Předseda Komise José Manuel Barroso řekl: „Lepší dozor nad mezinárodními finančními trhy je z etických a ekonomických důvodů velmi důležitý. Proto jsem požádal Jacquese de Larosièra a jeho skupinu, aby připravila svou zprávu. Komise dnes předkládá návrhy, které mají obnovit důvěru, chránit před budoucími krizemi a bránit růst i pracovní místa. Nový systém pomůže EU a jejím členským státům řešit problémy s přeshraničními firmami i růstem celkového systémového rizika. Jsem velmi potěšen podporou, které se ze strany členských států na jarním zasedání Evropské rady dostalo Larosièrově zprávě. Vyzývám nyní vedoucí představitele EU, aby na červnovém zasedání Evropské rady schválili konkrétní kroky s časovým rozvrhem, které dnes navrhujeme. Chtěl bych, aby tato nová architektura fungovala již v roce 2010.“

Komisař pro vnitřní trh a služby Charlie McCreevy uvedl: „Finanční dozor v Evropě neudržel krok s integrací trhu. Krize ukázala. že nynější systém není dostatečně pružný a nehodí se pro jednotný trh finančních služeb. Nový systém na jedné straně využije odborné znalosti těch, kdo jsou odpovědni za finanční stabilitu, a na straně druhé vytvoří silné evropské orgány pro koordinaci jejich práce. Touto iniciativou Komise reaguje na nedostatky zjištěné za krize, jakož i na výzvu G20 vytvořit pevnější, celosvětově konzistentní, regulační systém dozoru pro finanční služby.“

Komisař pro ekonomické a měnové záležitosti Joaquín Almunia prohlásil: „Finanční sektor byl od vytvoření jednotného trhu počátkem 90. let jednou z hlavních hybných sil růstu, avšak na přelomu letošního a loňského roku také téměř způsobil zastavení hospodářství. Na základě dnes navržených reforem by byl vytvořen nový evropský orgán, Evropská rada pro systémová rizika, pověřená posuzováním možných hrozeb pro finanční stabilitu, které mohou být důsledkem makroekonomického vývoje a vývoje ve finančním systému jako celku. Nový orgán bude poskytovat analýzy, vydávat včasná varování před celosystémovými riziky a případně doporučení, jak k těmto rizikům přistupovat, a tak zajistí pro EU celoevropský systém obezřetnostního dozoru na makroúrovni.“

Souvislosti

V současnosti existují na evropské úrovni tři výbory pro mikrofinanční dozor nad finančními službami (dozor nad jednotlivými finančními institucemi), které mají pouze poradní pravomoci: Evropský výbor orgánů bankovního dohledu (CEBS), Výbor evropských orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním (CEIOPS) a Evropský výbor regulátorů trhů s cennými papíry (CESR). Tyto výbory jsou rovněž známy jako „výbory 3. úrovně Lamfalussyho procesu“. V Evropě ale neexistuje orgán, který by byl odpovědný za dozor nad systémovými riziky (makrofinanční dozor).

Larosièrova skupina pro finanční dozor v Evropě, kterou jejími úkoly pověřil předseda Komise Barroso, vydala 25. února 2009 zprávu. Navrhla, aby posílený evropský rámec pro finanční dozor byl založen na dvou pilířích: ESFS a ESRC. Jak Komise oznámila ve svém sdělení pro jarní zasedání Evropské rady s názvem „Urychlit oživení evropské ekonomiky“ ze 4. března[1], Komise schválila Larosièrovy návrhy jako základnu pro další postup a zavázala se, že do konce května předloží sdělení o finančním dozoru. Návrh právních předpisů bude následovat na podzim.

Před dokončením tohoto sdělení Komise uskutečnila veřejnou konzultaci zainteresovaných stran. Obdržela více než 115 odpovědí a většina z nich vyjádřila obecnou podporu pro návrhy obsažené v Larosièrově zprávě. Kromě toho se 7. května 2009 konala konference na vysoké úrovni věnovaná dozoru. Ke sdělení je připojeno posouzení dopadů.

Další informace lze získat na internetové adrese

http://ec.europa.eu/internal_market/finances/committees/index_en.htm