Cesta


EVROPSKÝ DŮM:

RSS - Novinky

RSS - Novinky

Najdete nás na Facebooku

Najdete nás na Facebooku

Najdete nás na Twitteru

Najdete nás na Twitteru

Zastoupení EK v ČR na Youtube

Zastoupení EK v ČR na Youtube

Evropané jsou se svým životem spokojeni, ale obávají se budoucí hospodářské a sociální situace
Poslat tuto stránku e-mailemPoslat tuto stránku e-mailemTiskTisk

02/02/2010

Podle průzkumu veřejného mínění, který byl dnes zveřejněn, jsou Evropané se svou osobní situací celkově spokojeni – méně spokojeni jsou však se stavem hospodářství, veřejnými službami a sociální politikou ve svých zemích. Průzkum Eurobarometru o společenském klimatu v EU také zjistil, že mezi jednotlivými zeměmi panují velké rozdíly. Nejvíce jsou se svou osobní situací spokojeni lidé v severských zemích a v Nizozemsku, nejméně v Bulharsku. Pokud jde o Českou republiku, je se svých životem spokojeno 82 % lidí. Průzkum byl proveden jako součást dnes zveřejněné zprávy Komise o sociální situaci, která zkoumá společenský vývoj v Evropě. Letos se zpráva zaměřila na problematiku bydlení.

    Evropané jsou se svým životem spokojeni, ale obávají se budoucí hospodářské a sociální situace

    „Je povzbuzující, že navzdory obtížné hospodářské situaci je většina Evropanů se svým životem i nadále spokojena, ačkoliv existují určité obavy z budoucnosti,“ řekl Vladimír Špidla, evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti. „Dnešní zpráva znovu dokazuje, jak důležitá je naše úsilí podporovat růst a zaměstnanost v Evropě a zajistit tak sociální spokojenost lidí v budoucnosti. V tomto úsilí musíme v rámci naší budoucí strategie do roku 2020 pokračovat, abychom v EU vybudovali efektivnější sociálně-tržní hospodářství s větším ohledem na životní prostředí.“

    Podle průzkumu Eurobarometr je většina Evropanů se životem celkově spokojena, v průměru svou spokojenost hodnotili počtem +3,2 bodů na stupnici od mínus deseti do plus deseti. Mezi členskými státy však přetrvávají velké rozdíly:nejvyšší úroveň spokojenosti uvádějí obyvatelé Dánska (+8,0); Švédsko, Nizozemsko a Finsko dosahuje rovněž vysokých hodnot. Nejnižší úroveň spokojenosti byla zjištěna v Bulharsku (-1,9), dále v Maďarsku, Řecku a Rumunsku.

    Pokud jde o veřejné služby, jsou Evropané celkově poměrně nespokojeni s tím, jak funguje jejich veřejná správa (-1,2 bodů). V každé zemi, s výjimkou Lucemburska a Estonska, mají Evropané pocit, že se věci v tomto ohledu za posledních pět let zhoršily a očekávají, že se budou zhoršovat i nadále (ve všech zemích kromě Lucemburska).

    Na dotaz ohledně konkrétních veřejných politik odpovídali Evropané v tom smyslu, že jsou celkově spokojeni s poskytováním zdravotní péče (+1,3 bodu) – nejvíce jsou v tomto ohledu spokojeni obyvatelé Belgie, Nizozemska a Lucemburska (více než +5 bodů) – obyvatelé Bulharska, Řecka a Rumunska jsou spokojeni nejméně (-3 body nebo méně).

    Evropané byli nejvíce nespokojeni s tím, jak se v jejich zemi řeší problémy spojené s chudobou a nerovností (-2 body).Pouze respondenti v Lucembursku a Nizozemsku dosáhli pozitivního skóre, zatímco respondenti v Lotyšsku a Maďarsku byli nejvíce nespokojeni (-5 bodů nebo ještě méně).

    Bydlení

    Z nejnovější zprávy Komise o sociální situaci vyplývá, že Evropané v současné době utrácí za náklady na bydlení větší část svých příjmů, než tomu bylo před deseti lety (téměř o čtyři procentní body více), přičemž v celé EU prudce vzrostly hypotéční dluhy.

    V průměru utratí Evropané pětinu svých disponibillních příjmů za bydlení. Platby za hypotéky a pronájmy v průměru tvoří pouze 30 % celkových nákladů na bydlení v EU, zatímco zbylých 70 % tvoří náklady na opravy, údržbu a paliva. Po privatizaci domů a bytů nyní většina obyvatel žijících v členských státech EU, které leží ve střední a východní Evropě, své domy či byty vlastní a platby za opravy, údržbu a paliva tvoří přibližně 90 % nákladů na bydlení.

    Zpráva rovněž zkoumá kvalitu bydlení a vyplývá z ní, že mnoho Evropanů žije v obydlích podřadné kvality a že s problémy s bydlením se potýká více lidí s nízkými příjmy.

    Sociální dopad krize

    Ačkoliv je ještě příliš brzy hodnotit celkový sociální dopad krize, zpráva se zaměřuje na to, jaké poučení lze získat ze zkušeností z minulých hospodářských poklesů. Ukazuje, že sociální výdaje hrály roli při ochraně těch, kdo byli během hospodářských poklesů postiženi, avšak pravděpodobnost, že nezaměstnaní budou dostávat nějakou podporu příjmu, se v EU různí.

    Souvislosti

    Zvláštní průzkum Eurobarometr o společenském klimatu je prvním z řady každoročních průzkumů sledujících subjektivní pocit životní pohody občanů Evropy. Proběhl během května a června roku 2009 v 27 členských státech EU. Pokládal lidem otázky, zkoumající jejich názory na osobní situaci, národní hospodářskou a sociální situaci a zkoumal jejich pocity ohledně politiky jejich vlády v různých oblastech, včetně zdravotnictví a důchodů.

    Zpráva o sociální situaci je každoroční zpráva Evropské komise, která zkoumá dlouhodobý společenský vývoj v EU s cílem poskytnout aktuální, spolehlivé a ucelené informace o sociální situaci. V tomto roce se zaměřila na dvě klíčová témata veřejné politiky: bydlení (včetně druhu vlastnictví a nákladů na bydlení) a případný účinek hospodářského poklesu. Její součástí jsou výsledky průzkumu Eurobarometr o sociálním klimatu).

    MEMO/10/27

    Další informace:

    Zvláštní průzkum Eurobarometr o sociální situaci

    Plné znění zprávy:

    http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_315_en.pdf

    Krátké shrnutí:

    http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_315_sum_en.pdf

    Zpráva Evropské komise o sociální situaci

    http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=675&langId=en

    Jestliže chcete zdarma dostávat elektronický zpravodaj Evropské komise o zaměstnanosti, sociálních věcech a rovných příležitostech, zaregistrujte se na stránkách:

    http://ec.europa.eu/social/e-newsletter

    Poslední aktualizace: 30/10/2010  |Začátek stránky