Cesta


EVROPSKÝ DŮM:

RSS - Novinky

RSS - Novinky

Najdete nás na Facebooku

Najdete nás na Facebooku

Najdete nás na Twitteru

Najdete nás na Twitteru

Zastoupení EK v ČR na Youtube

Zastoupení EK v ČR na Youtube

Vysoké školství: Boloňský proces - často kladené otázky
Poslat tuto stránku e-mailemPoslat tuto stránku e-mailemTiskTisk

23/04/2009

MEMO/09/170

V Bruselu dne 22. dubna 2009

Vysoké školství: Boloňský proces - často kladené otázky

Ministři školství 46 evropských zemí se ve dnech 28. až 29. dubna setkají na konference o Boloňském procesu a dohodnou se na prioritách na příští desetiletí (více informací zde).

    Vysoké školství: Boloňský proces - často kladené otázky

    1 –    Co je to Boloňský proces?

    Boloňský proces má za cíl vytvořit do roku 2010 Evropský prostor vysokého školství. Studenti si v tomto prostoru budou moci vybrat ze široké a transparentní nabídky kvalitních kurzů. Zároveň zde bude fungovat efektivní postup uznávání studia, diplomů a dalších náležitostí. Boloňský proces se vyvinul ze snahy ministrů odpovědných za vysoké školství vnést pořádek do rozsáhlé škály struktur, systémů a titulů, které existují. Díky reformám se evropské vysoké školství stane vzájemně kompatibilní a srovnatelné. Vzroste i jeho konkurenceschopnost a atraktivita pro Evropany i občany dalších zemí a kontinentů.

    Boloňský proces má tři priority:

    •    zavedení tří stupňů vysokoškolského vzdělávání (bakalář/magistr/doktor)

    •    zajišťování kvality

    •    uznávání kvalifikace a doby studia.

    Ministři se setkávají jednou za dva roky na konferencích, kde vyhodnocují pokrok a stanoví priority další činnosti. Po Boloni (1999) se sešli v Praze (2001), Berlíně (2003), Bergenu (2005) a Londýně (2007). 28. a 29. dubna se sejdou v belgických městech Lovaň (Leuven) a Nová Lovaň (Louvain-La-Neuve) (duben 2009). V roce 2010 se bude konat výroční konference v Budapešti a Vídni, která oslaví 10 let od zahájení procesu. Další pravidelné zasedání ministrů bude v roce 2012 v Bukurešti.

    2 – Kolik zemí se procesu účastní?

    Do Boloňské procesu se na začátku v roce 1999 přihlásilo 29 zemí. Dnes je jich 46[1].

    Procesu se mohou účastnit země, které splňují tato kritéria:

    -       musí být signatářem Evropské kulturní úmluvy Rady Evropy;

    -       musí se zavázat, že budou plnit cíle Boloňského procesu a předloží reformní program svého systému vysokého školství.


    3 – Jaké jsou hlavní boloňské reformy a nástroje na jejich zavedení?

    V provádění hlavních boloňských reforem bylo dosaženo solidního pokroku. Téměř ve všech zúčastněných zemích bylo již zavedeno třístupňové studium; většina z nich má nezávislý orgán na zajištění kvality; Evropský kreditní systém (ECTS) je povinný ve většině signatářských zemích a nejčastěji používaný pro transfer a kumulaci kreditů. Rozšířené je i využití dodatku k diplomu. Dodatek k diplomu je dokument připojený k vysokoškolskému diplomu, který uvádí normalizovaný popis povahy, stupně, kontextu, obsahu a statutu studia, které dotyčný úspěšně absolvoval.

    Do budoucna je třeba se věnovat i oblasti celoživotního vzdělávání a zvýšit účast starších lidí ve vysokoškolském vzdělávání.

    4 – V jaké fáze se nyní proces nachází?

    Země a instituce, které ještě zcela nezavedly boloňské reformy, nyní zintenzivňují svoje úsilí. Důležité je splnit společný cíl: vytvoření Evropského prostoru vysokého školství do roku 2010. Evropská unie podporuje členské státy a sousední země, aby prováděly své akční programy. Komise také podporuje rozsáhlý program modernizace pro univerzity[2], které tak budou moci plně zastávat svoji úlohu v celosvětové znalostní společnosti.

    5 –    Jaká hlavní rozhodnutí budou pravděpodobně přijata na konferenci v městech Leuven a Louvain-la-Neuve v dubnu 2009?

    V belgických městech Leuven a Louvain-la-Neuve se ministři dohodnou, jaké budou priority Evropského prostoru vysokého školství v příštím desetiletí. Těmito prioritami budou: sociální dimenze vysokého školství, posílení spravedlivého přístupu ke vzdělání a  opatření k zajištění dokončení studií, celoživotní vzdělávání, zaměstnatelnost absolventů, vysokoškolská výuka zaměřená na studenty, výzkum a inovace, mobilita, sběr údajů, nástroje usnadňující transparentnost (např. žebříček a klasifikace vysokých škol) a financování – potřeba identifikovat nové a diverzifikované zdroje financování vysokého školství.

    Další prioritou je otevřenost vůči světu. O Boloňský proces mají enormní zájem země mimo Evropu a poprvé bylo 20 z těchto zemí[3] pozváno na zasedání „boloňského politického fóra“, která se koná hned po skončení konference ministrů. Fórum, které slouží jako platforma pro rozvoj užších vztahů s dalšími částmi světa, rovněž pomáhá prosazovat celosvětovou spolupráce ve vysokém školství.


    6 – Jaká je úloha Evropské komise a Evropské unie v Boloňském procesu?

    Boloňský proces (Evropský prostor vysokého školství) je  mezivládní proces. V EU je obsah a organizace vzdělávání záležitostí členských států. Evropská komise je plnohodnotným členem Boloňského procesu, vedle 46 signatářských zemí a členů poradní skupiny: EUA (Asociace evropských univerzit), EURASHE (Evropská asociace vysokých škol), ESU (Organizace národních svazů studentů v Evropě), Rada Evropy, UNESCO, ENQA (Evropská síť pro zajišťování kvality vysokého školství) a sociální partneři Education International a Business Europe.

    7 – Jak EU podporuje Boloňský proces?

    Většina z boloňských činností (např. zajišťování kvality, mobilita studentů a pracovníků, evropská dimenze vysokého školství, Evropský kreditní systém (ECTS) a dodatek k diplomu) vzešly z činností financovaných EU v rámci programu Erasmus. EU i nadále podporuje tyto činnosti prostřednictvím Erasmu, který je nyní součástí nového programu celoživotního učení.

    EU rovněž podporuje opatření na budování nových kapacit, aby se modernizovala obsahová a praktická stránka vysokého školství ve 28 sousedních zemích a jejich systémy se přiblížily boloňským požadavkům. Tomu napomáhají nástroj předvstupní pomoci (IPA), nástroj evropského sousedství a partnerství (ENPI), nástroj rozvojové spolupráce (DCI), a zejména program Tempus, jehož roční rozpočet je přibližně 55 milionů eur. V posledních 19 letech Tempus financoval 6 600 projektů spolupráce mezi univerzitami, což představuje 2 000 univerzit z EU a partnerských zemí. Mimořádný význam zastává stěžejní program EU pro celosvětovou akademickou spolupráci Erasmus Mundus

    EU se rovněž věnuje podpoře programu modernizace univerzit prostřednictvím provádění Sedmého rámcového programu pro výzkum (Evropský výzkumný prostor), programu pro konkurenceschopnost a inovace, strukturálních fondů a půjček Evropské investiční banky.

    Za účelem vytvoření synergie mezi Boloňským procesem a Kodaňským procesem — podobný reformní proces, který se týká odborného vzdělávání a profesní přípravy — zavedla Komise  ve spolupráci se členskými státy Evropský rámec kvalifikací pro celoživotní učení (EQF). EQF je napojen na další iniciativy v oblasti transparentnosti kvalifikací (Europass); transferu kreditů (Evropský kreditní systém pro vysoké školství (ECTS) a Evropský kreditní systém pro odborné vzdělávání a profesní přípravu (ECVET)) a zajišťování kvality (Evropská síť pro zajišťování kvality vysokého školství (ENQA) a Evropská síť pro zajišťování kvality odborného vzdělávání a profesní přípravy (ENQA-AVET)).


    8 – Kde mohu získat více informací o Boloňském procesu?

    O Boloňském procesu se dozvíte více na těchto stránkách:

    Evropská komise a vysoké školství – Boloňský proces:

    http://ec.europa.eu/education/higher-education/doc1290_en.htm

    Oficiální stránky Boloňského procesu (sekretariát):

    http://www.ond.vlaanderen.be/hogeronderwijs/bologna/

    Eurydice - informační síť o vzdělávání v Evropě:

    http://eacea.ec.europa.eu/portal/page/portal/Eurydice

    Stránka českého ministerstva školství věnovaná Boloňskému procesu:

    http://www.bologna.msmt.cz/

     

    [1]  Všechny členské státy EU +Albánie, Andorra, Arménie, Ázerbájdžán, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Gruzie, Svatý stolec, Island, Lichtenštejnsko, Moldavsko, Černá Hora, Norsko, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Ruská federace, Srbsko, Švýcarsko, Tureko a Ukrajina

    [2]   Plnění programu modernizace pro univerzity: vzdělávání, výzkum a inovace - KOM(2006)208 v konečném znění ze dne 10. května 2006 http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2006:0208:FIN:CS:PDF

    [3]  Maroko, Tunisko, Egypt, Senegal, Tanzanie, Jižní Afrika, Izrael, Jordánsko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Indie, Čína, Japonsko, Vietnam, Austrálie, Nový Zéland, Brazílie, Mexico, Spojené státy a Kanada

    Poslední aktualizace: 30/10/2010  |Začátek stránky