Cesta


EVROPSKÝ DŮM:

RSS - Novinky

RSS - Novinky

Najdete nás na Facebooku

Najdete nás na Facebooku

Najdete nás na Twitteru

Najdete nás na Twitteru

Zastoupení EK v ČR na Youtube

Zastoupení EK v ČR na Youtube

Komisařky Georgieva a Hedegaard: Po povodních – a dál?
Poslat tuto stránku e-mailemPoslat tuto stránku e-mailemTiskTisk

04/07/2013

Vzedmuté hladiny některých řek ve střední Evropě překonaly stovky let staré rekordy. Záběry obrovských škod i mimořádné lidské síly a odvahy nemohly nikoho nechat lhostejným.

Tisíce záchranářů dělaly ve dne v noci vše pro bezpečí obyvatel zasažených obcí. My ostatní jsme jen mohli s úzkostí v přímém přenosu sledovat předpovědi, kdy budou konečně kulminovat Labe či Dunaj a kdy začne voda opadávat.

    záchranný tým ve člunech

    Povodně tohoto rozsahu neznají národní hranice a ohrožují kapacitu jednotlivých zemí zvládnout danou situaci samy. Sousedé pomáhali sousedům, přestože bojovali s povodní i u sebe doma. Vývoj situace neustále sledovalo Středisko pro reakce na mimořádné situace při Evropské komisi, jež prostřednictvím družicových snímků povodní a předpovědí v reálném čase pomáhalo příslušným úřadům vytipovat oblasti, které potřebují pomoc nejvíce.

    Povodně 2013 nám připomněly události roku 2002 a opětovně ukázaly, jaké může mít dopady změna klimatu. Naše řeky jsou již stovky let zdrojem prosperity, posilují obchodní vazby a nabízejí městům optimální polohu. Přesto se již tolikrát vylily z břehů a ukázaly svou ničivou sílu. Se změnou klimatu jsou tyto povodně stále rozsáhlejší a četnější, ohrožují stále více lidí a jejich majetek a způsobují milionové škody. Stojí také za polovinou všech ztrát zapříčiněných přírodními katastrofami.

    Tato nejdražší daň, kterou platíme matce přírodě, však nadále poroste. Evropa se otepluje rychleji než mnoho jiných částí světa. V posledních deseti letech byla teplota zemského povrchu v Evropě průměrně o 1,3 °C vyšší než v předindustriálním období, zatímco světový průměr je vyšší o 0,8°C.

    Podle přední vědecké organizace „Mezivládní panel pro změnu klimatu“ extrémních projevů počasí výrazně přibude. V případě Evropy to znamená více povodní, bouří, letních veder a lesních požárů. Pouze se připravovat na další povodeň však již nestačí. Je třeba spojit síly nás všech v Evropě a posilovat prevenci a společnou reakci.

    V této souvislosti je třeba realizovat tři priority. Zaprvé si musí Evropa zachovat své přední postavení v boji proti změně klimatu. Snižování světových emisí skleníkových plynů musí být i nadále naší hlavní prioritou, jejímž cílem je udržet globální oteplování pod 2 °C. I kdyby se nám to podařilo, nepříznivým dopadům klimatických změn tím už nelze zabránit.

    Proto musíme podniknout i druhý krok, jenž představuje jednu z nejvýznamnějších výzev územního rozvoje v Evropě. V dubnu Komise představila strategii, jež by měla politikům v Evropě zvolit nejlepší a pro občany nejvýhodnější řešení v rámci přizpůsobení se změnám klimatu. Je třeba jednat rychleji, promyšleněji a účelněji.

    Zatřetí musíme na úrovni EU zdokonalit zvládání katastrof. Komise již v této oblasti navrhla nové předpisy. Mezi hlavní iniciativy patří vytvoření dobrovolné pohotovostní rezervy, do níž by mohly členské státy přispět např. vysoce účinnými čerpadly a jež by byla připravena k okamžitému nasazení v rámci společné evropské reakce. Solidaritu je však třeba vyvážit odpovědností, proto by členské státy měly podle uvedených předpisů připravit a sdílet posouzení rizika a zintenzivnit výcvik, odborné vzdělávání a výměnu expertů.

    K dispozici jsou rovněž prostředky EU určené na snižování rizika katastrof – nejen povodní, ale i lesních požárů, zemětřesení a sesuvů půdy. V současném rozpočtu se pro tyto účely rozděluje 5,6 miliard eur a v následujících sedmi letech by tato částka mohla být ještě mnohem vyšší.  Tato opatření přinášejí výsledky: přes hrozivou situaci ve střední Evropě v minulých dnech byly dotyčné regiony připraveny na povodeň lépe než v roce 2002.

    I když musíme čelit stále většímu riziku, nejsme bezmocní. Pokud budeme jednat rázně a společně, zvládneme i další pohromy.

     

    Kristalina Georgieva, komisařka EU pro mezinárodní spolupráci, humanitární pomoc a řešení krizí

    Connie Hedegaard, komisařka EU pro oblast klimatu

    Poslední aktualizace: 08/07/2013  |Začátek stránky