Evropská komise > ESS > Alternativní způsoby řešení sporů > Německo

Poslední aktualizace: 16-04-2007
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Alternativní způsoby řešení sporů - Německo

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Aktualizace stránky se právě připravuje. Stránka bude poté k dispozici na portálu evropské e-justice.


 

OBSAH

1. Obecná otázka: Co rozumíme pod různými způsoby alternativního řešení sporů? 1.
Obecně Obecně
Právní spory mezi spotřebiteli a podniky (v nejširším slova smyslu) Právní spory mezi spotřebiteli a podniky (v nejširším slova smyslu)
Spory mezi podniky Spory mezi podniky
Spory mezi zaměstnanci a zaměstnavateli Spory mezi zaměstnanci a zaměstnavateli
a) Rady pro smírčí řízení u sporů týkajících se období učení a odborné přípravy a)
b) Rada pro konsensus podle zákona o zastupování zaměstnanců (BetrVG) b)
c) Smírčí řízení týkající se dohod o kolektivním vyjednávání c)
Rodinné spory Rodinné spory
Spory plynoucí z uplatnění práva v oblasti bankovních převodů nebo zneužití platebních karet Spory plynoucí z uplatnění práva v oblasti bankovních převodů nebo zneužití platebních karet
Spory mezi jednotlivci Spory mezi jednotlivci
2. Je použití nějaké formy alternativního řešení sporů (AŘS) zakotveno v právních předpisech nebo povinně vyžadováno na základě rozhodnutí soudu? 2.
3. Existují pro tuto oblast právní předpisy na úrovni zákona? 3.
4. Ve smlouvách se vyskytují smluvní ujednání, podle nichž se musí v případě vzniklých sporů nejprve využít řízení AŘS. Spor lze přenést na půdu soudu teprve poté, kdy dotyčná řízení náležitě proběhnou. Jsou taková ujednání pro strany závazná? 4.
5. Jaké druhy sporů jsou vhodné pro řešení prostřednictvím AŘS? 5.
Spory mezi podniky Spory mezi podniky
Spory mezi zaměstnanci a zaměstnavateli Spory mezi zaměstnanci a zaměstnavateli
Rodinné spory Rodinné spory
Spory mezi jednotlivci Spory mezi jednotlivci
Další specifické případy (např. vztahy se státními úřady) Další specifické případy (např. vztahy se státními úřady)
6. Pokud se použijí postupy AŘS, jak lze zajistit záruky srovnatelné se soudními zárukami? Jak je zaručena důvěrnost jednání? 6.
7. Je zde nezbytné právní poradenství? Jakou úlohu hrají při AŘS řízeních právníci? 7.
8. Lze konat alternativní řešení sporů formou „distančního” řízení? (Konkrétně: Lze použít elektronická média?) 8.
9. Existují poplatky za Postupy AŘS? Pokud ano, jak se náklady dělí? Existuje možnost využití právní pomoci? 9.
10. Jestliže mimosoudní pokus o vyřešení sporu selže, je stále možné přenést daný spor před soud? Má to nějaký dopad na zákonné promlčecí lhůty při soudním řízení? 10.
11. Jestliže dojde díky AŘS mezi stranami k vzájemné shodě, jak nabude tato shoda účinnosti? Co se stane, když se dosažené řešení neprodleně nerealizuje? Lze použít obvyklé řízení na vykonatelnost rozhodnutí? Je stále ještě možné přenést spor před soud? 11.

 

1. Obecná otázka: Co rozumíme pod různými způsoby alternativního řešení sporů?

Obecně

Ve Spolkové republice Německo jsou nejtypičtějšími postupy alternativního řešení sporů rozhodčí řízení, smírčí řízení a zprostředkování. Využití těchto postupů se může vzájemně doplňovat, nicméně každý z nich má své zřetelně vymezené místo.

Rozhodčí řízení hrají zvláštní úlohu. Rozhodčí soud je orgánem, který není součástí státní justice, nýbrž orgánem určeným stranami na základě dohody o rozhodčím řízení. Rozhodčí soud činí konečné rozhodnutí místo státního soudu.

Účelem smírčího řízení je docílit vzájemné dohody mezi stranami sporu prostřednictvím kompromisu navrženého prostřednictvím smírce. Pokud se ukáže, že je to nemožné, zprostředkování smírce sehraje významnou úlohu, protože stranám umožní pokračovat v dialogu od místa, kde skončily, při hledání řešení přijatelného pro obě strany.

Zprostředkování neposkytuje stranám řešení sporu; řešení se musí dopracovat strany samy skrze společnou dohodu. Zprostředkovatel napomáhá v procesu komunikace a při dojednání konsensu. Na rozdíl od soudce nemá žádné rozhodovací pravomoci a na rozdíl od rozhodce nebo smírce nepředkládá žádné přímé návrhy řešení sporu.

Právní spory mezi spotřebiteli a podniky (v nejširším slova smyslu)

Ve Spolkové republice Německo existuje mnoho rad pro smírčí řízení, které se zabývají smírným urovnáváním spotřebitelskododavatelských sporů, než se dostanou před soud. Rady pro smírčí řízení většinou zřizují profesní organizace (sdružení a konfederace), a působnost rad je tudíž vymezena předmětem činnosti zakladatele.

NahoruNahoru

Rady pro smírčí řízení tedy existují v oblasti opravárenství motorových vozidel, čištění textilií a dalších oborech (stavebnictví, opravy a servis rozhlasových a televizních přijímačů atd.)

  • Téměř ve všech větších městech jsou rozhodčí soudy a rady pro smírčí řízení součástí služeb nabízených místní průmyslovou a obchodní komorou i živnostenskou komorou. Existují rovněž rady pro smírčí řízení u motoristických svazů, které se zabývají spory souvisejícími s opravami motorových vozidel, a rady zřizované prodejci motorových vozidel, které se zabývají spory souvisejícími s vadami ojetých vozů.
  • Existují služby smírčího řízení, které nabízejí sdružení pro svobodná povolání. Téměř v každé spolkové zemi najdete sdružení lékařů a architektů, která tyto rady zřizují. Profesní sdružení právníků, patentových zástupců, daňových poradců a autorizovaných účetních jsou povinna na základě vyzvání prostředkovat ve sporech mezi svými členy a klienty svých členů.
  • Je třeba rovněž zmínit ochránce práv klientů soukromých bank, který se zabývá všemi záležitostmi souvisejícími s penězi a bankami.

Doporučení předložená radami pro smírčí řízení nejsou zpravidla pro strany závazná. Avšak výrok rady někdy uvaluje jednostranné povinnosti na podnikatelský subjekt. Nicméně řízení jsou s konečnou platností uzavřena teprve tehdy, když strany dosáhnou konsensu a dohodnou se na vypořádání.

Spory mezi podniky

Zprostředkování v obchodních věcech v Německu narůstá. Právníci a zástupci podnikatelské sféry se snaží vytvářet rozmanité postupy zprostředkování a zaručovat náležité standardy jakosti.

NahoruNahoru

Spory mezi zaměstnanci a zaměstnavateli
a) Rady pro smírčí řízení u sporů týkajících se období učení a odborné přípravy

Pro řešení sporů plynoucích ze stávajících vztahů mezi zaměstnavateli a osobami v odborné přípravě na povolání mohou příslušné orgány v souladu s § 111 odst. 2 zákona o pracovních soudech – ArbGG zřizovat výbory (u živností jsou příslušnými zřizovateli řemeslnické cechy). Pokud byl již takový výbor zřízen, vzniká procedurální povinnost příslušný případ před výborem projednat.

Výrok smírčího řízení je pro strany závazný, pokud do týdne nevznesou námitku. Výkon rozhodnutí se provede na základě vypořádání dojednaných před výborem nebo na základě výroků vynesených výborem, které strany přijaly. Pokud vypořádání dojednáno není nebo pokud není přijat výrok smírčího řízení, mohou strany do dvou týdnů podat žalobu příslušnému pracovnímu soudu.

b) Rada pro konsensus podle zákona o zastupování zaměstnanců (BetrVG)

Pro řešení neshod mezi zaměstnavateli a podnikovou radou lze v souladu s § 76 zákona o zastupování zaměstnanců – BetrVG použít radu pro konsensus. Rada zastává funkci domácího smírce v rámci podniku. Musí sestávat z rovného počtu členů zastupujících obě strany - zaměstnavatele a podnikovou radu. Rada musí mít neutrálního předsedu, na němž se obě strany musí dohodnout. Při nemožnosti dohody rozhoduje o osobě předsedy rady i o počtu členů rady pracovní soud.

NahoruNahoru

Diskreční rozhodnutí rady pro konsensus a případné překročení diskrečních pravomocí mohou přezkoumávat pracovní soudy na základě podnětu podaného jednou stranou do 14 dnů.

c) Smírčí řízení týkající se dohod o kolektivním vyjednávání

Pokud se stranám dohody o kolektivním vyjednávání nepodaří dosáhnout vyjednávací shody, bývá často zahájeno smírčí řízení v zájmu nastolení rovnováhy protichůdných zájmů a v zájmu zabránění vypuknutí pracovních sporů. Cílem smírčího řízení je vždy napomoci k uzavření kolektivní smlouvy a tím k udržení sociálního smíru.

Ve většině případů dojednají strany kolektivního vyjednávání zvláštní dohody o smírčím řízení, které mají z praktického hlediska důležitý význam. Členy rady pro smírčí řízení bývají zpravidla zástupci protistran procesu kolektivního vyjednávání a nestranný předsedající. Pokud se jim nepodaří předložit konsensuální návrh nebo pokud je návrh jednou nebo oběma stranami kolektivního vyjednávání odmítnut, je smírčí řízení ukončeno. Další etapou je pracovní spor.

Rodinné spory

U rodinných sporů je zprostředkování podle zákoníku o sociálním zabezpečení (Sozialgesetzbuch) poskytováno místními úřady v rámci programů péče o mládež formou rozvíjení svépomoci. Jde o to umožnit rodičům, aby docházeli k řešení sporů vzájemnou dohodou a na vlastní odpovědnost, aby nacházeli řešení, která učiní zadost jejich společným potřebám a zájmům.

NahoruNahoru

Právníci nabízejí mimosoudní zprostředkování a urovnání sporů zvláště tehdy, kdy se spory týkají rodinného práva. Dále mnohá ustanovení práva vyžadují, aby soudy usilovaly o smírné urovnání mezi stranami v každé etapě soudního řízení, zvláště v právních sporech týkajících se rodičovské odpovědnosti. Jako příklad poslouží mimosoudní urovnání sporů podle § 52 zákona o nesporných přích (FGG) nebo zavedení prostředkovacího řízení ve sporech týkajících se styku rodičů s dětmi podle § 52a FGG.

V mimosoudní oblasti nabývá zprostředkování mezi členy rodiny na stále větším významu, pokud jde o regulaci následků odluky a rozvodů. Rodinné zprostředkování se zabývá rozplétáním (rodinných) sporů mezi sezdanými, nesezdanými a rozvedenými dvojicemi i mezi dvojicemi žijícími dříve ve společné domácnosti jako druh a družka tam, kde je nutno hledat urovnání, které zohlední zájmy všech zúčastněných stran. V případech odluky nebo rozvodu rodičů má prostředkovací řízení za cíl vytvořit vzájemně přijímané chápání společné rodičovské odpovědnosti otce a matky po odluce nebo rozvodu. Zprostředkování si klade za cíl nalézt řešení otevřených bodů sporu při rozvodu, což by mělo dvojicím umožnit porozumění podstatě jejich nesouladu. Např. lze uzavřít dohody o výživném, o majetkovém vypořádání a o rodičovské odpovědnosti.

Spory plynoucí z uplatnění práva v oblasti bankovních převodů nebo zneužití platebních karet

U sporů v oblasti finančních služeb (bankovní převody) je rada pro smírčí řízení zřízena při Německé ústřední bance. Pro banky, které jsou členy některých bankovních sdružení (Spolkové sdružení veřejných bank, Spolkové sdružení německých bank, Spolkové sdružení německých družstevních bank, Sdružení spořitelen a zúčtovacích bank), provádí smírčí řízení jejich mateřská sdružení.

NahoruNahoru

Spolkové sdružení německých bank vypracovalo postup smírčího řízení pro urovnávání obecných neshod mezi bankami a jejich klienty (odbor stížností zákazníků, Bundesverband deutscher Banken, P.O. Box 04 03 07, 10062 Berlin).

Spory mezi jednotlivci

Různé spolkové země mohou nařídit smírčí řízení podle § 15a zákona, kterým se zavádí občanský soudní řád (EGZPO)

  • u sporů týkajících se vlastnických práv, které spadají pod soudní pravomoc místních soudů (Amtsgericht) a kde částka rozporované pohledávky nepřesahuje 750 euro,
  • u určitých sporů týkajících se sousedských vztahů a zájmů vlastníků přilehlých nemovitostí a
  • u sporů na ochranu osobnosti, v nichž nebyly hanlivé výroky proneseny v tisku nebo v elektronických sdělovacích prostředcích.

Podle § 15a odst. 2 EGZPO nejsou smírčí řízení nezbytná v níže uvedených případech:

  • návrhy na změnu soudního výroku, doplňující žaloby ohledně záručních vkladů, žaloby ohledně uznávání výroků zahraničních soudů, protižaloby a žaloby, které musí být podány ve lhůtě stanovené zákonem nebo soudem,
  • rodinné spory,
  • návrhy na obnovu řízení,
  • žaloby pro neplnění smluvních závazků,
  • spory, při nichž je žaloba pro navrácení dluhu podána ve zkráceném řízení a
  • žaloby týkající se opatření souvisejících s výkonem rozhodnutí.

Dále nejsou smírčí řízení povolena, pokud strany nebydlí nebo nemají zapsaná sídla nebo pobočky ve stejné zemi.

NahoruNahoru

Spolkové země mohou pro omezení šíře použití § 15a odst. 1 EGZPO uplatnit zemské zákony a přidat k § 15a odst. 2 EGZPO další vylučovací důvody.

2. Je použití nějaké formy alternativního řešení sporů (AŘS) zakotveno v právních předpisech nebo povinně vyžadováno na základě rozhodnutí soudu?

Německé právo neukládá svářícím se stranám obecnou povinnost pokusit se o mimosoudní řešení sporu před podáním soudní žaloby.

Avšak podle § 15a zákona, kterým se zavádí občanský soudní řád (EGZPO), může spolková země uložit zákonnou povinnost, že se soudní žaloba smí podávat teprve poté, co byl učiněn pokus dosáhnout konsensu ve smírčím řízení konaném před uznaným orgánem. To platí pro spory týkající se vlastnických práv, kde sporná hodnota nepřesahuje 750 euro, jakož i pro některé spory na ochranu osobnosti a spory týkající se sousedských vztahů a zájmů vlastníků přilehlých nemovitostí. Pokud by byla v takovém případě žaloba podána, aniž by byl učiněn pokus dosáhnout konsensu, byla by zamítnuta jako nepřípustná. Zatím však platí, že ne všechny spolkové země využívají možnost požadovat mimosoudní pokus o dosažení konsensu.

S odvoláním na řízení konané před soudem prvního stupně obsahuje § 278 odst. 2 občanského soudního řádu (ZPO) základní ustanovení týkající se konsensuální rozpravy, která by měla předcházet (spornému) líčení před soudem, v zájmu dosažení smírného urovnání sporu. Tato zásada se nepoužije pouze tehdy, když nemá rozprava za účelem dosažení konsensu pražádnou vyhlídku na úspěch, protože pokus o dosažení konsensu byl již učiněn v rámci mimosoudního smírčího řízení, např. v souladu s právem některé spolkové země podle § 15a EGZPO, nebo je na základě jiných důvodů zřejmé, že konsensuální rozpravy nemají naději na úspěch. Namísto požadavku konsensuální rozpravy podle § 278 odst. 2 ZPO může soud ve vhodných případech rovněž navrhnout, aby strany vyřešily spor mimosoudně (§ 278 odst. 5 2. věta ZPO).

NahoruNahoru

3. Existují pro tuto oblast právní předpisy na úrovni zákona?

Ano, viz bod 2.

4. Ve smlouvách se vyskytují smluvní ujednání, podle nichž se musí v případě vzniklých sporů nejprve využít řízení AŘS. Spor lze přenést na půdu soudu teprve poté, kdy dotyčná řízení náležitě proběhnou. Jsou taková ujednání pro strany závazná?

V zásadě ano. Protistrana může podat návrh na zamítnutí žaloby, jestliže jedna ze stran nesplní smluvní povinnost předložit věc k řízení o AŘS dříve, než je podána žaloba.

Pokud je podmínka tohoto druhu součástí všeobecných podmínek, podléhá její obsah soudnímu přezkoumání podle § 307 občanského zákoníku (BGB). Tam se praví, že ustanovení smlouvy je neplatné, jestliže je jedna smluvní strana použije k tomu, aby druhou smluvní stranu přiměla k uzavření smlouvy za nevýhodných podmínek. Hlavní zásadou, podle níž by se příslušné zkoumání mělo řídit, je to, zda je postup spravedlivý a nestranný a zda by se rozumná smluvní strana byla držela této podmínky nebo zda by se byla obrátila přímo na soud. Další věcí ke zvážení je to, že podle písm. q přílohy 1 směrnice Rady 93/13/EHS lze smluvní podmínku považovat za nepřiměřenou, jestliže zbavuje spotřebitele práva podat žalobu nebo použít jiný opravný prostředek nebo mu v uplatnění dotyčného práva brání.

5. Jaké druhy sporů jsou vhodné pro řešení prostřednictvím AŘS?

Alternativní řešení sporů je vhodné pro urovnání široké škály nejrůznějších druhů sporů díky své pružnosti a řadě forem, které může na sebe vzít, pokud ovšem není použití alternativního řešení sporů povinným požadavkem bránícím podání žaloby v občanskoprávním soudním řízení.

NahoruNahoru

Spory mezi podniky

V oblasti vztahů mezi podniky může zprostředkování napomáhat udržování kontaktu mezi stranami sporu na jejich předchozí úrovni nebo dokonce vztahy posílit. Další výhodou zprostředkování je záruka důvěrnosti díky vyloučení veřejnosti.

Zprostředkování mezi podnikatelskými subjekty se významně využívá v oblastech týkajících se především složitých právních a věcných sporů mezi společníky v podnikání. Neshody, které jsou zčásti vysoce osobní, jsou pro smírčí řízení a zprostředkování nanejvýš vhodné, včetně sporů podle podnikového práva nebo sporů, kde jsou stranami státní příslušníci různých států. Používání zprostředkování mezi podnikatelskými subjekty lze doporučit pro všechny oblasti podnikání, v nichž mají být vztahy mezi stranami i nadále plodné navzdory sporu, ale také po jeho vyřešení.

Spory mezi zaměstnanci a zaměstnavateli

Pokud jde o řešení sporů, nenabízí zprostředkování a mimosoudní smírčí řízení velký prostor pro úspěch v oblastech, kde poskytují příslušné zákony nebo právní předpisy, kterými se řídí kolektivní vyjednávání, úspěšné a osvědčené postupy smírčího řízení. To platí zejména pro oblasti, ve kterých je vypořádání sporu před soudem ze zákona povinné. Zprostředkovacího řízení se využívá především ve věcech pracovněprávních týkajících se jednotlivých zaměstnanců.

Rodinné spory

Viz bod 1 “Rodinné spory

NahoruNahoru

Spory mezi jednotlivci

První předběžné výsledky hodnotících studií napovídají, že mimosoudní urovnávání sporů prostřednictvím smírčího řízení, zprostředkování a budování konsensu by se mohlo stát převažujícím standardním postupem řešení sousedských sporů a žalob na ochranu osobnosti. Zprostředkování je často zvlášť vhodné pro smírčí řízení ve sporech, které se týkají dlouhodobých smluvních vztahů, protože v těchto případech hledají svářící se strany řešení svých sporů na vlastní zodpovídání, což je nejlepší způsob, jak je přimět, aby ve smluvním vztahu i nadále setrvaly.

Další specifické případy (např. vztahy se státními úřady)

V Německu se zprostředkování využívá v případech týkajících se veřejného práva nebo správních žalob, zejména v oblasti environmentálního práva. Používá se při regionálním plánování, při úředním schvalování plánů a při povolovacích řízeních. Cílem je dosáhnout vyššího stupně spolupráce a pružnosti u správních žalob prostřednictvím řešení nalezených na základě vyjednávání.

6. Pokud se použijí postupy AŘS, jak lze zajistit záruky srovnatelné se soudními zárukami? Jak je zaručena důvěrnost jednání?

Postupy zprostředkování v právních předpisech zakotveny nejsou, na rozdíl od rozhodčího řízení nebo budování konsensu, které např. upravují celospolkové zákony nebo zákony jednotlivých spolkových zemí a které stanoví záruky srovnatelné se zárukami obvykle plynoucími ze soudního řízení.

NahoruNahoru

Důvěrnost řízení lze zajistit pouze tak, že se účastníci prostředkovacího řízení dohodnou na uzavření smlouvy o zachování důvěrnosti. Prostředkovatel má právo mlčenlivosti pouze tehdy, když je členem profesního sdružení, kterému je přiznáno úplné právo mlčenlivosti ve všech bodech dokazování, které se týkají jeho práce v příslušné funkci. To se týká zejména právníků a notářů.

S odkazem na postupy alternativního řešení sporů plynoucích z použití právních předpisů o bankovních převodech upravují předpisy o smírčím řízení (SchlichtVerfVO) nezávislost smírců v jejich smírčí funkci a jejich osvobození od zákonem předepsaných pokynů (viz § 2 odst. 2 SchlichtVerfVO), jakož i jejich povinnost zachovávat důvěrnost (§ 2 odst. 4 SchlichtVerfVO).

7. Je zde nezbytné právní poradenství? Jakou úlohu hrají při AŘS řízeních právníci?

Účastníci zprostředkování nebo smírčího řízení nejsou vázáni žádným výslovným ustanovením, které by jim ukládalo povinnost používat právní poradenství.

V Německu neexistují jednotné profesní požadavky na osoby vykonávající činnosti v oblasti AŘS. Smírci a zprostředkovatelé se rekrutují nejen z řad právníků, nýbrž také (a to zejména) z řad praktických psychologů, pedagogů, ekonomů a absolventů sociálněvědních oborů.

Právníci působící jako smírci nebo prostředkovatelé se řídí pravidly zakotvenými v právních předpisech upravujících jejich profesní chování, tedy pravidly, která platí pro právníky obecně. Mohou používat titul „Prostředkovatel” pouze tehdy, když mohou prokázat, že jsou v plném rozsahu znalí zásad postupu zprostředkování na základě absolvování náležité odborné přípravy.

NahoruNahoru

8. Lze konat alternativní řešení sporů formou „distančního” řízení? (Konkrétně: Lze použít elektronická média?)

V Německu se pořádají první soukromoprávní pokusy konat prostředkovací řízení propojením přes internet.

9. Existují poplatky za Postupy AŘS? Pokud ano, jak se náklady dělí? Existuje možnost využití právní pomoci?

Pro všechny formy alternativního řešení sporů obecně platí, že náklady řízení musí uhradit strany.

Tam, kde byly v soukromém sektoru zřízeny kanceláře pro smírčí řízení, které se zabývají stížnostmi zákazníků, je řízení pro zákazníka zpravidla bezplatné. V těchto případech hradí zákazník pouze své vlastní výdaje, např. za poštovné a telefon.

Rodiče a děti využívající smírčí řízení péče o mládež a podpůrné služby neplatí nic.

Pokud jde o náklady účtované za povinná mimosoudní řízení konaná za účelem dosažení konsensu, stanoví obecné pravidlo (viz § 15a odst. 4 EGZPO), že náklady rady pro konsensus se mají považovat za součást nákladů následného soudního případu ve smyslu § 91 občanského soudního řádu (ZPO). Proto strana, která prohrála, musí uhradit náklady, pokud po neúspěšném smírčím řízení proběhlo soudní řízení.

Pokud jde o právní poradenství týkající se řízení o mimosoudním řešení sporu, je straně sporu přiznána státní právní pomoc, pokud je dotyčná strana bez nezbytných prostředků v důsledku své osobní a ekonomické situace, pokud nejsou k dispozici žádné jiné vhodné zdroje pomoci a pokud není dotyčná osoba zlovolná v domáhání se svých práv (§ 1 zákona o podpoře právního poradenství).

NahoruNahoru

10. Jestliže mimosoudní pokus o vyřešení sporu selže, je stále možné přenést daný spor před soud? Má to nějaký dopad na zákonné promlčecí lhůty při soudním řízení?

V zásadě použití alternativního prostředku řešení sporu stranám nebrání, aby se posléze obrátily na soud.

V rámci zákonem předepsaného smírčího řízení (viz § 15a EGZPO) je nezdar pokusu o dosažení konsensu nezbytnou podmínku pro přípustnost žaloby. Je tedy možné se s danou věcí na soud obrátit, jestliže žádného řešení sporu dosaženo nebylo. Pokud je řízení o konsensu podle § 278 odst. 5 občanského soudního řádu neúspěšné, přemění se na sporné řízení.

Jestliže v soukromém sektoru hospodářství v reakci na podnět zákazníka proběhl pokus o mimosoudní urovnání sporu před zahájením smírčího řízení, mohou se účastníci obrátit na soud, jestliže nabídku na smírčí řízení nepřijímají. Odvoláváme se zde na předložení nabídky smírčího řízení (§ 5 odst. 3 1. věta jednacího řádu rad pro smírčí řízení (Schlichtungsstellenverfahrensordnung)).

Během pokusu urovnat spor mimosoudní cestou je promlčecí lhůta týkající se nároků stran sporu pozastavena. U řízení o konsensu a rozhodčích řízení konaných před státními nebo státem uznanými radami pro konsensus se tak děje v přímé návaznosti na ustanovení § 204 odst. 1 č. 4 německého občanského zákoníku (BGB).

U ostatních forem alternativního řešení sporů se jedná o návaznost na § 203 1. větu občanského zákoníku. To má za následek, že strany nejsou tlačeny k ukončení mimosoudního vyjednávání před uplynutím promlčecí lhůty.

NahoruNahoru

11. Jestliže dojde díky AŘS mezi stranami k vzájemné shodě, jak nabude tato shoda účinnosti? Co se stane, když se dosažené řešení neprodleně nerealizuje? Lze použít obvyklé řízení na vykonatelnost rozhodnutí? Je stále ještě možné přenést spor před soud?

Základním smyslem řízení o alternativním řešení sporů je dojít k vzájemně dohodnutému urovnání. Zpravidla bývá takové urovnání sepsáno a má charakter smlouvy. Je tudíž pro strany závazné, takže pokud ho jedna ze stran nedbá, může je druhá strana nechat vymoci soudní cestou.

Dohoda o urovnání často představuje vypořádání ve smyslu § 779 německého občanského zákoníku (BGB), protože dohody tohoto druhu většinou zahrnují vzájemné ústupky (třeba nepatrné) na obou stranách v důsledku nejistoty, pokud jde o jejich smluvní vztah nebo o podání žaloby na výkon jejich dotčených práv. Takové vypořádání lze vymoci přímo, aniž by bylo nejdříve třeba počkat na příslušný soudní výrok, pokud je dohoda uzavřena právníky stran sporu ve formě takzvaného vypořádání sepsaného mezi právníky. Pokud v tomto případě podá poškozená strana žalobu na bezodkladný výkon rozhodnutí a pokud je vypořádání uloženo u místního soudu (Amtsgericht), může je příslušný soud na základě žádosti jedné ze stran vyhlásit za vykonatelné (§ 796a, 796b ve spojení s § 794 odst. 1 bod 4 písm. b občanského soudního řádu (ZPO)).

Je rovněž možné uzavřít vypořádání formou notářského zápisu, který lze použít jako doklad přímé vykonatelnosti, pokud poškozená strana požádá o bezodkladný výkon rozhodnutí (§ 794 odst. 1 bod 5 ZPO).

Vypořádání učiněné před státní nebo státem uznanou radou pro konsensus ve smyslu § 15a EGZPO představuje – stejně jako vypořádání učiněné před soudem – soudní příkaz, na základě kterého lze výkon rozhodnutí provést (§ 794 odst. 1 bod 1 ZPO).

« Alternativní způsoby řešení sporů - Obecné informace | Německo - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 16-04-2007

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království