Cesta


EVROPSKÝ DŮM:

RSS - Novinky

RSS - Novinky

Najdete nás na Facebooku

Najdete nás na Facebooku

Najdete nás na Twitteru

Najdete nás na Twitteru

Zastoupení EK v ČR na Youtube

Zastoupení EK v ČR na Youtube

Potenciál absorpční kapacity regionů ČR z pohledu budoucí kohezní politiky EU II.
Poslat tuto stránku e-mailemPoslat tuto stránku e-mailemTiskTisk

07/02/2011

Autor: Kancelář pro EU České spořitelny, a.s.

Datum: únor 2011

Zdroj: Měsíčník EU aktualit České spořitelny, a.s., č. 89

    Aktuální téma únorového Měsíčníku EU aktualit plynule doplňuje informace z minulého čísla. Obsahem je pokračování komparace vybraných ukazatelů sociálně-ekonomické vyspělosti jednotlivých regionů (ať již na úrovni regionů soudržnosti typu NUTS II, tak i na úrovni krajů), na které v závěru navazuje kvantifikace odhadu potenciálu absorpční kapacity těchto regionů z hlediska Kohezní politiky EU na léta 2014 až 2020, jakož i celé České republiky.

    V minulém čísle jsme zahájili zevrubnou analýzu jednotlivých regionů v České republice (jak v pojetí NUTS 2, relevantních pro Kohezní politiku EU, tak v pojetí krajského uspořádání) z pohledu jejich ekonomických a sociálních parametrů, rozhodných pro jejich zapojení do dalšího programovacího období Kohezní politiky EU po roce 2013. V dnešním čísle přinášíme druhou část této analýzy, sumář závěrů a politických doporučení i aktuální komentář klíčových záležitostí konce roku 2010 a nástupu roku 2011 v debatě o podobě kohezní politiky. 

    Vývoj životní úrovně v regionálním členění

    Tabulka 1 - Životní úroveň měřená čistým disponibilním důchodem domácnosti - historická data

    Tabulka 1, pokračování

    Výdaje na výzkum a vývoj v regionálním členění

    Tabulka 2: Výdaje na výzkum a vývoj vůči HDP - historická data

    Tabulka 2, pokračování

    Multikriteriální analýza regionů ČR

    Multikriteriální analýza inovačního potenciálu

    Multikriteriální analýza inovačního potenciálu byla prováděna na základě odlišného postupu v porovnání s předchozími kategoriemi a ukazateli. Jejím základem bylo kvalitativní i kvantitativní vyhodnocení následujících faktorů, podmiňujících kvalitu inovačního prostředí: studenti, pracovní atraktivita, přirozené výhody nabízené v regionu (aglomeraci), koncentrace výzkumu a vývoje, potenciál technologických center, investice, průmyslové zóny, projektová aktivita, instituce inovační infrastruktury, makroekonomická pozice regionu, high-tech obory, mid-tech obory, výstupy duševního vlastnictví, náklady na duševní vlastnictví.

    Výsledkem zevrubné analýzy provedené na této bázi je „průměrná známka“ inovačního potenciálu, jež bude pro srovnatelnost výstupu následně převedena do škály hodnocení, používaného v rámci této analýzy.

    Tabulka 3: Multikriteriální analýza inovačního potenciálu

    Multikriteriální analýza inovačního potenciálu

    Úroveň sociálně-ekonomického rozvoje regionu je korektní poměřovat vzájemně porovnatelnou a komplexní sadou ukazatelů.

    Tabulka 4: Multikriteriální analýza inovačního potenciálu

    Celkové shrnutí zkoumaných faktorů

    Pokusíme-li se shrnout shromážděné poznatky, tedy předkládané zaměření pravidel a priorit budoucí Kohezní politiky EU, formulaci věcných priorit a potřeb jednotlivých regionů i kvantifikaci jejich stávající a předpokládané výkonnosti, je možné rozdělit regiony soudržnosti v České republice přibližně do čtyř základních skupin.

    První skupina je tvořena jediným zástupcem, hlavním městem Prahou, pátým nejbohatším regionem celém EU (měřeno ukazatelem HDP na obyvatele). Praha je region, jehož prioritní zaměření je typicky orientováno na konkurenceschopnost, tedy na rozvojové, nikoliv konvergenční priority. Ve všech sledovaných kritériích Praha dominuje regionům České republiky, s výjimkou jediného – v případě podílu výdajů na výzkum a vývoj na HDP obsazuje druhé místo za Středními Čechami.

    Právě Střední Čechy společně s regiony Jihovýchod a Jihozápad představují druhou výkonnostní kategorii, vyznačující se stále ještě ekonomickou podrozvinutostí, současně však platformou vhodnou k řešení i kvalitativně náročnějších rozvojových priorit. Zejména stávající platforma a zkušenosti s řešením výzkumných projektů ve Středočeském a Jihomoravském kraji otevírají těmto regionům značné perspektivy i z hlediska využívání zdrojů Kohezní politiky EU. V těchto regionech na druhou stranu neregistrujeme zásadní rozvojové handicapy.

    Třetí výkonnostní skupina je tvořena regiony Severovýchod, Moravskoslezsko a zřejmě i Střední Morava, přestože se zdaleka nejedná o skupinu zcela homogenní. Významným brzdícím parametrem Severovýchodu je například významně nedostatečná investiční aktivita v období těsně předkrizovém, jež má ambice se projevit jen ve velmi pozvolné růstové výkonnosti v následujícím období. Brzdou Moravskoslezska jsou parametry trhu práce, sociální soudržnosti a existence řady deprivovaných oblastí, jeho výhodou naopak byla značně dynamická růstová výkonnost v předkrizovém období a výrazné dohnání deficitu nedokončenosti dálniční dopravní infrastruktury z posledního období. Přesto v případě těchto regionů platí, že jejich konvergenční potřeby zatím – alespoň objemem finanční náročnosti – překonávají ty rozvojové.

    To v plném rozsahu platí i o poslední výkonnostní skupině, reprezentované regionem Severozápad; tedy regionem, který díky Ústeckému kraji vytváří poměrně velmi objemný HDP v absolutním vyjádření, který má však mimořádně nízký podíl výdajů na výzkum a vývoj na HDP, přičemž ani investiční aktivita v době prosperity nebyla vůči národnímu průměru nejdynamičtější. Region Severozápad byl prakticky jediným regionem v ČR, kde proces reálné konvergence vykazoval spíše rozpačitý průběh. Navíc tento region je spojen se značnými konvergenčními potřebami v oblasti sociálních, environmentálních priorit i v oblasti revitalizace zanedbaných oblastí.

    Konvergenční versus rozvojové priority

    Na základě obsahového vyhodnocení jednotlivých regionálních rozvojových strategií i výstupů z analýzy, a současně na základě vhodnosti tyto potřeby řešit prostřednictvím nástrojů Kohezní politiky můžeme rozdělit relevantnost jednotlivých regionů vůči konvergenčním a rozvojovým prioritám takto:

    Tabulka 5: Konvergenční versus rozvojové priority

    Na základě takto vymezeného potenciálu, daného odhadovanou ekonomickou výkonností, přistoupíme k modifikaci výchozího údaje. Jak jsme výše podotkli, objem prostředků Kohezní politiky EU odpovídá přibližně 3,0 % – 3,5 % regionálního HDP. Bude tak platit, že region Prahy z tohoto intervalu vypadá. Vyspělejším regionům na základě provedených propočtů přiřadíme hodnoty okolo 3,0 % jejich regionálního HDP, méně vyspělým regionům nad 3,5 %.

    Tabulka 6: Potenciál absorpční kapacity regionů v mld. Kč

    Potenciál absorpční kapacity v realitě dozná další modifikace vyvolané tím, že regiony České republiky nepatří mezi nejchudší v rámci EU, Česká republika již v příštím období bude platit jistou „daň z bohatnutí“. Modifikace vychází i z faktu, že naše stávající alokace bude v příštím období pravděpodobně redukována o přibližně odhadované 4 mld. EUR, tedy patrně více než 100 mld. Kč.

    Tabulka 7: Odhad reálné alokace na období 2014-2020 pro jednotlivé regiony soudržnosti v mld. Kč

    Interpretace regionálních priorit z pohledu Strategie EU 2020 a jejích indikátorů

    Ve stávajícím textu jsme regionální potřeby členili na konvergenční, rozvojové, welfarové a post-krizové. Vedle Prahy je na řešení kvalitativně náročnějších priorit rozvojových, plynoucích jak z obsahu Strategie 2020, tak i z dalších obdobně pojatých rozvojových dokumentů nejlépe připraven region Střední Čechy a Jihovýchod.

    V našem členění priorit se tyto dominantně týkají priorit v rámci Ekonomické konkurenceschopnosti (podíl výdajů na výzkum a vývoj) a Úspěšné společnosti (zaměstnanost a vzdělávání), částečně pak Infrastruktury (indikátory životního prostředí). Problém chudoby není v České republice kritický a má spíše lokální rozměr.

    Interpretace regionálních priorit konvergenčního typu

    Jak jsme již výše podotkli, většina regionů pro následující období Kohezní politiky EU bude stále ještě ve většině případů řešit konvergenční priority. Z pohledu řešení disparit a nerovností především infrastrukturního, ale i sociálního a environmentálního charakteru patří mezi tyto regiony především Severozápad a Moravskoslezsko. Konvergenční potřeba mobility a rozvoje dopravní infrastruktury je společnou potřebou všem regionům bez výjimky, dokonce v jistém ohledu i včetně Prahy.

    Průběh diskusí o budoucnosti kohezní politiky dynamicky pokračuje

    Rok 2010 ve svém závěru přinesl několik zásadních příspěvků do podoby formování Kohezní politiky EU tak, jak by měla fungovat po roce 2013. K významným zajisté patří již říjnové Sdělení Evropské komise k revizi rozpočtu EU, jež bude po svém konečném schválení a přijetí představovat parametr nejzásadnější a odpoví nám na otázku: kolik že finančních prostředků – celkem i pro jednotlivé země a regiony – bude v příštím období k dispozici. Na jaký účel a podle jakého scénáře? To jsou další dvě zásadní otázky, jejichž zodpovězení poodhaluje listopadová Pátá zpráva Evropské komise o hospodářské, sociální a územní soudržnosti.

    A konečně, i vlastní start do roku 2011 byl ve znamení několika významných aktivit, jež přispěly k vyjasnění formování pravidel a principů budoucí Kohezní politiky EU. K nim patří i lednová Zpráva o stavu hospodářství EU, Kohezní fórum, dlouhodobější dopad vykáží aktivity právě zahájeného maďarského předsednictví. V průběhu počátku jara pak členské státy předloží Evropské komisi aktualizaci svých pozic k tomuto tématu a přibližně do poloviny roku bychom měli znát návrh střednědobého finančního rámce EU a legislativní návrhy k jednotlivým kapitolám budoucího rozpočtu EU, samozřejmě včetně kohezní politiky.

    Zamyslíme-li se nad tím, jaký je hlavní přínos 5. kohezní zprávy, musíme zdůraznit především mimořádně hodnotnou analytickou část – se zdůrazněním trendů hospodářského, sociálního a územního vývoje, dávající do souvislosti národní politiky a kohezi, ostatní politiky EU a kohezní politiku i vlastní dopady kohezní politiky. Je konstatováno, že kohezní politika – byť v různé míře – přispěla sbližování rozdílů mezi regiony a současně k dynamice celé Unie.

    5. kohezní zpráva současně zdůrazňuje spjatost se Strategií EU 2020 a s respektováním situace ve veřejných financích. Přináší již výše zmíněný nový termín, který bude v následujícím období poprvé silně akcentován: kondicionalitu (jako snahu potrestat chronické hříšníky a prostřednictvím výkonnostní rezervy a prémie bonifikovat ty, kteří dodržují pravidla a chovají se disciplinovaně). Ve Zprávě je dále kladen důraz na posílení účinného využívání finančních prostředků věnovaných na kohezní politiku a na využívání nových inovativních finančních nástrojů, zdůrazňujících prvek návratnosti. Podtrhuje současně i silný akcent na přeshraniční charakter kohezní politiky.

    Velmi zásadním způsobem by se mělo posílit strategické plánování, s cílem zvýšit přínosy kohezní politiky prostřednictvím nově využívaných nástrojů. Jednoduše – spočívá to především ve snaze zavést tvrdé rozpočtové omezení a mít jasně determinovaný strategický rámec. Současně by mělo dojít k významné redukci prioritních oblastí, jež by měla kohezní politika podporovat – tento problém je řešen prostřednictvím zvýšení tematické koncentrace, jež by se měla soustředit na malý počet priorit, které by flexibilně odrážely specifické problémy zemí a regionů.

    Zásadním způsobem by mělo dojít k posílení hodnocení, výkonů a výsledků. Silný akcent bude kladen na měřitelnost cílů a ukazatelů výsledků, měl by být uplatněn integrovaný přístup pro jednotlivé oblasti podpory. Současně by se měl zjednodušit vlastní výkon souvisejících procedur a finanční řízení. Právě tyto oblasti, společně s podporou využívání nových finančních nástrojů a zesíleným důrazem na územní soudržnost, představují předpokládaný výčet novinek, s nimiž se v budoucím programovacím období při využívání nástrojů Kohezní politiky EU setkáme. K těm dalším patří zesílený přeshraniční rozměr kohezní politiky, včetně řešení specifických problémů měst a urbánních aglomerací, makroregionální strategie, nejrůznější formy partnerství a posílená flexibilita.

    Související odkazy

    • Měsíčník EU aktualitzde
    Poslední aktualizace: 07/02/2011  |Začátek stránky