoruNahoru

Článek 902 občanského soudního řádu stanoví, že v obchodních komorách a na chovatelských či plodinových burzách a v profesionálních sdruženích, které jsou právnickými osobami řízenými veřejným právem, lze stanovit stálá opatření týkající se rozhodčích řízení, a to prostřednictvím příkazů vydaných na návrh ministra spravedlnosti a ministra odpovědného za dohled nad dotčenou komorou, burzou nebo sdružením, následně po předchozím stanovisku vedení dotčeného subjekt

Ve většině situací můžete nalézt východisko v jednom z následujících druhů alternativních způsobů řešení sporu. Pro více informací zvolte ze seznamu níže situaci, v níž se nacházíte.

Spory mezi spotřebitelem a podnikem

Jak již bylo vysvětleno v informačním listu „Alternativní způsoby řešení sporu – právo Společenství“, zveřejnila Komise na své internetové stránce seznam zahrnující velký počet subjektů alternativního řešení sporů, které se zaměřují na řešení spotřebitelských sporů v jednotlivých členských státech. V tomto seznamu naleznete praktické informace, které potřebujete pro rozhodnutí, zda hledat v některém z těchto alternativních řešení oporu: informace o jeho struktuře, oblasti použití, procesních postupech, o nákladech a o dalších podrobnostech. Seznam je k dispozici na této internetové stránce: English

NahoruNahoru

Může se stát, že se budete muset obrátit na subjekt alternativního řešení sporů, který sídlí v jiném členském státu. Přesné informace o tom, na jaký orgán se obrátit, naleznete buď na internetových stránkách evropské mimosoudní sítě pro řešení přeshraničních sporů http://www.eejnet.org/ nebo – v případě sporu týkajícího se finančních služeb – na internetových stránkách sítě FIN-NET dansk - Deutsch - ελληνικά - English - español - français - italiano - Nederlands - português - suomi- svenska
Spory mezi podniky

Jak je uvedeno výše, pro tento druh sporů žádný postup alternativního urovnání není.

Spory mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem

Jedním druhem alternativního řešení sporu je zásah místního Inspektorátu práce. Zaměstnavatel je na zaměstnancovu žádost vyzván, aby se dostavil na místní Inspektorát práce, kde při hledání řešení sporu pomůže úředník tohoto inspektorátu. Tento postup je bezplatný.

Spory mezi pronajímatelem a nájemcem

Jak je uvedeno výše, pro tento druh sporů žádný postup alternativního urovnání není.

Rodinné spory

Jak je uvedeno výše, pro tento druh sporů žádný postup alternativního urovnání není.

Spory mezi fyzickými osobami

Jak je uvedeno výše, pro tento druh sporů žádný postup alternativního urovnání nen

« Alternativní způsoby řešení sporů - Obecné informace | Řecko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 14-06-2006

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království