Evropská komise > ESS > Alternativní způsoby řešení sporů > Rakousko

Poslední aktualizace: 30-11-2007
Verze pro tisk Přidat do oblíbených

Alternativní způsoby řešení sporů - Rakousko

EJN logo

Informace na této stránce jsou zastaralé. Aktualizace stránky se právě připravuje. Stránka bude poté k dispozici na portálu evropské e-justice.


 

OBSAH

Které základní postupy mimosoudního řešení sporů jsou v Rakousku k dispozici? Které základní postupy mimosoudního řešení sporů jsou v Rakousku k dispozici?
A. Rozhodčí soudy A.
B. Řízení smírčí komise pro spory týkající se ubytování B.
C. Mediace v občanskoprávních věcech (zejména v rodinném právu) C.
D. Smírčí komise pro telekomunikační otázky D.
E. Mediační úřady obcí E.
F. Rozhodčí soudy a smírčí centra sdružení advokátů F.

 

Které základní postupy mimosoudního řešení sporů jsou v Rakousku k dispozici?

Zpravidla se rozlišuje mezi mimosoudními řízeními pro řešení sporů, která jsou institucionalizována zákonnou formou, a řízeními, která probíhají formou neupravenou zákonem .

Řešení sporů stanovená zákonem zahrnují „prétorské“ smíry, které probíhají za účasti soudů, avšak nevedou k soudnímu rozhodnutí. Podle rakouského občanského soudního řádu předpokládá prétorský smír zamýšlené podání žaloby, tedy existující spory, které řeší jedna ze stran za pomoci soudu ve snaze urovnat spor přátelsky za pomoci a rady soudce.

Další možnou formou mimosoudního řešení sporů je pořízení vykonatelného notářského zápisu. Podrobnosti o dalších zákonných institucích mimosoudního řešení sporů, jako jsou rozhodčí soudy, smírčí komise v otázkách bydlení, mediace ve věcech občanskoprávních (zejména v oblasti rodinného práva), smírčí komise v telekomunikačních otázkách a mediační úřady místních samospráv lze nalézt v bodech A)E) níže. Kromě všech uvedených orgánů působí jako mediátoři ve sporech mezi svými členy nebo ve sporech mezi členy a klientem zástupci profesních komor, např. právníků, notářů, lékařů a stavebních inženýrů. V bodě F) lze najít další informace o rozhodčích soudech a smírčích komisích rakouských advokátních komor.  

NahoruNahoru

Kromě všech těchto způsobů stanovených zákonem existuje několik zákonem neupravených způsobů mimosoudního řešení sporů nebo vyhnutí se sporům, a to zejména ve spotřebitelských otázkách. Patří mezi ně neformální reklamační orgány cechů a oborových svazů, smírčí komise při obchodních komorách, smírčí komise s účastí Sdružení pro informování spotřebitelů, rozhodčí orgán pro otázky lékařské odpovědnosti atd. Více informací o ochraně spotřebitele a seznam a popis mimosoudních institucí v Rakousku naleznete na domovských stránkách Evropské komise (http://ec.europa.eu/consumers/redress/out_of_court/adrdb_en.htm English).

Od 1. března 2003 má Rakousko také smírčí komisi pro spory týkající se rakouských domén „.at“. Jedná se o spory o vlastnictví „.at“ domén, zejména spory o právu používat název a práva vztahující se k identifikačním kódům, ochranným známkám, duševnímu vlastnictví a hospodářské soutěži. Bližší informace (v němčině a angličtině) lze nalézt na těchto webových stránkách Deutsch - English.

Existuje také internetový ombudsman, který poskytuje smírčí služby ve sporech a vyřizuje stížnosti týkající se „forum shopping“, tj. vyhledávání země se soudní příslušností pro případy týkající se k internetu. Služby ombudsmana jsou k dispozici po zaplacení ročního členského poplatku (v současnosti 25 euro). Bližší informace Deutsch (v němčině a angličtině) lze nalézt na těchto webových stánkách

NahoruNahoru

A. Rozhodčí soudy

Paragrafy 577 až 618 rakouského občanského soudního řádu se týkají všech rozhodčích řízení u rozhodčích soudů se sídlem v Rakousku. Občanský soudní řád stanoví obecné právo rozhodčího řízení, přičemž nerozlišuje mezi čistě vnitrostátními a mezinárodními řízeními nebo mezi obchodními spory a jinými spory. Existují také zvláštní předpisy týkající se skupin vyžadujících zvláštní ochranu, jako jsou spotřebitelé a zaměstnanci.

Předmětem rozhodčí dohody mohou být v zásadě všechny majetkové nároky, které lze projednávat u řádných soudů. Nároky, které se netýkají výhradně majetku, lze urovnat v rozhodčím řízení, jestliže strany mohou o předmětu sporu uzavřít smír. Nicméně nároky odvozené z určitých právních oblastí nelze objektivně v rozhodčím řízení urovnat (v zásadě nároky v oblasti rodinného práva a práva na bydlení).

Rozhodčí soud lze požádat o rozhodnutí, pouze pokud s tím strany souhlasí. Rozhodčí dohoda se musí vztahovat k určitému právnímu sporu nebo k budoucím sporům plynoucím z určitého právního vztahu.

V otázkách rozhodčího řízení jsou strany z velké míry nezávislé. Mají možnost volně rozhodnout, zda se řízení bude řídit vlastními pravidly nebo na zvláštním jednacím řádem, pokud neexistují stanoveny kogentní ustanovení v opačném smyslu. Mezi kogentní ustanovení patří zásada, že se stranami musí být zacházeno spravedlivě a že každá strana má právo na právní slyšení. Nedotknutelné je právo strany na zastupování osobou podle její volby.

NahoruNahoru

Rozhodčí řízení zpravidla končí výrokem. Jeho poslání a účinek jsou stejné jako rozsudku v řádném civilním řízení. Jakmile je rozhodnutí stranám doručen, je pravomocný a lze jej po uplynutí lhůtu, která musí být stanovena, vykonat. Rozhodčí výrok je exekuční titul, který mohou v případě nutnosti vykonat soudy.

Z určitých důvodů, které jsou uvedeny v občanském soudním řádu a jichž se nelze vzdát, smí řádný soud zrušit rozhodčí výrok na základě zrušovací žaloby. Mezi tyto důvody patří porušení práva na řádný proces, chybějící patřičný souhlas s rozhodčím řízením, porušení kogentních pravidel rozhodčího řízení, porušení kogentních pravidel o rozhodčím řízení a procesních zásad veřejného pořádku (ordre public), neexistence objektivního základu pro rozhodčí řízení a porušení hmotněprávních ustanovení veřejného pořádku (ordre public).

Užitečné odkazy

  • Rakouské zákony ve spolkovém právním informačním systému Deutsch - English
  • Rakouské spolkové ministerstvo spravedlnosti Deutsch - English - français 
  • Institucionální rozhodčí soud rakouské Obchodní komory Deutsch - English

B. Řízení smírčí komise pro spory týkající se ubytování

V určitých sporech týkajících se zákona o neziskových bytových sdruženích (Wohnungsgemeinnützigkeitsgesetz) či zákona o majetku z roku 2002, o kterých musí být rozhodnuto u soudu v nesporných řízeních, musí být před předložením případu soudu zahájeno místní smírčí řízení, pokud příslušné obecní úřady mají smírčí komise, které projednávají spory v souvislosti se zákonem o vlastnictví, . Tyto komise mají orgány místní samosprávy ve  Štýrském Hradci (Graz), Innsbrucku, Celovci (Klagenfurt), Leobenu, Linci, Mürzzuschlagu, Neunkirchenu, Salzburgu, St Pöltenu, Stockerau a Vídni.

NahoruNahoru

Provádění údržby a stavebních úprav, oprávněnost výše dohodnutého nájemného nebo rozdělení režijních nákladů se mohou týkat zákony o nájmu.

V těchto řízeních je nutné předložit před smírčí komisi případy týkající se nájmů, pokud se předmět nájmu nachází v jedné z uvedených obcí, ve kterých je zřízen rozhodčí soud. Tyto případy lze tedy předložit soudu, pouze pokud byly dříve projednávány smírčí komisí obce a pokud smírčí komise již v případě rozhodla, nebo pokud řízení nebylo ukončeno ve lhůtě tří měsíců.

Jednání před smírčí komisí se obvykle konají s vyloučením veřejnosti. Práno na přístup ke spisům mají pouze strany řízení. Kromě toho jsou z práva přístupu ke spisům vyloučeny některé dokumenty. Jedná se o případy, kdy by nahlédnutí do obsahu spisů mohlo poškodit oprávněný zájem jedné ze stran nebo třetí osoby. Vyloučení se uplatní také v případě, kdy by mohly být ohroženy úkoly místní samosprávy nebo pokud by nahlédnutí odporovalo účelu řízení.

Zastupování advokátem je povoleno, ale není povinné.

Žádosti, oznámení, stížnosti a další sdělení lze zasílat všemi dostupnými

technickými prostředky, včetně telegrafu, telexu, automatického přenosu dat nebo prostřednictvím jiných technologických prostředků. Žádosti lze také podat elektronicky, pokud příslušná smírčí komise vlastní potřebné technologické vybavení.

Ve většině případů je však zapotřebí ústního jednání ve věci. Strany by se měly dostavit osobně (ne jen prostřednictvím zastoupení advokátem), jelikož osobní účast je v zájmu přátelského urovnání sporu. Osobní účast však zpravidla nepředstavuje žádný problém, jelikož se řízení před smírčí komisí konají v té obci, kde se nalézá pronajímaný majetek.

NahoruNahoru

Smírčí řízení v otázkách nájmu jsou bezplatná.

Jestliže je pokus o přátelské urovnání sporu neúspěšný, musí smírčí komise o žádosti rozhodnout. Není-li jedna ze stran s rozhodnutím smírčí komise spokojena, smí do čtyř týdnů od doručení rozhodnutí smírčí komise požádat o to, aby byl případ předložen soudu. Jakmile je případ předán soudu, stává se rozhodnutí smírčí komise neplatným. Každá ze stran smí případ předložit soudu také v případě, že řízení před smírčí komisí nebylo ukončeno do tří měsíců. Jakmile je tato žádost řádně podána, musí smírčí komise řízení zastavit.

Pokud žádná ze stran případ nepředloží soudu do čtyř týdnů od doručení rozhodnutí smírčí komise, stává se rozhodnutí smírčí komise pravomocným. Po té je exekučním titulem a už není možno záležitost v otázce nájmu předložit soudu. V tomto stádiu je k dispozici jen právo na odvolání a opravné prostředky stanovené pro vykonávací řízení.

Užitečné odkazy

  • Město Vídeň Deutsch - English
  • Graz - život a cestovní ruch ve městě Deutsch - English

C. Mediace v občanskoprávních věcech (zejména v rodinném právu)

V této části se zabýváme řešením sporů, které spadají do pravomoci řádných soudů. Zákon o mediaci v občanském právu (Zivilrechts-Mediations-Gesetz, BGBl I 2003/29) stanovuje podrobná pravidla pro mediaci ve sporech, které spadají do pravomoci řádných civilních soudů. O mediaci ve smyslu tohoto zákona můžeme hovořit pouze tehdy, je-li mediátorem kvalifikovaný odborník používající uznané metody.

NahoruNahoru

Zákon vyžaduje, aby byl mediátor nestranný a věnoval zvláštní pozornost tomu, aby stranám sloužil tak, aniž by jednu z nich zvýhodňoval (musí být vůči všem stranám nestranný). O struktuře mediačních řízení v zásadě rozhodují strany ve sporu, přičemž tato mediační dohoda stanovuje zásady řízení. Obsah mediačních diskuzí je pro všechny zúčastněné důvěrný, přičemž podle § 320 odst. 4 občanského soudního řádu (ZPO) nesmí být mediátoři předvoláni jako svědci v žádném následném soudním řízení. Mediátoři mají zákonnou povinnost mlčenlivosti. Pokud povinnost mlčenlivosti poruší, budou trestněprávně stíháni. Jako mediátoři mohou být činné pouze osoby zapsané na zvláštním seznamu, což zaručuje, že mají příslušné odborné znalosti.

Právní zastoupení není povinné, strany však může zastupovat advokát, pokud není dohodnuto jinak.

Cílem mediace je dosáhnout dohody mezi stranami s využitím komunikačních technik mediátora. Proto by bylo obtížné provádět mediaci s využitím elektronické komunikace. Využití mediátorů je za úhradu. Náklady na mediátora nejsou určeny hodnotou předmětu sporu, ale časem, který mediátor věci věnuje. Náklady na mediaci obvykle zúčastněné strany nesou společně. Strany ve sporu se dohodnou na rozdělení nákladů v průběhu řízení. V zásadě neexistují žádná ustanovení pro udělení právní pomoci. V otázkách rodinného práva může v závislosti na příjmu rodiny přispět Spolkové ministerstvo pro zdravotnictví, rodinu a mládež.

Jelikož je mediační řízení dobrovolné, mohou ho strany kdykoli ukončit a věc lze předložit před řádný soud. Podle § 22 zákona o mediaci v občanském právu staví mediace zákonné promlčecí a jiné lhůty, aby tak mohla být uplatněna práva a požadavky související s mediací v případech, kdy je mediace zahájena a probíhá s pomocí registrovaného mediátora. V důsledku toho běží promlčecí a jiné lhůty dále po ukončení mediace.

NahoruNahoru

Cílem mediačního řízení je dosáhnout dohody mezi stranami. Tato dohoda nemůže být vynucena soudně. Jedná se o navržené řešení, na němž soud může později své rozhodnutí založit. I když bylo řešení vypracováno v mediačním řízení, mohou strany případ kdykoli předložit řádnému soudu.

Užitečné odkazy

  • Rakouské zákony ve spolkovém právním informačním systému Deutsch - English
  • Rakouské spolkové ministerstvo spravedlnosti Deutsch - English - français

D. Smírčí komise pro telekomunikační otázky

Tato komise projednává spory vztahující se ke komunikačním službám. Řízení se využívá především ve sporech týkajících se vyrovnání účtů nebo nákladů, může se však využít i v případech stížností o kvalitě nabízených služeb. Stížnosti mohou podat jak spotřebitelé, tak zájmové svazy. Smír však není povinný.

NahoruNahoru

Podrobnosti o řízení v zájmu řešení sporů jsou stanoveny v zákoně o telekomunikacích z roku 2003 (TKG 2003). Paragraf 122 TKG 2003 vyžaduje, aby regulační úřad stanovil pravidla pro řízení pro řešení sporů.

Spor lze vyřešit mimosoudně pouze tehdy, jestliže všechny zúčastněné strany předloží písemnou žádost smírčí komisi, RTR-GmbH, a to po té, co jiné pokusy o řešení sporu selhaly. Účast v řízení je pro zúčastněné strany dobrovolná a jednání lze kdykoli bez uvedení důvodu přerušit.

Žadatele mohou v kterémkoli stádiu řízení zastupovat advokáti nebo důvěrníci. Po poskytovatelích telekomunikačních služeb se může vyžadovat, aby jmenovali osobu, aby vedla toto řízení a vyjednala a dohodla vzájemně přijatelné řešení.

Strany musí předložit své argumenty písemně nebo elektronicky. Totéž platí i pro předávání dokumentů. Na základě argumentů předložených na obou stranách a na základě posudku technického znalce, který byl konzultován, vypracuje smírčí komise navrhované řešení, které mohou strany podepsat a v určené lhůtě vrátit smírčí komisi. Nevrátí-li strany smírčí komisi návrh řešení, může smírčí komise, pokud to považuje za vhodné a pokud žadatel nenamítá, předvolat všechny zúčastněné strany k ústnímu slyšení. Doporučení smírčí komise je pouze návrhem a není vykonatelné. Pokud však obě strany vyjádří písemně svůj souhlas s doporučením, může se stát soukromoprávním smírem.

Samotné smírčí řízení je bezplatné, avšak všechny strany sporu musí nést náklady zastoupení. Jestliže žadatelem není spotřebitel, může po něm smírčí komise požadovat, aby zaplatil skutečné výdaje. Neexistuje žádné ustanovení pro udělení právní pomoci, avšak za určitých okolností mohou být spotřebitelům nahrazeny cestovní výdaje.

NahoruNahoru

Strany mohou svou věc kdykoli v průběhu řízení nebo po jeho uzavření předložit soudu. Jakmile byla podána žádost smírčí komisi, odkládá se datum splatnosti faktury až do konce řízení.

Užitečné odkazy

  • Rakouské zákony ve spolkovém právním informačním systému Deutsch - English
  • Regulační úřad pro bezdrátové vysílání a telekomunikace Deutsch - English GmbH

E. Mediační úřady obcí

Mediační úřady obcí jsou veřejné subjekty zřízené na místní úrovni. Nemohou přijímat rozhodnutí. Jejich rolí je pokusit se dosáhnout smíru mezi spornými stranami v určitých otázkách, včetně finančních nároků, práv na zboží a majetek, sporů o hranicích pozemků, vlastnických sporů nebo otázek zahrnujících urážku na cti. Podání žádosti mediačním úřadům obcí je dobrovolné.

Mediační úřady obcí jsou zřízeny z příkazu spolkových zemí. V současnosti existují mediační úřady v šesti rakouských spolkových zemích.

Mediační úřady obcí se obvykle skládají ze tří důvěryhodných osob, které zvolila místní rada. Podle zákonných požadavků nesmí mediační úřady obcí vést žádné protokoly o řízeních ve sporu.

NahoruNahoru

Strany mohou svobodně zvolit, zda se k řízení dostaví osobně nebo zda pověří nějakou osobu, aby je zastupovala. Není stanovena povinnost být zastupován advokátem. Strany se nemusí řízení účastnit, musí se však včas za nepřítomnost včas omluvit.

Mediační úřad obcí musí vyslyšet obě strany. Řízení jsou ústní. Neexistuje žádné ustanovení umožňující vedení řízení prostřednictvím elektronických médií.

Řízení je bezplatné.

Jestliže pokus o nalezení řešení selže, může být věc předložena řádnému soudu. Řízení se nedotýká žádných promlčecích nebo jiných lhůt.

Urovnání sporu dosažené za pomoci mediačního úřadu obcí má stejný účinek jako urovnání u soudu a je proto vykonatelné na základě zkráceného výkonu soudního rozhodnutí.

F. Rozhodčí soudy a smírčí centra sdružení advokátů

Ti, kdo usilují o mimosoudní řešení sporů v souvislosti s občanským, obchodním a hospodářským a nájemním právem, mohou využít rozhodčích soudů a smírčích center advokátních komor. Jejich využití je dobrovolné.

Každá advokátní komora v Rakousku má svá vlastní pravidla vedení rozhodčího nebo smírčího řízení a rozhodčí nebo smírčí řízení u určitého rozhodčího soudu nebo smírčího centra bude vedeno podle pravidel příslušného sdružení. Smírčí řízení není stanoveno zákonem. Podrobnosti o rozhodčím řízení naleznete v oddíle A) výše.

Smluvní dohody, které vyžadují, aby se před předložením věci soudu usilovalo o mimosoudní řešení sporu, jsou závazné pro rozhodčí řízení, avšak ne pro smírčí řízení.

NahoruNahoru

Advokáti jednají jako smírci ve smírčím řízení a rozhodci v rozhodčím řízení konaném ve smírčích centrech nebo u rozhodčího soudu zřízeného rakouskými advokátními komorami. Smírci a rozhodci musí vykonávat své povinnosti naprosto nezávisle a nestranně, podle svých nejlepších znalostí a schopností a při zachovávání svých advokátních stavovských povinností. Jsou povinni zachovávat mlčenlivost s ohledem na vše, co se dozví při výkonu této funkce, a musí oznámit všechny okolnosti, které mohou ohrozit jejich nezávislost nebo nestrannost vůči stranám.

Ačkoli je naprosto možné, aby se smírčího nebo rozhodčího řízení účastnili právní zástupci nebo poradci, jejich účast není povinnost vyplývající ze zákona. Neexistuje žádné ustanovení pro právní pomoc.

Náklady na řízení ve smírčím centru a poplatky smírce se vypočítají podle tabulek poplatků, které lze získat u dotčené advokátní komory. V zásadě musí každá strana nést své vlastní náklady (např. smírčí poplatky, poplatky na zastoupení a poradce, poplatky na překladatele a tlumočníky). Strany však mohou uzavřít volnou vnitřní dohodu o sdílení nákladů.

Náklady na řízení před rozhodčím soudem a poplatky na rozhodce nebo rozhodčí komisi se stanoví podle rozhodčích poplatků. Tyto poplatky se určí podle hodnoty předmětu sporu a vypočítají se podle stupnice nákladů souvisejících s rozhodčími pravidly vypracovanými příslušnou advokátní komorou. Náhrada nákladů a výloh se stanoví podle toho, kdo má ve věci úspěch, pokud není dohodnuto jinak v rozhodčí dohodě nebo rozhodčí doložce.

Ve smírčím řízení ve smírčím centru zřízeném rakouskou advokátní komorou se mohou strany dohodnout, že smírce zapíše výsledek smírčího řízení. Tato dohoda je závazná, ne však vykonatelná. Žádost o výkon rozhodnutí musí být podána státnímu soudu nebo rozhodčímu soudu. Výkon lze pak provést obvyklým způsobem.

Rozhodčí nález rozhodčího soudu rakouské advokátní komory je po uplynutí lhůty pro provedení vykonatelný. Po té lze obvyklým způsobem požádat výkon rozhodčího nálezu (podrobnější informace viz v části A).

Užitečné odkazy

Obecné informace jsou k dispozici na domovských stránkách Rakouského svazu advokátních komor Deutsch (služby/rozhodčí soud), na kterých jsou také odkazy na webové stránky jednotlivých advokátních komor.

« Alternativní způsoby řešení sporů - Obecné informace | Rakousko - Obecné informace »

NahoruNahoru

Poslední aktualizace: 30-11-2007

 
  • Právo Společenství
  • Mezinárodní právo

  • Belgie
  • Bulharsko
  • Česká republika
  • Dánsko
  • Německo
  • Estonsko
  • Irsko
  • Řecko
  • Španělsko
  • Francie
  • Itálie
  • Kypr
  • Lotyšsko
  • Litva
  • Lucembursko
  • Mad'arsko
  • Malta
  • Nizozemí
  • Rakousko
  • Polsko
  • Portugalsko
  • Rumunsko
  • Slovinsko
  • Slovensko
  • Finsko
  • Švédsko
  • Spojené království