Cesta


EVROPSKÝ DŮM:

RSS - Novinky

RSS - Novinky

Najdete nás na Facebooku

Najdete nás na Facebooku

Najdete nás na Twitteru

Najdete nás na Twitteru

Zastoupení EK v ČR na Youtube

Zastoupení EK v ČR na Youtube

Společná zemědělská politika má budoucnost
Poslat tuto stránku e-mailemPoslat tuto stránku e-mailemTiskTisk

03/12/2007

Autorka: Mariann Fischer Boelová

(Komisařka EU pro zemědělství a rozvoj venkova)

    agriculture

    Včera jsem předložila svůj návrh modernizace společné evropské zemědělské politiky. Takzvaná »kontrola zdravotního stavu« zemědělské politiky vychází z přístupu, s nímž jsme zahájili reformy v roce 2003. Jejím účelem je zlepšit působení strategie na základě zkušeností získaných od roku 2003. A uzpůsobit ji pro nové úkoly a příležitosti, které před námi stojí.
    Proč tento projekt označujeme jako kontrolu zdravotního stavu? Znamená to snad, že pacient je nemocen? I zdraví potřebují kontrolu!

    V žádném případě! U nás doma se běžné stává, že zcela zdraví lidé navštíví lékaře kvůli zdravotní prohlídce, aby zůstali zdraví i nadále. A právě tohle by nyní mělo čekat i společnou zemědělskou politiku, abychom viděli, zda je vše v pořádku, nebo zda se má přizpůsobit nové Evropě o 27 členských státech.
    Reformy byly zahájeny v roce 2003 a zemědělci nyní mohou dle vlastního uvážení reagovat na signály trhu. Musejí dodržovat přísné ekologické normy a normy týkající se dobrých životních podmínek zvířat. Neblaze proslulé »hory potravin« tak patří minulosti.

    Naše tři úkoly:

    Reformou byl posílen také rozvoj venkova, který zahrnuje 90 % území EU. Některé prostředky na rozvoj venkova se vynakládají na posilování konkurenceschopnosti zemědělství. Avšak opatření této politiky sahají mnohem dále, nad rámec zemědělství - financují se ekologické projekty, zvyšuje se obecná kvalita života. Sázíme tedy na modernizovanou a dalekosáhle vylepšenou společnou zemědělskou politiku.To však neznamená, že můžeme odpočívat na vavřínech. Kontrola stavu představuje příležitost k dalšímu zlepšení.

    V podstatě poběží o tři hlavní otázky:

    1.       jak zefektivnit a zjednodušit režim přímých podpor

    2.       jak přizpůsobit nástroje na podporu trhu

    3.       jak se postavit novým úkolům od změny klimatu přes biopaliva až po ochranu biodiverzity

    Nelze samozřejmě kontrolu stavu posuzovat izolovaně od nadcházející revize evropského rozpočtu. Co konkrétně tedy navrhuji?

    Především se musíme zabývat tím, jak zjednodušit a zefektivnit režim přímých plateb zemědělcům. To znamená, že nejprve musíme opustit platby založené na historických referenčních hodnotách. Dále to znamená, že musíme zvýšit míru oddělených plateb v zemích, jež se v jednotlivých zemědělských odvětvích rozhodly zachovat sepětí mezi podporou a produkcí.
    Uvědomuji si, že je to kontroverzní téma, ale ráda bych také znovu nastolila otázku omezení plateb pro velmi velké zemědělské subjekty, které využívají úspor z rozsahu.
    Možnost zvýšit předepsaný rozsah plochy, kterou musí vlastnit zemědělec, aby se kvalifikoval pro podporu EU, je méně kontroverzní. Ale i zde bude nutno dávat pozor na to, aby nebyli znevýhodňováni skuteční drobní zemědělci.

    V souvislosti s režimem přímých plateb bychom také měli důkladně prověřit standardy, které musejí zemědělci dodržovat, aby mohli obdržet podporu z Bruselu. To by mohlo znamenat zrušení některých povinností, avšak také přidání některých povinností nových, které by napomohly třeba zlepšování vodohospodářství a zmírňování změny klimatu.
    Druhou oblastí ústředního významu budou nástroje na podporu trhu. Je již jasné, že vývozní podpory nemají velkou budoucnost. Ale jak to vypadá s intervenčními opatřeními - s veřejnými nákupy nadprodukce?
    Měla by se vrátit ke svému původnímu účelu: fungovat jako opravdová zabezpečovací síť. Vynětí půdy z produkce bylo zavedeno v pozdních osmdesátých letech za účelem jejího snížení. Nyní se však jeví jako vývojem překonané. I když jsem přesvědčena, že by se mělo zrušit, musíme vymyslet, jak jinými způsoby zachovat přínos pro životní prostředí, jež toto opatření přineslo.

    Debatujme o mléku

    Zrušení kvót pro mléko je na programu v roce 2015, musíme však pro mlékárenské odvětví zajistit změkčení dopadů tohoto opatření.
    Z mého pohledu to znamená, že v mezidobí musíme postupně zvyšovat produkci. Ceny mléka jsou vysoké a poptávka je silná. Musíme proto kout železo, dokud je žhavé. Musíme se ale také zamýšlet nad tím, jak pomoci zemědělcům například v horských oblastech, kteří jsou ve značné míře odkázáni na svou produkci mléka.

    Co čeká venkov

    Zemědělská politika se musí postavit novým výzvám: řídit rizika, zmírňovat změny klimatu, efektivněji hospodařit s vodou, optimálně využívat bioenergii a přispívat k zachování biodiverzity. Vyrovnat se s těmito úkoly bude něco stát. Nejlépe se nám podaří je zvládnout za pomoci odpovídající politiky rozvoje venkova. Proto místo ještě většího transferu prostředků v přímých platbách větším zemědělským podnikům navrhuji vynaložit tyto prostředky na financování rozvoje venkova.
    Společná zemědělská politika již přispívá k zajištění nezávadných potravin, krásné venkovské krajiny, konkurenceschopného zemědělství a životaschopných venkovských společenství. Mám však za to, že do budoucna můžeme učinit ještě více.

    Co s výkupy nadprodukce? Vraťme se ke kořenům a používejme je jako záchranu jen v nejvyšší nouzi.

    Poslední aktualizace: 30/10/2010  |Začátek stránky