Aktuální  vývoj v evropském hospodářství a společnosti postavil evropské země před nutnost přijímat řadu nepopulárních opatření. Rozsah potřebných změn je natolik významný, že je možno hovořit o reformním procesu, jenž může zásadním způsobem změnit charakter fungování státu ve společnosti. V této souvislosti se dokonce objevují názory o konci konceptu „welfare state", jak jej známe z Evropy 20. století. Na opačném pólu úvah se rozvíjí diskuze o negativních důsledcích volných hospodářských toků a nutnosti jejich regulace.

Probíhající  a navrhované reformy spadají do různých oblastí. Konkrétně se jedná o nutnost konsolidace veřejných financí (limitovaní veřejného dluhu a deficitů státního rozpočtu), daňovou reformu, reformu zdravotnictví, důchodovou reformu a v neposlední řadě reformu sociálního systému a zabezpečení. Dále pak o udržení a posílení konkurenční schopnosti hospodářství a regulaci problematických jevů v globální ekonomice.

Dopady těchto kroků můžou být rozsáhlé. Veřejnost jejich realizaci vnímá velice citlivě. Vlády, které se k nim odhodlají, musí čelit kritice ze strany subjektů, jejichž postavení je ohroženo. V demokracii znamená ztráta politické podpory u občanů ztrátu politické moci. Reformy se proto musí uskutečňovat postupně, zodpovědně a v souladu s cílem zachování sociální koheze. Jejich realizátoři rovněž nemůžou podcenit nutnost vhodné komunikace s veřejností, která je změnami zasažena. 


Obsah:

- charakter a dopady probíhajících reforem v obou zemích a potřeba udržet sociální kohezi,
- srovnání zkušeností Německa a ČR, včetně politických konsekvencí („velká koalice" v SRN, menšinové vládnutí v ČR, role důležitých zájmových skupin - odbory, zaměstnavatelské svazy, finanční instituce, ekologická lobby)
- parlamentní volby v Německu a jejich vliv na další osud reformního procesu v Německu.
- reformy z širšího regionálního a celoevropského hlediska