Navigation path

Úvod Kontakty Mapa stránek

Občanská iniciativa

Vyhledávání iniciativ

Navrhnout iniciativu

  • RSS
Časté otázky týkající se pravomocí EU a Evropské komise




Pravomoci EU

  1. Jaké má Evropské unie pravomoci? Jak jsou vymezeny?

    Kompetence EU jsou vymezeny v evropských Smlouvách (články 2 až 6 Smlouvy o fungování EU).

    Výlučná pravomoc
    (viz článek 3 Smlouvy o fungování EU)
    Sdílená pravomoc
    (viz článek 4 Smlouvy o fungování EU)
    pravomoc provádět činnosti, jimiž EU podporuje, koordinuje nebo doplňuje činnosti členských států
    (viz článek 6 Smlouvy o fungování EU)
    Pravomoc přijímat opatření, v rámci kterých členské státy musí koordinovat své politiky
    (viz článek 5 Smlouvy o fungování EU)
    • celní unie
    • stanovení pravidel hospodářské soutěže nutné k řádnému fungování vnitřního trhu
    • měnová politika pro členské státy, ve kterých se platí eurem
    • ochrana biologických mořských zdrojů v rámci společné rybářské politiky
    • společná obchodní politika
    • uzavírání mezinárodních dohod
      • pokud jejich uzavírání vyžadují legislativní akty EU
      • pokud je jejich uzavření nutné k tomu, aby EU mohla vykonávat své vnitřní pravomoci
      • pokud jejich uzavření může mít dopad na společná pravidla nebo pozměnit jejich rámec
    Právně závazné akty EU v těchto oblastech s sebou nenesou harmonizaci vnitrostátních předpisů.

    Smlouva o EU uděluje Unii také pravomoc vymezovat a provádět společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, včetně postupného vymezení společné obranné politiky.

    Důležité: Ve většině politických oblastí EU má Evropská komise pravomoc předkládat návrhy právních aktů. V některých – jako je například společná zahraniční a bezpečnostní politika – však Komise tuto pravomoc nemá.

  2. Na jaké oblasti se pravomoci Evropské unie rozdělují?
    Pravomoci EU se dělí do třech kategorií:
    • má EU výlučnou pravomoc (článek 3 Smlouvy o fungování EU) (tzn. že v dané oblasti smí přijímat opatření pouze EU)
    • EU pravomoci sdílí s členskými státy (viz článek 4 Smlouvy o fungování EU) (členské státy smějí jednat pouze tehdy, neučiní-li tak EU)
    • EU má pravomoc přijímat opatření na podporu, koordinaci a doplňování činnosti členských států (viz článek 6 Smlouvy o fungování EU) – v těchto oblastech EU nesmí přijímat právně závazné akty, které by vyžadovaly harmonizaci právních předpisů platných v členských státech.
  3. Co znamená spojení „sdílená pravomoc“?

    „Sdílená pravomoc“ znamená, že jak EU, tak její členské státy smějí v dané oblasti přijímat právně závazné akty.

    Členské státy však tak mohou činit pouze tehdy, pokud EU své pravomoci nevyužila nebo od jejího uplatnění výslovně upustila.

  4. Má EU pravomoc provádět (v oblastech, ve kterých smí přijímat opatření na podporu, koordinaci a doplňování činnosti členských států) harmonizaci právních předpisů platných v členských státech?

    NE – právně závazné akty Unie v těchto oblastech s sebou nenesou harmonizaci vnitrostátních předpisů.

Pravomoci Evropské komise pro navrhování právních aktů EU

  1. Co je „právní akt EU“?

    Právní akty EU jsou legislativní a nelegislativní akty přijímané evropskými orgány.

    Orgány EU smějí přijímat 5 typů právních aktů.

    Právně závazné akty
    • nařízení
    • směrnice
    • rozhodnutí

    Nezávazné akty
    • doporučení
    • stanoviska

    Další informace viz článek 288 Smlouvy o fungování EU.

  2. Jakou roli zastává Evropská komise v legislativním procesu EU?

    V rámci legislativního procesu Evropská komise předkládá návrhy právních aktů Unie. K tomu, aby se návrh stal platným právním předpisem, jej musí příslušný legislativní orgán schválit. V některých případech je legislativním orgánem Evropský parlament a zároveň Rada. V některých případech je to pouze jeden z nich.

    Občanská iniciativa vyzývá Komisi k předložení právního aktu. Pokud Komise návrh právního předpisu předloží, musí jej legislativní orgán schválit.

    Další informace o rozhodovacím procesu EU najdete v části Rozhodování v EU.

  3. Smí Komise předkládat návrhy právních aktů ve všech oblastech pravomoci EU?

    NE – EU má například pravomoc pro oblast společné zahraniční a bezpečnostní politiky, ale Komise v této oblasti nemá pravomoc předkládat návrhy právních aktů.

  4. V jakých případech smí Komise předkládat návrhy právních aktů?
    • Vždy, když je právní akt EU přijímán legislativním postupem (řádným nebo zvláštním), pokud Smlouva nestanoví jinak.
    • A
    • Ve všech případech, kdy Smlouvy výslovně stanoví, že za předložení návrhu aktu odpovídá Komise.
  5. Co znamená „řádný legislativní postup“? Předkládá Komise v rámci tohoto postupu návrhy právních aktů?

    Standardní rozhodovací postup pro většinu politických oblastí EU.

    Je též znám pod názvem „spolurozhodování“, jelikož spočívá ve společném přijetí návrhu nařízení, směrnic nebo rozhodnutí Evropským parlamentem a Radou (viz článek 294 Smlouvy o fungování EU). Ani jedna z institucí (ani Evropský parlament ani Rada) nemůže přijímat právní akty sama.

    Komise odpovídá za předložení návrhu právního aktu Evropskému parlamentu a Radě.

    Další informace o „řádném legislativním postupu“.

  6. Co znamená „zvláštní legislativní postup“? Předkládá Komise v rámci tohoto postupu návrhy právních aktů?

    Zvláštní legislativní postupy se používají ve specifických případech, výslovně uvedených Smlouvami, a to při přijímání nařízení, směrnic nebo rozhodnutí Evropským parlamentem za účasti Rady, nebo při jejich přijímání Radou za účasti Evropského parlamentu (viz čl. 289 odst. 2 Smlouvy o fungování EU).

    Zvláštní legislativní postupy se liší podle záležitostí, jichž se návrhy týkají.

    Komise odpovídá za předložení návrhu právního aktu legislativnímu orgánu (Evropskému parlamentu / Radě) kromě případů, kdy Smlouvy stanoví jinak.

  7. Existují jiné (nelegislativní) postupy, které mohou vést k přijetí právního aktu Unie (jiného než legislativního) na základě návrhu Komise?

    ANO – postup pro jejich přijetí je vymezen pro každý případ zvlášť Smlouvami.

    Tyto právní akty jsou přijímány na základě návrhu Komise pouze tehdy, pokud tak stanoví Smlouvy.