Cesta


EVROPSKÝ DŮM:

RSS - Novinky

RSS - Novinky

Najdete nás na Facebooku

Najdete nás na Facebooku

Najdete nás na Twitteru

Najdete nás na Twitteru

Zastoupení EK v ČR na Youtube

Zastoupení EK v ČR na Youtube

Boloňský proces − reforma univerzit v nadcházejícím desetiletí
Poslat tuto stránku e-mailemPoslat tuto stránku e-mailemTiskTisk

22/04/2009

 

Vyhodnotit výsledky Boloňského procesu, stanovit nový program a schválit priority pro Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání na další desetiletí do roku 2020 – s těmito cíli se 28. a 29. dubna v belgických městech Lovaň a Louvain-la-Neuve setkají ministři ze 46 evropských zemí odpovědní za vysokoškolské vzdělávání.

 

    student

    Vzhledem k velkému zájmu mimoevropských zemí o reformu Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání se „Boloňského politického fóra“ kromě 46 účastnických zemí poprvé zúčastní i 20 mimoevropských zemí[1].

    [1] Byly pozvány tyto země:Maroko, Tunisko, Egypt, Etiopie, Senegal, Tanzanie, Jižní Afrika, Izrael, Jordánsko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Indie, Čína, Japonsko, Vietnam, Austrálie, Nový Zéland, Brazílie, Mexiko, Spojené státy a Kanada.

    Počet zemí účastnících se Boloňského procesu stoupl od roku 1999, kdy jich bylo 29, na dnešních 46[1] – jde o skutečný evropský úspěch. Poslední hodnotící zpráva o Boloňském procesu, která bude v Lovani a Louvain-la-Neuve předložena ministrům, dospívá k závěru, že při uplatňování boloňských reforem bylo dosaženo značného, byť ne zcela vyváženého pokroku. Nejnovější zpráva Komise na podporu tohoto procesu pozitivní vývoj potvrzuje a uvádí, že pokroku bylo dosaženo, a to i u strukturálních reforem. Nyní je nutné se zaměřit na modernizaci vnitrostátních politik a dokončení konkrétních reforem evropských vysokých škol.

     

    Hlavní boloňské reformy se zaměřují na:

     

    • strukturu studia založenou na třech cyklech (bakalářský, magisterský, doktorský),
    • zajišťování kvality vysokoškolského vzdělávání a
    • uznávání kvalifikací a délky studia.

     

    Toto reformní úsilí vytváří ve svém celku nové příležitosti pro univerzity a studenty. V loňském roce byl zaveden nový evropský referenční rámec pro zajištění kvality vysokoškolského vzdělávání, který pomáhá zviditelnit toto vzdělávání a zvýšit důvěru v jeho instituce a programy v Evropě a ve světě.

    Komisař pro vzdělávání, odbornou přípravu, kulturu a mládež Ján Figeľ ve svém komentáři k nadcházejícímu setkání řekl: „Boloňský proces přinesl větší slučitelnost a srovnatelnost systémů vysokoškolského vzdělávání. Z Evropy mimo jiné učinil atraktivnější destinaci pro studenty z ostatních světadílů. Je sice stále ještě co zlepšovat, abychom splnili cíle stanovené v roce 1999, ale zároveň je i nutné jít vpřed a řešit nové úkoly, zejména v současné hospodářské krizi. Vysokoškolské vzdělávání hraje klíčovou úlohu v podpoře udržitelného hospodářského oživení a inovací. Univerzity musí být modernizovány, a pokud vlády nejen v Evropě ale i na celém světě tuto nutnost uznají, získá Boloňský proces podporu, která je nezbytnou podmínkou úspěchu.“

    Podle nedávného průzkumu Eurobarometru provedeného mezi vysokoškolskými studenty si studenti přejí, aby měli širší přístup k vysokoškolskému vzdělávání a aby univerzity zahájily spolupráci se světem praxe a umožňovaly celoživotní vzdělávání. Například velká většina studentů (97 %) se domnívala, že je důležité vybavit studenty znalostmi a dovednostmi, které potřebují k tomu, aby na trhu práce uspěli.

    Stejně tak většina studentů (87 %) považovala za důležité, aby vysoké školy u studentů a zaměstnanců podporovaly  inovace a podnikavost a aby existovala možnost absolvovat v rámci studia stáž u soukromé firmy. Více studentů si přeje studovat v zahraničí a většina si přeje více informací o kvalitě vysokých škol, aby se mohla o výběru školy rozhodnout se znalostí věci.

    Evropská komise spolupracuje s členskými státy a vysokými školami s cílem pomáhat při provádění modernizační agendy v rámci Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost. Podpora je poskytována prostřednictvím programu celoživotního učení (akce Erasmus), sedmého rámcového programu EU pro výzkum a programu pro konkurenceschopnost a inovace a také prostřednictvím strukturálních fondů a půjček Evropské investiční banky.

    Komise rovněž podporuje reformy vysokoškolského vzdělávání mimo Evropu, konkrétně prostřednictvím zahraničních politik a programů; této pomoci mohou využívat země sousedící s EU, například prostřednictvím programu Tempus. Vztahy s jinými partnerskými zeměmi podporuje řada bilaterálních a multilaterálních programů spolupráce. Jedná se o programy EU – USA/Kanada, EDULINK, ALFA pro Latinskou Ameriku a nový program Nyerere pro Afriku. Nakonec je třeba se zmínit také o programu Erasmus Mundus, který poskytuje stipendia studentům z celého světa pro studium integrovaných programů magisterského studia v různých evropských zemích.Nová fáze programu zahrnuje i doktorandské studium. Spolupráce s mimoevropskými institucemi je rovněž zajištěna podporou výzkumu na vysokých školách, kterou Komise poskytuje prostřednictvím sedmého rámcového programu pro výzkum a vývoj. Akce Marie Curie poskytují jednotlivým vědcům možnost stát se členem výzkumného týmu v jiné zemi.

     

    Další informace:

     

    Evropská Komise: MEMO/09/170 [otázky o Boloňském procesu], 22. dubna 2009

    Evropská Komise: MEMO/09/172 [Eurydice report], 22. dubna 2009

    Evropská Komise: MEMO/09/171 [Eurobarometr], 22. dubna 2009

    Evropská komise: Vysokoškolské vzdělávání


    Evropská komise: Vysokoškolské vzdělávání: Boloňský proces

    Oficiální internetová stránka Boloňského procesu

    Ministerská konference o Boloňském procesu, Louvain-la-Neuve a Lovaň, 28.–29. dubna 2009


     

    [1] Albánie, Andora, Arménie, Rakousko, Ázerbájdžán, Belgie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Gruzie, Německo, Řecko, Svatý stolec, Maďarsko, Island, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Lichtenštejnsko, Litva, Lucembursko, Malta, Moldavsko, Černá Hora, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Ruská federace, Srbsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Turecko, Ukrajina a Spojené království.

     

    Poslední aktualizace: 30/10/2010  |Začátek stránky