Navigation path

Úvod Kontakty Mapa stránek

Občanská iniciativa

Vyhledávání iniciativ

Navrhnout iniciativu

  • RSS
Časté otázky

Obecné otázky týkající se evropské občanské iniciativy

  1. Jaký je rozdíl mezi evropskou občanskou iniciativou a peticí?
  2. Existují občanské iniciativy i v jednotlivých členských státech?
  3. Mohou občané prostřednictvím evropské občanské iniciativy žádat o provedení změn ve Smlouvách o EU?
  4. Dostávají organizátoři evropské občanské iniciativy finanční prostředky od EU?
  5. Je možné předložit iniciativu, která má opačný cíl, než jiná právě probíhající iniciativa? Je možné předložit tu samou iniciativu několikrát?
  6. Mohou organizátoři navrhovanou iniciativu stáhnout?

Příprava a ustanovení výboru občanů

  1. Podle pravidel musí být výbor složen z občanů, kteří žijí v 7 různých členských státech. Znamená to, že musejí mít i 7 různých státních příslušností? Nebo mohou mít někteří členové výboru stejnou státní příslušnost?
  2. Může občan, který není státním příslušníkem žádného ze členských států EU, organizovat občanskou iniciativu nebo být členem výboru občanů?
  3. Od jakého věku je možné se stát členem výboru občanů?
  4. Pokud se občan chce stát členem výboru občanů, je nutné, aby byl na seznamu voličů?
  5. Kolik členů výboru občanů je nutné uvést, aby mohla být navrhovaná iniciativa zaregistrována?
  6. Může být členem výboru občanů poslanec Evropského parlamentu?
  7. Co mají za úkol kontaktní osoby výboru?

Registrace navrhované iniciativy

  1. Které údaje jsou nutné pro registraci navrhované iniciativy?
  2. Které informace jsou zveřejněny na internetových stránkách poté, co je iniciativa zaregistrována?
  3. V jakém jazyce je možné navrhovanou iniciativu zaregistrovat?
  4. Překládá Komise navrhované iniciativy do dalších jazyků?
  5. Může se výbor občanů odvolat proti rozhodnutí Komise navrhovanou iniciativu nezaregistrovat?
  6. Kde je možné najít informace o navrhovaných iniciativách, jejichž registraci Komise zamítla?

Sběr prohlášení o podpoře

  1. Kdy mohou organizátoři začít sbírat prohlášení o podpoře pro navrhovanou iniciativu? Za jak dlouho je musí shromáždit?
  2. Mohou organizátoři používat stejný papírový formulář pro sběr podpisů od občanů EU bez ohledu na jejich státní příslušnost?
  3. Musí být formulář v úředním jazyce státu, ve kterém se prohlášení o podpoře shromažďují? Existují nějaké jazykové požadavky?
  4. Podle pravidel je nutné shromáždit minimální počet prohlášení o podpoře alespoň v sedmi členských státech. Co se stane s prohlášeními sebranými v těch členských státech, ve kterých nebylo minimálního počtu dosaženo?
  5. Od jakého věku může občan EU iniciativu podepsat?
  6. Pokud chce občan EU iniciativu podepsat, je nutné, aby byl registrován na seznamu voličů?
  7. Mohou iniciativu podepisovat občané, kteří sice nejsou státními příslušníky žádného ze členských států EU, nicméně v Unii žijí?
  8. Jsou-li signatáři iniciativy státními příslušníky jednoho členského státu, ale žijí v jiném členském státu, ke kterému z těchto států budou jejich prohlášení o podpoře připočtena?
  9. Mohou iniciativu podepisovat občané, kteří jsou státními příslušníky některého ze členských států EU, ale žijí mimo území Unie? Ke kterému členskému státu budou jejich prohlášení o podpoře připočtena?
  10. Jak jsou signatáři iniciativy chráněni před tím, aby nebyla jejich osobní data zneužita k jiným účelům?
  11. Mohou si organizátoři ponechat údaje o signatářích k šíření dalších informací?

Potvrzení online systému pro sběr prohlášení příslušným vnitrostátním orgánem

  1. Jakou mají občané záruku, že jsou elektronická prohlášení o podpoře bezpečná?
  2. Mohou organizátoři používat pro sběr prohlášení více systémů (např. v každém státě jiný)?
  3. Mohou organizátoři používat jeden online systém pro všechny členské státy?
  4. Mohou organizátoři požádat příslušný orgán členského státu, aby provedl potvrzení (certifikaci) jejich online systému, ještě před tím, než navrhovanou iniciativu zaregistruje Komise?
  5. V jakém formátu mohou organizátoři poslat příslušným vnitrostátním orgánům k ověření elektronicky shromážděná prohlášení o podpoře?
  6. Jak se mohou organizátoři dožadovat nápravy, pokud příslušné vnitrostátní orgány nevydají potvrzení ve stanovené lhůtě jednoho měsíce?

Software pro online sběr prohlášení o podpoře poskytovaný Komisí

  1. Kde je možné najít informace a pokyny týkající se softwaru poskytovaného Komisí?
  2. Je možné provést v softwaru poskytnutém Komisí určité změny?

Ověřování prohlášení o podpoře příslušnými vnitrostátními orgány

  1. Jaké informace musejí signatáři uvést ve svých prohlášeních o podpoře?
  2. Jakým způsobem jsou prohlášení o podpoře kontrolována?
  3. Jak se mohou organizátoři dožadovat nápravy, pokud příslušné vnitrostátní orgány nevydají potvrzení ve stanovené lhůtě tří měsíců?

Předložení občanské iniciativy Komisi

  1. Musí organizátoři dodat všechna prohlášení o podpoře?

Posouzení Komisí a odpověď

  1. Jaký je další postup v případě, že se Komise na základě iniciativy rozhodne předložit návrh právního předpisu?
  2. Co se stane, pokud Komise po posouzení iniciativy rozhodne, že žádné kroky nepodnikne? Je možné se proti tomu odvolat?




Obecné otázky týkající se evropské občanské iniciativy

  1. Jaký je rozdíl mezi evropskou občanskou iniciativou a peticí?
    Petiční právo k Evropskému parlamentu, které bylo zakotveno již v předchozích Smlouvách, se od občanské iniciativy zavedené Lisabonskou smlouvou podstatně liší.
    • Petice mohou předkládat občané Unie nebo fyzické či právnické osoby se sídlem v některém ze členských států. Petice lze předkládat individuálně nebo společně s ostatními občany nebo fyzickými či právnickými osobami.
    • Petice se musejí zabývat otázkami, které spadají do působnosti Unie a které se přímo dotýkají předkladatele petice (např. stížnost).
    • Petice jsou určeny Evropskému parlamentu jakožto přímému zástupci občanů na úrovni EU.
    • U petic nebyly stanoveny formální požadavky na minimální počet podpisů nebo na rozsah podpory v určitém počtu členských států EU.
    • Naproti tomu občanská iniciativa umožňuje občanům oslovit přímo Komisi (pokud iniciativa získá ve státech EU dostatečnou podporu) a vyzvat ji, aby předložila návrh nového právního aktu.

    Další informace o peticích k Evropskému parlamentu.
  2. Existují občanské iniciativy i v jednotlivých členských státech?

    ANO – ve většině členských států (na celostátní, regionální i místní úrovni). Podstatně se však liší svým rozsahem a organizací.

    Příklady celostátních občanských iniciativ
    Itálie, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko

    Příklady regionálních občanských iniciativ
    Německo, Nizozemsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko

    Příklady místních občanských iniciativ
    Belgie, Itálie, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Slovinsko, Španělsko, Švédsko

    Mimo území EU
    Švýcarsko, USA atd.

  3. Mohou občané prostřednictvím evropské občanské iniciativy žádat o provedení změn ve Smlouvách o EU?

    NE – podle Smlouvy se mohou občanské iniciativy týkat pouze záležitostí, o kterých se organizátoři domnívají, že je třeba je upravit právním aktem pro účely provádění Smluv.

  4. Dostávají organizátoři evropské občanské iniciativy finanční prostředky od EU?

    NE – EU pro tyto účely nevyčlenila žádné finanční prostředky.

  5. Je možné předložit iniciativu, která má opačný cíl, než jiná právě probíhající iniciativa? Je možné předložit tu samou iniciativu několikrát?

    ANO – pravidla nestanoví žádná omezení týkající se těchto případů.

  6. Mohou organizátoři navrhovanou iniciativu stáhnout?

    ANO – organizátoři mohou iniciativu stáhnout kdykoli předtím, než zašlou příslušným vnitrostátním orgánům k ověření prohlášení o podpoře.

    Stažení nelze vzít zpět. Staženou iniciativu nelze obnovit a všechna shromážděná prohlášení o podpoře budou považována za neplatná.

    Stažené iniciativy (takto označené) zůstanou zveřejněny na internetových stránkách v sekci zrušené iniciativy.

Příprava a ustanovení výboru občanů

  1. Podle pravidel musí být výbor složen z občanů, kteří žijí v 7 různých členských státech. Znamená to, že musejí mít i 7 různých státních příslušností? Nebo mohou mít někteří členové výboru stejnou státní příslušnost?

    Rozhodující je bydliště. Mohou mít státní příslušnost stejných nebo různých států.

  2. Může občan, který není státním příslušníkem žádného ze členských států EU, organizovat občanskou iniciativu nebo být členem výboru občanů?

    NE – členem výboru občanů se může stát pouze občan EU (státní příslušník členského státu).

  3. Od jakého věku je možné se stát členem výboru občanů?

    Občané musí dovršit 18 let, s výjimkou Rakouska, kde je tato hranice stanovena na 16 let (tj. věková hranice, která je opravňuje účastnit se voleb do Evropského parlamentu).

  4. Pokud se občan chce stát členem výboru občanů, je nutné, aby byl na seznamu voličů?

    NE – podmínkou pouze je, aby dosáhl věku, který je pro hlasování ve volbách do Evropského parlamentu stanoven (viz předchozí otázka).

  5. Kolik členů výboru občanů je nutné uvést, aby mohla být navrhovaná iniciativa zaregistrována?

    Komise bude posuzovat pouze údaje 7 členů žijících v 7 různých členských státech (poslanci Evropského parlamentu se nepočítají). V registračním formuláři proto musí být uvedeno těchto 7 členů výboru.

  6. Může být členem výboru občanů poslanec Evropského parlamentu?

    ANO – ale nebude zahrnut do požadovaného minimálního počtu 7 občanů žijících v 7 různých členských státech. V registračním formuláři ho proto nelze uvést jako jednoho ze 7 členů výboru.

  7. Co mají za úkol kontaktní osoby výboru?

    Kontaktní osoby (zástupce a jeden náhradník) jsou pověřeny jednat jménem výboru občanů a být jeho mluvčími.

    V průběhu celého postupu sehrávají roli prostředníků mezi výborem občanů a Evropskou komisí. Zejména provádějí správu všech informací, které byly Komisi v souvislosti s iniciativou předloženy.

    Obě kontaktní osoby mají přístup k organizátorskému účtu a dostávají korespondenci od Komise.

Registrace navrhované iniciativy

  1. Které údaje jsou nutné pro registraci navrhované iniciativy?
    • název navrhované občanské iniciativy (maximálně 100 znaků)
    • téma (maximálně 200 znaků)
    • popis cílů navrhované občanské iniciativy, o níž má Komise jednat (maximálně 500 znaků)
    • ustanovení Smluv, která organizátoři považují za relevantní pro navrhované opatření
    • osobní údaje 7 členů výboru občanů (jméno a příjmení, poštovní adresa, státní příslušnost a datum narození) s uvedením jména zástupce a jednoho náhradníka a jejich e-mailových adres
    • dokumenty prokazující jméno/jména a příjmení, poštovní adresu, státní příslušnost a datum narození každého ze 7 členů výboru občanů
    • všechny zdroje financování a podpory, které občanská iniciativa dostává (a které jsou v době registrace známy) přesahující hodnotu 500 eur na rok od jednoho sponzora.

    Organizátoři mohou dále případně uvést:
    • adresu internetových stránek věnovaných navrhované iniciativě (pokud existují)
    • přílohu (o maximální velikosti 5 MB), ve které uvedou podrobnější informace o tématu, cílech a kontextu navrhované občanské iniciativy
    • návrh právního aktu (maximálně 5 MB).
  2. Které informace jsou zveřejněny na internetových stránkách poté, co je iniciativa zaregistrována?

    Vše, co se k navržené iniciativě vztahuje (název, téma, cíle, ustanovení Smluv, která organizátoři považují za relevantní, a další podkladové materiály), a zdroje financování a podpory.

    Z osobních údajů organizátorů se zveřejňují pouze jméno, příjmení a e-mailové adresy kontaktních osob (zástupce a náhradníka).

    Další informace si lze přečíst v prohlášení o ochraně soukromí

  3. V jakém jazyce je možné navrhovanou iniciativu zaregistrovat?
    V libovolném úředním jazyce EU.
  4. Překládá Komise navrhované iniciativy do dalších jazyků?

    NE – chtějí-li mít organizátoři text navrhované iniciativy i v dalších jazycích, je na nich, aby překlad zajistili.

    Jakmile organizátoři obdrží potvrzení o registraci iniciativy v jednom z úředních jazyků, mohou Komisi zaslat překlady iniciativy do dalších úředních jazyků EU (přeložit musí alespoň název, téma a cíle). Komise nejdříve zkontroluje, zda se tyto překlady zásadně neodchylují od originálu v názvu, tématu a cílech, a poté je přidá na internetové stránky iniciativy.
  5. Může se výbor občanů odvolat proti rozhodnutí Komise navrhovanou iniciativu nezaregistrovat?

    Proti rozhodnutí o registraci je možné se odvolat. V případě, že Komise odmítne iniciativu zaregistrovat, informuje organizátory o důvodech tohoto rozhodnutí a sdělí jim, jaké soudní i mimosoudní opravné prostředky mohou využít.

    Lze se například obrátit na Soudní dvůr EU nebo podat stížnost evropskému veřejnému ochránci práv (stížnost na nesprávný úřední postup).
  6. Kde je možné najít informace o navrhovaných iniciativách, jejichž registraci Komise zamítla?

    Zamítavá stanoviska Komise k registraci těch navrhovaných iniciativ, které nesplňují podmínky registrace stanovené v nařízení o občanské iniciativě, jsou k dispozici zde.

Sběr prohlášení o podpoře

  1. Kdy mohou organizátoři začít sbírat prohlášení o podpoře pro navrhovanou iniciativu? Za jak dlouho je musí shromáždit?
    Mohou začít ode dne, kdy obdrží potvrzení, že Komise jejich iniciativu zaregistrovala.

    Organizátoři mají jeden rok na to, aby shromáždili potřebný počet prohlášení o podpoře. Tato roční lhůta začíná dnem registrace navrhované iniciativy.

  2. Mohou organizátoři používat stejný papírový formulář pro sběr podpisů od občanů EU bez ohledu na jejich státní příslušnost?

    NE – organizátoři musí roztřídit formuláře podle členských států, z nichž signatáři pochází. To znamená, že na jednom formuláři smí být signatáři pouze z téhož členského státu.

    Na každém formuláři musí nejprve organizátoři uvést členských stát, kam bude formulář zaslán. Formulář pak mohou podepisovat pouze občané z daného členského státu.

  3. Musí být formulář v úředním jazyce státu, ve kterém se prohlášení o podpoře shromažďují? Existují nějaké jazykové požadavky?

    Organizátoři mohou sbírat prohlášení o podpoře ve všech členských státech EU a ve všech úředních jazycích EU.

    Nicméně informace o navrhované iniciativě uvedené ve formuláři (body 5 až 7 přílohy III nařízení) musejí být v některém z jazyků, ve kterém je navrhovaná iniciativa zveřejněna na těchto internetových stránkách.

  4. Podle pravidel je nutné shromáždit minimální počet prohlášení o podpoře alespoň v sedmi členských státech. Co se stane s prohlášeními sebranými v těch členských státech, ve kterých nebylo minimálního počtu dosaženo?

    Prohlášení o podpoře z těchto členských států budou připočtena k celkovému počtu podpisů, kterých musí být minimálně 1 milion. Tyto státy však nebudou počítány do potřebné jedné čtvrtiny členských států.

  5. Od jakého věku může občan EU iniciativu podepsat?

    Občané musí dovršit 18 let, s výjimkou Rakouska, kde je tato hranice stanovena na 16 let (tj. věková hranice, která je opravňuje účastnit se voleb do Evropského parlamentu).

  6. Pokud chce občan EU iniciativu podepsat, je nutné, aby byl registrován na seznamu voličů?

    NE – podmínkou pouze je, aby dosáhl věku, který je pro hlasování ve volbách do Evropského parlamentu stanoven (viz předchozí otázka).

  7. Mohou iniciativu podepisovat občané, kteří sice nejsou státními příslušníky žádného ze členských států EU, nicméně v Unii žijí?

    NE – iniciativu mohou podepsat pouze občané EU (se státní příslušností některého členského státu).

  8. Jsou-li signatáři iniciativy státními příslušníky jednoho členského státu, ale žijí v jiném členském státu, ke kterému z těchto států budou jejich prohlášení o podpoře připočtena?
    Podle toho, jaké konkrétní údaje uvažované státy požadují, se pravděpodobně budete moci sami rozhodnout, který z nich zvolíte. Iniciativu však smíte podepsat pouze jednou. O tom, ve kterém státě se váš hlas započte, rozhodnou údaje, které uvedete ve formuláři prohlášení o podpoře (např. vaše číslo pasu nebo občanského průkazu).
    Příklad:
    Rakušan žijící v Estonsku může buď
    • vyplnit formulář za Estonsko: uvést své jméno, příjmení, adresu, datum a místo narození a státní příslušnost. Formulář bude ověřován v Estonsku, a tudíž i připočten k celkové podpoře v Estonsku
    • nebo vyplní formulář za Rakousko: v tomto případě kromě údajů z předchozího bodu musí vyplnit i číslo osobního dokladu, které Rakousko uznává podle části C přílohy III nařízení (číslo pasu nebo občanského průkazu). Prohlášení bude ověřováno v Rakousku, a tudíž připočteno k celkové podpoře v Rakousku.

    Iniciativu však smí občan podepsat pouze jednou.
  9. Mohou iniciativu podepisovat občané, kteří jsou státními příslušníky některého ze členských států EU, ale žijí mimo území Unie? Ke kterému členskému státu budou jejich prohlášení o podpoře připočtena?

    To záleží na státu, jehož státní příslušnost mají.

    Některé členské státy to umožňují a jiné ne. Závisí to na tom, zda má členský stát možnost ověřit prohlášení o podpoře od svého státního příslušníka, který žije mimo území EU.

    Pokud stát těmto občanům umožňuje iniciativu podepsat, je jejich prohlášení o podpoře připočteno ke státu, jehož státní příslušnost mají.

  10. Jak jsou signatáři iniciativy chráněni před tím, aby nebyla jejich osobní data zneužita k jiným účelům?

    Podle nařízení o občanské iniciativě musí všechny subjekty zapojené do iniciativy (organizátoři, členské státy a Komise) zajistit plnou ochranu osobních údajů ve fázi organizace i následného zpracování občanské iniciativy.

    Na zpracování osobních údajů shromážděných pro účely občanské iniciativy se vztahují platné právní předpisy o ochraně osobních údajů. Organizátoři jakožto „správci údajů“ budou v souladu s platnými právními předpisy členského státu odpovědní za škody způsobené při porušení nařízení a budou se na ně vztahovat příslušné postihy.

  11. Mohou si organizátoři ponechat údaje o signatářích k šíření dalších informací?

    Ne, pokud jsou součástí oficiálního formuláře prohlášení o podpoře: podle čl. 12 odst. 3 nařízení o občanské iniciativě mohou být údaje signatářů použity pouze k vyjádření podpory navrhované iniciativě. Organizátoři však mohou vedle toho požádat signatáře o kontaktní údaje, aby je mohli informovat o dalším vývoji. Musí ale přitom respektovat předpisy o ochraně osobních údajů.

Potvrzení online systému pro sběr prohlášení příslušným vnitrostátním orgánem

  1. Jakou mají občané záruku, že jsou elektronická prohlášení o podpoře bezpečná?

    Zahájit elektronické shromažďování podpisů mohou organizátoři až poté, co příslušný orgán členského státu potvrdí (certifikuje) jejich online systém.

    Potvrzení (certifikace) zahrnuje kontrolu systému z hlediska minimálních bezpečnostních a technických požadavků stanovených v článku 6 nařízení o občanské iniciativě. Pro ten účel musí orgány zkontrolovat, zda systém splňuje technické specifikace stanovené v prováděcím nařízení Komise (EU) č. 1179/2011 ze dne 17. listopadu 2011, kterým se stanoví technické specifikace pro online systémy sběru podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 211/2011 o občanské iniciativě

    To platí i pro případ, že organizátoři použijí open source software poskytnutý Komisí.

  2. Mohou organizátoři používat pro sběr prohlášení více systémů (např. v každém státě jiný)?

    ANO – ale budou muset nechat každý systém potvrdit (certifikovat) samostatně.

  3. Mohou organizátoři používat jeden online systém pro všechny členské státy?

    ANO – tento systém bude muset být potvrzen (certifikován) pouze jednou, a to orgánem členského státu, ve kterém budou údaje uloženy.

  4. Mohou organizátoři požádat příslušný orgán členského státu, aby provedl potvrzení (certifikaci) jejich online systému, ještě před tím, než navrhovanou iniciativu zaregistruje Komise?

    ANO – při žádosti o ověření budou však muset poskytnout přesný název jimi navrhované iniciativy.

    Nicméně fakt, že jejich online systém bude již potvrzen, nebude mít žádný vliv na rozhodování Komise o registraci navrhované iniciativy.

  5. V jakém formátu mohou organizátoři poslat příslušným vnitrostátním orgánům k ověření elektronicky shromážděná prohlášení o podpoře?

    Organizátoři mohou příslušným vnitrostátním orgánům zaslat prohlášení o podpoře v papírové nebo elektronické podobě. Prohlášení o podpoře, která byla shromážděna elektronicky, mohou být vytištěna nebo zaslána elektronicky prostřednictvím zabezpečených prostředků, např. jako zakódované soubory na CD-ROM. Lze použít i soubory XML, pokud je příslušný vnitrostátní orgán akceptuje. Programové vybavení poskytované Komisí umožňuje export prohlášení o podpoře ve formátu XML.

  6. Jak se mohou organizátoři dožadovat nápravy, pokud příslušné vnitrostátní orgány nevydají potvrzení ve stanovené lhůtě jednoho měsíce?

    Organizátoři mohou využít opravných prostředků dostupných v daném členském státu. Sjednání nápravy mohou požadovat u správních či soudních orgánů (včetně vnitrostátního nebo regionálního ombudsmana).

    Organizátoři také mohou podat stížnost kvůli neuplatnění práva EU u Evropské komise.

Software pro online sběr prohlášení o podpoře poskytovaný Komisí

  1. Kde je možné najít informace a pokyny týkající se softwaru poskytovaného Komisí?

    Nejnovější verze software je k dispozici na stránce JoinUp, kde také můžete najít předchozí verze a užitečné informace a dokumentaci pro stažení a správu softwaru (dokumentaci najdete v části „e-Library“). V částech „Forums“ a „News & blogs“ můžete klást otázky týkající se softwaru nebo si přečíst odpovědi na otázky jiných uživatelů.

  2. Je možné provést v softwaru poskytnutém Komisí určité změny?

    Software poskytnutý Komisí nabízí všechny funkce, které jsou potřebné k online sběru prohlášení o podpoře tak, jak to stanoví nařízení o občanské iniciativě. Organizátoři však mohou provést změny některých jeho částí, aby lépe vyhovoval potřebám iniciativy. Jelikož se jedná o open-source, lze pozměnit všechny jeho části.

    Organizátoři pak ale musí zajistit, aby jimi pozměněný software i nadále splňoval požadavky čl. 6 odst. 4 nařízení o občanské iniciativě a technické specifikace stanovené v prováděcím nařízení Komise (EU) č. 1179/2011.

    Pokud budou pozměněny některé základní prvky softwaru, nebude již zaručena jeho shoda s výše uvedenými požadavky a příslušný vnitrostátní orgán bude v procesu certifikace postupovat tak, jako by uživatelé nepoužívali software poskytovaný Komisí (software využívá hash kód a příslušné orgány tedy mohou zkontrolovat, zda byl před ověřením systému pozměněn či nikoli). Změnou prvků databáze (např. pravidel automatický validační procesu zadaných údajů) však k narušení shody systému s požadavky nařízení nedochází.

Ověřování prohlášení o podpoře příslušnými vnitrostátními orgány

  1. Jaké informace musejí signatáři uvést ve svých prohlášeních o podpoře?

    Požadované údaje se liší podle státu, z něhož pocházejí. Je to z toho důvodu, že za ověření platnosti a počtu prohlášení o podpoře shromážděných v dané zemi odpovídají orgány daného členského státu. Vámi uvedené údaje musí souhlasit s tím, co daný členský stát považuje za nezbytné k ověření prohlášení.

    Požadované údaje mohou zahrnovat jméno, příjmení, adresu, datum a místo narození, státní příslušnost a u několika členských států i osobní identifikační číslo.

    Některé členské státy chtějí jenom část těchto údajů (nepožadují např. úplnou adresu nebo místo a datum narození).

    Více informací najdete ve 2 vzorech formulářů prohlášení o podpoře v příloze III (část A a B) nařízení o občanské iniciativě.

    U států, které požadují osobní identifikační číslo, je v části C příloze III uveden seznam dokladů / čísel, které tyto státy uznávají.

  2. Jakým způsobem jsou prohlášení o podpoře kontrolována?

    Organizátoři musí zaslat prohlášení o podpoře příslušným vnitrostátním orgánům, které provedou kontrolu a potvrdí počet platných prohlášení. Tato kontrola může být prováděna na namátkově vybraném vzorku.

  3. Jak se mohou organizátoři dožadovat nápravy, pokud příslušné vnitrostátní orgány nevydají potvrzení ve stanovené lhůtě tří měsíců?

    Organizátoři mohou využít opravných prostředků dostupných v daném členském státu. Sjednání nápravy mohou požadovat u správních či soudních orgánů (včetně vnitrostátního nebo regionálního ombudsmana).

    Organizátoři také mohou podat stížnost kvůli neuplatnění práva EU u Evropské komise.

Předložení občanské iniciativy Komisi

  1. Musí organizátoři dodat všechna prohlášení o podpoře?

    NE – pouze musí prostřednictvím svého organizátorského účtu na těchto stránkách poslat žádost a kopie všech potvrzení vystavených příslušnými vnitrostátními orgány, která stvrzují, že shromáždili požadovaný počet podpisů.

Posouzení Komisí a odpověď

  1. Jaký je další postup v případě, že se Komise na základě iniciativy rozhodne předložit návrh právního předpisu?

    Jakmile Komise návrh předloží, následuje příslušný legislativní postup.

    Aby se návrh stal platným zákonem, musí jej posoudit a schválit legislativní orgány (obecně Evropský parlament a Rada, v některých případech pouze Rada).

  2. Co se stane, pokud Komise po posouzení iniciativy rozhodne, že žádné kroky nepodnikne? Je možné se proti tomu odvolat?

    NE – na rozdíl od rozhodnutí o registraci se Komise v tomto případě opírá o politickou analýzu podstaty iniciativy, a není tudíž možné se proti rozhodnutí odvolat.

    Občanská iniciativa dává možnost zařadit určité téma na pořad jednání a Komise je povinna se požadavkem občanů vážně zabývat. Případné přijetí právního aktu je ale na rozhodnutí Komise, přičemž ji k tomuto kroku nic nezavazuje.

    Pokud se však Komise rozhodne, že žádné kroky nepodnikne, musí to přesně zdůvodnit.